Internetoví giganti bojují proti kontrole a dozoru nad internetem

9. 12. 2013 | komentovat | autor: Filip Kříž

Když díky Edwardu Snowdenovi vypluly na povrch informace o masivním celosvětovém sledování americkou Národní bezpečnostní agenturou (NSA), rozjely se masivní diskuze o bezpečnosti a soukromí v době internetu. A právě největší poskytovatelé dat se nyní začínají bouřit.

Právě v té době bylo 10 hlavních poskytovatelů dat. Všechno začalo spoluprácí Microsoftu, později se přidalo Yahoo, Google, Facebook, chatovací server PalTalk, YouTube, Skype a internetový server Aol. Jako poslední se nakonec přidal i americký Apple. A nyní se většina z nich snaží o reformování a značné omezení možností pro tajné služby či vládní organizace, jako je například sledování osob či sběr dat.

Pět z původních „donašečů“ se připojilo k projektu „Reform Government Surveillance“, v překladu „reformujme vládní dozor“. Jsou to giganti Microsoft a Google, Facebook, Yahoo a Aol., k nim se přidávají i další servery, jako jsou sociální sítě Twitter a LinkedIn. Zřídili k tomu dokonce i webovou stránku reformgovernmentsurveillance.com, na níž uvádí 5 základních bodů reformy. Jsou to:

omezení vládní moci při sběru dat uživatelů internetu
– vlády by se měly omezit pouze na sledování osob podezřelých ze spáchání trestného činu, ne sledovat všechny za účelem „prevence“
– zároveň by vlády měly přestat nutit poskytovatele internetu k dohledu nad zákazníky a vyhrožovat zodpovědností
„přehlédnutí a zodpovědnost“
– zpravodajské agentury by měly sbírat data podle daných pravidel či zákonů a měly by být striktně kontrolovány
– kontrolní soudy by měly být nezávislé a důležité (i tajné) zákony by měly být dostupné lidem, což má zajistit veřejnou kontrolu
transparentnost vládních požadavků
– společnosti by měly mít možnost uvádět přesný počet a povahu vládou poptávaných věcí
– vlády by měly samy veřejně informovat o všech vládních zakázkách
respektování volného toku informací– mezinárodní tok informací je základ jednadvacátého století, vlády by proto neměly zakazovat firmám či jednotlivcům přístup k informacím, byť legálně uloženým mimo hranice země
– také by neměly nutit poskytovatele služeb k operování a sídlení uvnitř země
předcházení mezivládním konfliktům
– měla by existovat rozsáhlá mezinárodní osnova, která by tvořila základ při požadavcích vlád o přístup k informacím mezi jednotlivými jurisdikcemi
– ideálně by měla existovat mezinárodní smlouva, která by konflikt znemožňovala
– pokud k němu přecijen dojde, je nezbytné, aby spolu vlády při řešení konfliktu kooperovaly

Kromě jednotlivých bodů nalezneme na webu také citace předáků všech společností učastnících se reformy, mimo jiné např. CEO Googlu Larryho Page či zakladatele a výkonného ředitele Facebooku, Marka Zuckenberga.

Navíc zde nalezneme ještě otevřený dopis všech zúčastněných (navíc i s Applem), který je směřován přímo do Washingtonu. Jeho přesné znění přeložené do češtiny si můžete přečíst zde.

Je otázkou, jedná-li se o opravdovou snahu nadnárodních společností zbavit se státní kontroly a dohledu, nebo jde pouze o protest „na oko“. Tak jako tak je dobře, že se tato velká aféra nezametla pod koberec a že i skoro půl roku po jejím vypuknutí se z ní stále vyvozují důsledky.

zdroj: reformgovernmentsurveillance.com

DALŠÍ ČLÁNKY