Recenze OnePlus 2: Zabiják, ano nebo ne?

Chcete superphone, ale nechcete za něj utrácet nesmyslnou částku? Pak rovnou zapomeňte na Apple, HTC, Samsung, Sony a další výrobce, kteří si říkají o nekřesťanské peníze za smartphone, který jde vyrobit a prodat i výrazně levněji. Čínské OnePlus je toho opět důkazem. Je tady nový OnePlus 2, možná až přespříliš očekávaný “supersmartphone”, který má překonat veškerou konkurenci.

Loňský model OnePlus One způsobil takovou menší cenovou revoluci. Za zhruba poloviční cenu se mohl směle srovnávat s těmi nejlepšími a také nejdražšími smartphony, i když měl stále ještě řadu menších i větších nedostatků, díky kterým nebyl zkrátka pro každého. Citelně mu chybělo zejména “evropské LTE” a třeba takový fotoaparát za moc nestál.

Nový OnePlus 2 je sice o něco vybavenější, odstraňuje řadu chyb předchůdce a opět stojí kolem 10 tisíc korun, ale stále to není pan dokonalý. Přesto je jasným středem pozornosti všech možných médií, odborníků, ale i prosté veřejnosti. Někteří jej milují, jiní nenávidí. Jaká je ale pravda?

Zahoďme pomyslné růžové brýle, které vytvořil agresivní čínský marketing, a pojďme se na nový OnePlus 2 podívat znovu a pořádně. Je tady naše praktická recenze!

OnePlus 2: specifikace

Konstrukce kov a plast, 152 x 75 x 9,9 mm, 175 g
Displej 5,5″, IPS LCD, 1920 x 1080 px, jemnost 401 ppi
Operační systém Oxygen OS (nad Androidem 5.1 Lollipop)
Procesor 8 jádrový, 2 GHz, Snapdragon 810
Paměť 4 GB RAM, úložiště 16/64 GB, nemá microSD slot
Fotoaparát 13 Mpx, blesk, 4K video + přední 5 Mpx
Technologie čtečka otisků prstů, LTE, USB typu C, Bluetooth, Wi-Fi, GPS
Baterie 3 300 mAh
Cena a dostupnost od 9 199 korun, 11. srpna 2015

Design a zpracování: Skoro extratřída

Nový OnePlus 2 je vyroben z luxusních materiálů, které dávají zapomenout na obyčejnější tělo předchůdce. K příkladně zpracované kovové konstrukci není třeba nic dodávat, ale pozastavit se musíme u zadního krytu. Ten totiž svou vyšší hrubostí připomíná doslova smirkový papír, se kterým byste mohli obrousit kdejaká prkna a kovové součástky. V praxi to ale není tak zlé, jak to možná zní, ba naopak. Telefon v ruce krásně drží a samovolně nevyklouzává. Jen si možná budete chvíli zvykat. A kdo si nezvykne, může si dokoupit jiný výměnný kryt z různých druhů dřeva nebo dokonce kevlaru.

Stejně jako předchůdce má letošní OnePlus 2 velký 5,5 palcový displej, jenže v o něco menším těle. Prakticky se tak telefon lépe drží a vůbec vám ani nemusí přijít, že máte k dispozici tak obrovský displej. Tohle je rozhodně krok vpřed. Jenže s tím bohužel už nejde ruku v ruce hmotnost, která naopak narostla až na nepříjemných 175 gramů. A to je v dnešní době moc. Konkurence je podstatně lehčí – například Samsung Galaxy S6 váží jen 138 gramů a LG G4 pak 155 gramů. Snad jen iPhone 6 Plus se v případě své větší verze přibližuje s hodnotou 172 gramů. Nic z toho ale OnePlus 2 neomlouvá.

V čem si ale telefon s konkurencí v ničem nezadá, je bleskurychlá čtečka otisků prstů. Stejně jako u iPhonů nebo Samsungů je zabudovaná do domovské klávesy pod displejem, jen oproti nim již nefunguje jako mechanické tlačítko. A to je celkem problém. Čtečka jako taková je sice superrychlá, ale ne stoprocentně funkční. Pokud máte suché nebo naopak mokré prsty, máte zkrátka smůlu. Navíc k jejímu ovládání coby domovské klávesy příliš nenahrává ani její větší zapuštění. Po několika dnech jsem tak raději dal přednost odemykání gestem a na čtečku úplně zanevřel. Škoda.

Po všech stránkách výborný je ale naopak netradiční posuvný jezdec umístěný na levém boku zařízení. Můžete s ním rychle přepínat profily, a to zapnout všechna oznámení, dále jen ta prioritní a nebo vypnout všechna vyrušení, pokud jste třeba na jednání nebo potřebujete klid jinde. Chytrá jsou také senzorová tlačítka pod displejem, která nejsou bez podsvícení ani vidět (takže si je klidně můžete v nastavení vypnout a používat místo nich tlačítka na displeji). Šikovná je ale hlavně jejich možnost nastavit si k nim, co mají dělat při jednoduchém a také při delším stisknutí. Prakticky tak společně s home buttonem zvládnou až libovolných 6 zkratek. Zapomenout pak nesmíme ani na možnost probuzení telefonu dvojitým poklepáním.

Displej, prostředí a baterie: Něco tomu chybí

OnePlus nepřistoupilo na prakticky nesmyslnou hru za honbou o co nejvyšší rozlišení. Letošní model tak nemá nejjemnější QHD displej, ale parametrově totožný 5,5 palcový Full HD displej s více než výbornou jemností 401 ppi, jako loňský model. Zlepšení pak prakticky doznala čitelnost na venkovním světle díky zvýšení maximální hodnoty jasu a naopak v noci se hodí novinka z teprve připravovaného Androidu 6.0, tzv. noční režim, který převede barvy většiny nabídek do tmavých odstínů, takže si zbytečně nevypálíte oči. Sice svým displejem OnePlus 2 konkurenci nezabije, ale minimálně ji šlape na paty.

Prostředí telefonu je kapitola sama o sobě. Při prvním spuštění jsem si připadal doslova jak Alenka v říši divů. Nový Oxygen OS (což je však jen pojmenování lehce obohaceného Andoidu 5.1 Lollipop) totiž oproti klasickému Androidu přináší několik věcí navíc a vše musíte nejprve pochopit a správně podle svých představ nastavit. Opravdu například chcete na úvodních plochách plovoucí widget se zkratkami? A vyhledávání v notifikačním centru i na plochách? A co přesně mají dělat které klávesy? Navíc musíte pravidelně využívat aplikací pro akceleraci telefonu a optimalizaci výkonu. Telefon vám to bude rád neustále připomínat.

 

Jenže to by nebylo nic špatného, pokud už by alespoň šlo nastavit vše potřebné. A to bohužel nejde. OnePlus 2 například neumožňuje odstranění widgetu Google vyhledávání z ploch nebo nelze ani změnit intenzitu vibrací (které jsou přehnaně silné). Po pár dnech jsem tak raději nainstaloval osvědčený launcher z obchodu Google Play a bylo to. Ovšem ani to vás nezbaví všech nepříjemností. OnePlus překvapivě sám od sebe sem tam spouští úlohy, řekněme, reklamního charakteru. Otevřete si prohlížeč a při brouzdání na webu se vám otevře nová záložka s reklamou, nebo se nacházíte kdekoliv v prostředí a vyskočí na vás pop-up okno s reklamou, kterou musíte křížkem zavřít (protože je neustále v popředí). V aplikaci pro optimalizace vám zase výrobce bude pořád dokola doporučovat stažení různých her. Ale vypnout tato upozornění jednoduše nemůžete.

 

Pokud si telefon koupí nezkušený uživatel, asi mu nad tím zůstane rozum stát. Zkušenější uživatelé se pak dopátrají, co že se to samo v systému spouští a dané otravné aplikace raději odinstalují (doporučuji odinstalovat aplikace weQR a také Baidu browser, které se u naší čínské verze telefonu objevovaly a způsobovaly zmíněné potíže). Je to jedno z možných řešení, ale bohužel ne stoprocentně funkční na všechny potíže. Jako by snad ani OnePlus nemyslelo, že si dnes telefon může koupit i někdo, kdo není přes telefony profík. Navíc ne všechno v telefonu je kompletně počeštěné, a platí to nejen o aplikacích, ale také o samotném prostředí třeba v nastavení. Tohle vídáme dnes už jen opravdu u levných čínských smartphonů, nikoliv superphonu s takovými ambicemi, jaké má OnePlus 2.

 

Když se ale dokážete těmito neobvyklými překážkami prokousat, odvděčí se vám telefon výborným odladěním a svižnými reakcemi. OnePlus 2 sice využívá “pofiderní” procesor Snapdragon 810, který se u většiny ostatních výrobců značně přehřívá, ačkoliv je jinak kvalitní a velmi výkonný, ovšem u čínského OnePlus jej chytře podtaktovali a prakticky to řeší všechny s tím spojené nepříjemnosti. Navíc v systému máte upozornění s aktuální teplotou v telefonu, takže si můžete vše náležitě kontrolovat. Velkou roli jistě také hraje výsostná operační paměť o velikosti 3 GB RAM u základní varianty s 16 GB úložištěm, popřípadě 4 GB RAM u vyšší 64 GB verze. A když už se vám nebude rychlost telefonu líbit nebo třeba budete chtít prodloužit výdrž baterie, stačí dát přes aplikace pro optimalizaci a akceleraci jednoduchý pokyn a telefon zase vylepší svou kondici.

Na plné nabití počítejte, že vám telefon vydrží zhruba jeden celý pracovní den. A pokud ne, rozhodně je jistější jej alespoň trochu nabít, protože druhý den v kuse přežije málokdy. Achillovou patou OnePlus 2 je totiž jeho úporně pomalé nabíjení. Pokud budete mít telefon skoro vybitý, počítejte klidně se 3 hodinami. Navíc spoléhat se musíte prakticky jen na svou vlastní nabíječku, jelikož nové oboustranné USB typu C není zpětně kompatibilní na nejpoužívanější standard microUSB. Ale od OnePlus je minimálně sympatické, že na nový typ konektoru přechází jako první, i když společně s výhodami vznikají i zmíněné nepříjemné nevýhody. Taková už ale je daň při každé evoluci.

Fotoaparát: Lepší, ale ne nejlepší

Výrobce u letošního modelu dokázal značným způsobem vylepšit svůj fotoaparát oproti předchůdci. V řeči specifikací disponuje rozlišením 13 Mpx, dvojitým bleskem, laserovým autofocusem a nechybí ani optická stabilizace obrazu. A tahle silná výbava ukazuje i v praxi, že fotit umí. Na nejlepší fotomobily to však není a třeba Samsung Galaxy S6 nebo LG G4, což jsou právě přímí konkurenti OnePlus 2, dokáží fotit ještě lépe.

OnePlus 2 ztrácí už v samotné rychlosti pořizování fotek. Zatímco konkurence dokáže vyfotit první snímek během pár vteřin, u OnePlus to trvá o něco málo déle, ale čas do 6 vteřin je stále pro někoho ještě přijatelný. Další menší handicap má telefon zejména v oblasti ostrosti fotek, které nejsou tak detailní jako u zmíněných konkurenčních modelů. Zachycené barvy jinak můžeme označit za celkem přirozené a věrohodné, i když ne tak úplně vždy líbivé jako při použití sytějších tónů. Focení makro snímků je povedené a také noční snímky jsou celkem obstojné, ačkoliv se na nich již objevuje značná úroveň šumu. Koneckonců, podívejte se na výsledky zkušebních fotek sami.

Snímky pořízené s telefonem

Závěr a zhodnocení: Kde je “wau” efekt?

Výrobce hlásá, jak se svým telefonem pokoří veškerou konkurenci, a to dokonce vlajkové lodě, které přijdou terpve až v příštím roce. To je ale samozřejmě nesmysl. Minimálně parametrově na to OnePlus 2 nemá a ani v ostatních ohledech to není taková hitparáda, jak bychom naopak podle předchozích informací čekali. Nejhorší ale není to, že telefon nemá jemnější QHD displej, slot na paměťové karty, NFC, rychlonabíjení a bezdrátové nabíjení či lepší fotoaparát … ale to, že mu chybí tzv. “wau” efekt. Něco, co zkrátka každého posadí lidově řečeno na zadek.

Nejdůležitějším argumentem tak opět zůstává konkurenceschopná cena. Zatímco ostatní vlajkové lodě koupíte za zhruba 20 tisíc korun (ačkoliv ne všechny, existují i výjimky potvrzující pravidlo), nový OnePlus 2 vychází plus mínus na 10.000 korun. A to je velmi férová nabídka na tenhle smartphone. Pokud jste však čekali něco, co porazí veškerou konkurenci, můžete čekat dál. OnePlus 2 je jen cenově zajímavá alternativa, která přináší různé kompromisy, které stále nejsou pro každého.

Důležitý je také výběr konkrétní varianty. Pokud si koupíte verzi určenou pro čínský trh, nebudete mít v ČR všechna potřebná LTE pásma. Aktuálně je to však prakticky jediná možnost, jak si telefon zakoupit. Výrobce jej totiž prodává zatím jen na tzv. pozvánkový systém, kdy se musíte o možnost zakoupení telefonu nejprve vůbec přihlásit a až jakmile na vás dojde řada, výrobce se vám ozve. Jenže zde platí sociální princip – čím víc zájemců o telefon seženu, tím výše se ve virtuální frontě dostanu. Takže prakticky se na vás může dostat třeba až za několik měsíců.

Kdo tak dlouho nechce čekat, musí si buď sehnat pozvánku na evropskou verzi s u nás plnou podporou evropských pásem LTE, nebo zvolit alternativu v podobě čínské verze, kterou do ČR dováží například levnesmartphony.cz. Základní 16 GB variantu seženete za necelých 12 tisíc korun a zboží si můžete koupit prakticky okamžitě navíc s doručením do druhého dne a včetně běžné dvouleté záruky.

Co se nám líbí? Co se nám nelíbí?
 konkurenceschopná cena  nerozšiřitelné úložiště
 kvalitní konstrukce  vyšší hmotnost
 výkonný HW  pomalé nabíjení
 solidní displej  pozvánkový systém

Nepřehlédněte

Diskuze

"Komentáře se nahrávají..."

Recenze OnePlus 2: Zabiják, ano nebo ne?

Chcete superphone, ale nechcete za něj utrácet nesmyslnou částku? Pak rovnou zapomeňte na Apple, HTC, Samsung, Sony a další výrobce, kteří si říkají o nekřesťanské peníze za smartphone, který jde vyrobit a prodat i výrazně levněji. Čínské OnePlus je toho opět důkazem. Je tady nový OnePlus 2, možná až přespříliš očekávaný “supersmartphone”, který má překonat veškerou konkurenci.

Loňský model OnePlus One způsobil takovou menší cenovou revoluci. Za zhruba poloviční cenu se mohl směle srovnávat s těmi nejlepšími a také nejdražšími smartphony, i když měl stále ještě řadu menších i větších nedostatků, díky kterým nebyl zkrátka pro každého. Citelně mu chybělo zejména “evropské LTE” a třeba takový fotoaparát za moc nestál.

Nový OnePlus 2 je sice o něco vybavenější, odstraňuje řadu chyb předchůdce a opět stojí kolem 10 tisíc korun, ale stále to není pan dokonalý. Přesto je jasným středem pozornosti všech možných médií, odborníků, ale i prosté veřejnosti. Někteří jej milují, jiní nenávidí. Jaká je ale pravda?

Zahoďme pomyslné růžové brýle, které vytvořil agresivní čínský marketing, a pojďme se na nový OnePlus 2 podívat znovu a pořádně. Je tady naše praktická recenze!

OnePlus 2: specifikace

Konstrukce kov a plast, 152 x 75 x 9,9 mm, 175 g
Displej 5,5″, IPS LCD, 1920 x 1080 px, jemnost 401 ppi
Operační systém Oxygen OS (nad Androidem 5.1 Lollipop)
Procesor 8 jádrový, 2 GHz, Snapdragon 810
Paměť 4 GB RAM, úložiště 16/64 GB, nemá microSD slot
Fotoaparát 13 Mpx, blesk, 4K video + přední 5 Mpx
Technologie čtečka otisků prstů, LTE, USB typu C, Bluetooth, Wi-Fi, GPS
Baterie 3 300 mAh
Cena a dostupnost od 9 199 korun, 11. srpna 2015

Design a zpracování: Skoro extratřída

Nový OnePlus 2 je vyroben z luxusních materiálů, které dávají zapomenout na obyčejnější tělo předchůdce. K příkladně zpracované kovové konstrukci není třeba nic dodávat, ale pozastavit se musíme u zadního krytu. Ten totiž svou vyšší hrubostí připomíná doslova smirkový papír, se kterým byste mohli obrousit kdejaká prkna a kovové součástky. V praxi to ale není tak zlé, jak to možná zní, ba naopak. Telefon v ruce krásně drží a samovolně nevyklouzává. Jen si možná budete chvíli zvykat. A kdo si nezvykne, může si dokoupit jiný výměnný kryt z různých druhů dřeva nebo dokonce kevlaru.

Stejně jako předchůdce má letošní OnePlus 2 velký 5,5 palcový displej, jenže v o něco menším těle. Prakticky se tak telefon lépe drží a vůbec vám ani nemusí přijít, že máte k dispozici tak obrovský displej. Tohle je rozhodně krok vpřed. Jenže s tím bohužel už nejde ruku v ruce hmotnost, která naopak narostla až na nepříjemných 175 gramů. A to je v dnešní době moc. Konkurence je podstatně lehčí – například Samsung Galaxy S6 váží jen 138 gramů a LG G4 pak 155 gramů. Snad jen iPhone 6 Plus se v případě své větší verze přibližuje s hodnotou 172 gramů. Nic z toho ale OnePlus 2 neomlouvá.

V čem si ale telefon s konkurencí v ničem nezadá, je bleskurychlá čtečka otisků prstů. Stejně jako u iPhonů nebo Samsungů je zabudovaná do domovské klávesy pod displejem, jen oproti nim již nefunguje jako mechanické tlačítko. A to je celkem problém. Čtečka jako taková je sice superrychlá, ale ne stoprocentně funkční. Pokud máte suché nebo naopak mokré prsty, máte zkrátka smůlu. Navíc k jejímu ovládání coby domovské klávesy příliš nenahrává ani její větší zapuštění. Po několika dnech jsem tak raději dal přednost odemykání gestem a na čtečku úplně zanevřel. Škoda.

Po všech stránkách výborný je ale naopak netradiční posuvný jezdec umístěný na levém boku zařízení. Můžete s ním rychle přepínat profily, a to zapnout všechna oznámení, dále jen ta prioritní a nebo vypnout všechna vyrušení, pokud jste třeba na jednání nebo potřebujete klid jinde. Chytrá jsou také senzorová tlačítka pod displejem, která nejsou bez podsvícení ani vidět (takže si je klidně můžete v nastavení vypnout a používat místo nich tlačítka na displeji). Šikovná je ale hlavně jejich možnost nastavit si k nim, co mají dělat při jednoduchém a také při delším stisknutí. Prakticky tak společně s home buttonem zvládnou až libovolných 6 zkratek. Zapomenout pak nesmíme ani na možnost probuzení telefonu dvojitým poklepáním.

Displej, prostředí a baterie: Něco tomu chybí

OnePlus nepřistoupilo na prakticky nesmyslnou hru za honbou o co nejvyšší rozlišení. Letošní model tak nemá nejjemnější QHD displej, ale parametrově totožný 5,5 palcový Full HD displej s více než výbornou jemností 401 ppi, jako loňský model. Zlepšení pak prakticky doznala čitelnost na venkovním světle díky zvýšení maximální hodnoty jasu a naopak v noci se hodí novinka z teprve připravovaného Androidu 6.0, tzv. noční režim, který převede barvy většiny nabídek do tmavých odstínů, takže si zbytečně nevypálíte oči. Sice svým displejem OnePlus 2 konkurenci nezabije, ale minimálně ji šlape na paty.

Prostředí telefonu je kapitola sama o sobě. Při prvním spuštění jsem si připadal doslova jak Alenka v říši divů. Nový Oxygen OS (což je však jen pojmenování lehce obohaceného Andoidu 5.1 Lollipop) totiž oproti klasickému Androidu přináší několik věcí navíc a vše musíte nejprve pochopit a správně podle svých představ nastavit. Opravdu například chcete na úvodních plochách plovoucí widget se zkratkami? A vyhledávání v notifikačním centru i na plochách? A co přesně mají dělat které klávesy? Navíc musíte pravidelně využívat aplikací pro akceleraci telefonu a optimalizaci výkonu. Telefon vám to bude rád neustále připomínat.

 

Jenže to by nebylo nic špatného, pokud už by alespoň šlo nastavit vše potřebné. A to bohužel nejde. OnePlus 2 například neumožňuje odstranění widgetu Google vyhledávání z ploch nebo nelze ani změnit intenzitu vibrací (které jsou přehnaně silné). Po pár dnech jsem tak raději nainstaloval osvědčený launcher z obchodu Google Play a bylo to. Ovšem ani to vás nezbaví všech nepříjemností. OnePlus překvapivě sám od sebe sem tam spouští úlohy, řekněme, reklamního charakteru. Otevřete si prohlížeč a při brouzdání na webu se vám otevře nová záložka s reklamou, nebo se nacházíte kdekoliv v prostředí a vyskočí na vás pop-up okno s reklamou, kterou musíte křížkem zavřít (protože je neustále v popředí). V aplikaci pro optimalizace vám zase výrobce bude pořád dokola doporučovat stažení různých her. Ale vypnout tato upozornění jednoduše nemůžete.

 

Pokud si telefon koupí nezkušený uživatel, asi mu nad tím zůstane rozum stát. Zkušenější uživatelé se pak dopátrají, co že se to samo v systému spouští a dané otravné aplikace raději odinstalují (doporučuji odinstalovat aplikace weQR a také Baidu browser, které se u naší čínské verze telefonu objevovaly a způsobovaly zmíněné potíže). Je to jedno z možných řešení, ale bohužel ne stoprocentně funkční na všechny potíže. Jako by snad ani OnePlus nemyslelo, že si dnes telefon může koupit i někdo, kdo není přes telefony profík. Navíc ne všechno v telefonu je kompletně počeštěné, a platí to nejen o aplikacích, ale také o samotném prostředí třeba v nastavení. Tohle vídáme dnes už jen opravdu u levných čínských smartphonů, nikoliv superphonu s takovými ambicemi, jaké má OnePlus 2.

 

Když se ale dokážete těmito neobvyklými překážkami prokousat, odvděčí se vám telefon výborným odladěním a svižnými reakcemi. OnePlus 2 sice využívá “pofiderní” procesor Snapdragon 810, který se u většiny ostatních výrobců značně přehřívá, ačkoliv je jinak kvalitní a velmi výkonný, ovšem u čínského OnePlus jej chytře podtaktovali a prakticky to řeší všechny s tím spojené nepříjemnosti. Navíc v systému máte upozornění s aktuální teplotou v telefonu, takže si můžete vše náležitě kontrolovat. Velkou roli jistě také hraje výsostná operační paměť o velikosti 3 GB RAM u základní varianty s 16 GB úložištěm, popřípadě 4 GB RAM u vyšší 64 GB verze. A když už se vám nebude rychlost telefonu líbit nebo třeba budete chtít prodloužit výdrž baterie, stačí dát přes aplikace pro optimalizaci a akceleraci jednoduchý pokyn a telefon zase vylepší svou kondici.

Na plné nabití počítejte, že vám telefon vydrží zhruba jeden celý pracovní den. A pokud ne, rozhodně je jistější jej alespoň trochu nabít, protože druhý den v kuse přežije málokdy. Achillovou patou OnePlus 2 je totiž jeho úporně pomalé nabíjení. Pokud budete mít telefon skoro vybitý, počítejte klidně se 3 hodinami. Navíc spoléhat se musíte prakticky jen na svou vlastní nabíječku, jelikož nové oboustranné USB typu C není zpětně kompatibilní na nejpoužívanější standard microUSB. Ale od OnePlus je minimálně sympatické, že na nový typ konektoru přechází jako první, i když společně s výhodami vznikají i zmíněné nepříjemné nevýhody. Taková už ale je daň při každé evoluci.

Fotoaparát: Lepší, ale ne nejlepší

Výrobce u letošního modelu dokázal značným způsobem vylepšit svůj fotoaparát oproti předchůdci. V řeči specifikací disponuje rozlišením 13 Mpx, dvojitým bleskem, laserovým autofocusem a nechybí ani optická stabilizace obrazu. A tahle silná výbava ukazuje i v praxi, že fotit umí. Na nejlepší fotomobily to však není a třeba Samsung Galaxy S6 nebo LG G4, což jsou právě přímí konkurenti OnePlus 2, dokáží fotit ještě lépe.

OnePlus 2 ztrácí už v samotné rychlosti pořizování fotek. Zatímco konkurence dokáže vyfotit první snímek během pár vteřin, u OnePlus to trvá o něco málo déle, ale čas do 6 vteřin je stále pro někoho ještě přijatelný. Další menší handicap má telefon zejména v oblasti ostrosti fotek, které nejsou tak detailní jako u zmíněných konkurenčních modelů. Zachycené barvy jinak můžeme označit za celkem přirozené a věrohodné, i když ne tak úplně vždy líbivé jako při použití sytějších tónů. Focení makro snímků je povedené a také noční snímky jsou celkem obstojné, ačkoliv se na nich již objevuje značná úroveň šumu. Koneckonců, podívejte se na výsledky zkušebních fotek sami.

Snímky pořízené s telefonem

Závěr a zhodnocení: Kde je “wau” efekt?

Výrobce hlásá, jak se svým telefonem pokoří veškerou konkurenci, a to dokonce vlajkové lodě, které přijdou terpve až v příštím roce. To je ale samozřejmě nesmysl. Minimálně parametrově na to OnePlus 2 nemá a ani v ostatních ohledech to není taková hitparáda, jak bychom naopak podle předchozích informací čekali. Nejhorší ale není to, že telefon nemá jemnější QHD displej, slot na paměťové karty, NFC, rychlonabíjení a bezdrátové nabíjení či lepší fotoaparát … ale to, že mu chybí tzv. “wau” efekt. Něco, co zkrátka každého posadí lidově řečeno na zadek.

Nejdůležitějším argumentem tak opět zůstává konkurenceschopná cena. Zatímco ostatní vlajkové lodě koupíte za zhruba 20 tisíc korun (ačkoliv ne všechny, existují i výjimky potvrzující pravidlo), nový OnePlus 2 vychází plus mínus na 10.000 korun. A to je velmi férová nabídka na tenhle smartphone. Pokud jste však čekali něco, co porazí veškerou konkurenci, můžete čekat dál. OnePlus 2 je jen cenově zajímavá alternativa, která přináší různé kompromisy, které stále nejsou pro každého.

Důležitý je také výběr konkrétní varianty. Pokud si koupíte verzi určenou pro čínský trh, nebudete mít v ČR všechna potřebná LTE pásma. Aktuálně je to však prakticky jediná možnost, jak si telefon zakoupit. Výrobce jej totiž prodává zatím jen na tzv. pozvánkový systém, kdy se musíte o možnost zakoupení telefonu nejprve vůbec přihlásit a až jakmile na vás dojde řada, výrobce se vám ozve. Jenže zde platí sociální princip – čím víc zájemců o telefon seženu, tím výše se ve virtuální frontě dostanu. Takže prakticky se na vás může dostat třeba až za několik měsíců.

Kdo tak dlouho nechce čekat, musí si buď sehnat pozvánku na evropskou verzi s u nás plnou podporou evropských pásem LTE, nebo zvolit alternativu v podobě čínské verze, kterou do ČR dováží například levnesmartphony.cz. Základní 16 GB variantu seženete za necelých 12 tisíc korun a zboží si můžete koupit prakticky okamžitě navíc s doručením do druhého dne a včetně běžné dvouleté záruky.

Co se nám líbí? Co se nám nelíbí?
 konkurenceschopná cena  nerozšiřitelné úložiště
 kvalitní konstrukce  vyšší hmotnost
 výkonný HW  pomalé nabíjení
 solidní displej  pozvánkový systém

Nepřehlédněte

Diskuze

"Komentáře se nahrávají..."