V Česku se recykluje pouhých 5 % vysloužilých mobilních telefonů, jak vyplývá z informací zpracovatelů elektroodpadu. Drtivá většina mobilů tak končí v popelnicích či doma v šuplíku.

Starý mobil k recyklaci odevzdá jen zanedbatelné množství Čechů. V celosvětovém měřítku jsou statistiky zrecyklovaných mobilů ještě méně optimistické. Odhaduje se, že do recyklačních linek putuje maximálně 1 % všech mobilních telefonů. V lepším případě mají lidé staré mobily uskladněné doma v zásuvkách, v horším případě končí nezákonně v popelnicích. Jeden vyhozený mobilní telefon přitom v přírodě dokáže obsahem škodlivých látek znehodnotit přes sto tisíc litrů vody. Předat jej k recyklaci je čím dál snazší, míst k tomu určených každoročně přibývá.

„V současnosti je v ČR několik tisíc míst, kde lze starý mobil bezplatně předat k recyklaci. Mezi elektroodpadem však patří mobily k nejméně odevzdávaným spotřebičům, z celkového množství vyřazených přístrojů lidé odevzdají jen asi 5 %,“ upozornil Petr Kubernát, zástupce společnosti REMA Systém, která se zabývá zpětným odběrem elektrozařízení.

O podporu růstu množství zrecyklovaných mobilních telefonů se snaží i mobilní operátoři. Připouští ale, že zájem o ekologické zlikvidování starého mobilu není příliš vysoký. „K recyklaci zákazníci odevzdávají pouze jednotky procent mobilních telefonů pořízených v našich prodejnách. Často se stává, že mají telefony doma v zásuvkách. Pokud ale nabídneme nějakou drobnou motivaci – v minulosti jsme například dávali za starý mobil DVD či šperky Trash Made, zájem zákazníků o recyklaci vzroste,“ sdělil Přemysl Filip, senior manažer společenské odpovědnosti ve společnosti Vodafone.

Nezájem Čechů o zpětný odběr mobilních telefonů v důsledku znamená obrovské množství nevyužitých materiálů, které by se mohly získat jejich recyklací. Jedná se i o drahé kovy, jako je zlato, stříbro, palladium nebo platina. Mobilní telefon například obsahuje v průměru 24 miligramů zlata, a dokonce 205 miligramů stříbra. Pro laika je ale samozřejmě prakticky nemožné drahé kovy od zbytku matriálu separovat. Specializované firmy to provádějí složitými recyklačními metodami a následným rafinováním.

„Nejdříve je nutné separovat zájmové složky s obsahem drahých kovů od zbytku materiálu. Poté získaný drahý kov projde procesem homogenizace tavením a dále analýzou, která přesně určí obsah kovů v tavenině a jejich ryzost. Následně se drahé kovy vhodným technologickým postupem vyrafinují do čistoty 4N, tedy 99,99 %,“ popisuje proces získávání drahých kovů z mobilních telefonů Tomáš Plachý, generální ředitel společnosti SAFINA, která je vedoucím zpracovatelem materiálu s obsahem drahých kovů ve střední a východní Evropě. „Ryzí kov pak může být znovu využit k výrobě široké škály produktů. Nejčastěji od nás putuje do elektrotechnického, automobilového, sklářského a chemického průmyslu,“ doplnil Plachý.

Recyklace je ve srovnání s těžbou mnohem snazším způsobem, jak získávat vzácné suroviny. Z tuny starých mobilních telefonů lze získat až 350 gramů zlata, ze stejného množství zlatonosné primární horniny se získá pouhých 5 gramů. Těžba navíc představuje obrovskou zátěž pro životní prostředí a má negativní dopad na život mnoha živočišných druhů. Například rozsáhlá těžba koltanu, který se používá na výrobu miniaturních kondenzátorů do mobilů, ohrožuje v Africe život goril nížinných. S cílem omezit jeho těžbu proto zoo po celém světě vybírají staré mobily k recyklaci, a navíc za každý takto odevzdaný mobil je věnována určitá částka na záchranu goril.

„V České republice mají lidé možnost darovat starý mobil na podporu goril již v 15 zoologických zahradách. Za každý odevzdaný mobil putuje 10 korun na ochranu kamerunské biosférické rezervace Dja, kde gorily žijí,“ sdělil Petr Kubernát ze společnosti REMA Systém, která od roku 2010 realizuje spolu s pražskou zoo projekt „Přineste starý mobil – podpořte strážce pralesa“.

zdroje: REMA Systém, Vodafone, Safina