Recenze Apple iPad Pro 9.7: svůj laptop odhazuji v dál?

Dá se tabletem nahradit notebook? Tuhle otázku si všichni kladou už od vzniku prvního iPadu. Model Pro 9.7 má dokonce ve spojení s příslušenstvím ambice eliminovat z rukou uživatelů pracovní stanice s vysokým grafickým výkonem. Co vlastně dělá „malý“ iPad tak moc „Pro“? Ukáže dnešní recenze.

Tip: Recenze Apple iPad Pro 12.9: přerostlý a přesto nedonošený

Hned na úvod musím říct, že nejsem typickým uživatelem, který by dokázal ocenit největší devízy malého iPadu Pro. Nestříhám tři timelines 4K videa naráz (což prý podle některých svědectví iPad Pro 9.7 skutečně umí), nevytvářím rozsáhlé 3D modely v aplikacích za stovky Eur, prostě jen píšu poměrně dost textů, využívám poznámky, zpracovávám tuny rešerší, čerpám nonstop informace z webu v jakémkoli prostředí a sleduji filmy.

Odjakživa hledám zařízení, které mi v těchto ohledech notebook nahradí a iPad Pro 9.7 vypadá na papíře jako ideální kandidát. Zejména pak ve spojení se dvěma unikátními periferiemi – Apple Pencil a Smart Keyboard. Po víc než týdnu intenzivního používání však musím konstatovat – hledání pokračuje (respektive – zůstávám u svého iPadu mini 4 s neproprietární klávesnicí, který plní mé představy na 90 %).

Nechápejte tento verdikt prosím špatně. iPad Pro 9.7 je vlastně nejlepší tablet na světě, a to bez jakékoli nadsázky. Jen neexistuje absolutně žádná šance, aby běžný uživatel mého typu obhájil investici do podobného zařízení. Chybí mu sice jen málo funkcí, z hlediska nás „Pro“ ignorantů se jich však nedostává přesně na místech, kde by byly nejvíce potřeba.

iPad Pro 9,7 palcový: specifikace

Konstrukce	kov, 240 x 170 x 6,1 mm, 437/444 g (Wi-Fi/LTE verze)
Displej	9,7″, IPS LCD, 2048 x 1536 px, jemnost 264 ppi
Operační systém	iOS 9.3
Procesor	2 jádrový, 2,26 GHz, Apple A9X
Paměť	2 GB RAM, úložiště 32/128/256 GB, bez microSD slotu
Fotoaparát	12 Mpx fotoaparát, blesk, 4K video + 5 Mpx přední
Technologie	Bluetooth 4.2, Wi-Fi (+LTE), GPS, čtečka otisků prstů
Baterie	7306 mAh
Cena a dostupnost	od 18 790 Kč, duben 2016

Tento produkt můžete zakoupit na Alza.cz

iPad: plackou notebook nenahradíš

I když se rozhodnete používat iPad Pro 9.7 bez klávesnice a tužky, najdete celou řadu důvodů, proč jej upřednostnit před iPadem Air 2. Protože oba stroje jsou navlas stejně těžké (i když iPad Pro působí v ruce kvůli jinému tvaru boků trochu objemněji) a také stejně velké, můžeme se s klidným svědomím soustředit na funkční rozdíly.

Ten první a nejdůležitější spočívá v displeji. Už tak dost působivý Retina displej modelu Air 2 dokázal Pro posunout ještě na zcela novou úroveň. Nejde jen o tolik omílanou funkci True Tone. Obrazovka iPadu Pro je skutečně výrazně jasnější než u konzumního modelu, jakkoli se tomu bez reálné zkušenosti těžko věří – už obrazovka iPadu Air 2 je po vizuální stránce téměř dokonalá. Nepostřehl jsem jedinou situaci, kdy bych mohl žehrat na to, že na displeji nic nevidím. Ani přehrávání filmů, jejichž děj se odehrává v temném prostředí, nečiní za jasného dne žádný problém. Je tu vůbec první přístroj, u kterého můžu výše uvedenou větu konstatovat s čistým svědomím.

I True Tone má však na celém dojmu lví podíl. O co jde: pokud znáte třeba ze svého iPhonu funkci Night Shift, která odfiltruje modré světelné spektrum z obrazovky v nočních hodinách, máte už řádovou představu o vizuálním dojmu z True Tone. Je to zkrátka Night Shift, který se na displeji zjevuje v různé intenzitě, pokud to světelné podmínky vyžadují. Dosahuje tak stejného efektu: šetří vaše oči a to nejen v noci. A je to znát. Když má displej nádech jako obyčejný papír, čte se na něm lépe, než když sítnice vypaluje nepřirozené modré světlo.

Malý iPad Pro nemá konkurenci ani ve zvukovém projevu. Čtyři reproduktory umístěné v rozích tak, abyste si je ve většině případů nebyli schopni zakrýt rukama, dovedou vytvořit docela zajímavý stereo efekt. Samozřejmě – pokud jste zvyklí na domácí reprosoustavy za tisíce korun, nejspíš iPad jako svůj hlavní zdroj hudby používat nebudete. Jakémukoli jinému tabletu nebo telefonu však malý iPad Pro uniká o koňskou délku. Zvuk je velmi konkrétní, nechybí v něm žádná část spektra a hlavě: je opravdu pekelně hlasitý, aniž bych postřehl jakékoli zkreslení. V přímém srovnání s iPadem Air 2 zaujme také fakt, že tělo iPadu Pro 9.7 při přehrávání hudby nevibruje. S tím mívá starší iPad zejména ve vyšších hlasitostech problém – přístroj se pak nepříjemně drží.

Znalci produktů Apple odhalí na těle iPadu Pro ještě jeden detail. Kryt LTE antény na iPadu vůbec poprvé v Applu nevyvedli v plastu, ale v kovu. Obdélníček umístěný na horní části zad je pouze lemován plastovou linkou, přibližně jako na šestkovém iPhonu.

Toto všechno jsou hlavní devizy, díky kterým může o pořízení iPadu Pro přemýšlet i „nePro“ uživatel jako já. Samotný nárůst výkonů (prý o 40 % oproti iPadu Air 2) totiž „lamer“ nemá jakoukoli šanci zachytit. Snad jen náročnější aplikace na Pro spustí o půl vteřiny dříve. Pokud pro vás výše uvedené přednosti nejsou podstatné a tu půlvteřinu zpoždění vydržíte, můžete ušetřit nějakých šest tisíc a na model Pro zapomenout. To pravé Pro totiž dělá jen Pro příslušenství.

Apple Smart Keyboard: když Apple není Apple

Nemám rád zprofanované stesky skalních „jablíčkárů“ o tom, že „kdyby byl naživu Steve Jobs, tohle by nikdy nedovolil.“ U žádného jiného výrobku mně však tato fráze nepřicházela na mysl častěji, než právě u Smart Keyboard (hned za ní by se pak umístil větší, třináctipalcový iPad Pro). Ale popořádku.

Naprosto přesně chápu, co vedlo inženýry Apple k sestrojení klávesnice, která se dá připojit ke Smart Connectoru na boku iPadu. Ta tam je totiž doba, kdy Steve Jobs propagoval „patlání po displeji“ jako jediný způsob ovládání tabletu. Výrobci příslušenství se zatvrzelosti Apple chytili, vynalezli svá pouzdra s klávesnicí a založili na tom slušnou živnost. Proč tedy nevyužít svých zkušeností s konstrukcí kvalitních krytů Smart Cover a nepostavit na jejich základě stejně kvalitní klávesnici, neukrojit z koláče zisků výrobců příslušenství a ještě nedat modelu Pro další důvod k existenci.

To vše se ale ne zcela podařilo. První věc, se kterou by Steve Jobs nesouhlasil zcela určitě, je samotný způsob skládání klávesnice. Na první pohled funguje hodně podobně jako u klasického Smart Coveru, na ten druhý už je jasné, že implementace klávesnice si vybrala svou daň. Rozložení do polohy „psací stroj“ se ještě natrénovat dá, byť mně osobně vadí v této poloze nevyhnutelný kontakt podložky s vnitřkem krytu z nebroušené kůže. Ten se tak snadno zašpiní a oklouže.

Složení Smart Keyboard do módu „sledujeme film“, kdy se samotná klávesnice schová za tělo tabletu, dá ale o poznání více práce a přiznám se, že jsem své snažení nakonec zcela vzdal. S intuitivností prvních iPadů nemá toto společného zhola nic. Co se fyzikálních vlastností skládacího systému týče, k dobru se mu dá přičíst snad jen překvapivá stabilita při psaní na koleni v dopravních prostředcích MHD.

Na půl cesty zůstalo také samotné psaní. Na membránovém systému klávesnice by nebylo nic špatného, pokud by se ho konstruktérům podařilo vypilovat k dokonalosti. A to se však o Smart Keyboard nedá říci ani s oběma očima přimhouřenýma. Do konce testování mě nepřestalo překvapovat ohromné množství překlepů, které jsem při psaní libovolně dlouhých textů dělal. Možná si za to můžu částečně sám: nikdy jsem se totiž nenaučil psát všema deseti a zůstávám u datlování „všema šesti“, ve světlejších dnech sedmi až osmi. Osobně však viním zejména kvalitu tlačítek Smart Keyboard. Některá totiž píší znak až na několikátý pokus. Rekordmanem je pak bezesporu mezerník, který prokazatelně funguje jen v případech, že se trefíte na správné místo. Možná správně namítnete, že se může jednat o vadu jediného kusu. I to je samozřejmě možné, jen bych uvítal, kdyby tento kus nestál pět tisíc. Takovým výrobků je totiž o dost těžší cokoli odpouštět. Moc tomu nepomáhá ani povrch klávesnice. Zvrásněná voděodolná tkanina je sice neuvěřitelně praktická na údržbu, bohužel se o ni však zachytávají nehty a psaní se tak zpomaluje.

Jednoznačně pozitivně ovšem vnímám další novinku: Smart Keyboard přináší do ekosystému iOS klávesové zkratky – tedy záležitost, kterou jakýkoli profesionál k fungování v počítačovém prostředí nezbytně potřebuje. Přepínání aplikací pomocí cmd+tab nebo spuštění vyhledávání z prostředí OS X zažitou kombinací cmd+mezerník zařadí vašemu psaní vyšší rychlostní stupeň bez jakýchkoli diskusí. Tomu, kdo by si snad základní sadu zkratek nepamatoval, pomůže v jakékoli aplikaci delší stisknutí tlačítka cmd – na obrazovce se okamžitě zjeví jejich seznam. Pokud pracujete na počítačích se systémem OS X, budete hned jako doma. Fungují dokonce i ne zcela běžné zkratky, jako třeba cmd+shift+D k odeslání e-mailu. K mé naprosté spokojenosti by do systému měly přibýt snad jen zkratky k ovládání prostředí operačního systému – například posun mezi plochami nebo náhled notifikační lišty.

Apple Pencil: vzpomínka na Note

Na Apple Pencil jsem se opravdu těšil. Se slzou v oku totiž stále vzpomínám na svůj někdejší telefon Samsung Galaxy Note II, tablet Galaxy Note 8 i testy novějších přístrojů z „otužkované“ rodiny Note. Jejich stylusy totiž vždy uměly opravdové divy. Jako člověk, který potřebuje ke své práci extrémní množství poznámek, jsem ocenil formátování a strukturování textu, editaci poznámek nebo snadné pořizování výstřižků. Že byla chyba požadovat to samé po Apple Pencil se však ukázalo už několik vteřin po jejím vybalení.

Nejsem si jistý, zda jsem funkci tužky správně pochopil, ale stále jsem zklamaný z toho, že umí vlastně jen kreslit a psát. Neumí stoprocentně ani dokonce ani ovládat prostředí iOS: v Safari sice scrolluje po stránce, ale pro gesto „Zpět“ tažením zleva doprava musíte použít prst. To samé platí pro stažení notifikační lišty. Nejen že Apple Pencil neposlouží k práci s textem ani pořizování výstřižků. Ekosystém Apple nezvládne ani rozpoznávání rukou psaného písma.

Z výše uvedeného je jasné, že skutečně nejsem cílová skupina. Abych funkci Apple Pencil lépe pochopil, stáhl jsem si celou paletu grafických produktů Adobe v čele se Sketch a Capture. V těchto aplikacích dává Apple Pencil a jeho schopnost reagovat na různé intenzity přítlaku o poznání větší smysl. Už z galerie uživatelů, do níž lze v prostředí aplikací nahlédnout, je zřejmé, že zkušený výtvarník dovede s Apple Pencil opravdové divy. Pro nás, kteří se dovedeme tak maximálně podepsat a ve světlejších chvilkách zvládneme dětem nakreslit smajlíka, sluníčko a dinosaura, mnoho benefitů nepřináší. Osobně bych snad využil jen možnosti rychlých grafických revizí a zvýraznění ve Wordu. To je ovšem na kus hardware za bratru tři tisíce korun trochu málo.

Mimochodem: svou cenu se samozřejmě Apple Pencil snaží obhájit hodnotným provedením. A částečně se to skutečně daří. Na první dotyk zapůsobí na každého kovový povrch a překvapivě vysoká hmotnost. O to lépe se s ní ovšem pracuje. Naopak nepříliš prakticky na mě naopak působila krytka „male“ konektoru lightning, který se ukrývá na horním konci tužky. Ten se zasouvá do iPadu – tím se s ním páruje, a také nabíjí. V těchto chvílích je ale potřeba ničím nepřichycený krycí klobouček dobře hlídat. A i tužka nevzhledně trčící z boku iPadu opět vyvolá otázku „co by na to řekl Steve“. Podobně jako na to, že Pencil nejde vlastně nikam prakticky uložit. V těle iPadu na ni už z podstaty věci místo není. Magnet ji částečně udrží na Smart Keyboard, jen s ní nesmíte moc klepat, až taková síla to také není. Nakonec ji prostě strčíte do tašky a budete se modlit, aby cestou nikde nevypadla.

Závěr a zhodnocení

Dokáže tedy iPad Pro nahradit notebook? Řadě lidí ano. A díky tomu, si jej samozřejmě můžete zakoupit ve verzi podporující mobilní sítě, jej dokonce často zejména v mobilitě překonává. Jenže to by dokázal jakýkoli tablet, ke kterému připojíte klávesnici. Na trhu existuje spousta periferií, které rozvinou schopnosti iPadu lépe než Smart Keyboard a Apple Pencil. Jsou lépe zpracované a hlavně: nemusíte kvůli nim pořizovat iPad Pro.

iPad Pro představuje i tak nejlepší tablet na světě. A to i přesto, že kdyby v Applu chtěli, mohli by ho ještě vylepšit osazením nejrychlejšího TouchID nebo technologií 3D Touch (která by v kombinaci s Apple Pencil slibovala opravdu překvapivé možnosti). Naprosté většině lidí se však nevyplatí. Námi testovaná kombinace 32gigabytového iPadu se slotem na SIM, Smart Keyboard a Pencil vyjde bezmála na 30 000 korun. Koupí iPadu Air 2 tak ušetříte minimálně 5000 korun. Cenový rozdíl se ještě prohloubí ve srovnání příslušenství. A když začne atakovat deset tisíc korun, nevyhnutelně se každému do mysli vloudí otázka, zda si koupi dražšího přístroje odůvodní. A takových uživatelů je dle mého subjektivního názoru skutečně jen minimum. Salesmenům z Cupertina nezbude než spoléhat na druhou významnou skupinu zákazníků: ty, co chtějí svou elektroniku vždy o fous lepší, než ti ostatní. A těm Apple opět poskytl vhodnou příležitost k utrácení.