Mladí Číňané neznají internet bez cenzury. Změnu nechtějí

Vypadá to jako z nějakého antiutopického románu. V Číně vyrůstá generace, která nepoznala většinu webu tak, jak ho známe. Google, Facebook, Twitter, Instagram, Wikipedia a stránky s tiskem jako The New York Times, kde reportáž nedávno vyšla – jmenované weby si na území Číny legálně nezobrazíte.

Jen tak mimochodem, populární aplikace Musical.ly před sloučením s Tik Tok nebyla v domovské Číně téměř známá. Pokud si nějakou „západní“ webovku přesto najdete, znamená to, že prošla přísnou vládní cenzurou. Takový krok je kontroverzní: Google se dlouhou dobu rozhoduje, jestli se podvolit čínské vládě a spustit omezenou verzi svého vyhledávače. Je to dilema, v mnoha zemích včetně České republiky Google blokuje odkazy porušující platnou legislativu. Jaká úroveň cenzury je vlastně ještě v pořádku? O kolik je horší blokovat protirežimní weby než weby porušující autorská práva?

Wej Ti-lung je obyčejný osmnáctiletý student z města Liou-čou. Na dotaz, jestli mu něco říká Facebook, jednoduše odpoví „něco jako Baidu“ (Baidu je populární čínský vyhledávač). Čang Jie-čchiung je pro změnu třiadvacetiletá zaměstnankyně v oddělení zákaznické péče v městečku Sin-ťi. Na vyhledávači Baidu vyrůstala, nepotřebuje hledat něco jiného.

Až na výjimky jsou opravdu Číňané spokojení. Nepotřebují hledat zahraniční zprávy, hltají to, co jim předává čínská vláda. Je to tak trochu jiný svět, odseknutý od druhého světa, kde žijeme my. Jediná zeď mezi námi je virtuální, ale i to stačí. I další dvě ženy v rozhovoru potvrdily, že čínské aplikace mají vše potřebné. Jedna z nich došla na základě zpráv k názoru, že ve světě panuje válka a nepokoje, zatímco Čína je země, která se stává stále silnější a stabilnější. Ani v Jižní Koreji cizí weby nepotřebovala. Používala prý občas jen Google Mapy.

Číňanům často kritika systému přijde nepřípustná. Tvrdí, že díky blokování může Čína budovat svůj socialismus. Pod vládou prezidenta Si Ťin-pchinga dochází k masivní cenzuře a upevnění moci. Jen za letošek čínská vláda zablokovala tři tisíce webů.

Příkladem nespokojenosti je Perry Fang. Před dvěma lety se přestěhoval z jihočínského Kantonu do Sydney, aby mohl vystudovat marketing. Musel se naučit používat úplně nový, dosud nepoznaný internet. Když se vrací na prázdniny do Číny, těžko se obejde s čínskými náhražkami. Ty jsou podle něj platné jen do překročení hranic. Zvykl si také na to, že jeho rodina nesnese politické zprávy, pokud jsou proti čínské vládě. Negativní zprávy o vládě totiž Číňané nikdy neuvidí. Perry Fang o odstěhování hovoří jako o návratné investici.

zdroj: The New York Times