Samsung Galaxy Beam není potřeba dlouho představovat. Je to „ten telefon se zabudovaným projektorem“. V této recenzi se dozvíte, zda inovativním nápadem neutrpěla ergonomie přístroje a uživatelské pohodlí. Hlavně se ale budeme snažit odpovědět otázku ze všech nejzákladnější: Proč?
Jak odlišit nový model mobilního telefonu od záplavy jemu podobných? Jakou inovativní technologii přinést, aby se o značce dlouho mluvilo? Tyto otázky si klade každý výrobce. Pamětníci vzpomenou, jaký humbuk se před mnoha lety strhl po uvedení Nokie 7650 s prvním vestavěným fotoaparátem.
Samsung na to letos šel z druhé strany a do svého modelu Samsung Galaxy Beam zabudoval projektor, který zobrazuje na plátno nebo stěnu to, co právě vidíte na displeji. Zajímavá hračka. Co je však ještě více s podivem: Samsung Galaxy Beam by si nejspíš našel své fanoušky i bez ní.
Rozměry | 124 x 64 x 12,5 mm |
---|---|
Hmotnost | 145 g |
Displej | dotykový (kapacitní, multi-touch), TFT, rozlišení WVGA (480 x 800 px), 16 milionů barev, úhlopříčka 4“ |
Procesor a paměť | dvoujádrový 1 GHz procesor Cortex-A9 768 MB RAM, 8 GB ROM a microSD karty |
Operační systém | Android 2.3.6 + TouchWiz |
Fotoaparát | 5 Mpx (2592 x 1944 px), autofocus, nahrávání 720p videí |
Obsah balení | návod, 2x baterie, nabíječka, stereo headset s plug-in sluchátky, datový USB kabel, stolní nabíječka se stojánkem |
Cena a dostupnost | 13 000 Kč, srpen 2012 |
Co se nám líbilo: inovativní nápad na zabudování projektoru, výdrž na jedno nabití, displej
Co se nám nelíbilo: stará verze operačního systému, pro někoho vysoká hmotnost a tloušťka, design
Že je na Galaxy Beam něco divného, si na první pohled vůbec neuvědomíte. Telefon Samsung zabalil do klasického kvádříku, na němž se skví obrázek telefonu se svítící „baterkou“ – aspoň tak by to celé mohlo působit na nezasvěceného uživatele. Že něco nehraje, si uvědomíte až po nahlédnutí dovnitř. Jen málokdy se stane, aby byl výrobce tak štědrý.
Krabice kromě samotného telefonu a nabíječky, sestávající se z adaptéru a datového kabelu, přibalil také dvojici (!) 2000 mAh baterií, in-ear sluchátka se čtveřicí různých velikostí špuntů a externí nabíječku, která zároveň slouží jako stojánek pro ukotvení přístroje během promítání.
Ke kvalitnímu zážitku během sledování filmu už opravdu chybí jen připojitelné reproduktory a pomyslné skládací promítací plátno. Je ale tak trochu nepochopitelné, proč výrobce nepřibalil aspoň nějakou paměťovou kartu. Náklady by měl minimální a filmoví fanoušci, na které telefon nejspíš cílí především, by to určitě ocenili.
https://www.youtube.com/watch?v=pSTOHmxb7PY
Samotný přístroj je na dnešní poměry trochu cvalík. Nejde však o výšku a šířku. Ta plně odpovídá velikosti jakéhokoli jiného přístroje se čtyřpalcovým displejem. Co ale člověka zarazí na první pohled, nebo spíše dotyk, je tloušťka telefonu. Ta činí 12,5 cm a spolu s hmotností 148 gramů vytvářejí velmi poctivý a odolný dojem, který uživatel z Galaxy Beam získá.
Pravda, do kapsy úzkých kalhot a ho nacpete jen stěží, a pokud ano, budete vypadat jakoby vám v kalhotách něco přebývalo. Nutno ovšem podotknout, že pokrok i tak běží mílovými kroky. Předchozí Samsung Beam, který se na vybraných trzích prodával pod označením i8520, byl ještě o pár milimetrů tlustší a vypadal jako cihla. Současný Beam se aspoň od čočky projektoru směrem dolů ztenčuje, a velmi příjemně se tak drží.
Galaxy Beam působí až skoro outdoorovým dojmem – pro drsné chlapy z divočiny s pořádnou prackou. K tomu přispívá pogumovaný, a velmi pevně držící zadní kryt, nebo „sporťácký“ oranžový pruh, jenž se táhne po celém obvodu těla přístroje. Tím ovšem veškerá designová nápaditost končí. Galaxy Beam zkrátka vypadá jako jakýkoli starý Samsung.
Setkal jsem se dokonce s dámami, které se mně ptaly, kde jsem sehnal Samsung Star s oranžovým proužkem – prý by ho také chtěly. Stejně snadno ho můžete při troše nepozornosti zaměnit třeba s Galaxy S II nebo Galaxy Ace. Je to samozřejmě věc subjektivního vkusu, nicméně mně osobně tento designový směr připadá již trochu demodé.
Základním tvarem telefonu je tedy opět obdélník se zaoblenými rohy. Čelní stranu tvoří hardwarová home klávesa a k ní přiléhající dvě softwarové klávesy – tlačítko vyvolávající kontextové menu a klávesa zpět. Ty na první pohled nejsou vidět a rozsvítí se až po stisknutí. Jak dlouho budou svítit, si můžete v menu sami nastavit. Na horní straně čela pak najdeme kamerku pro videohovory a mřížku reproduktoru s postříbřeného plastu. Zadní stranu okupuje jen čočka fotoaparátu, dioda blesku a reproduktor.
O co větší nuda je pohled na čelo a záda přístroje, o to zajímavější jsou boky. Samsung přistoupil k řešení, které známe většinou jen z unibody telefonů, tedy přístrojů s nevyjímatelnou baterií. SIM karta (ve formátu miniSIM) i karta paměťová (microSD) se vsouvají do otvorů s dvířky. To sice stojí za pochvalu, ale ne stoprocentně. Pokud již disponujete kartou oříznutou do formátu microSIM, je nutné si pro zasunutí do Galaxy Beam pořídit adaptér. A právě ten je zdrojem všeho zla. Oproti standardní miniSIM kartě se dá microSIM v adaptéru jen velmi těžko zasunout do otvoru, a k tomu, aby ji člověk dostal zase ven, je nejspíš potřeba speciální kurz. Mně se to povedlo až nožíkem, což inženýři v Samsungu pravděpodobně neplánovali.
Spoušť fotoaparátu jako již tradičně chybí. Co ovšem oproti zvyklostem přebývá, to je spoušť projektoru, která se nachází na pravé straně hned nad vypínacím tlačítkem. Toto řešení se sice může zdát jako nešikovné, protože se tlačítka dají snadno velikostí zaměnit. Po chvíli užívání ale zjistíte, že vypínací tlačítku je přesně na místě, kde ho člověk automaticky nahmatá, a tlačítko projektoru omylem stisknete jen v několika málo případech.
Na levém boku nalezneme zdířku pro připojení 3,5 mm jacku. To podle mého názoru není příliš šťastné řešení – hrozí nebezpečí ulomení konektoru během zastrkování do kapsy. Na stejné straně je přítomna i kolébka regulace hlasitosti, která ovšem u Samsungu Galaxy Beam slouží také k doostřování obrazu z projektoru. Jeho čočku najdeme na horní hraně telefonu, a celý přístroj proto vypadá tak trochu jako zmenšovací přístroj z dnes pozapomenutého seriálu Křeček v noční košili.
Pojďme ale hned na vlastnost, která ke Galaxy Beam přitáhne asi nejvíc fanoušků. Vestavěný projektor by podle údajů výrobce měl být schopen vytvořit obraz až o rozměru 50 palců, což je bratru 127 cm. To vše při světelnosti 15 lumenů a rozlišení 640 x 380 pixelů. Milovníci domácího kina teď nejspíš podotknou, že to není žádný zázrak. A mají pravdu – to tedy není. Při praktickému použití ale papírové nedostatky Samsungu rádi odpustíte. Takový gadget totiž na telefonu jen tak nenajdete.
Celá práce s projektorem je zkrátka blbuvzdorná. Dlouhým stiskem speciálního tlačítka projektor spustíte, a ten bez jakékoli prodlevy začne promítat obraz, který vidíte na displeji. Není potřeba zapínat jakoukoli aplikaci – projektor můžete hned použít zejména na rychlou prezentaci fotografií, což je asi primární účel, pro který byl Galax Beam stvořen. Jen je potřeba věnovat pár vteřin doostření obrazu – pro tento účel vždy po zapnutí projektoru vyskočí malé okénko s volbou zaostření, popřípadě fixace otočení displeje. Toto okno se dá zpětně vyvolat kdykoli krátkým stisknutím tlačítka projektoru. Zde se však už setkáváme i s dvouvteřinovou prodlevou.
Prezentace má za úkol usnadnit vestavěná aplikace Quickpad, která umožňuje zobrazit na projektovaném obraze ukazatel, nebo i tužku s gumou. Po zobrazovaném výjevu tak můžete kreslit, kresbu poté mazat, nebo zkrátka jen ukazovat, o čem právě mluvíte. Dokonce je to i celkem zábava a hlavně: je to efektní. Velmi užitečná je také funkce promítání obrazu z fotoaparátu – zkrátka jakási simulace klasického školního projektoru.
Projektor ale nepočítá jen s prezentacemi. Jakoby v Samsungu předem tušili, že kupci Galaxy Beam budou spíš teenageři než manažeři, můžete u projektoru spustit funkci, která v českém překladu jmenuje Prostředí – v angličtině pak Ambience. Na stěnu tak lze promítat různé animace anebo vlastní fotografie za doprovodu jakéhokoli zvuku. Na firemní prezentaci se to moc nehodí, ale na studentské party by to využití najít mohlo. Zejména, pokud studujete základní školu.
Projektor lze použít i jako baterku, která svítí čtyřmi různými barvami. Zde se praktické využití hledá opravdu jen těžko – snad jen jako manuální stroboskop pro domácí diskotéku.
Všechny tyto doplňkové „fičury“ by však byly zbytečné, pokud by obraz z projektoru stál za starou bačkoru. Tak tomu sice není, mouchy se ovšem také najdou. Asi nikdo nečeká bůhvíjakou kvalitu obrazu za denního světla – na to je přeci jen světelný výkon projektoru příliš malý. I když se nacházíte ve světlé místnosti a snažíte se promítat na čisté bílé plátno, příliš toho neuvidíte. Maximální vzdálenost od plátna je v tomto případě nějaký jeden metr a víc ani milimetr – poté už se obraz začne extrémně zkreslovat a ve dvoumetrové vzdálenosti už nelze rozlišit, co se vlastně na zeď promítá.
Situace se změní, když zapnete projektor v naprosté tmě. Pro jistotu opakuji: naprosté tmě – závěsy to neřeší. Zde už se dá koukat nejen na statické fotografie, ale i na video. To je velmi dobře viditelné nejen při dvoumetrové vzdálenosti telefonu od plátna (tu jako maximální uvádí sám výrobce), pro větší úhlopříčku si můžete podle našich zkušeností dovolit jít až tři metry daleko. Dále už je potřeba počítat s výrazným ztmavením obrazu a větším namáháním očí při sledování. Pro jakoukoli vzdálenost ovšem platí, že tmavé scény ve filmu budou vždy až příliš tmavé. Jak to vypadá v reálu je vidět na přiloženém videu.
Celý dojem z projektoru by se dal shrnout asi takto: pokud chcete ukazovat fotky na malé úhlopříčce, lze to zkusit i ve dne. Raději však doporučujeme počkat na večer a zhasnout. Na sledování celovečerního filmu si ale na Galaxy Beam dovedu představit jen velmi těžko. Už jen proto, že ani hlasitý odposlech nereprodukuje zvuky věrně, a je potřeba zapojit do konektoru jack audioaparaturu. Pokud plánujete u projektoru podobné využití, je lépe si pořídit kvalitnější promítací přístroj, než telefon.
Pokud jste dočetli až sem, určitě vás napadlo, jak dlouho může vydržet telefon s projektorem na jedno nabití baterie. Výsledky nás velmi příjemně překvapily. Samsung Galaxy Beam jsme testovali ve dvou režimech: jako telefon a jako projektor. První režim tvořil asi půl hodiny hovoru, deset sms, push synchronizace emailového účtu, nonstop připojení na Wi-Fi nebo 3G síť, cca 3 hodiny prohlížení internetu a klientů sociálních sítí a pořízení deseti fotografií.
Tento cyklus započal v půl deváté ráno. V deset hodin večer ještě telefon hlásil nabití na 25%, což je na dnešní dobu poměrně slušné. Každopádně se nemusíte bát, že byste nedošli z práce domů, což se zejména u telefonu s HD displejem říci nedá. Kombinace nižšího rozlišení a nadprůměrně kapacitní baterie 2000 mAh je zkrátka znát. Jako vždy ale pro škarohlídy doplňujeme – výdrž baterie se může výrazně lišit podle toho, jak telefon používáte konkrétně vy!
Režim projektoru spočíval v nonstop přehrávání videa z YouTube se zapnutou hlasitostí na polovinu. Přestože výrobce udává provozní dobu kolem tří hodin, v tomto našem testu se jí podařilo natáhnout ještě o půl hodiny na tři a půl. Pokud k tomu všemu připočteme ještě druhou baterii, dostaneme na sedm hodin a to už stačí na středně dlouhý filmový marathon.
Displej Galaxy Beam se ale za žádnými rekordy nehoní. Disponuje příjemnou úhlopříčkou o délce čtyř palců s rozlišením 800 x 480 pixelů. To se sice může zdát málo, nicméně je to právě nižší rozlišení, které se pozitivně podepisuje na spotřebě telefonu. Galaxy Beam je v poslední době jeden z mála přístrojů, jehož manažer spotřeby hlásí, že displej spotřebovává méně energie než běh operačního systému. A protože se kvůli kratší úhlopříčce i jemnost drží v přijatelných hodnotách (žádný hrubý rastr rozhodně okem neuvidíte), nelze hardwarové parametry obrazovky hodnotit jinak než pozitivně.
Barvy na zobrazovači jsou až nepřirozeně živé, ale na to už jsme si u Samsungů tak nějak zvykli. Uvnitř budov je obraz dokonalý, venku je to o něco horší. A to obzvlášť, pokud máte umatlaný displej. A to bohužel budete mít téměř pořád – podle mých zkušeností se obrazovka Galaxy Beamu mastí nadprůměrně. Pochvalu si však Samsung zaslouží za velice citlivý senzor okolního světla. Ten ve tmě displej ztmaví tak, že displej nepálí do očí a číst se tak dá i v noci.
V Galaxy Beam se opět setkáváme s operačním systémem Android, a to bohužel v jeho staré verzi Gingerbread 2.3.6. Ještě nedávno by pro update na tuto verzi mnozí uživatelé vraždili, teď už je trochu za zenitem. A bohužel je to znát – speciálně pokud jste si navykli na používání Androidu ve verzi 4.x. Oželet musíte všechny příjemné vychytávky jako třeba aktivní notifikace, jejich mazání po jedné, vylepšené vykreslování ve webovém prohlížeči nebo i blbinku v podobě animace otočení displeje.
Ačkoli svými hardwarovými parametry spadá Galaxy Beam do vyšší střední třídy, na výkonu v operačním systému to bohužel příliš poznat není. Ne snad, že by neběžel plynule. Jen po něm nesmíte chtít příliš věcí najednou. Jakmile jste na telefon moc rychlí, začnete pozorovat drobná zaškobrtnutí při přecházení mezi jednotlivými plochami, zpomalenou reakci na stisknutí home buttonu nebo dotyk displeje, kvůli čemuž se snadno překliknete. To celé je o to smutnější, když si uvědomíme, že Galaxy Beam s přehledem zvládá i náročné aplikace a třeba Dead Trigger coby jedna z referenčních her na něm běžel zcela plynule.
Zkušenějším uživatelům lze uživatelské prostřední telefonu představit jedním slovem: TouchWiz. Zde se nachází ve verzi 4.0, která předělává čistý Android k obrazu svému do podoby veselého systému plného čtverečků, což ne každému vyhovuje. Změnit podobu grafického prostředí však lze jen instalací některého z alternativních launcherů. Pokud to uživatel neudělá, je pro něho připravena klasická androidová matice 4×4, do které je možné skládat widgety nebo zástupce aplikací. Do spodního řádku neboli docku se taktéž vejde po čtyřech ikonách. Celkově je možné využívat až sedmi ploch, mezi kterými se pohybujeme horizontálně.
Oproti čistému Androidu ovšem přeci jen nadstavba TouchWiz přináší některá vylepšení, například možnost využívat rychlé volby zapínání bezdrátových modulů v notifikační liště, nebo možnost vytvářet si v seznamu všech aplikací složky a třídit ho tak, jak uživatel chce. Co však telefonu citelně chybí, je možnost nechat si seřadit aplikace v mřížce podle abecedy. Kdo je na tuto možnost z jiného telefonu zvyklý, bude mu chybět.
Zklamáním je také uzamykací obrazovka, na kterou si na rozdíl od grafických nadstaveb konkurence nemůžete umístit zástupce aplikací, ba dokonce ani rychlé spuštění fotoaparátu, jak ho známe z čisté verze Androidu 4.x. Výrobce však slibuje, že se to brzy změní: Ice Cream Sandwich pro Galaxy Beam se už prý vyvíjí. Zatím ale nikdo neřekl, kdy ono kýžené datum přijde.
Telefonování je opět poplatné systému, který Galaxy Beam pohání. Do seznamu se vejde neomezený počet položek, ke každému kontaktu je možno přiřadit desítky telefonních čísel (osobně mě to přestalo bavit zkoušet u čísla 30) a dalších detailů. Vše samozřejmě lze synchronizovat s účtem Google, popřípadě i s kontakty v sociálních sítích. K vytáčení si lze přizvat na pomoc také vestavěného hlasového asistenta Voice Talk, do jehož prostředí se vstupuje dvojím rychlým stisknutím tlačítka Home.
Voice Talk funguje velmi spolehlivě, ovšem pouze pokud vládnete angličtinou. Bohužel je také nutno poznamenat, že jde o aplikaci, která je snad nejméně odladěná v celém telefonu. Přepnutí zpět do prostředí operačního systému vždy trvalo až několik sekund. Proto Voice Talk nejspíš příliš používat nebudete, i když umí pomocí hlasových povelů i zapisovat poznámky, spouštět navigaci nebo psát SMS.
V seznamu lze samozřejmě kromě hlasového ovládání hledat i klasickým způsobem. Kontakt se dá najít buď rychlým kliknutím na písmenko v abecedě na pravém okraji obrazovky, nebo klasickým vypisováním do hledací kolonky. Příjemným zlepšovákem je to, že telefon prohledává nejen jména, ale i další detaily kontaktu. To by se mohlo hodit třeba při odesílání hromadných zpráv. Ovšem chyba lávky – v aplikaci pro SMS toto vyhledávání nefunguje a budete se muset spokojit s vyhledáváním ve jménech.
Jinak ale aplikaci zpráv nejde příliš věcí vytknout. SMS se řadí do konverzací, je možné nastavit si velikost zobrazovaného písma podle toho, kolik zpráv chcete vidět najednou a v režimu na šířku je dokonce kromě seznamu konverzací vidět na jedné obrazovce i jejich obsah (tato volba se dá vypnout). Na QWERTZ klávesnici se píše průměrně – virtuální tlačítak jsou poměrně úzká a uživatelé zvyklí na větší telefony budou mít z počátku problémy s překlepy. Existuje však ještě jedna možnost, a já jí výrazně doporučuji.
Samsung Galaxy Beam umožňuje využít k psaní textu klasickou numerickou klávesnici, tak jako bývalo zvykem na klasických telefonech. Někteří čtenáři teď možná ohrnou nos. Samsung nicméně do softwaru klávesnice zabudoval velmi kvalitní slovník T9 s možností predikce, který nejen že je skutečně obsáhlý a jen málokdy nenajde slovo, které chcete napsat, ale navíc zprávová aplikace ještě dovede ignorovat diakritiku a zprávy odesílat v nezkrácené podobě. Psaní na numerickém typu klávesnice vás tedy nijak nezpomalí, dokonce se dá řící, že je to přesně naopak – už jen díky velmi povedené korekci překlepů.
K telefonování a zprávám je nutno dodat ještě jednu specialitu testovaného přístroje: Samsung Galaxy Beam je velmi hlasitý. A když říkám velmi, mám na mysli opravdu extrémně. Pokud jste zvyklí v místnosti používat třeba střední hlasitost vyzvánění a venku maximální, budete se muset s Galaxy Beam začít mírnit. Telefon proto můžeme s klidným svědomím doporučit uživatelům se slabším sluchem, kteří jsou s jinými telefony kvůli nízké hlasitosti nespokojeni.
Co se týče multimédií, Galaxy Beam příliš překvapení nenabízí – je to zkrátka standardně vybavený multimediální stroj. Přehrávač hudby nabízí možnost upravit si zvuk k obrazu svému nejen pomocí nejrůznějších „vylepšovačů“ zvuku (zdůraznění basů, efekt koncertního sálu), ale také osmipásmovým ekvalizérem. Ten však příliš často nevyužijete – zvukový výstup je kvalitní dostatečně, přimhouřit oko je třeba jen nad nekonkrétními basy.
Hudební soubory lze seřadit podle interpretů, alb, nebo složek, ve kterých se nacházejí. Všechny toto možnosti se nacházejí v záložkách nad prostředím hudebního přehrávače, a tak se dají procházet opravdu velmi rychle. Samozřejmostí je také zobrazení obalu alba během přehrávání a jako velmi užitečnou funkci hodnotím možnost nechat přehrávač po nějaké době vypnout – to je hodí zejména těm, kteří při hudbě rádi usínají.
Přehrát si můžete skoro všechny myslitelné a nemyslitelné formáty a kodeky, uložíte je pak buď do vnitřní paměti o velikosti 8 GB, nebo na paměťovou kartu, kterou si však musíte přikoupit. Pokud by přehrávač nestačil, naleznete v telefonu i FM rádio s RDS a možností ukládání stanic do paměti. Vše pak doplňuje videopřehrávač, který si poradí jak DivX videem, tak i s běžnými formáty titulků. Skoro by se dalo říct: ještě aby ne.
Fotoaparát se nedá hodnotit jinak, než jako průměr. Že u moderních telefonů chybí hardwarová spoušť jsme si už tak nějak zvykli. Samsungu Beam ale navíc chybí i digitální zoom a rychlá odezva při focení. Pro zaostření zejména v místnostech požaduje i pár sekund a to definitivně vylučuje focení jakýchkoli momentek.
Co ale fotoaparát ztrácí na kvalitě, to dohání nepřebernou nabídkou funkcí. Kde jinde byste hledali třeba možnost eliminace mrknutí focené osoby, nebo 13 možných scénických režimů.
Otázkou ovšem zůstává, zda tyto funkce někdo vůbec bude mít chuť využívat. Telefon má tendence přepalovat světlá místa, příliš detailů ve fotografiích nenajdete a barvy svou sytostí také nenadchnou.
Podobně je na tom i video – profi výsledky nečekejte. Záznam, který se dá pořizovat až do rozlišení 720p, bývá často jakoby zastřený šedým filmem, obraz se v pohybu mírně rozmazává a ani zvuk do kvality mnoho nepobral. Vypíchnout tak jde jen ukazatel zbývající kapacity záznamu v MB, který se při spuštění kamery objeví.
Co se týče organizačních funkcí, je Galaxy Beam Android jako každý jiný. Kalendář synchronizovaný s Google účtem se dá zobrazit v měsíčním, týdenním i denním náhledu, mailová aplikace umožňuje vybírat poštu z Exchange, POP3 nebo IMAP účtů, kalkulačka i budík jsou samozřejmě na svém místě, a komu by to nestačilo, může si ještě v několika vestavěných aplikacích vést deníček s fotkami, vytvářet si seznam úkolů synchronizovatelný s libovolným online účtem, popřípadě poznámky synchronizovatelné s Google docs. Všech těchto Samsungovských aplikací se však nezbavíte, i kdybyste chtěli používat nějakou jejich alternativu. Příjemná je však přítomnost balíku Polaris Office v plné verzi, tedy i s možností tvorby dokumentů. Ano, pro vrcholové manažery tento telefon sice primárně není, ale nejspíš by je také uspokojil.
I web si na Galaxy Beam prohlédnete. Ale pokud již máte určité zkušenosti s novější verzí Androidu Ice Cream Sandwich nebo Jelly Bean, bude vám tu spousta věcí chybět. Stránky se občas načítají pomaleji, než je v dnešní době zvykem. Scrollování po složitějších webech pak někdy doprovodí šedé a bílé kostičky na displeji, které signalizují ještě nenačtený prostor stránky. Zapomeňte také na online synchronizaci záložek. To by sice mohla vyřešit instalace browseru Chrome, leč chyba lávky. Ten je přístupný pouze pro novější operační systémy. Aspoň že Samsung ve své nadstavbě TouchWiz přiřadil tlačítko webových záložek hned vedle řádku adresy – nemusíte ho proto nikde složitě lovit v menu. Za zmínku stojí také možnost zvolit si poskytovatele vyhledávání. Nemusíte tak spoléhat jen na Google, ale také Bing, Seznam, Atlas nebo Centrum. Samozřejmostí je také automatické vyplňování formulářů a hesel.
Máte si Galaxy Beam koupit? Na to existuje jen jedna odpověď: pokud jste vždycky snili o tom, že budete mít v telefonu projektor, tak určitě ano. V takovém případě vás nejspíš nezastaví ani cenovka s částkou pohybující se kolem 13 000 korun, a navíc vám můžeme garantovat, že si s Galaxy Beam užijete spoustu zábavy.
Pokud ale zkrátka chcete jen kvalitní androidový smartphone a projektor použijete pouze první týden jako machrovátko před známými, pak ruce pryč. Za tu cenu seženete odladěnější, skladnější a výkonnější přístroje. Zejména to pak platí pro ty telefony, které již prošly aktualizací na některou ze „čtyřkových“ verzí Androidu. Ty se v některých případech dají pořídit i levněji než Galaxy Beam. Za ušetřené peníze pak doporučuji pořídit si projektor. Opravdový.
Co se nám líbí? | Co se nám nelíbí? |
integrovaný projektor | cena |
výdrž na jedno nabití | horší fotoaparát |
bohaté příslušenství | místy neodladěný systém |
Samsung Galaxy Beam není potřeba dlouho představovat. Je to „ten telefon se zabudovaným projektorem“. V této recenzi se dozvíte, zda inovativním nápadem neutrpěla ergonomie přístroje a uživatelské pohodlí. Hlavně se ale budeme snažit odpovědět otázku ze všech nejzákladnější: Proč?
Jak odlišit nový model mobilního telefonu od záplavy jemu podobných? Jakou inovativní technologii přinést, aby se o značce dlouho mluvilo? Tyto otázky si klade každý výrobce. Pamětníci vzpomenou, jaký humbuk se před mnoha lety strhl po uvedení Nokie 7650 s prvním vestavěným fotoaparátem.
Samsung na to letos šel z druhé strany a do svého modelu Samsung Galaxy Beam zabudoval projektor, který zobrazuje na plátno nebo stěnu to, co právě vidíte na displeji. Zajímavá hračka. Co je však ještě více s podivem: Samsung Galaxy Beam by si nejspíš našel své fanoušky i bez ní.
Za zapůjčení telefonu do redakce děkujeme obchodu Sunnysoft, u kterého si můžete telefon zakoupit.
Rozměry | 124 x 64 x 12,5 mm |
---|---|
Hmotnost | 145 g |
Displej | dotykový (kapacitní, multi-touch), TFT, rozlišení WVGA (480 x 800 px), 16 milionů barev, úhlopříčka 4“ |
Procesor a paměť | dvoujádrový 1 GHz procesor Cortex-A9 768 MB RAM, 8 GB ROM a microSD karty |
Operační systém | Android 2.3.6 + TouchWiz |
Fotoaparát | 5 Mpx (2592 x 1944 px), autofocus, nahrávání 720p videí |
Obsah balení | návod, 2x baterie, nabíječka, stereo headset s plug-in sluchátky, datový USB kabel, stolní nabíječka se stojánkem |
Cena a dostupnost | 13 000 Kč, srpen 2012 |
Co se nám líbilo: inovativní nápad na zabudování projektoru, výdrž na jedno nabití, displej
Co se nám nelíbilo: stará verze operačního systému, pro někoho vysoká hmotnost a tloušťka, design
Že je na Galaxy Beam něco divného, si na první pohled vůbec neuvědomíte. Telefon Samsung zabalil do klasického kvádříku, na němž se skví obrázek telefonu se svítící „baterkou“ – aspoň tak by to celé mohlo působit na nezasvěceného uživatele. Že něco nehraje, si uvědomíte až po nahlédnutí dovnitř. Jen málokdy se stane, aby byl výrobce tak štědrý.
Krabice kromě samotného telefonu a nabíječky, sestávající se z adaptéru a datového kabelu, přibalil také dvojici (!) 2000 mAh baterií, in-ear sluchátka se čtveřicí různých velikostí špuntů a externí nabíječku, která zároveň slouží jako stojánek pro ukotvení přístroje během promítání.
Ke kvalitnímu zážitku během sledování filmu už opravdu chybí jen připojitelné reproduktory a pomyslné skládací promítací plátno. Je ale tak trochu nepochopitelné, proč výrobce nepřibalil aspoň nějakou paměťovou kartu. Náklady by měl minimální a filmoví fanoušci, na které telefon nejspíš cílí především, by to určitě ocenili.
https://www.youtube.com/watch?v=pSTOHmxb7PY
Samotný přístroj je na dnešní poměry trochu cvalík. Nejde však o výšku a šířku. Ta plně odpovídá velikosti jakéhokoli jiného přístroje se čtyřpalcovým displejem. Co ale člověka zarazí na první pohled, nebo spíše dotyk, je tloušťka telefonu. Ta činí 12,5 cm a spolu s hmotností 148 gramů vytvářejí velmi poctivý a odolný dojem, který uživatel z Galaxy Beam získá.
Pravda, do kapsy úzkých kalhot a ho nacpete jen stěží, a pokud ano, budete vypadat jakoby vám v kalhotách něco přebývalo. Nutno ovšem podotknout, že pokrok i tak běží mílovými kroky. Předchozí Samsung Beam, který se na vybraných trzích prodával pod označením i8520, byl ještě o pár milimetrů tlustší a vypadal jako cihla. Současný Beam se aspoň od čočky projektoru směrem dolů ztenčuje, a velmi příjemně se tak drží.
Galaxy Beam působí až skoro outdoorovým dojmem – pro drsné chlapy z divočiny s pořádnou prackou. K tomu přispívá pogumovaný, a velmi pevně držící zadní kryt, nebo „sporťácký“ oranžový pruh, jenž se táhne po celém obvodu těla přístroje. Tím ovšem veškerá designová nápaditost končí. Galaxy Beam zkrátka vypadá jako jakýkoli starý Samsung.
Setkal jsem se dokonce s dámami, které se mně ptaly, kde jsem sehnal Samsung Star s oranžovým proužkem – prý by ho také chtěly. Stejně snadno ho můžete při troše nepozornosti zaměnit třeba s Galaxy S II nebo Galaxy Ace. Je to samozřejmě věc subjektivního vkusu, nicméně mně osobně tento designový směr připadá již trochu demodé.
Základním tvarem telefonu je tedy opět obdélník se zaoblenými rohy. Čelní stranu tvoří hardwarová home klávesa a k ní přiléhající dvě softwarové klávesy – tlačítko vyvolávající kontextové menu a klávesa zpět. Ty na první pohled nejsou vidět a rozsvítí se až po stisknutí. Jak dlouho budou svítit, si můžete v menu sami nastavit. Na horní straně čela pak najdeme kamerku pro videohovory a mřížku reproduktoru s postříbřeného plastu. Zadní stranu okupuje jen čočka fotoaparátu, dioda blesku a reproduktor.
O co větší nuda je pohled na čelo a záda přístroje, o to zajímavější jsou boky. Samsung přistoupil k řešení, které známe většinou jen z unibody telefonů, tedy přístrojů s nevyjímatelnou baterií. SIM karta (ve formátu miniSIM) i karta paměťová (microSD) se vsouvají do otvorů s dvířky. To sice stojí za pochvalu, ale ne stoprocentně. Pokud již disponujete kartou oříznutou do formátu microSIM, je nutné si pro zasunutí do Galaxy Beam pořídit adaptér. A právě ten je zdrojem všeho zla. Oproti standardní miniSIM kartě se dá microSIM v adaptéru jen velmi těžko zasunout do otvoru, a k tomu, aby ji člověk dostal zase ven, je nejspíš potřeba speciální kurz. Mně se to povedlo až nožíkem, což inženýři v Samsungu pravděpodobně neplánovali.
Spoušť fotoaparátu jako již tradičně chybí. Co ovšem oproti zvyklostem přebývá, to je spoušť projektoru, která se nachází na pravé straně hned nad vypínacím tlačítkem. Toto řešení se sice může zdát jako nešikovné, protože se tlačítka dají snadno velikostí zaměnit. Po chvíli užívání ale zjistíte, že vypínací tlačítku je přesně na místě, kde ho člověk automaticky nahmatá, a tlačítko projektoru omylem stisknete jen v několika málo případech.
Na levém boku nalezneme zdířku pro připojení 3,5 mm jacku. To podle mého názoru není příliš šťastné řešení – hrozí nebezpečí ulomení konektoru během zastrkování do kapsy. Na stejné straně je přítomna i kolébka regulace hlasitosti, která ovšem u Samsungu Galaxy Beam slouží také k doostřování obrazu z projektoru. Jeho čočku najdeme na horní hraně telefonu, a celý přístroj proto vypadá tak trochu jako zmenšovací přístroj z dnes pozapomenutého seriálu Křeček v noční košili.
Pojďme ale hned na vlastnost, která ke Galaxy Beam přitáhne asi nejvíc fanoušků. Vestavěný projektor by podle údajů výrobce měl být schopen vytvořit obraz až o rozměru 50 palců, což je bratru 127 cm. To vše při světelnosti 15 lumenů a rozlišení 640 x 380 pixelů. Milovníci domácího kina teď nejspíš podotknou, že to není žádný zázrak. A mají pravdu – to tedy není. Při praktickému použití ale papírové nedostatky Samsungu rádi odpustíte. Takový gadget totiž na telefonu jen tak nenajdete.
Celá práce s projektorem je zkrátka blbuvzdorná. Dlouhým stiskem speciálního tlačítka projektor spustíte, a ten bez jakékoli prodlevy začne promítat obraz, který vidíte na displeji. Není potřeba zapínat jakoukoli aplikaci – projektor můžete hned použít zejména na rychlou prezentaci fotografií, což je asi primární účel, pro který byl Galax Beam stvořen. Jen je potřeba věnovat pár vteřin doostření obrazu – pro tento účel vždy po zapnutí projektoru vyskočí malé okénko s volbou zaostření, popřípadě fixace otočení displeje. Toto okno se dá zpětně vyvolat kdykoli krátkým stisknutím tlačítka projektoru. Zde se však už setkáváme i s dvouvteřinovou prodlevou.
Prezentace má za úkol usnadnit vestavěná aplikace Quickpad, která umožňuje zobrazit na projektovaném obraze ukazatel, nebo i tužku s gumou. Po zobrazovaném výjevu tak můžete kreslit, kresbu poté mazat, nebo zkrátka jen ukazovat, o čem právě mluvíte. Dokonce je to i celkem zábava a hlavně: je to efektní. Velmi užitečná je také funkce promítání obrazu z fotoaparátu – zkrátka jakási simulace klasického školního projektoru.
Projektor ale nepočítá jen s prezentacemi. Jakoby v Samsungu předem tušili, že kupci Galaxy Beam budou spíš teenageři než manažeři, můžete u projektoru spustit funkci, která v českém překladu jmenuje Prostředí – v angličtině pak Ambience. Na stěnu tak lze promítat různé animace anebo vlastní fotografie za doprovodu jakéhokoli zvuku. Na firemní prezentaci se to moc nehodí, ale na studentské party by to využití najít mohlo. Zejména, pokud studujete základní školu.
Projektor lze použít i jako baterku, která svítí čtyřmi různými barvami. Zde se praktické využití hledá opravdu jen těžko – snad jen jako manuální stroboskop pro domácí diskotéku.
Všechny tyto doplňkové „fičury“ by však byly zbytečné, pokud by obraz z projektoru stál za starou bačkoru. Tak tomu sice není, mouchy se ovšem také najdou. Asi nikdo nečeká bůhvíjakou kvalitu obrazu za denního světla – na to je přeci jen světelný výkon projektoru příliš malý. I když se nacházíte ve světlé místnosti a snažíte se promítat na čisté bílé plátno, příliš toho neuvidíte. Maximální vzdálenost od plátna je v tomto případě nějaký jeden metr a víc ani milimetr – poté už se obraz začne extrémně zkreslovat a ve dvoumetrové vzdálenosti už nelze rozlišit, co se vlastně na zeď promítá.
Situace se změní, když zapnete projektor v naprosté tmě. Pro jistotu opakuji: naprosté tmě – závěsy to neřeší. Zde už se dá koukat nejen na statické fotografie, ale i na video. To je velmi dobře viditelné nejen při dvoumetrové vzdálenosti telefonu od plátna (tu jako maximální uvádí sám výrobce), pro větší úhlopříčku si můžete podle našich zkušeností dovolit jít až tři metry daleko. Dále už je potřeba počítat s výrazným ztmavením obrazu a větším namáháním očí při sledování. Pro jakoukoli vzdálenost ovšem platí, že tmavé scény ve filmu budou vždy až příliš tmavé. Jak to vypadá v reálu je vidět na přiloženém videu.
Celý dojem z projektoru by se dal shrnout asi takto: pokud chcete ukazovat fotky na malé úhlopříčce, lze to zkusit i ve dne. Raději však doporučujeme počkat na večer a zhasnout. Na sledování celovečerního filmu si ale na Galaxy Beam dovedu představit jen velmi těžko. Už jen proto, že ani hlasitý odposlech nereprodukuje zvuky věrně, a je potřeba zapojit do konektoru jack audioaparaturu. Pokud plánujete u projektoru podobné využití, je lépe si pořídit kvalitnější promítací přístroj, než telefon.
Pokud jste dočetli až sem, určitě vás napadlo, jak dlouho může vydržet telefon s projektorem na jedno nabití baterie. Výsledky nás velmi příjemně překvapily. Samsung Galaxy Beam jsme testovali ve dvou režimech: jako telefon a jako projektor. První režim tvořil asi půl hodiny hovoru, deset sms, push synchronizace emailového účtu, nonstop připojení na Wi-Fi nebo 3G síť, cca 3 hodiny prohlížení internetu a klientů sociálních sítí a pořízení deseti fotografií.
Tento cyklus započal v půl deváté ráno. V deset hodin večer ještě telefon hlásil nabití na 25%, což je na dnešní dobu poměrně slušné. Každopádně se nemusíte bát, že byste nedošli z práce domů, což se zejména u telefonu s HD displejem říci nedá. Kombinace nižšího rozlišení a nadprůměrně kapacitní baterie 2000 mAh je zkrátka znát. Jako vždy ale pro škarohlídy doplňujeme – výdrž baterie se může výrazně lišit podle toho, jak telefon používáte konkrétně vy!
Režim projektoru spočíval v nonstop přehrávání videa z YouTube se zapnutou hlasitostí na polovinu. Přestože výrobce udává provozní dobu kolem tří hodin, v tomto našem testu se jí podařilo natáhnout ještě o půl hodiny na tři a půl. Pokud k tomu všemu připočteme ještě druhou baterii, dostaneme na sedm hodin a to už stačí na středně dlouhý filmový marathon.
Displej Galaxy Beam se ale za žádnými rekordy nehoní. Disponuje příjemnou úhlopříčkou o délce čtyř palců s rozlišením 800 x 480 pixelů. To se sice může zdát málo, nicméně je to právě nižší rozlišení, které se pozitivně podepisuje na spotřebě telefonu. Galaxy Beam je v poslední době jeden z mála přístrojů, jehož manažer spotřeby hlásí, že displej spotřebovává méně energie než běh operačního systému. A protože se kvůli kratší úhlopříčce i jemnost drží v přijatelných hodnotách (žádný hrubý rastr rozhodně okem neuvidíte), nelze hardwarové parametry obrazovky hodnotit jinak než pozitivně.
Barvy na zobrazovači jsou až nepřirozeně živé, ale na to už jsme si u Samsungů tak nějak zvykli. Uvnitř budov je obraz dokonalý, venku je to o něco horší. A to obzvlášť, pokud máte umatlaný displej. A to bohužel budete mít téměř pořád – podle mých zkušeností se obrazovka Galaxy Beamu mastí nadprůměrně. Pochvalu si však Samsung zaslouží za velice citlivý senzor okolního světla. Ten ve tmě displej ztmaví tak, že displej nepálí do očí a číst se tak dá i v noci.
V Galaxy Beam se opět setkáváme s operačním systémem Android, a to bohužel v jeho staré verzi Gingerbread 2.3.6. Ještě nedávno by pro update na tuto verzi mnozí uživatelé vraždili, teď už je trochu za zenitem. A bohužel je to znát – speciálně pokud jste si navykli na používání Androidu ve verzi 4.x. Oželet musíte všechny příjemné vychytávky jako třeba aktivní notifikace, jejich mazání po jedné, vylepšené vykreslování ve webovém prohlížeči nebo i blbinku v podobě animace otočení displeje.
Ačkoli svými hardwarovými parametry spadá Galaxy Beam do vyšší střední třídy, na výkonu v operačním systému to bohužel příliš poznat není. Ne snad, že by neběžel plynule. Jen po něm nesmíte chtít příliš věcí najednou. Jakmile jste na telefon moc rychlí, začnete pozorovat drobná zaškobrtnutí při přecházení mezi jednotlivými plochami, zpomalenou reakci na stisknutí home buttonu nebo dotyk displeje, kvůli čemuž se snadno překliknete. To celé je o to smutnější, když si uvědomíme, že Galaxy Beam s přehledem zvládá i náročné aplikace a třeba Dead Trigger coby jedna z referenčních her na něm běžel zcela plynule.
Zkušenějším uživatelům lze uživatelské prostřední telefonu představit jedním slovem: TouchWiz. Zde se nachází ve verzi 4.0, která předělává čistý Android k obrazu svému do podoby veselého systému plného čtverečků, což ne každému vyhovuje. Změnit podobu grafického prostředí však lze jen instalací některého z alternativních launcherů. Pokud to uživatel neudělá, je pro něho připravena klasická androidová matice 4×4, do které je možné skládat widgety nebo zástupce aplikací. Do spodního řádku neboli docku se taktéž vejde po čtyřech ikonách. Celkově je možné využívat až sedmi ploch, mezi kterými se pohybujeme horizontálně.
Oproti čistému Androidu ovšem přeci jen nadstavba TouchWiz přináší některá vylepšení, například možnost využívat rychlé volby zapínání bezdrátových modulů v notifikační liště, nebo možnost vytvářet si v seznamu všech aplikací složky a třídit ho tak, jak uživatel chce. Co však telefonu citelně chybí, je možnost nechat si seřadit aplikace v mřížce podle abecedy. Kdo je na tuto možnost z jiného telefonu zvyklý, bude mu chybět.
Zklamáním je také uzamykací obrazovka, na kterou si na rozdíl od grafických nadstaveb konkurence nemůžete umístit zástupce aplikací, ba dokonce ani rychlé spuštění fotoaparátu, jak ho známe z čisté verze Androidu 4.x. Výrobce však slibuje, že se to brzy změní: Ice Cream Sandwich pro Galaxy Beam se už prý vyvíjí. Zatím ale nikdo neřekl, kdy ono kýžené datum přijde.
Telefonování je opět poplatné systému, který Galaxy Beam pohání. Do seznamu se vejde neomezený počet položek, ke každému kontaktu je možno přiřadit desítky telefonních čísel (osobně mě to přestalo bavit zkoušet u čísla 30) a dalších detailů. Vše samozřejmě lze synchronizovat s účtem Google, popřípadě i s kontakty v sociálních sítích. K vytáčení si lze přizvat na pomoc také vestavěného hlasového asistenta Voice Talk, do jehož prostředí se vstupuje dvojím rychlým stisknutím tlačítka Home.
Voice Talk funguje velmi spolehlivě, ovšem pouze pokud vládnete angličtinou. Bohužel je také nutno poznamenat, že jde o aplikaci, která je snad nejméně odladěná v celém telefonu. Přepnutí zpět do prostředí operačního systému vždy trvalo až několik sekund. Proto Voice Talk nejspíš příliš používat nebudete, i když umí pomocí hlasových povelů i zapisovat poznámky, spouštět navigaci nebo psát SMS.
V seznamu lze samozřejmě kromě hlasového ovládání hledat i klasickým způsobem. Kontakt se dá najít buď rychlým kliknutím na písmenko v abecedě na pravém okraji obrazovky, nebo klasickým vypisováním do hledací kolonky. Příjemným zlepšovákem je to, že telefon prohledává nejen jména, ale i další detaily kontaktu. To by se mohlo hodit třeba při odesílání hromadných zpráv. Ovšem chyba lávky – v aplikaci pro SMS toto vyhledávání nefunguje a budete se muset spokojit s vyhledáváním ve jménech.
Jinak ale aplikaci zpráv nejde příliš věcí vytknout. SMS se řadí do konverzací, je možné nastavit si velikost zobrazovaného písma podle toho, kolik zpráv chcete vidět najednou a v režimu na šířku je dokonce kromě seznamu konverzací vidět na jedné obrazovce i jejich obsah (tato volba se dá vypnout). Na QWERTZ klávesnici se píše průměrně – virtuální tlačítak jsou poměrně úzká a uživatelé zvyklí na větší telefony budou mít z počátku problémy s překlepy. Existuje však ještě jedna možnost, a já jí výrazně doporučuji.
Samsung Galaxy Beam umožňuje využít k psaní textu klasickou numerickou klávesnici, tak jako bývalo zvykem na klasických telefonech. Někteří čtenáři teď možná ohrnou nos. Samsung nicméně do softwaru klávesnice zabudoval velmi kvalitní slovník T9 s možností predikce, který nejen že je skutečně obsáhlý a jen málokdy nenajde slovo, které chcete napsat, ale navíc zprávová aplikace ještě dovede ignorovat diakritiku a zprávy odesílat v nezkrácené podobě. Psaní na numerickém typu klávesnice vás tedy nijak nezpomalí, dokonce se dá řící, že je to přesně naopak – už jen díky velmi povedené korekci překlepů.
K telefonování a zprávám je nutno dodat ještě jednu specialitu testovaného přístroje: Samsung Galaxy Beam je velmi hlasitý. A když říkám velmi, mám na mysli opravdu extrémně. Pokud jste zvyklí v místnosti používat třeba střední hlasitost vyzvánění a venku maximální, budete se muset s Galaxy Beam začít mírnit. Telefon proto můžeme s klidným svědomím doporučit uživatelům se slabším sluchem, kteří jsou s jinými telefony kvůli nízké hlasitosti nespokojeni.
Co se týče multimédií, Galaxy Beam příliš překvapení nenabízí – je to zkrátka standardně vybavený multimediální stroj. Přehrávač hudby nabízí možnost upravit si zvuk k obrazu svému nejen pomocí nejrůznějších „vylepšovačů“ zvuku (zdůraznění basů, efekt koncertního sálu), ale také osmipásmovým ekvalizérem. Ten však příliš často nevyužijete – zvukový výstup je kvalitní dostatečně, přimhouřit oko je třeba jen nad nekonkrétními basy.
Hudební soubory lze seřadit podle interpretů, alb, nebo složek, ve kterých se nacházejí. Všechny toto možnosti se nacházejí v záložkách nad prostředím hudebního přehrávače, a tak se dají procházet opravdu velmi rychle. Samozřejmostí je také zobrazení obalu alba během přehrávání a jako velmi užitečnou funkci hodnotím možnost nechat přehrávač po nějaké době vypnout – to je hodí zejména těm, kteří při hudbě rádi usínají.
Přehrát si můžete skoro všechny myslitelné a nemyslitelné formáty a kodeky, uložíte je pak buď do vnitřní paměti o velikosti 8 GB, nebo na paměťovou kartu, kterou si však musíte přikoupit. Pokud by přehrávač nestačil, naleznete v telefonu i FM rádio s RDS a možností ukládání stanic do paměti. Vše pak doplňuje videopřehrávač, který si poradí jak DivX videem, tak i s běžnými formáty titulků. Skoro by se dalo říct: ještě aby ne.
Fotoaparát se nedá hodnotit jinak, než jako průměr. Že u moderních telefonů chybí hardwarová spoušť jsme si už tak nějak zvykli. Samsungu Beam ale navíc chybí i digitální zoom a rychlá odezva při focení. Pro zaostření zejména v místnostech požaduje i pár sekund a to definitivně vylučuje focení jakýchkoli momentek.
Co ale fotoaparát ztrácí na kvalitě, to dohání nepřebernou nabídkou funkcí. Kde jinde byste hledali třeba možnost eliminace mrknutí focené osoby, nebo 13 možných scénických režimů.
Otázkou ovšem zůstává, zda tyto funkce někdo vůbec bude mít chuť využívat. Telefon má tendence přepalovat světlá místa, příliš detailů ve fotografiích nenajdete a barvy svou sytostí také nenadchnou.
Podobně je na tom i video – profi výsledky nečekejte. Záznam, který se dá pořizovat až do rozlišení 720p, bývá často jakoby zastřený šedým filmem, obraz se v pohybu mírně rozmazává a ani zvuk do kvality mnoho nepobral. Vypíchnout tak jde jen ukazatel zbývající kapacity záznamu v MB, který se při spuštění kamery objeví.
Co se týče organizačních funkcí, je Galaxy Beam Android jako každý jiný. Kalendář synchronizovaný s Google účtem se dá zobrazit v měsíčním, týdenním i denním náhledu, mailová aplikace umožňuje vybírat poštu z Exchange, POP3 nebo IMAP účtů, kalkulačka i budík jsou samozřejmě na svém místě, a komu by to nestačilo, může si ještě v několika vestavěných aplikacích vést deníček s fotkami, vytvářet si seznam úkolů synchronizovatelný s libovolným online účtem, popřípadě poznámky synchronizovatelné s Google docs. Všech těchto Samsungovských aplikací se však nezbavíte, i kdybyste chtěli používat nějakou jejich alternativu. Příjemná je však přítomnost balíku Polaris Office v plné verzi, tedy i s možností tvorby dokumentů. Ano, pro vrcholové manažery tento telefon sice primárně není, ale nejspíš by je také uspokojil.
I web si na Galaxy Beam prohlédnete. Ale pokud již máte určité zkušenosti s novější verzí Androidu Ice Cream Sandwich nebo Jelly Bean, bude vám tu spousta věcí chybět. Stránky se občas načítají pomaleji, než je v dnešní době zvykem. Scrollování po složitějších webech pak někdy doprovodí šedé a bílé kostičky na displeji, které signalizují ještě nenačtený prostor stránky. Zapomeňte také na online synchronizaci záložek. To by sice mohla vyřešit instalace browseru Chrome, leč chyba lávky. Ten je přístupný pouze pro novější operační systémy. Aspoň že Samsung ve své nadstavbě TouchWiz přiřadil tlačítko webových záložek hned vedle řádku adresy – nemusíte ho proto nikde složitě lovit v menu. Za zmínku stojí také možnost zvolit si poskytovatele vyhledávání. Nemusíte tak spoléhat jen na Google, ale také Bing, Seznam, Atlas nebo Centrum. Samozřejmostí je také automatické vyplňování formulářů a hesel.
Máte si Galaxy Beam koupit? Na to existuje jen jedna odpověď: pokud jste vždycky snili o tom, že budete mít v telefonu projektor, tak určitě ano. V takovém případě vás nejspíš nezastaví ani cenovka s částkou pohybující se kolem 13 000 korun, a navíc vám můžeme garantovat, že si s Galaxy Beam užijete spoustu zábavy.
Pokud ale zkrátka chcete jen kvalitní androidový smartphone a projektor použijete pouze první týden jako machrovátko před známými, pak ruce pryč. Za tu cenu seženete odladěnější, skladnější a výkonnější přístroje. Zejména to pak platí pro ty telefony, které již prošly aktualizací na některou ze „čtyřkových“ verzí Androidu. Ty se v některých případech dají pořídit i levněji než Galaxy Beam. Za ušetřené peníze pak doporučuji pořídit si projektor. Opravdový.
Co se nám líbí? | Co se nám nelíbí? |
integrovaný projektor | cena |
výdrž na jedno nabití | horší fotoaparát |
bohaté příslušenství | místy neodladěný systém |