Závod o nejjemnější displej &#8211; kde to skončí?

Od samotného nástupu dotykových přístrojů jsme svědky neustálého vylepšování prakticky všech vlastností displejů. Je to tím, že skrze displej smartphonu (popř. tabletu) celý přístroj ovládáme a je tedy pro nás logicky důležité, jak kvalitní je. Všichni velcí výrobci se u svých top modelů předhánějí, aby potenciálním zákazníkům nabídli co nejkvalitnější výbavu ve všech kategoriích, ve kterých lze displeje hodnotit. O jednu vlastnost se ale strhla doslova bitva. Ano, hádáte správně. Jde o jemnost displeje.

Byl to Apple, který nás přesvědčoval s představením svého iPhonu 4, že lidské oko je schopné rozlišit maximálně 300 ppi ze vzdálenosti 10 palců (cca 25 centimetrů). Tedy ze vzdálenosti, ze které se obvykle na displej smartphonu díváme. Je pravda, že většina časopisů je tištěna na jemnost 300 ppi a nikdo si na jejich kvalitu nestěžuje.

Některé zdroje pak uvádějí, že pokud se díváme z menší vzdálenosti a máme mladé a zdravé oči, jsme schopni rozlišit jednotlivé pixely až do jemnosti 480 ppi. Reálná hodnota bude ale někde uprostřed a pro každého jedince individuální.

Co přesně je to ppi a jak ho zjistíme?

Zkratka ppi (v originále Pixels per Inch) nám udává hodnotu, jak blízko sebe jednotlivé pixely na displeji jsou. Čím blíže u sebe pixely jsou, tím je displej jemnější. To, jak je displej jemný, je jednoduché zjistit ze dvou vlastností – z velikosti displeje a jeho rozlišení.

Nejlepší bude celý výpočet provést na ukázkovém příkladu. Řekněme si, že chceme zjistit, jak jemný displej má 4″ displej s trochu netypickým rozlišením 720 * 1080 pixelů (pro jednoduchost výpočtu). První hodnota (v našem případě 720) nám udává počet bodů na šířku (počet sloupců). Druhá hodnota (v našem případě 1080) nám udává počet bodů na výšku (počet řádků).

Velikost displeje (v našem případě 4″) je vlastně úhlopříčka, kterou když přidáme ke dvěma výše zmíněným hodnotám, dostaneme trojúhelník. Pro tento trojúhelník samozřejmě platí jeho známé pravidlo w² + h² = d².

V dalším kroku vydělíme vzájemně hodnotu h a w. Tím dostaneme 1080/720 = 1,5. Když h/w = 1,5 můžeme říci i že h = 1,5w.

Nyní dosadíme do Pythagorova vzorce: w² + (1,5w)² = 4².

V dalším kroku dostáváme: w² + 2,25w² = 16 a tedy 3,25w² = 16.

w² = 16/3,25 což se rovná ve výsledku hodnotě 2,22.

Protože ppi u mobilních telefonů je počítano jako podíl horizontálních nebo vertikálních os a počtu bodů na výšku (nebo šířku), tedy pixelů, snadno už zjistíme samotnou jemnost displeje: 720 / 2,22. Jemnost našeho displeje je tedy 324,3 ppi.

Analogicky bychom mohli výpočet provést i skrze hodnotu h, přičemž bychom se dobrali ke stejnému výsledku.

Podívejme se na obrázek monitoru a smartphonu níže. Oba mají stejné rozlišení QHD (2 560 x 1 440 pixelů). Obraz na smartphonu je ale díky menšímu displeji mnohonásobně jemnější.

Potřebujeme opravdu ultrajemné displeje?

Během posledních 4 let jsme se posunuli ze standardu 800 x 480 až na standard Full HD, resp. nastupující QHD. To je opravdu krátká doba a další vývoj se rozhodně zastavovat, či zpomalovat nebude. Stojí ale pouze jemnější displej za to, abychom za displeje (resp. celé smartphony) utráceli horentní sumy?

Jemné displeje jsou náročné jak na výkon, tak na výdrž baterie. Samozřejmě, přichází neustále lepší a výkonnější procesory a baterie, které náročný displej dokáží „uživit“. Při jemnosti nad 500 ppi už to ale běžný uživatel nemá šanci ocenit a byl by možná mnohem raději, pokud by se mu prodloužila výdrž baterie nebo mu zůstalo více výkonu na běžnou práci. Pokud by tomu tak bylo i nadále, dostáváme se v podstatě do takového začarovaného kruhu.

Jenže marketingová oddělení jednotlivých výrobců smartphonů mají ráda vysoká čísla. Pokud mohou v produktových materiálech uvést, že jejich displej je jemnější než u konkurence, mnoho zákazníků na to uslyší. Ti totiž často neví, že jemnější displeje běžný uživatel nedokáže docenit. Snad si toto marketéři začnou brzy uvědomovat u podstatných věcí, jako je např. výdrž baterií.

Dobře, displeje ve většině důležitých kategorií jako je např. právě jemnost, ostrost nebo i pozorovací úhly dosáhly takové úrovně, že dokáží plně uspokojit i doopravdy náročné uživatele. V čem by se ale mohly displeje ještě dále zlepšovat? Z našeho pohledu je to např. čitelnost na slunci, nebo často opomíjená obnovovací frekvence.

Obnovovací frekvence (vyjadřovaná v Hertzech) je hodnota, která nám udává, kolikrát je během jedné vteřiny odeslán obraz na displej. Hlavní platformy (iOS, Android i WP) mají tuto frekvenci 60 Hz. Windows Phone dokonce buď 30 Hz nebo 60 Hz. Když to porovnáme s klasickými PC, tak ty většinou fungují na 120 nebo 144 Hz. Vyšší zobrazovací frekvence se projeví nejvíce u her, které se najednou zdají mnohem plynulejší a přirozenější. Lídři oboru jsou si toho vědomi a tak např. Google představil nedávno projekt „Dart“ jehož jedním z mnoha cílů je, aby aplikace podporovaly zobrazovací frekvenci 120 Hz. To by mohlo vyvolat tlak i na samotné výrobce smartphonů, které nyní 120 Hz smartphony v podstatě nemají důvod produkovat.

Jaká je budoucnost displejů?

Ať už se nám to líbí nebo ne, displeje budou čím dál jemnější. Ještě letos bychom se měli dočkat prvních 4K smartphonů, možná už příští rok se posuneme ještě dále na 8K. Již nyní máme informace od mnoha výrobců, např. Sharp, kteří pracují na displejích nové generace. Jedním takovým je např. IGZO displej, který Sharp vyrobil s ohromující jemností 806 ppi! Podle některých zdrojů pak LG pracuje dokonce na 8K 27″ palcovém displeji pro Apple atd.

Je ale možné, že displeje se začnou více prosazovat novými směry. Mohou se začít opětovně prosazovat 3D displeje, u kterých budeme sledovat zase jiné charakteristiky. Další možností je virtuální realita. Pokud se podíváme na stávající možnosti, jistě by zde stálo zapracovat na výše zmiňované obnovovací frekvenci, která se i zde pohybuje většinou na 60 Hz. Může se stát, že se v masovějším měřítku začnou prosazovat i projektory, tak jako to v minulém týdnu předvedlo např. Lenovo se svým prototypem.

Nic z tohoto ale neznamená, že by se vývoj klasických displejů měl nějak zpomalit. Vývoj v tomto odvětví půjde stále dál, alespoň několik dalších let zcela určitě ano.

Přehled vybraných topmodelů a jemností jejich displejů:

Model	úhlopříčka	rozlišení	jemnost
Samsung Galaxy S6	5.1	1440 x 2560	571
LG G4	5.5	1440 x 2560	538
LG G3	5.5	1440 x 2560	538
Samsung Galaxy Note 4	5.7	1440 x 2560	515
Nexus 6	5.96	1440 x 2560	493
HTC One M9	5.0	1080 x 1920	441
Samsung Galaxy S5	5.1	1080 x 1920	432
Sony Xperia Z3	5.2	1080 x 1920	424
Huawei P8	5.2	1080 x 1920	424
iPhone 6 Plus	5.5	1080 x 1920	401
Lumia 1520	6.0	1080 x 1920	367