O nové vlajkové lodi Samsung Galaxy S III bylo slyšet už dlouho před jejím uvedením. Když se tento smartphone zjevil na světě, bylo jasné, že svět chytrých telefonů má nového vládce. Naše recenze ale ukáže, že ne vše je dotažené k dokonalosti.

Už dlouho kolem žádného telefonu nebyl takový rozruch, jako právě kolem nové vlajkové lodi Samsungu, a vlastně všech telefonů s OS Android – modelu Samsung Galaxy S III. Téměř nenastal den, kdy by se na internetu neobjevovaly “zaručeně pravé” fotografie prototypů a výsledný hype se dá srovnat snad jen s poplachem, který vypukne, když Apple chystá nový iPhone. Ale koneckonců, proč ne.

Samsung Galaxy S III

Řada Galaxy S je takový iPhone světa Androidů. Značí špičkové přístroje, které nechávají zapomenout na průšvih, který nastane, když se Android spojí se slabým hardwarem, a vývojáři mu neposkytnou potřebnou péči (typickým příkladem může být nedávno testovaný LG Optimus L7).

 
Samsung Galaxy S III na oficiálních lifestylových fotografiích

Nebudeme vás napínat: čekání se vyplatilo. Se Samsungem Galaxy S III je radost pracovat, je radost si s ním hrát, překypuje výkonem a vypadá sakra dobře. Má ale samozřejmě i mouchy. A to na místech, která vás u telefonu za cenu o výši téměř jednoho měsíčního platu, nepříjemně překvapí. O tom více v následujících odstavcích recenze.

Základní parametry – Samsung Galaxy S III

Krátké postřehy z testování Samsungu Galaxy S III:

Co se nám líbilo: dílenské zpracování, design, výkon, displej, špičkový fotoaparát, nová verze prostředí TouchWiz

Co se nám nelíbilo: zmatený senzor okolního světla, neohrabaná práce se zástupci na ploše, chyby a nepřesnosti v české lokalizaci

První pohled na Samsung Galaxy S III

Obsah balení: Vánoce se nekonají

Samsung Galaxy S III nám na stůl dorazil v jednoduchém bílém kvádříku. Jediná dekorace, kterou na balení najdete, je právě název telefonu. Uvnitř se skrývá samotný přístroj, oblepený foliemi se všemožnými zkratkami, logy a názvy technologií. Doplňuje ho manuál, nabíječka, která je zároveň datovým kabelem, a sluchátka. To je vše. Možná je to příliš kacířské, ale nebylo by od výrobců hezké gesto, kdyby k vlajkové lodi přibalili třeba držák do auta? Odpověď asi každý zná: ano, bylo, ale připravili by se tak o další výdělky. Zde by si Samsung mohl vzít příklad třeba od snaživého Sony, které poslední dobou neopomíjí přibalit k přístroji fólii, NFC tagy, a v některých případech i kožené pouzdro.

Zastavme se ale chvíli u obou příslušenství, která balení na rozdíl od držáku do auta skutečně obsahuje. Nabíječka, která se dá rozpojit na datový kabel a adaptér do zásuvky, je nápad, který se velmi rychle rozmohl po celém světě mobilních telefonů. Idea to vůbec není špatná: ušetříte výrobní náklady výrobou jen jediného kusu příslušenství. Kabel má ovšem délku jen pouhý metr. Pokud ještě někde doma najdete starou nokii, zkuste schválně porovnat tuto délku s rozměry jejího napájecího kabelu. Já to udělal a rozdíl činil neuvěřitelných 70 cm ve prospěch Nokie. Moderní nabíječky, jako je ta u Samsungu Galaxy III právě proto někdy nedosáhnou ani na desku stolu, nebo od zásuvky k nočnímu stolku.

Malou pochvalu si ovšem Samsung zaslouží za sluchátka. Nejde totiž o klasické pecky, ale o stále populárnější in-ear plugy, ke kterým majitel SGS III dokonce dostane několik rozměrů špuntů. Zvuková kvalita sice není světoborná, ale příležitostným posluchačům bude bohatě stačit. A audiofilové, kteří poznají, že dodávaným plugům zcela chybí středy, výšky syčí, a basy jsou přepálené, stoprocentně raději připojí své Behringery, Jays nebo Denony, přestože tak přijdou o vestavěnou HandsFree sadu.

Oficiální video

https://www.youtube.com/watch?v=OsP-S2nETCc

Design a konstrukce: luxus jak má být

Dost už ale krabice, kterou stejně většina uživatelů vyhodí. Samotný Galaxy S III je totiž zajímavý víc než dost. Na fotky se v tomto případě raději nedívejte, můžu zodpovědně říct, že přístroj vypadá v reálu daleko lépe než na obrázcích. My jsme obdrželi přístroj v bílé barvě, kterou osobně na mobilech preferuji víc, než tmavé odstíny. Pro ty, kdo jsou na tom opačně, Samsung ovšem nenabízí černou, jak by možná leckdo čekal, nýbrž tmavě modrou variantu. I s tou jsme měli tu čest: na rozdíl od bílé nemá její povrch jednolitou barvu, ale budí dojem kovové zvrásněnosti.

Z kovu však není vyrobena ani jedna z variant. Obě jsou z plastového polykarbonátu, tedy celkově probarveného plastu – škrábance tak budou mít stejnou barvu jako kryt a nebudou tolik vidět. Musím vás ale uklidnit: ani po několikatýdenním nošení v kapse se mi na povrchu Galaxy S III nepovedlo udělat ani jediný vryp.

A snad bych ani nečekal, že se něco takového povede. Když Samsung Galaxy S III uchopíte, hned budete vědět, s jakým telefonem máte tu čest. Uznáte, že tohle je přístroj té nevyšší třídy, za kterou je potřeba pořádně zaplatit. Jako by těch 15 tisíc leželo přímo v ruce. Telefon nikde neskřípe (a to ani tradiční samsungovský, velice tenký zadní kryt, upevněný jen pacičkami na plastovém výlisku). Lesklý plast působí v ruce extrémně příjemně, až skoro opravdu oním proklamovaným keramickým dojmem.

Design pak za špičkovým dílenským zpracováním nijak nezaostává. I když se vzhled dotykových telefonů neinovuje právě snadno, Samsungu se to u modelu Galaxy S III povedlo. A to přesto, že se právě o nové vlajkové lodi jihokorejského koncernu mluvilo jako o telefonu, který navrhovali právníci, aby předešli sporům soudním sporům s Applem. Ten drží patenty na všechny možné, myslitelné i nemyslitelné tvary a funkce dotykových telefonů. S trochou nadsázky: právníky, kteří navrhli tento telefon, bych na minutu zaměstnal jako designéry. Telefon se díky zaobleným bokům skvěle drží, nepadá z ruky, a to i přesto, že je celý hladký.

Právě v místě dotyku rukou tvoří bočnice telefonu stříbrný plast imitující titan, a to i včetně již zmiňovaného “kovového zvrásnění”. I když je Samsung Galaxy S III souměrný, právě rozšiřující pásek mu dodává na dojmu prohnutí, což je velice elegantní. Do proužku pak designéři (právníci) integrovali regulaci hlasitosti a zapínací tlačítko. To se, chválabohu, nachází na boku. Pokud byste museli mačkat vršek telefonu a neustále kvůli tomu přehmatávali, věřte, že by se vám telefon už tolik nelíbil.

Zadní strana snese přirovnání k sympatickému zakulacenému designu retro lednic. Funkční a stylová. Její celistvou bělost ruší jen čočka osmimegapixelového fotoaparátu, vedle ní symetricky umístěný reproduktorek a diodový blesk. Vše pak doplňuje plastický nápis Samsung. Ten se samozřejmě nachází i na přední straně hned pod stříbrným reproduktorem sluchátka. Ve spodu čela přístroje trůní home klávesa, taktéž se stříbrným orámováním, vedle ní se pak nacházejí dvě senzorové klávesy: vyvolání kontextového menu je nalevo a šipka “Zpět” napravo.

Toto rozložení Samsung dodržuje už pár let, nutno ale podotknout, že lidem zvyklým na logiku internetových browserů, kde šipka “Zpět” je vždy nalevo, může připadat trochu nelogické. Smysluplnosti tohoto ovládání příliš nepomáhá ani fakt, že když telefon zhasne, klávesy zmizí, aby nerušily dojem ocucaného bonbonu, který Samsung Galaxy S III vzbuzuje. Nevidíte proto, co mačkáte, a speciálně mně se každý den asi desetkrát stalo, že jsem místo kroku zpět vyvolal kontextovou nabídku.

Vše doplňuje obří displej o velikosti 4,8“. Zde se sluší zmínit jednu zajímavost: telefon v podstatě není větší než Galaxy Nexus, a to přesto, že ten disponuje “jen” 4,65 palce velikým displejem. Inženýrům Samsungu se podařilo zmenšit okraje kolem obrazovky na minimum, a tak si telefon zachoval ještě přijatelné rozměry.

Přímé srovnaní Galaxy S III s Galaxy Nexusem

Ačkoli, neplatí to stoprocentně. Třeba dámám se telefon sice líbí, ale rozhodně se jim neovládá komfortně. Velikost Galaxy S III není ostatně příjemná ani některým mužům s menšíma rukama. Rozměry podle mých zkušeností přijdou normální jen lidem, kteří s telefony o úhlopříčce nad 4,3 palce už setkali. Ostatní hovoří o tom, že je nepřijatelně obrovský.

Samsungu Galaxy S III ovšem nezpůsobuje problémy jen jeho velikost. Svou daň si paradoxně vybrala i miniaturizace. S tím, jak se roztáhl displej a zmenšily bočnice, zmenšilo se i tlačítko Home. A to na poslední přijatelnou velikost. Už teď se nemačká příliš dobře, protože je zkrátka moc úzké. Jakákoli další miniaturizace si nutně vyžádá jeho nahrazení senzorovou klávesou. Apple zkrátka moc dobře ví, proč zdánlivě nepochopitelně trvá na kulatém tvaru této klávesy s prohlubní. Tisknutí tlačítka na iPhone je zkrátka oproti Samsungu Galaxy S III vždy přesné.

Baterie a výdrž: extra velká baterie nutností

Teď si možná říkáte, co obří displej udělal s výdrží telefonu. A ptáte se správně. HD displej už několikrát ukázal, že je sice efektní, moc hezky se na něm hrají hry a sledují videa, ale pokud chcete strávit celý den v terénu, je lepší s sebou vzít přístroj s o něco menším rozlišením. Tragicky to dopadlo například u Samsungu Galaxy Nexus, u kterého řada uživatelů dokonce vypíná podporu 3G, aby vůbec došli s telefonem k nabíječce.

Tak strašné to s Galaxy S III přeci jen není. Výrobce telefon pro jistotu vybavil 2100 mAh baterií, protože správně tušil, že kombinace čtyřjádrového procesoru a HD displeje si zkrátka vezme své. A dobře udělal. V praxi se nicméně hodnoty maximální výdrže na jedno nabití velmi liší v závislosti na tom, jak moc necháváte displej svítit. Pokud preferujete telefonování a posílání zpráv před surfováním na internetu, nebál bych se tvrdit, že se vás přístroj v klidu a pohodě dožije poledne druhého dne. Nebudu však lhát – mně osobně se to nepovedlo.

Průměrná výdrž Samsungu Galaxy S III se v mých rukách pohybovala pod třinácti hodinami. Absolutní minimum pro mě představoval den, kdy jsem na internetu visel průběžně celý den, do toho jsem ještě telefon využil na hodinové navigování přes GPS, psal statusy na Twitter, četl diskusní fóra na Tapatalku a uskutečnil půlhodinovou telekonferenci přes hlasitý odposlech. Dosáhl jsem tristní výdrže deseti hodin. Naopak v případě, kdy jsem seděl v práci, a na blbnutí s telefonem neměl čas, jsem přišel domů v devět večer a baterie ukazovala ještě plných 40% své kapacity.

A propos: teprve při desátém nabíjení telefonu se mi podařilo nabít ho skutečně na sto procent. I když předtím visel na nabíječce celou noc, vždy skončil na 99%. Těžko říci, co za to může, osobně si myslím, že “si to zkrátka sedlo”.

V situacích, kdy potřebujete vyždímat z telefonu maximum výdrže, dobře poslouží funkce Úsporný režim, která by povinně měla být obsažena ve všech moderních telefonech. Podle vašeho přání dokáže snížit výkon procesoru, stejně jako vzorkovací frekvenci displeje, omezí vibrace při stisku tlačítek, ale dokonce i změní pozadí internetového prohlížeče na tmavší, aby AMOLED displej trochu zkrotil svou žravost. Trochu nepochopitelně ovšem uživatel musí úsporný režim zapínat manuálně, automatická možnost neexistuje, nebo jsem ji aspoň nikde nenašel. Snadno tak můžete skončit s vybitým telefonem v kapse, aniž by se úsporný režim pokusil vás ze šlamastyky vytáhnout. Toto stále umí jen telefony s operačním systémem Windows Phone. Nepochybuji ovšem o tom, že vynalézaví androidoví uživatelé si s tímto problémem hravě poradí.

Displej a ovládání: skvělý HD Super AMOLED

Abychom ale displej jen nehanili, cennou elektřinu si z baterie nevezme bez toho, aby se uživateli odvděčil. I když hustota bodů není tak velká jako u telefonů s menší úhlopříčkou (Galaxy Nexus, Sony Xperia S), ubezpečuji vás, že to nepoznáte. Displej v každém, kdo Galaxy S III viděl, zanechal svou kvalitou velmi hluboké dojmy. Pozorovací úhel je maximální, i za přímého světla není problém s viditelností (pokud si ovšem nenastavíte automatický jas, viz dále) a celý dojem jen podtrhují krásné tapety s přírodní tematikou. Na nich také vyniknou velmi syté barvy Super AMOLED zobrazovače. Pokud by to na vás ale bylo přeci jen příliš, barvy můžete v nastavení utlumit, a to hned v pěti krocích. Já osobně doporučují střední úroveň. Teprve pak barvy působí přirozeně, a ne jako někde z pouti.

Pokud ještě doplním, že odemykání displeje doprovází povedená animace, jako kdybyste se dotýkali vodní hladiny (ano, volitelně i se zvukem šplouchání a také s efektem odrazu vodních kruhů od okrajů displeje), výsledný dojem je – nebojím se to říct – kouzelný. Zkrátka jako když Apple poprvé přišel se svým Retina displejem. Ano, technicky založené typy určitě namítnou, že po technologické stránce nejde o žádný zázrak. Dohromady se všemi těmi serepetičkami okolo ovšem displej dělá opravdu úžasný dojem.

Při doteku na zamčenou obrazovku telefon reaguje, jako by byla na displeji hladina vody

Skvělý dojem ale trvá jen do okamžiku, než si zapnete automatickou regulaci jasu. Ta reaguje na změnu intenzity světla skokově, takže se občas neubráníte dojmu, že telefon zkrátka najednou zhasnul. A co si budeme povídat, on to opravdu občas skoro udělá. Senzor je totiž nastaven tak, aby na přímém slunce utlumil osvětlení na minimum. Nechci se hádat s inženýry Samsungu, ale tohle fungovalo naposledy snad jen u telefonů s monochromatickým displejem. Na Samsungu Galaxy S III však ale tento skok způsobí jen to, že začnete mžourat, protože se cokoli na obrazovce stane nečitelným. Nejrychleji si tuto vadu uvědomíte, když vám někdo zavolá, a vy zkrátka nevidíte, kdo to je. Snad je to jen závada jednoho kusu, a ne celého modelu.

Podsvícení senzorových tlačítek před den není příliš vidět, naopak v noci je až přehnaně silné

A není to bohužel jediná věc, která hned první pohled na displej kazí. Pokud necháte pod zamčeným displejem puštěnou aplikaci (a nemusí být bůhvíjak náročná, stačí třeba e-mailový klient), displej nebude chvilku po stisknutí odemykacího tlačítka reagovat. Jde opravdu jen o zlomek sekundy, ale pokud jste zvyklí telefon ovládat bleskovou rychlostí, všimnete si toho, a není to bůhvíjak příjemné.

Prostředí telefonu: nejvyšší Android 4.0 a TouchWiz 4.0

Jak už vešlo ve všeobecnou známost, Galaxy S III stejně jako jeho předchůdci pracuje na operačním systému Android ve verzi 4.0.4. Nad ním samozřejmě Samsung neopomněl vystavět grafickou nadstavbu TouchWiz. Ta je například oproti Sense od HTC méně vlezlá, na druhou stranu ovšem funkčnost telefonu na mnoha místech zcela nepochopitelně podkopává. Ale popořadě.

O tom, jak se displej odemyká, jsme mluvili už v předchozí kapitole. Pokud by vám ale hrátky s vodou nevyhovovaly, můžete samozřejmě systém odemykání displeje změnit na klasický slide-to-unlock, odemykání gestem, pohybem telefonu, snímáním obličeje, ale dokonce i hlasem. Aby toho nebylo málo, hned čtyři aplikace můžete spustit za pomoci zástupců přímo z úvodní obrazovky. Zástupce můžete navolit zcela libovolně, což nebývá až tak obvyklé. Třeba u HTC jsou to pevně nastavení zástupci z docku úvodní obrazovky.

Pokud chcete, můžete si nechat na zamykací obrazovce nechat zobrazovat počasí, nebo novinky zpravodajských agentur. Přiznám se ale, že tuto funkcionalitu jsem ihned vypnul, protože jednak ubírá životu baterii, a jednak nemilosrdně sosá ze skromného FUP poskytovaného českými operátory.

Hned po odemčení displeje na vás vykoukne na první pohled nezměněné prostředí Androidu. K dispozici máte až sedm pracovních ploch, mezi kterými se dá za doprovodu animace scrollovat. Jejich počet se edituje v náhledu, který vyvoláte gestem Pinch – to – zoom, stejně tak se v tomto náhledu velmi snadným přepnutím ikony domečku určí, která plocha se stane domovskou.

O možnosti přidávat na plochy widgety a zástupce funkcí asi nemá ani cenu se zmiňovat. Co ovšem cenu zmínit má, je první zádrhel, který způsobuje nadstavba TouchWiz. Uživatelé Androidu 4.0 si velmi rychle zvykli na možnost tvořit na ploše složky, a to jednoduchým způsobem: přetažením jednoho zástupce aplikace na druhého. Takhle to ale u Galaxy S III nejde. Zde se vrátíme do starých časů: složku je potřeba nejprve vytvořit, pojmenovat, a teprve poté do ní naskládat aplikace. Zkrátka a jednoduše: takhle to na androidu fungovalo před lety a u Samsungu se čas zastavil.

Podobně komplikovaná je i odinstalace aplikací. Žádné přetažení do koše, jak by se na Ice Cream Sandwich slušelo. Musíte jít hezky do voleb, zvolit možnost odinstalace, počkat, až se u ikonek zobrazí zavírací tlačítka, stisknout to u požadované aplikace a odinstalaci potvrdit. O to zvláštnější pak je, že telefon při dlouhém přidržení aplikace nabídne volbu Odstranit, ta ovšem nic nedělá. Ano, na jakékoli hrátky s plochou a aplikacemi vás velmi rychle přejde chuť.

Po vstupu do menu aplikací (tlačítko pro jeho spuštění je úplně napravo a nejde to změnit, na protest proti všem ostatním androidím telefonům, které ho mají uprostřed) se objeví další chybička systému: nedokonalý překlad do češtiny. Menu “Widgety” se u Samsungu změnilo na “Nástroje” a proto není úplně jasné, co v této záložce vlastně je. S podobnými chybkami v překladu se setkáme ještě na řadě dalších míst. Nejkomičtější je pak v nastavení implicitního přiblížení stránky ve webovém prohlížeči, kde máte na výběr z možností “Daleko”, “Středně” a “Zavřít”. Ano, ti, kdo vládnou angličtinou, si už určitě domysleli, že se jedná o překlad slova “Close”, které sice pravdu znamená “zavřít”, ale bohužel také “blízko”. Bylo to zkrátka 50:50.

Abychom ale jen nekritizovali: Jakýkoli pohyb v prostředí telefonu je extrémně plynulý, nikdy se nic neseká a netrhá, vše doprovází příjemné animace. Zkrátka – je poznat, že s odladěním přístroje si dali inženýři od Samsungu velkou práci. Snad jen v případě, že trávíte delší čas v prostředí nějaké aplikace, se občas stane, že se plocha na můj vkus příliš dlouho aktualizuje: všechny ikony a widgety se znovu načítají, a to občas trvá až 5 vteřin. Na telefon, co má parametry, které jsme nedávno znali jen ze stolních počítačů, je to trochu moc.

Příjemně naopak zahřejí srdce mobilního fanouška rozšířené možnosti notifikační stahovací roletky. Nejen že se skrz ní rychle dostanete do nastavení telefonu, jako ostatně u každého telefonu s Androidem 4.0, navíc zde ale nalezneme obrovité množství rychlých přepínačů nastavení. Vypínat a zapínat lze skoro vše, od Wi-Fi, přes úsporný režim, až po zjevování notifikací. Množství switchů je tak velké, že v liště musíte rolovat ze strany na stranu, abyste je všechny obsáhli. Ostatně, lišta roluje také sama: pokaždé, když notifikační roletku stáhnete, přejedou před vašima očima všechny přepínače zprava doleva, abyste je všechny viděli. Napoprvé je to poučné, podesáté to už začne mírně zdržovat.

Telefonování a zprávy: i maličkosti dělají celkový dojem

Telefonování z Galaxy S III dovedli u Samsungu k úplné dokonalosti. To, že telefonní seznam lze synchronizovat se všemi možnými a myslitelnými účty a sociálními sítěmi, už asi nikoho nepřekvapí. Překvapí ovšem pečlivost, s jakou v Jižní Koreji přistupují k co možná největšímu uživatelskému komfortu při telefonování.

Tak například: v protokolu vidíte veškerou komunikaci s daným kontaktem, a to včetně odeslaných textových zpráv. Zároveň lze jasně poznat, jaké forma komunikace proběhla jako poslední. Pokud byste pak kontaktu chtěli zavolat, stačí řádek s jeho jménem přejet prstem doprava. Chcete mu napsat textovku? Žádný problém, přejeďte prstem po kontaktu opět, tentokrát ale doleva. Jak snadné, milý Watsone. Odmítli jste příchozí hovor? Galaxy S vám hned nabídne možnost odeslat zprávu pomocí obřího tlačítka. Máte tolik kontaktů, že se vám nechce vyhledávat v jejich seznamu? Samsung má řešení: zkrátka začněte metodou T9 psát po číselné klávesnici dialeru a jména nebo čísla, která se s vaší volbou shodují, se vám budou objevovat sama. Nebo snad potřebujete zavolat poslední volané číslo? Jeho vyvolání má u Galaxy S III vlastní velkou klávesu.

Když k tomu všemu přičtu ještě křišťálově čistý zvuk z reproduktoru a minimální zkreslení při jakékoli hlasitosti, dávám za telefonickou aplikaci deset hvězdiček. Tohle se zkrátka povedlo.

Zprávy jsou na tom bohužel o něco hůře. A pokud v telefonické aplikaci drobnosti práci ulehčovaly, tady ji naopak komplikují. A jako by každý dobrý nápad vždy přebil jeden špatný. Je sice hezké, že telefon na rozdíl od řady dalších umí českou QWERTZ klávesnici a netrvá svéhlavě na QWERTY. Co je to ale platné, když na ní opět není interpunkční čárka. Pro ni se musí až do sekundárního zobrazení symbolů na klávesnici. Lze to sice obejít zapnutím predikce slov, kdy se vám čárka coby nápověda objeví po stisknutí mezerníku. Je to ale nepřirozené a krkolomné. Nemluvě o tom, že ne každý predikci slov ocení. Je báječné, že telefon nezkracuje zprávy s diakritikou (bez které mimochodem nejde psát se zmiňovanou predikcí).

Na druhou stranu se opět nevyhnete doručenkám, které vždy zavibrují a zakřičí jako normální zpráva, a to vede k mnoha omylům. Mnozí ocení, že si můžete libovolně měnit velikost písma zpráv a dokonce i vzhled textové konverzace. Škoda jen, že všechny varianty konverzačních bublin vypadají jako z pouti nebo telefonu v cenové kategorii 3-5 tisíc. Ne, aplikace na SMS není úplně špatná, rozhodně ale není ani bůhvíjak dobrá, a za 15 tisíc bych čekal víc.

Organizační a datové funkce: schopný manažer do kapsy

Obrovský displej Samsungu Galaxy S III samozřejmě láká k prohlížení internetových stránek. K tomuto účelu je vybaven standardním webovým prohlížečem systému Android, který je extrémně povedený. Samozřejmostí je podpora Java Scriptu a Flashe a obří výkon Samsungu Galaxy S III opět zaručuje bezproblémovou práci s webem i na těch nejsložitějších a nejnáročnějších stránkách. Oproti běžnému browseru v čistém Androidu ten v Galaxy S III nabízí i rychlý přístup k záložkám a komfortní zapínání anonymního režimu v seznamu otevřených oken. Těch otevřete dohromady až osm, na rozdíl od čistého Androidu je však nezavřete odsunutím pryč, ale klepnutím na zavírací tlačítko, což může být pro někoho trochu nešikovnější řešení. Zvyknout si se ale dá.

Co je ale podivné, u Samsungu Galaxy S III není standardně zapnuté zalamování řádků při zoomování textu. V nastavení se ale naštěstí dá tato funkce zapnout, alespoň tedy v základní podobě, kdy ihned po načtení je text v takové velikosti a formátu, aby seděl přesně na celou šířku displeje. Pokud ovšem chceme zoomovat a zvětšit text, podle aktuálního přiblížení se sám nepřeformátuje. A to je velká škoda. Jedinou možností je v nastavení prohlížeče zvolit si větší písmo. A nebo si rovnou stáhnout jiný prohlížeč.

Náplastí na tuto nedokonalost může být třeba možnost synchronizace záložek s Google účtem, to je ovšem funkce samotného Androidu a Samsung se o ni nijak nezasloužil. Stránky lze také velmi rychle uložit pro čtení offline, popřípadě přepínat mezi mobilním a plnohodnotným zobrazením. Lahůdkou pro webové fajnšmekry je pak množnost nastavit pro webový prohlížeč separátně úroveň jasu a dokonce i intenzitu barev. Pokud často čtete web v posteli potmě vedle spícího partnera/partnerky, jde o funkci k nezaplacení.

Co se týče kancelářských funkcí, Samsung samozřejmě nezapomněl ani na kalendář, který ovšem překřtil na S Plánovač. Aplikace opravdu nevypadá jako typický kalendář pro Android, spíš trochu připomíná některé aplikace z dílny Applu. Oproti standardní aplikaci však nic nechybí. V měsíčním přehledu jsou ale navíc vidět nastávající události, přibyl i roční přehled. Celá aplikace je sice pohledná, na mě však působí trochu přeplácaně. Bohužel, je potřeba si také dávat pozor, do jakého účtu události zadáváte. Jak už název aplikace napovídá, S Plánovač se primárně synchronizuje s účtem Samsungu a nikoli Googlu. Na ten musíte manuálně přepnout.

Kalendář doplňuje o gesta obohacená aplikace na tvorbu poznámek s typickým názvem S Poznámka, která je zajímavá zejména tím, že poznámky mohou být opravdu téměř jakékoli. Vkládat můžete fotky, malůvky, text můžete psát kam jen chcete, a to celé opět synchronizovat se servery Samsungu. Poslední z organizačních funkcí, tedy hodiny, nenabízejí nic unikátního, je to zkrátka budík, stopky, odpočítávač a zobrazení časových pásem pro cestovatele. Zkušení Androidisté si určitě z Google Play stáhnout aplikace, které jim vyhovují. Pokud by Google Play nestačilo, stahovat se dá také ze speciálního obchodu Samsung, do kterého vedou v menu pro jistotu hned dva zástupci.

Hudební a video přehrávač, GPS navigace: multimédia nad hlavu

Na multimediálních funkcích si Samsung dal opravdu záležet. Určitě jste i vy v rámci mediální kampaně zaregistrovali ojedinělou vlastnost, která umožňuje přehrávat video v malém okénku, zatímco vy se na telefonu věnujete dalším činnostem. To jen dokazuje neskutečný výkon přístroje, který je schopný opravdového plnohodnotného multitaskingu, a to i v případě HD videí s titulky. Ani ta se v náhledu netrhají a plynule běží.

Z toho jste už asi poznali, že i s videosoubory ve velkém rozlišení nemá Galaxy S III problém, a to ani v případě, když jsou ve formátu mkv. Ostatní soubory zvládá také bez potíží, a to včetně titulků. Ostatně, co také od špičkového telefonu čekat jiného.

Oproti tomu rozsáhlé možnosti hudebního přehrávače překvapí i tak. Zmiňovat se o možnostech řazení skladeb podle interpreta a názvu alba, by bylo urážkou všeho, co přehrávač dokáže. Jednou z typických ukázek opravdového hračičkovství je záložka v přehrávači, která nese název Hudební ráj. V matici totiž můžete tisknout body na osách Vzrušující, Veselá, Vášnivá a Klidná, a volit tak přesný poměr náladových odstínů skladby, kterou byste rádi slyšeli. Nesmějte se. Opravdu to funguje. Já jsem se například díky tomu dozvěděl, že nemám v seznamu jedinou písničku, která by byla zároveň klidná a veselá. K čemu podobnou funkci využijete, nechávám zcela na vás, já ji využil jednou, a to při chlubení se funkcemi telefonu kamarádovi.

Tím ale v přehrávači zdaleka nekončíme. Samozřejmostí je ekvalizér, který umožňuje vybrat si z nespočetných předvolených zvukových charakteristik. Pokud by vám nestačily, k dispozici je i samostatný sedmipásmový ekvalizér, a pokud stále nemáte dost, nastavte si i 3D efekt, extra basy, reverb, echo a pročištění vysokých pásem. To už je opravdu neskutečné a zvuk skladby můžete pomocí všech těchto voleb změnit k nepoznání.

Ovšem nalijme si čistého vína: hudební fajnšmekři stejně všechny tyto volby vypnou. V tom případě bude zvuk příjemně nezkreslený, a to včetně výškových tónů (ty přitom nedokázaly přirozeně reprodukovat ani velmi kvalitní Nokie XpressMusic). Basů je akorát, a to i v přebasovaných sluchátkách typu Koss Porta Pro. Jen u metalových skladeb jsem cítil v pasážích s množstvím bicích nástrojů lehce nepříjemný attack, ale to mohla být vlastnost nekvalitní nahrávky. Celkově jsem však byl z hudebního přehrávače u vytržení a hodnotím ho velmi pozitivně, jako snad jeden z úplně nejlepších na trhu.

Jen pro doplnění: pokud připojíte sluchátka, telefon vám v notifikační liště sám nabídne, jakou z multimediálních aplikací chcete spustit. U všech se pak nabízí sdílet přehrávaný obsah skrze proprietální řešení Samsungu All Share. Pro to ovšem potřebujete kompatibilní vybavení. Podrobný test funkcionality All Share přineseme v okamžiku, až nějaké seženeme, pracujeme na tom!

Ale nekončíme: staromilci si určitě rádi poslechnou vestavěné FM rádio, které ovšem nepodporuje RDS. Na oplátku je možné si záznam nahrát do interní paměti.

Přítomny jsou také GPS funkce na standardní úrovni s velmi dobrým příjmem signálu a mírně pomalejší fixací satelitů v zástavbě, která někdy trvá i deset sekund. Bezdrátově lze s ostatními přístroji komunikovat také prostřednictvím WiFi-Direct, NFC, a samozřejmě posílat soubory pomocí novinky Android Beam – stačí klepnout kompatibilními telefony o sebe, a můžete lehce přenášet soubory z jednoho do druhého. Každý, koho štve zdlouhavé párování pomocí Bluetooth, toto ocení.

Bonusové aplikace, inovativní gesta

Vše, co jsme zatím popisovali, by se mohlo týkat v podstatě jakéhokoli androidového telefonu nejvyšší třídy. Samsung ovšem do světa mobilů přináší i funkcionality dosud nevídané, které všechny přístroje možná v budoucnu posunou o něco dál. Kromě AllShare, na kterém si lidé ze Samsungu zakládají spíše z reklamních důvodů, jsou skutečnou peckou možnosti ovládání přístroje gesty. A rozhodně jich není málo. Jejich stručný přehled jsme sice už přinesli na videu, pojďme se o nich však zmínit ještě jednou, a podrobněji.

Gesta, která u Samsungu Galaxy S III můžete uplatnit, se většinou sestávají z kombinace pohybu v prostoru a dotyku prstu na displej. Občas si ovšem vystačíte třeba i jen s otočením telefonu. Tak jako třeba v případě, když vám někdo volá a vy chcete telefon ztlumit. Otočíte ho displejem dolů a je dokonáno. Pokud zapomenete na to, že jste někoho takto zahlušili, telefon vám to rád připomene. A to v okamžiku, když ho vezmete opět do ruky. Lechce zavibruje a displej se rosvítí na znamení, že jste na něco zapomněli. Seznam událostí proto otevřete, abyste se podívali, co jste zmeškali, a zjistíte, že vám přišla textová zpráva. Jejímu autorovi chcete zavolat. Normálně byste zvolili tuto volbu na displeji, což jde na mnoha telefone více či méně krkolomně. Na Samsungu Galaxy S III stačí přiložit si telefon k uchu. Přístroj se o hovor postará sám. A tak to ostatně funguje kdykoli, když se nějaký kontakt objeví na displeji, není vůbec potřeba, aby s ním byla spojena nějaká nepřijatá událost.

Tato gesta vám život s telefonem opravdu usnadní. Nebyl by to ale Samsung, kdyby nepřibalil také pár gest, která jsou opravdu jen na okrasu a samoúčelná. Mezi taková řadím například funkci Aktualizace zatřesením telefonu. Je to fajn, ale například aktivní zařízení Bluetooth v okolí umím najít rychleji stisknutím tlačítka. Příliš významu jsem neviděl ani v přibližování obrázků v galerii a webových stránek podržením dvou prstů na displeji a máváním telefonem vpřed a vzad. Naklánění telefonu doleva a doprava můžete zase přecházet mezi plochami nebo obrázky v galerii. To už může být v některých případech vysloveně otravné.

Gestem, které by ovšem mohlo být velmi užitečné, kdyby ho Samsung dotáhl, je přejití na začátek seznamu poklepáním na horní hranu přístroje. Pokud jste viděli naše videa, je to ono gesto, které jsem se dlouho nemohl naučit a dodnes ho úplně neumím. Pokud ho ovšem zvládnete lépe než já, v seznamu mailů, nebo třeba v telefonním seznamu se rychle dostanete na úplný začátek. Asi tak, jako byste na iPhonu klikli na horní lištu. Ptám se ovšem, proč tato vlastnost nefunguje všude? Kupříkladu ve webovém prohlížeči? Zde by gesto našlo své uplatnění už jen proto, že vyhledávací lištu je možné zobrazit jen v případě, že jste na začátku stránky. Takto vás ale vždy čeká dlouhé scrollování.

Další z těchto přelomových funkcí by mohl být, a podle Samsungu i je, hlasový asistent S Voice. Ten by měl umět to samé, co Siri na přístrojích Apple. Tedy kupříkladu najít nejrychlejší cestu kamkoli, najít objekty na mapách, psát sms, volat lidem z kontakt listu, a v neposlední řadě i odpovídat na nejrůznější otázky. Jak to může vypadat, jsme již předvedli na videu v preview – telefon dokonce můžete předem nastavenou frází i probudit, protože mikrofon neustále poslouchá, co říkáte, dokud neuslyší magická probouzecí slůvka.

Zatímco ovšem v případě navigování a orientace v mapách funguje S Voice na výbornou, při odpovídání na otázky pomocí hledání v databázi Wolfram Alpha, už jde ztuha. Předem si raději svou otázku dvakrát promyslete, řekněte ji co nejstručněji, a to ještě s lehkým newyorským přízvukem (to je trochu nadsázka, nicméně skutečně na některé přízvuky angličtiny telefon vůbec nereaguje. Zbylé jazyky, tedy španělštinu, němčinu anebo korejštinu, jsme bohužel nezkoušeli). Nejlepšího využití S Voice dosáhnete, když ho necháte vytáčet čísla, tam se během našeho testu nespletl nikdy. A zřejmě je na to opravdu hrdý, protože v mém handsfree v autě dokonce nepředpokládaně nahradil i paní, jejíž hlas je vestavěný v mé HF sadě. Po stisku tlačítka hlasového vytáčení paní chtěla něco česky říct, pak se ale odmlčela, a ozval se anglicky S Voice: Who do you want to call? Na mé zvyklosti až nezvykle agresivní:)

Fotoaparát a kamera: nejen 8 Mpx a FullHD udělá radost

Pokud jsem z nových technologií, které Galaxy S III má, příliš nadšený nebyl, zcela opačný pohled mám na to, co tvoří nedílnou součást smartphonů už delší dobu: fotoaparát. Takhle nějak by totiž měl vypadat všude. Disponuje nejvyšším rozlišením 8 Mpx, velmi rychlým autofocusem, extrémně věrným barevným podáním a snímky jsou skvěle ostré. Jedinou výhradu bych mohl mít k diodovému blesku, který podle mého názoru startuje předčasně, a závěrka tak už nestihne přijmout dostatek odraženého světla. Výsledné snímky při použití blesku jsou proto tmavší, než byste čekali.

Fotograf má k dispozici samozřejmě i několik efektů, jako například volbu “Krása”, u které jsem bohužel příliš nepochopil, v čem by měla spočívat, nebo systém HDR pro umělé vylepšení světelných parametrů fotografie. Ani jedna z těchto voleb ovšem výsledek příliš nepoznamenala, a domnívám se, že příliš využívané nebudou. Stejně tak to platí pro možnost převést snímek do podoby malby.

To, co platí pro fotoaparát, můžeme zopakovat v případě nahrávání videí. Točit můžete ve FullHD rozlišení, tedy 1920 x 1080 px, a výsledný obraz je hlavně v dobrých světelných podmínkách křišťálový. I rychlý pohyb zaznamenává bez většího zkreslení. Mnohým lidem Samsung Galaxy S III bez větších problémů nahradí kompaktní fotoaparát a za výsledky se vůbec nebudou muset stydět.

Všechny snímky a videa se ukládají do galerie, ve které se snadno dostanete jedním klikem z prostředí fotoaparátu. Pokud pomineme možnost opět pouštět fotografie na televizi přes AllShare a funkci, která umožňuje udělat ze snímků rychle ozvučenou slideshow s desítkami animačních efektů, nic zvláštního nenabízí. I editační program si budete muset stáhnout svůj, galerie umožňuje dlouhým stiskem snímky pouze rychle oříznout (což je ale milá pomůcka). Na druhou stranu, ani při opravdu velkém počtu snímků se galerie neseká a běží vždycky plynule. Pokud by vám to stále přišlo málo, můžete si celou galerii nechat synchronizovat s cloudovým úložištěm Dropbox, jež má pro majitele Samsungu Galaxy S III velikost olbřímích 50GB, a to bezplatně na dva roky (48GB v případě, že jste Dropbox před zakoupením přístroje neměli). To ovšem nefunguje stoprocentně, a doporučuji ho jednou začas synchronizovat manuálně, aby se spojení, jak se říká, prošťouchlo.

A propos, nebyl by to Samsung, aby si nechal utéct příležitost použít v prostředí fotoaparátu opět nějaké to gesto. Tentokrát jde o spuštění foťáku ze zamykací obrazovky položením dvou prstu na displej, a přetočení z vertikální do horizontální polohy. Praktické.

Zkušební fotografie – Samsung Galaxy S III:

Nalevo: použití digitálního zoomu, napravo: krajina

Nalevo: normální režim, napravo: funkce HDR

Zleva: snímek bez blesku, snímek s bleskem, režim kresbica

Snímky makro režimu

Závěr recenze Samsungu Galaxy S III

Závěrem lze říci snad jediné: pokud chcete opravdu odladěný multimediální androidový telefon, který jako jeden z mála nedělá ostudu svému operačnímu systému, Samsung Galaxy S III určitě nesmíte minout. Je pravda, že si za své služby nechá dobře zaplatit (respektive, za jeho dobré služby si nechají dobře zaplatit hlavně prodejci), nicméně věřte, že za své peníze získáte jeden z nejlepších androidů dneška s množstvím funkcí, které jinde nenajdete, i s řadou život zpříjemňujících drobností.

Pokud však už vlastníte Samsung Galaxy Nexus, Galaxy S II, nebo třeba mašinu od konkurenčního HTC One X, budete stát před velmi těžkou volbou. Skutečně jsou S Voice, gesta a dobrý displej takové devízy, abyste utratili částku téměř dosahující jednoho měsíčního platu? Není lepší si koupit už zmiňovaný Galaxy Nexus za polovic a smířit se s některými omezeními? To už je na každém z nás, a já se musím přiznat, že bych jen velmi nerad a těžko dával váhajícím rozhřešení.

Co se nám líbí?	Co se nám nelíbí?
obrovský výkon	český překlad prostředí
špičkový vzhled	zastaralost některých postupů v prostředí TouchWiz
dílenské zpracování	nedokonalá aplikace SMS
HD displej
dobře zpracovaný hudební přehrávač
kvalitní fotoaparát