Kyberválka neustále nabírá na síle. Proruští hackeři napadli Evropský parlament

Evropský parlament se stal terčem ruských hackerů
Ti na určitou dobu znepřístupnili webové stránky instituce
Kdo přesně stál za útokem?

Ruský vpád na Ukrajinu posloužil jako spouštěč hromady nešťastných událostí, které nás přímo i nepřímo ovlivňují. Kromě smrti nevinných lidí jde i o válečnou inflaci či energetickou krizi. Často přehlíženou částí je pak kyberprostor, ve kterém se Rusko též dost angažuje. Proruští hackeři zvýšili tendence útočit na evropské a americké firmy i státní instituce.

Odnesly to webové stránky

Jak na svém Twitteru potvrdila sama prezidentka Evropského parlamentu, kterou je Roberta Metsola, tak se instituce stala terčem cíleného kybernetického útoku. Konkrétně přestaly kvůli hackerům fungovat webové stránky. K útoku se přihlásila proruská hackerská skupina Anonymous Russia, která je součástí rozsáhlejšího uskupení Killnet.

„Dostupnost webu Europar_EN je aktuálně ovlivněna velkými výkyvy externího síťového provozu,“ prozradil Jaume Dauch, který má na starosti komunikaci Evropské parlamentu. Zvýšený provoz sítě pak připsal tzv. DDoS útoku, přičemž problém hned začali řešit dostupní IT experti. Zajímavostí je, že útok nastal krátce poté, co Evropa oficiálně označila Rusko jako státního sponzora terorismu.

Čtěte také: Češi dělají stále stejnou chybu! Na mobily s Androidem si stahují virus těmito způsoby

Ruských útoků přibývá

Nejde zdaleka o první případ, kdy se ruští hackeři pustili do Evropy a Ameriky. Již od začátku invaze na Ukrajině došlo k řadě útoků na nejrůznější stránky zmíněných kontinentů. Minulý měsíc se například skupina útočníků patřící pod Killnet pustila do webových stránek hned několika amerických letišť, mezi nimiž bylo i Los Angeles International Airport.

Pár týdnů před tím se zase obětí podobných útoků staly vládní weby v amerických státech Colorado, Kentucky a Mississippi. Skupina hackerů cílí také na další státy, které Ukrajinu v obraně veřejně podporují. Jmenovitě jde například o Rumunsko či Itálii, podobný osud pak potkal i určité norské a litevské společnosti.