Představujeme custom ROM a vychytávky (2. díl – Paranoid Android)
Čekali jste ve druhém dílu CyanogenMod? Ještě vydržte, nyní je na řadě Paranoid Android, custom ROM, která svými schopnostmi dláždila cestu jiným vývojářům svou inspirací. Jen málo jiných týmů dokázalo přinést tolik nových funkcí, aby je následně opět opustilo. Paranoid Android (AOSPA) totiž není jen software, ale i příběh Androidu, zrcadlící jeho růst.
Všechny vydané díly seriálu Custom ROM
» #1: Spouštíme nový seriál o custom ROM pro Android (1. díl – AOSP)
» #2: Představujeme custom ROM a vychytávky (2. díl – Paranoid Android)
První stránky paranoidního robota se pojí s Paulem Henschelem, osobou, která má pro Android význam jako Guttenberg pro literaturu. Možná menší, ale nebýt jeho, Paranoid Android by ani neexistoval, minimálně ne pod svým jménem. Paul je fanouškem kapely Radiohead a jejich píseň ho inspirovala k výběru názvu.
Dosti ale historie, pokusím se vysvětlit, proč snad nikdo nevysloví AOSPA bez respektu.
Team Paranoid Androidu vznikl kdysi v období, kdy se do telefonů dostal Android Ice Cream Sandwich. Vývojářům se sice líbil, ale když najdete funkce, které by si zasloužily drobné vylepšení a dokážete si je upravit sami, těžko byste odolali a nepustili se do práce na vlastní pěst. Plody tohoto úsilí potkáte i v jiných custom ROM, pojďme si je představit.
Jak vylepšit Android
Hlavním nedostatkem Androidu je podle týmu AOSPA hospodaření s místem. Velká tlačítka, plýtvání s prostorem a zdlouhavé procházení menu. Cestu si proto vývojáři proklestili revolučními novinkami.
PIE Controls
Android ovládáme už šest let stejnými klávesami. Jedna má na sobě symbol domečku, druhá šipku zpět. Tlačítka pro menu a otevřené aplikace se sice lehce maličko převlékla, ale jejich schopnosti používáme pořád. Největší revolucí tak byl pravděpodobně přesun ze senzorových snímačů na dotykový displej. Od něj už je k Pie Controls jen kousek.
Navigační lišta totiž nemusí zabírat jen proužek kdesi u kraje. Co třeba ji kompletně schovat? Nebude chybět? Nebude, její funkce bude nahrazena gesty. Nijak složitými, základem je začít krátký tah prstem ze správného místa. Které to bude, si můžete nastavit.
Na začátku tahu se vám pod palcem rozevře vějíř s ekvivalentem klasických tlačítek, výběr provedete zvednutím prstu na správném místě. Funguje to nádherně elegantně, zvlášť pokud vysouváte půlkruh ze spodní lišty a jeho ovládání nekoliduje s posouváním domácích obrazovek.
Při delším podržení se okolo základních tří kláves objeví i další úroveň se stavovými údaji. Paranoid Android příliš neholduje nastavením a různým menu, své funkce podsouvá krátkými nápovědami.
Ještě větší užitek má PIE v tzv. Immersive módu, který je mezi vývojáři dlouho známý jako Expanded desktop, ale oficiálně s ním přišel až Android Kitkat.
Pokud se vám funkce PIE zamlouvá, nemusíte instalovat hned Paranoid Android, tento typ ovládání dokážou lépe či hůř imitovat i aplikace jako LMT.
Hybrid Engine a Tablet mode
Jedním z kouzel, která Android sype z rukávu, je schopnost editace DPI. Tuto hodnotu si představte jako lupu před displejem. Nastavíte nižší DPI a veškeré dění na displeji se jako by zmenší. I fonty se o pár pixelů smrsknou a získáte tak lepší orientaci třeba na webových stránkách.
Tímto trikem ale můžete ošálit aplikace natolik, že se přepnou do tabletového layoutu. V emailovém klientu nebo v nastaveních se objeví dva sloupce, ze kterých je evidentní, v jakém menu se nacházíte, do kalendáře přibude praktický měsíční náhled kromě detailního pohledu.
Kalendář v základním layoutu a se sníženým DPI. Rozdíl je evidentní.
DPI je možné nastavovat globálně, Hybrid Engine se ale stará o přidělování této hodnoty konkrétním aplikacím. Pokud potřebujete, můžete si pro většinu programů ponechat základní nastavení a DPI a layout pozměnit jen pro pár vyvolených.
Halo
Mobilní telefony se k multitaskingu příliš nehodí. Uspávají proto veškerou činnost na pozadí hned, jak mohou. Chování, které šetří baterii, má však i své stinné stránky. Určitě se vám někdy stalo, že jste chtěli poslouchat hudbu na YouTube a přišla vám SMS. Jejím otevřením se ale zvuk odmlčel.
Halo byl proto tolik revoluční, že dokázal takové vlastnosti obejít prostřednictvím plovoucího okna, které se otevřelo ve zmenšeném náhledu nad maximalizovanou aplikací.
Součástí Halo byla i maličká bublina vykukující z okraje displeje. Stačilo, aby se objevilo upozornění v notifikacích, a vysunutím této bubliny se dalo vstoupit do zmenšené varianty výchozí aplikace.
Kitkat, doba zeštíhlení
S Androidem Kitkat se zacílení AOSPA podstatně změnilo. ROM bohatá na všemožné funkce podstatně zeštíhlela. Částečně proto, že se změnila podoba kódu a stávající schopnosti nebyly kompatibilní, dále proto, že vývojáři z Paranoidu usoudili, že jejich dítko už je překombinované a komplikované. S přečíslováním na čtvrtou verzi zmizel Hybrid Engine i Halo a začalo se takřka od nuly – neobešlo se to však bez nových funkcí.
Dual QuickSettings Tiles 3.0
Android 4.2 rozdělil notifikační lištu do dvou náhledů. Jeden sdružuje upozornění, druhý přepínače, které do té doby byly jen fakultativním bonusem. Čistý Android bohužel moc upravitelný není. Přepínací dlaždice jsou neměnné a spousta jich i chybí – třeba pro svítilnu.
Prakticky každá custom ROM umožňuje navolit si, jaké dlaždice se v notifikacích objeví, i tak ale jejich počet převyšuje prostor daný displejem. Různé ROMky řeší přehlednost po svém. Některé z dlaždic vyrobí dlaždičky a místo klasických tří se do řady vměstná i pět čtverečků. Paranoid Android propojil související dlaždice a přidal drobné tlačítko pro přepínání. Těším se, až se duální dlaždice objeví coby open-source, tak jsem si je oblíbil.
Výstižnou ilustrací je např. přepínač mobilních dat. Jedno ťuknutí přeruší datové přenosy, ale pokud cestujete mezi městem a venkovem, víte, že 3G neroste na stromech a divočina funguje jen na energeticky úspornějším EDGE. Stačí klepnout na dvě kostičky v rohu dlaždice a přepínač změní funkci na cyklování mezi technologiemi mobilního internetu.
Opět nechybí krátká nápověda ke dlaždicím. Místo stažení dvěma prsty můžete vytahovat roletku i od hodin. Pro samotné přepínače chybí záložka v nastaveních, přidávat či ubírat je můžete stiskem čtyř čtverečků v rohu.
Peek
Motorola Moto X přišla s novinkou v podobě aktivních notifikací. Na zamčeném displeji dokázala ukazovat, kdo se vám nedovolal a kde jste měli být, ač termín absolutně nestíháte. Celá tato upozornění mohla Motorola používat kvůli OLED displeji, který napájí jen svítíci pixely a nevysaje tak baterii během pár hodin.
Méně funkcí, lepší zpracování – tak zní motto znovuzrozeného Paranoid Androidu.
Peek imituje tuto funkci pro jakýkoli displej, k čemuž mu stačí pohybový senzor. Podle akcelerometru pozná, kdy jste telefon zvednuli ze stolu a rozsvítí akutní události.
Tato funkce ilustruje i kopírování myšlení Google, který co nejvíce svých aplikací distribuuje jako aplikace v obchodě Play – Peek je totiž ke stažení za cca 80 Kč.
Hover
Nástupce HALO si vytyčil jasný cíl. Zachovat kladné vlastnosti původního konceptu, zjednodušit je a sladit s KitKatem. O beta verzi si můžete přečíst ve starším příspěvku, podstatné je, že Hover má k Halo velmi blízko. Místo bubliny si zabírá proužek na vrchu displeje, se kterým se naučil nové kousky.
Za prvé je možné Hover swipnutím odsunout, není třeba čekat, až sám zmizí. Užitečné je i blokování, které má Hover ignorovat. Přeci byste nechtěli, aby se vám pokaždé hlásil výběr klávesnice.
Dlouhým podržením lze spustit plovoucí okno z notifikací či klepnutím na informační řádek.
Nejpodstatnější a dříve vytýkanou chybkou bylo, že propásnutí upozornění během pár vteřin znamenalo nutnost otevřít aplikaci klasicky. V současném stádiu vývoje stačí v normálních notifikacích delší stisk a objeví se nabídka otevření v plovoucím okně.
Hover se zapíná ikonkou vpravo nahoře se symbolem dvou obdélníků. Vpravo je plovoucí okno v praxi, v tomto případě Galerie.
Kdo si Paranoid oblíbí?
AOSPA je v mých očích symbolem vývoje, který by se mohl líbit mateřskému Google, kdyby se nesoustředil na komplexní růst svých služeb a zajímal ho jen samotný Android. V posledních verzích to není žádná těžkopádná záležitost, jejímž úsilím je co nejdelší seznam, jehož většinu tvoří zbytečnosti a funkce, které využijete jen jednou.
I jeho vývoj tomu odpovídá. Updaty šířené přes OTA se soustředí především na stabilitu a opravy, ale když už se objeví nová feature, můžete si vsadit na to, že se o ní bude mluvit hodně dlouho.
Všechny vydané díly seriálu Custom ROM
» #1: Spouštíme nový seriál o custom ROM pro Android (1. díl – AOSP)
» #2: Představujeme custom ROM a vychytávky (2. díl – Paranoid Android)
Poznámka na závěr: Jako testovací zařízení používám Nexus 5. Proto bohužel nemohu do článku umístit screenshoty ze starších verzí Androidu a doplnit tak Paranoid Android i o obrázky z Jelly Bean – pro mé zařízení zkrátka tyto verze neexistují.
Související
Nepřehlédněte
Diskuze
Nejčtenější články
Představujeme custom ROM a vychytávky (2. díl – Paranoid Android)
Čekali jste ve druhém dílu CyanogenMod? Ještě vydržte, nyní je na řadě Paranoid Android, custom ROM, která svými schopnostmi dláždila cestu jiným vývojářům svou inspirací. Jen málo jiných týmů dokázalo přinést tolik nových funkcí, aby je následně opět opustilo. Paranoid Android (AOSPA) totiž není jen software, ale i příběh Androidu, zrcadlící jeho růst.
Všechny vydané díly seriálu Custom ROM
» #1: Spouštíme nový seriál o custom ROM pro Android (1. díl – AOSP)
» #2: Představujeme custom ROM a vychytávky (2. díl – Paranoid Android)
První stránky paranoidního robota se pojí s Paulem Henschelem, osobou, která má pro Android význam jako Guttenberg pro literaturu. Možná menší, ale nebýt jeho, Paranoid Android by ani neexistoval, minimálně ne pod svým jménem. Paul je fanouškem kapely Radiohead a jejich píseň ho inspirovala k výběru názvu.
Dosti ale historie, pokusím se vysvětlit, proč snad nikdo nevysloví AOSPA bez respektu.
Team Paranoid Androidu vznikl kdysi v období, kdy se do telefonů dostal Android Ice Cream Sandwich. Vývojářům se sice líbil, ale když najdete funkce, které by si zasloužily drobné vylepšení a dokážete si je upravit sami, těžko byste odolali a nepustili se do práce na vlastní pěst. Plody tohoto úsilí potkáte i v jiných custom ROM, pojďme si je představit.
Jak vylepšit Android
Hlavním nedostatkem Androidu je podle týmu AOSPA hospodaření s místem. Velká tlačítka, plýtvání s prostorem a zdlouhavé procházení menu. Cestu si proto vývojáři proklestili revolučními novinkami.
PIE Controls
Android ovládáme už šest let stejnými klávesami. Jedna má na sobě symbol domečku, druhá šipku zpět. Tlačítka pro menu a otevřené aplikace se sice lehce maličko převlékla, ale jejich schopnosti používáme pořád. Největší revolucí tak byl pravděpodobně přesun ze senzorových snímačů na dotykový displej. Od něj už je k Pie Controls jen kousek.
Navigační lišta totiž nemusí zabírat jen proužek kdesi u kraje. Co třeba ji kompletně schovat? Nebude chybět? Nebude, její funkce bude nahrazena gesty. Nijak složitými, základem je začít krátký tah prstem ze správného místa. Které to bude, si můžete nastavit.
Na začátku tahu se vám pod palcem rozevře vějíř s ekvivalentem klasických tlačítek, výběr provedete zvednutím prstu na správném místě. Funguje to nádherně elegantně, zvlášť pokud vysouváte půlkruh ze spodní lišty a jeho ovládání nekoliduje s posouváním domácích obrazovek.
Při delším podržení se okolo základních tří kláves objeví i další úroveň se stavovými údaji. Paranoid Android příliš neholduje nastavením a různým menu, své funkce podsouvá krátkými nápovědami.
Ještě větší užitek má PIE v tzv. Immersive módu, který je mezi vývojáři dlouho známý jako Expanded desktop, ale oficiálně s ním přišel až Android Kitkat.
Pokud se vám funkce PIE zamlouvá, nemusíte instalovat hned Paranoid Android, tento typ ovládání dokážou lépe či hůř imitovat i aplikace jako LMT.
Hybrid Engine a Tablet mode
Jedním z kouzel, která Android sype z rukávu, je schopnost editace DPI. Tuto hodnotu si představte jako lupu před displejem. Nastavíte nižší DPI a veškeré dění na displeji se jako by zmenší. I fonty se o pár pixelů smrsknou a získáte tak lepší orientaci třeba na webových stránkách.
Tímto trikem ale můžete ošálit aplikace natolik, že se přepnou do tabletového layoutu. V emailovém klientu nebo v nastaveních se objeví dva sloupce, ze kterých je evidentní, v jakém menu se nacházíte, do kalendáře přibude praktický měsíční náhled kromě detailního pohledu.
Kalendář v základním layoutu a se sníženým DPI. Rozdíl je evidentní.
DPI je možné nastavovat globálně, Hybrid Engine se ale stará o přidělování této hodnoty konkrétním aplikacím. Pokud potřebujete, můžete si pro většinu programů ponechat základní nastavení a DPI a layout pozměnit jen pro pár vyvolených.
Halo
Mobilní telefony se k multitaskingu příliš nehodí. Uspávají proto veškerou činnost na pozadí hned, jak mohou. Chování, které šetří baterii, má však i své stinné stránky. Určitě se vám někdy stalo, že jste chtěli poslouchat hudbu na YouTube a přišla vám SMS. Jejím otevřením se ale zvuk odmlčel.
Halo byl proto tolik revoluční, že dokázal takové vlastnosti obejít prostřednictvím plovoucího okna, které se otevřelo ve zmenšeném náhledu nad maximalizovanou aplikací.
Součástí Halo byla i maličká bublina vykukující z okraje displeje. Stačilo, aby se objevilo upozornění v notifikacích, a vysunutím této bubliny se dalo vstoupit do zmenšené varianty výchozí aplikace.
Kitkat, doba zeštíhlení
S Androidem Kitkat se zacílení AOSPA podstatně změnilo. ROM bohatá na všemožné funkce podstatně zeštíhlela. Částečně proto, že se změnila podoba kódu a stávající schopnosti nebyly kompatibilní, dále proto, že vývojáři z Paranoidu usoudili, že jejich dítko už je překombinované a komplikované. S přečíslováním na čtvrtou verzi zmizel Hybrid Engine i Halo a začalo se takřka od nuly – neobešlo se to však bez nových funkcí.
Dual QuickSettings Tiles 3.0
Android 4.2 rozdělil notifikační lištu do dvou náhledů. Jeden sdružuje upozornění, druhý přepínače, které do té doby byly jen fakultativním bonusem. Čistý Android bohužel moc upravitelný není. Přepínací dlaždice jsou neměnné a spousta jich i chybí – třeba pro svítilnu.
Prakticky každá custom ROM umožňuje navolit si, jaké dlaždice se v notifikacích objeví, i tak ale jejich počet převyšuje prostor daný displejem. Různé ROMky řeší přehlednost po svém. Některé z dlaždic vyrobí dlaždičky a místo klasických tří se do řady vměstná i pět čtverečků. Paranoid Android propojil související dlaždice a přidal drobné tlačítko pro přepínání. Těším se, až se duální dlaždice objeví coby open-source, tak jsem si je oblíbil.
Výstižnou ilustrací je např. přepínač mobilních dat. Jedno ťuknutí přeruší datové přenosy, ale pokud cestujete mezi městem a venkovem, víte, že 3G neroste na stromech a divočina funguje jen na energeticky úspornějším EDGE. Stačí klepnout na dvě kostičky v rohu dlaždice a přepínač změní funkci na cyklování mezi technologiemi mobilního internetu.
Opět nechybí krátká nápověda ke dlaždicím. Místo stažení dvěma prsty můžete vytahovat roletku i od hodin. Pro samotné přepínače chybí záložka v nastaveních, přidávat či ubírat je můžete stiskem čtyř čtverečků v rohu.
Peek
Motorola Moto X přišla s novinkou v podobě aktivních notifikací. Na zamčeném displeji dokázala ukazovat, kdo se vám nedovolal a kde jste měli být, ač termín absolutně nestíháte. Celá tato upozornění mohla Motorola používat kvůli OLED displeji, který napájí jen svítíci pixely a nevysaje tak baterii během pár hodin.
Méně funkcí, lepší zpracování – tak zní motto znovuzrozeného Paranoid Androidu.
Peek imituje tuto funkci pro jakýkoli displej, k čemuž mu stačí pohybový senzor. Podle akcelerometru pozná, kdy jste telefon zvednuli ze stolu a rozsvítí akutní události.
Tato funkce ilustruje i kopírování myšlení Google, který co nejvíce svých aplikací distribuuje jako aplikace v obchodě Play – Peek je totiž ke stažení za cca 80 Kč.
Hover
Nástupce HALO si vytyčil jasný cíl. Zachovat kladné vlastnosti původního konceptu, zjednodušit je a sladit s KitKatem. O beta verzi si můžete přečíst ve starším příspěvku, podstatné je, že Hover má k Halo velmi blízko. Místo bubliny si zabírá proužek na vrchu displeje, se kterým se naučil nové kousky.
Za prvé je možné Hover swipnutím odsunout, není třeba čekat, až sám zmizí. Užitečné je i blokování, které má Hover ignorovat. Přeci byste nechtěli, aby se vám pokaždé hlásil výběr klávesnice.
Dlouhým podržením lze spustit plovoucí okno z notifikací či klepnutím na informační řádek.
Nejpodstatnější a dříve vytýkanou chybkou bylo, že propásnutí upozornění během pár vteřin znamenalo nutnost otevřít aplikaci klasicky. V současném stádiu vývoje stačí v normálních notifikacích delší stisk a objeví se nabídka otevření v plovoucím okně.
Hover se zapíná ikonkou vpravo nahoře se symbolem dvou obdélníků. Vpravo je plovoucí okno v praxi, v tomto případě Galerie.
Kdo si Paranoid oblíbí?
AOSPA je v mých očích symbolem vývoje, který by se mohl líbit mateřskému Google, kdyby se nesoustředil na komplexní růst svých služeb a zajímal ho jen samotný Android. V posledních verzích to není žádná těžkopádná záležitost, jejímž úsilím je co nejdelší seznam, jehož většinu tvoří zbytečnosti a funkce, které využijete jen jednou.
I jeho vývoj tomu odpovídá. Updaty šířené přes OTA se soustředí především na stabilitu a opravy, ale když už se objeví nová feature, můžete si vsadit na to, že se o ní bude mluvit hodně dlouho.
Všechny vydané díly seriálu Custom ROM
» #1: Spouštíme nový seriál o custom ROM pro Android (1. díl – AOSP)
» #2: Představujeme custom ROM a vychytávky (2. díl – Paranoid Android)
Poznámka na závěr: Jako testovací zařízení používám Nexus 5. Proto bohužel nemohu do článku umístit screenshoty ze starších verzí Androidu a doplnit tak Paranoid Android i o obrázky z Jelly Bean – pro mé zařízení zkrátka tyto verze neexistují.
Nepřehlédněte