Právě uplynulo 21 let od chvíle, kdy se začalo prodávat zařízení, jež může být považováno za první smartphone na světě.
Přístroj s názvem IBM Simon se na trh dostal 16. srpna 1994, ale od představení mu to trvalo dost dlouho. Veřejnost totiž měla možnost získat o smartphonu informace už na veletrhu COMDEX (později nahrazeném CES) v Las Vegas na počátku roku 1992.
V té době se však termín smartphone ještě příliš nepoužíval, IBM Simon se tedy na trh dostal jako „osobní komunikátor“, ovšem v průběhu následujícího roku se už nový název vžil, a tak tak zpětně pojmenovali i Simona.
Zařízení vážící půl kila mělo rozměry 64 x 38 mm a na tu dobu obrovský 4,7palcový monochromatický podsvícený displej s rozlišením 60 x 293 pixelů. Ten byl citlivý na dotyk a bylo možné jej ovládat pomocí stylusu.
Telefon běžel na jednojádrovém 16 bitovém procesoru Vadem s taktovací frekvencí 16 MHz a dokonce se dokázal připojit i k síti, byť na dnešní poměry směšnou rychlostí 2 400 bit/s (0,002 Mbit/s). K integrovaným aplikacím patřil například kalendář či diář.
Model se dal pořídit za 899 dolarů a i kvůli této na svou dobu poměrně vysoké ceně se jej nakonec po celém světě prodalo pouhých 50 tisíc kusů.
Zdroj: Phone Arena
Právě uplynulo 21 let od chvíle, kdy se začalo prodávat zařízení, jež může být považováno za první smartphone na světě.
Přístroj s názvem IBM Simon se na trh dostal 16. srpna 1994, ale od představení mu to trvalo dost dlouho. Veřejnost totiž měla možnost získat o smartphonu informace už na veletrhu COMDEX (později nahrazeném CES) v Las Vegas na počátku roku 1992.
V té době se však termín smartphone ještě příliš nepoužíval, IBM Simon se tedy na trh dostal jako „osobní komunikátor“, ovšem v průběhu následujícího roku se už nový název vžil, a tak tak zpětně pojmenovali i Simona.
Zařízení vážící půl kila mělo rozměry 64 x 38 mm a na tu dobu obrovský 4,7palcový monochromatický podsvícený displej s rozlišením 60 x 293 pixelů. Ten byl citlivý na dotyk a bylo možné jej ovládat pomocí stylusu.
Telefon běžel na jednojádrovém 16 bitovém procesoru Vadem s taktovací frekvencí 16 MHz a dokonce se dokázal připojit i k síti, byť na dnešní poměry směšnou rychlostí 2 400 bit/s (0,002 Mbit/s). K integrovaným aplikacím patřil například kalendář či diář.
Model se dal pořídit za 899 dolarů a i kvůli této na svou dobu poměrně vysoké ceně se jej nakonec po celém světě prodalo pouhých 50 tisíc kusů.
Zdroj: Phone Arena