Recenze Doogee Turbo 2 (DG900): Když na vzhledu záleží

Nové Doogee Turbo 2 nechce zapadnout mezi nemastné, neslané smartphony ze Země draka, a už vůbec ne mezi ty nevzhledné. Snaží se zapůsobit svým svěžím zevnějškem, stejně tak, jako dobře okořeněnou funkční výbavou a nízkou cenou, po které vám chuť v ústech rozhodně nezhořkne, ba naopak.

Už loňské 6,3 mm tenké Doogee Turbo DG2014 patřilo mezi přední čínské krásky a po právu se tak stalo i poměrně populární. Nový model Doogee Turbo 2 (DG900) se snaží ještě více. Oslní neobvykle vpřed vytaženou čelní stranou od zbývající zaoblenější části (která působí jako tělo například dřívějších Lumií či Xiaomi Mi3), hubeným 7 mm tělem a nebo také použitím ochranného skla Gorilla Glass 3 na přední i zadní straně.

Pozadu nezůstala ani výbava. V ní najdeme zejména 5″ Full HD displej se skvělou jemností 441 ppi, dále čipset s celkem 8 jádry, operační paměť dosahuje velmi dobrých 2 GB RAM či pro focení je k dispozici 16 Mpx fotoaparát (s interpolovaným rozlišením z 13 Mpx) se snímačem Exmor RS od věhlasného Sony. Cena nového Doogee Turbo 2 navíc při zahájení prodeje v ČR činí 6 500 korun, což není vůbec špatné. A jak telefon dopadl v praxi?

Základní parametry: Doogee Turbo 2

Rozměry	143 x 73 x 7 mm
Hmotnost	134 g
Displej	IPS LCD, úhlopříčka 5,0“, rozlišení 1920 x 1080 px (441 ppi)
Procesor	8-jádrový 1,7 GHz procesor MediaTek MT6592, grafika Mali-450 MP4
Paměť	2 GB RAM, paměť 16 GB + microSD/dualSIM
Operační systém	Android 4.4.2 KitKat + nadstavba výrobce
Fotoaparát	13 Mpx (interpolovaných na 18 Mpx), blesk, natáčení Full HD videa, 8 Mpx přední kamerka
Baterie	2 500 mAh
Obsah balení	microUSB nabíječka
Cena a dostupnost	6 500 Kč, leden 2015

Design a zpracování: Tohle tu (ne)bylo

Vzhled nového Doogee Turbo 2 se skutečně povedl. Představte si necelých 7 mm tenké tělo se zaoblenými hranami jako v případě dřívějších Lumií či Mi3 od Xiaomi, a do něj unikátně vsazenou čelní část s displejem, která lehce vystupuje nad povrch. V testovaném bílo-bronzovém provedení vypadá telefon naprosto noblesně, tedy pokud máte stejný subjektivní vkus jako já. Přední i zadní strana jsou navíc z odolnějšího skla Gorilla Glass, takže také něco vydrží.

Konstrukční zpracování působí v praxi dobrým dojmem, jen pokud zatlačím na displejovou či zadní stranu, plastové tělo začne povrzávat a prohýbat se. Ale není to nic hrozného a věřte mi, že v praxi nic nepostřehnete (je to tedy spíše jen takový poznatek z laboratorních podmínek). Nepříjemnější může být až kompromis při výběru mezi slotem na 2 SIM karty a slotem na 1 SIM + k tomu slotem na microSD. Obojí (tedy dual SIM se slotem na paměťovku) mít v tomto telefonu zkrátka nelze.

Při seznámení s telefonem jsem se také poměrně zděsil, proč má opět (jako jeho předchůdce) vypínací klávesu a navíc také klávesy pro redukci hlasitosti na levém boku. Proboha proč? Pokud ovládáte telefon v levé ruce, možná právě teď jásáte. Pro praváky je ale tohle umístění hodně nepraktické. Doogee ale naštěstí u modelu Turbo 2 přidal zajímavou a moderní možnost probouzení displeje dvojitým poklepáním (ať už přímo na displeji nebo pro zamknutí také na domovském senzorovém tlačítku). A to není vše – v prostředí můžete použít speciální důmyslnou „zamykací“ aplikaci, kterou si umístíte na plochu. Co je ale podstatné, dá se stoprocentně obejít i bez nesmyslně umístěného vypínacího tlačítka.

A nebylo by to Doogee, pokud by tím překvapení u nového modelu Turbo 2 skočily. Další máme připravené na zadní straně, kde čínský výrobce opět jako u loňského modelu Valencia (DG800) umístil senzorovou plochu (do horní poloviny strany, viz. přesné znázornění na ochranné převozní fólii u každého zakoupeného kusu). V nastavení si pak můžete zvolit, abyste například delším přidržením prstu na senzorové ploše rychle spustili fotoaparát, což může být teoreticky celkem šikovné. Mě si ovšem tohle řešení příliš nezískalo a raději jsem nechal senzorovou plochu neaktivní.

Displej, prostředí a baterie: Před vrcholem

Použitý 5″ displej vypadá u Dooge Turba 2 s trochou nadsázky skutečně tak, jako kdyby už byl někdy použitý. Velkým zklamáním jsou zejména horší, ba přímo vybledlé, barvy. Je to přitom velká škoda, displej je totiž sám o sobě kvalitní a velmi jemný. Full HD rozlišení znamená na 5″ úhlopříčce výtečných 441 ppi a také v praxi je to vidět. Ale co naplat, když vedle sebe položím tento telefon a lepší telefon v ceně do 5 tisíc korun, vybledlé barvy okamžitě rozhodnou. Koneckonců, ono dokonce ani není potřeba takto přímé srovnání…

Samotné prostředí se ale povedlo. Doogee Turbo 2 disponuje poměrně čistým Androidem 4.4 KitKat s jen lehce opravenými (a bohužel nepočeštěnými) vlastnostmi. Například telefon lze probudit jednoduchým dvojitým poklepáním na displeji či senzorové klávese domů (funguje to také pro zhasnutí displeje), přímo na zamykací obrazovku si pak můžete nechat zobrazovat notifikace (v podobě ikonky s počtem dané zmeškané notifikace – i když funguje jen např. u zpráv a hovorů, nikoli u aplikací doinstalovaných), a nebo jsou také poměrně zajímavé možnosti s pohybovými gesty (např. otočením vypnete vyzvánění, zvednutím telefonu k uchu přijmete hovor, apod.).

 

Prostředí jako takové je dobře odladěné, plynulé a svižné. Lépe funguje ve výkonnějším režimu (úsporný mód vypnete v nastavení s baterií). Za dobu testování jsem narazil jen na jedinou chybu – opakovaný pád aplikace fotoaparátu (pomohl až restart telefonu). Jinak fungovalo vše tak, jak má. U příští verze bych ale uvítal notifikační diodu, neboť nyní Turbo 2 dokáže prakticky upozornit jen přes vibrace, a to nestačí (telefon neumí sám probudit displej a zobrazit notifikace na něm).

 

Kapitolou samo o sobě pak je měřič tepu, který najdete v podobě aplikace Elan Heartbeat v menu. Podezírám ale výrobce, že to také u pouhé aplikace skončilo. Na telefonu totiž nikde nevidím senzor, který by tep měřil. A pokud jen telefon v ruce držím a zkouším, co aplikace dokáže – dokáže si hodnoty doslova vymýšlet. Jednou mám 60 tepů za minutu, po chvíli už přes 140. No není to záhada a možná také i celkem zábava?

 

Na poli výdrže se Doogee Turbo 2 také příliš nepředvedlo. Jak už to tak bývá, tenké tělo předpovídá kratší výdrž. A zde je tomu skutečně tak. Ve výkonném režimu a při plném využití mi na displeji doslova mizela procenta před očima – co minuta, to procento dolů. Při běžném využití pak telefon vydržel od rána do večera, tedy zhruba jeden den. Tuhle modelku tedy za výdrž rozhodně mít rádi nebudete.

Fotoaparát a multimédia: Skoro jako u Sony

Doogee u svého dobře vybaveného Turba 2 používá snímač IMX135 Exmor RS od věhlasného Sony. Pokud jste četli některé naše dřívější recenze, pak možná tušíte, že čínská společnost dost možná dokázala snímač lépe uplatnit a dostat z něj více, než samotné Sony (jak to zde většinou bývá). Bohužel, Doogee se rozhodlo defaultní 13 Mpx rozlišení interpolovat na vyšších 18 Mpx, a to není vůbec dobře (tedy marketingově to samozřejmě lépe zní). V praxi ovšem telefon dopadá stejně tak špatně (nebo spíš ještě hůře), než smartphony střední třídy od Sony.

Na zkušebních snímcích je patrný zejména zvýšený šum a také značné přepaly. Ono vlastně za současného počasí není moc co na fotografiích pochválit. Pokud jsem fotil ve studiových podmínkách s lepším umělým osvětlením, šumu ubylo a zvýšila se ostrost. I tak ale nejsou snímky takové, jaké bychom od snímače japonského Sony, a také od telefonu za cenu kolem 6 tisíc korun, očekávali. Pokud byste si mysleli, že snad pomůže v nastavení snížení rozlišení na 12 Mpx, bohužel výsledky jsou stejné.

Snímky pořízené s Doogee Turbo 2

Závěr a zhodnocení

Nové Doogee Turbo 2 je za cenu 6 500 korun velmi zajímavou alternativou k dražší zavedené konkurenci. Oproti jiným čínským telefonům překvapí svým atraktivním zevnějškem, a nechybí pak ani celkem povedené parametry. Důležitý je odladěný systém s velmi chytrými funkcemi, jako je odemykání poklepáním, či různá pohybová gesta, kterými se proslavil hlavně Samsung. Podstatné je, že vše dobře funguje.

Důvodů, proč nové Turbo 2 nekoupit, je ale také poměrně dost. V první řadě je to horší displej s vybledlými barvami (konkurence má i do 5 tisíc korun výrazně lepší celkové podání) a také horší fotoaparát. Osobně mi pak vadila absence notifikační diody, neboť pokud máte vypnuté vibrace a zvuky, tak se nic nedozvíte, a také chybějící slot na microSD kartu (u dual SIM verze chybí, naopak u verze s microSD kartou chybí naopak dual SIM). Někomu také může vadit absence LTE, ale myslím si, že pro většinu lidí dnes stále plně dostačuje HSPA+.

Suma sumárum, Doogee Turbo 2 jsem si po týdnu celkem oblíbil, plusy převážily všechny zmíněné mínusy. Nejdůležitější je samozřejmě fakt, že stejně jako u většiny čínských telefonů, se dá tenhle telefon sehnat za velmi příznivou cenu.

Jak se telefon líbí vám? Vadí vám některé z nedostatků, nebo je dokážete překousnout?

Co se nám líbí?	Co se nám nelíbí?
zajímavý vzhled	vybledlé barvy u displeje
odladěný systém	dual SIM nemá slot na microSD
chytré funkce a gesta	horší fotoaparát
nízká cena	chybí notifikační dioda