Recenze ZTE Grand S Flex: dvoubarevná kráska z východu

Kdyby ještě před pár lety někdo v souvislosti s čínským telefonem vypustil z úst slovo „styl“, chytali by se všichni za hlavu. ZTE Grand S Flex je ale jeden z nejhezčích telefonů na trhu. V dnešní recenzi si ukážeme, co této modelce na předváděcím molu podráží nohy.

S velmi zajímavými modely přichází poslední dobou čtvrtý největší výrobce mobilů na světě. Po levném, výkonném, ale trochu ošklivém Blade V přichází Grand S Flex, který přináší do modelových řad ZTE trochu svěžího designového větru. Grand S Flex navazuje na přibližně před rokem představený model Grand S. Ano, teď už možná tušíte, kde jste tento design viděli. Oba modely byste od sebe na první pohled rozeznali jen velmi těžko, uvnitř modelu Flex se však skrývají úplně jiné, a bohužel slabší vnitřnosti. Procesor přišel o dvě jádra a operační paměť o 1 GB kapacity. Na druhou stranu narostla kapacita baterie a snížila se spotřeba. Stačí to na pohodlné ovládání a místo na špici střední třídy? Cenovka startující na 7,5 tisících by mohla napovídat, že ano. Dlouhodobé zkušenosti jsou ale o něco rozporuplnější.

Základní parametry: ZTE Grand S Flex

Rozměry	143 x 70 x 8,9 mm
Hmotnost	130 g
Displej	IPS LCD, rozlišení HD (1280 x 720 px), jemnost 294 ppi, úhlopříčka 5“
Procesor a paměť	2-jádrový 1,2 GHz Qualcomm S4 Plus MSM8930, grafika Adreno 305 1 GB RAM, vnitřní paměť 16 GB, bez slotu na microSD
Operační systém	Android 4.1 Jelly Bean
Fotoaparát	8 Mpx, autofocus, LED blesk, nahrávání Full HD videa
Obsah balení	USB adaptér, USB kabel, sluchátka, sponka na vyjmutí SIM
Cena a dostupnost	?, listopad 2013

Obsah balení: pozor na sluchátka

Není to tak dávno, co se čínské telefony k zákazníkům dostávaly v unifikovaných bílých krabicích. To, jaký model se uvnitř skrývá, se dalo poznat výhradně podle samolepky s nápisem. Doba ale pokročila: krabici sice zůstává podoba bílého kvádru, vlisované popisky však naznačují, že ZTE se do své role jednoho z nejúspěšnějších výrobců už poměrně rychle vžilo. Balení si svým vzhledem zkrátka nezadá s produkty firem daleko zvučnějších jmen.

Kromě telefonu nalezneme v krabici také nabíječku s překvapivě dlouhým datovým kabelem, jehlu k vysunutí šuplíčku na SIM kartu a špuntová sluchátka s handsfree. Ta oproti zvyklostem nejsou vůbec špatná. Díky třem volitelným velikostem nástavců dobře drží v uších a zploštělý kabel zase zaručuje, že se jen tak nezamotají. Kromě podprůměrného zvuku vám ale v jejich častějším používání bude možná vadit ještě jedna věc: smrdí. Jakmile si je dáte do blízkosti obličeje, ucítíte známý zápach laciné gumy, který ani po týdnu užívání telefonu nevyvětral. Snad se jedná pouze o problém jednoho kusu a ne vlastnost příslušenství.

Design a konstrukce: styl mírně skřípe

Z mých úvodních slov jste už asi poznali, že se mi Grand S Flex opravdu líbí. Trochu mi připomíná můj první telefon se systémem Android – Acer Liquid, který mě před lety zaujal kombinací černého rámečku displeje a bílého těla telefonu. Staronové ZTE je podle mě skutečně jeden z nejatraktivnějších telefonů na současném trhu. Zaoblené rohy dobře maskují jeho pětipalcové rozměry, matný plast se dobře drží v ruce a oko uživatelovo potěší i některé drobné designové vychytávky.

Černý plast, který tvoří okolí displeje, je například o pár milimetrů menší než bílé tělo, a tak vzniká po obvodu telefonu jakýsi schod. Téma černého zaobleného obdélníku se navíc opakuje i na zádech přístroje v okolí čočky fotoaparátu – a schod je opět na scéně. Nad designem ZTE Grand S Flex zkrátka někdo přemýšlel.

Jenže pak se tento člověk zřejmě přemýšlením poněkud unavil a odešel od rozdělaného nápadu hrát na plácek fotbal. Netuším, jak jinak si mám vysvětlit nedokonalosti, které povedený první dojem úplně pokazí. Na již zmíněný schod mezi displejem a tělem se sice hezky kouká, o to hůř se s ním však telefonuje. Jeho ostrá hrana tlačí do ucha a tak si telefonu budete během dlouhých hovorů přehazovat z ruky do ruky co minutu.

Aby si designér dobře na hřišti zakopal, pozval nejspíš na mač i kolegy z oddělení kontroly kvality. I dílenské zpracování zůstalo na půl cesty. Když vezmete ZTE do ruky poprvé, určitě se podivíte, jaký skok udělali Číňané v oblasti stavby svých telefonů. Takovým dojmem působí kvalitní materiály i jejich vzájemné slícování. Dokonce i plastovým čudlíkům imitujícím kov byste jejich kovovost klidně věřili. Marně byste u nich také hledali jakoukoli nežádoucí vůli. O to více překvapí vrzání na některých kritických místech, jako například u microUSB konektoru ve spodní polovině levého boku (což je mimochodem hodně nepraktické umístění. Zkuste telefon nabíjet například v autě a budete do kabelu nabíječky šťouchat při každém otočení volantu). Zvuk, který telefon po stlačení v tomto místě vydá, se nedá popsat jinak, než jako „křouk“ a pokaždé mě dost vyděsil.

Na chuť také budete muset přijít nestandardnímu rozmístění hardwarových kláves. Na pravém boku naleznete tlačítko zamykání displeje, na tom levém pak ovladač hlasitosti. Nakonec jsem ale podobnému rozmístění na chuť přišel: aspoň si tlačítka vzájemně nespletete.

Baterie a výdrž: extratřída

Už v názvu této kapitoly se skrývá odpověď na otázku, proč dostal model Flex na rozdíl od svého předchůdce slabší hardware. Ten v kombinaci s akumulátorem o kapacitě 2300 mAh zaručuje opravdu překvapivou výdrž. Bez legrace.

Byť si to někteří nemyslí, novináři (a zejména pak editoři) telefonují skutečně hodně. Můj pracovní den se běžně skládá z více než hodiny telefonování, nepřetržitého psaní zpráv a push kontroly mailových účtů. Pokud odejdu od počítače, jsem navíc neustále na internetu, aby mi neunikla jediná informační myš. O to větší bylo mé překvapení, když jsem po obligátních deseti hodinách dorazil domů z práce a na displeji se skvěla zbývající kapacita baterie 55 procent. Rozhodl jsem se jít proto ještě dál a nandal jsem Flexu ještě hodinu na webu, v aplikacích sociálních sítí a diskusních fór. Do postele jsem se odebral v jednu ráno s téměř třiceti procenty baterie. Tento výkon pamatuji naposled u androidového přeborníka na výdrž Samsungu Galaxy Note II, přičemž ani u něj jsem na extrémní čísla nemohl vždy spoléhat kvůli obřímu displeji.

V klidnějším víkendovém režimu můžete s čistým svědomím nechat nabíječku doma i během dvoudenní návštěvy babičky. První den jsem zakončil s číslovkou 70 na ukazateli baterie. Mnoho jsem toho však nenatelefonoval, a proto přesto doporučuji nabíječku vzít aspoň do auta.

Jediné, co trochu kalí radost z dlouhé výdrže, je i dlouhá nabíjecí doba. Ta se pohybuje kolem čtyř hodin – nabíjejte proto výhradně v noci.

Displej a ovládání: upatlaných pět palců

Pětipalcový displej – to by chtělo Full HD rozlišení, řekne si nejspíš současný „zhýčkaný“ uživatel. Ale chyba lávky. ZTE stále zůstává u dnes už trochu obstarožního (sic!) HD. Buďme k sobě ale upřímní: ono to stačí. Ani při detailním pohledu žádné pixely nerozeznáte a telefon se vám šetřením na zobrazovači odmění již zmíněnou dlouhou výdrží. Škarohlídové by možná namítli, že konkrétně u modelu Flex by nezaškodilo na přímém slunci trochu zvýšit maximální jas, nicméně nejde o nic strašného, displej zůstává čitelný za všech okolností.

To však platí jen do chvíle, kdy v tom uživateli nezabrání mechanické vlastnosti krycího skla zobrazovače. K němu totiž lze mít ohromné výhrady téměř ve všem. Začněme oleofobní vrstvou. Jsem na pochybách, zda na skle vůbec nějaká je. Displej se totiž patlá už snad jen tím, že se na něj podíváte. Nakonec jsem se dostal do stavu, když jsem po každém dotyku telefonu displej otřel o triko, abych se na tu spoušť nemusel dívat.

Sporná je také citlivost displeje. Nezřídka se mi stávalo, že jsem musel svou volbu potvrdit dvakrát. To se týká nejen ikon v operačním systému, ale zejména senzorových kláves pod displejem. Zde si však nejsem jist, zda nejde jen o nešikovně umístěnou senzorovou plochu, která ne zcela lícuje s ikonou tlačítka. Tak jako tak, na příjemném pocitu z ovládání telefonu to nepřispívá.

V tomto ohledu nelze nezmínit ani libůstku, která se na telefonech ZTE objevuje se železnou pravidelností. Ačkoli už všechny používají Android ve verzi minimálně 4.1, trvají tamní inženýři na implementaci rudimentálního tlačítka „menu“ nebo chcete-li „options“. To se na telefonu nachází zcela zbytečně a občas tak dochází ke komických situacím, kdy volbu options najdeme na telefonu hned dvakrát: jednou v hardwarovém a podruhé v softwarovém provedení. To se paradoxně děje například v nativním webovém prohlížeči, kde jsou dokonce tyto volby přímo nad sebou.

Uživatelské prostředí: téměř čistý android se seká

Prostředí Androidu 4.1 v ZTE Grand S Flex patří k těm, které by se daly pojmenovat jako „ready to use“. Telefon už z výroby obsahuje nepřeberné množství aplikací, o kterých se inženýři v Číně domnívají, že byste je někdy mohli potřebovat. Více se o nich dočtete ve speciální kapitole o bonusovém vybavení telefonu.

To s sebou bohužel nese jeden velmi nepříjemný efekt: 16 GB vnitřní nerozšiřitelné paměti se smrskává na cca 9. Pokud se nevydáte na dobrodružnou výpravu, která nese název „rooting přístroje“, aplikací se nezbavíte a neuvolníte tak ani jeden byte navíc.

Na vnitřní kapacitě nepřidá ani výrazně pozměněné prostředí Androidu 4.1. Novinky začínají už na zamykací obrazovce. Telefon oproti čistému androidu neodemykáme tažením zamykacího kroužku, ale jeho dlouhým stiskem. Pokud prstem táhnete, zobrazí se růžice rychlého spuštění oblíbených programů.

Změny nekončí ani na pohotovostních plochách. Jejich počet můžete libovolně měnit až do maximálnícho čísla 9. Pokud máte rádi animace, u ZTE si opravdu přijdete na své. Posun mezi plochami si můžete nechat animovat tolika způsoby, že si mezi nimi vybere snad opravdu každý. Libovolně měnit lze také pořadí programů v seznamu všech aplikací – potěší zejména možnost umístění těch nejpoužívanějších na první místo.

Co ale nepříjemně zaskočí jsou omezené možnosti notifikační lišty. Asi už jste si zvykli, že od verze Androidu 4.0 lze stažením dvěma prsty odhalit v liště seznam přepínačů bezdrátových modulů a jiných zástupců. Ne tak u ZTE Grand S Flex. Ten stále tvrdošíjně trvá na posuvném pruhu v horní části lišty, jako tomu bývalo zvykem například u starších verzí HTC Sense. Tyto přepínače ale nelze ani editovat, a dokonce se ani dlouhým stiskem nedostanete do rozšířené nabídky nastavení, což by už mělo být u všech telefonů standardem.

Nepotěší ani odladěnost, nebo spíše neodladěnost prostředí. Nejde ani tak o to, že by Flex byl nějak výrazně pomalý. Všechny animace, které však v čistém androidu běží plynule, jako by v čínském telefonu měly snížený framerate. Výsledný dojem je tedy ten, že animují po krocích, jako byste se dívali na zpomalené video. U některých náročnějších aplikací také musíte počítat s delší dobou spouštění – klient pro Facebook si například žádá něco málo pod deset vteřin.

Hardware a výkon, srovnání s konkurencí:

Dvoujádrovému procesoru Qualcomm S4 Plus MSM8930 sekunduje ve Flexu postarší grafická jednotka Adreno 305. Co na to říkají čísla výkonnostních testů, to si přečtěte níže. Sám za sebe můžu poznamenat, že například hraní Real Racingu zvládal telefon po prvotních několika obrazových zaškubnutích naprosto plynule. O něco horší to už bylo například u Zen Pinball, kde jsem si o plynulosti pohybu míčku mohl nechat jen zdát.

Jako první test přichází na řadu Vellamo přímo od Qualcommu, který obsahuje výbornou část testů zaměřenou na práci s HTML5, včetně testů načítání stránek, práce s Javascriptem, přehráváním videa v rámci webových stránek, zoomování či posun stránek. Tento test tedy bude vypovídající o schopnosti zařízení pracovat s webem jako takovým a jeho výsledky budou důležité pro ty z vás, kteří chcete své zařízení používat prioritně pro práci s internetem. Je záhodno poznamenat, že tyto testy se zaměřují na procesor daného zařízení, můžeme si poté tedy udělat obrázek o výkonnosti CPU části, jelikož je test poměrně komplexní.

Sony Xperia Z Ultra	2952 b
Sony Xperia Z1	2900 b
LG G2	2898 b
Samsung Galaxy Note 3	2880 b
HTC One Max	2535 b
Sony Xperia SP	2492 b
HTC One	2408 b
HTC One mini	2269 b
HTC Desire 601	2261 b
Sony Xperia Z	2167 b
LG Optimus L9 II	2146 b
Samsung Galaxy S4	2089 b
Samsung Galaxy S4 Active	2057 b
Samsung Galaxy S4 mini	1985 b
Samsung Galaxy Mega	1957 b
Sony Xperia T	1910 b
Sony Xperia V	1904 b
ZTE Grand S Flex	1900 b
LG Optimus G	1791 b
Sony Xperia L	1797 b
Samsung Galaxy S III	1706 b
HTC Desire 500	1696 b
Huawei Ascend P6	1639 b
Huawei Ascend Mate	1628 b
Huawei Honor 2	1572 b
Thl W11	1556 b
Samsung Galaxy S II	1552 b
Huawei Ascend D2	1426 b
Samsung Galaxy S II	1410 b
LG Optimus L7 II	1306 b
LG Optimus L5 II	1294 b
Google Nexus 4	1280 b
Huawei Ascend G510	1247 b
Vodafone Smart III	1215 b
Huawei Ascend Y300	1152 b
LG Nexus 5	1134 b
Alcatel OT X’Pop	1032 b
Samsung Galaxy S	551 b

Ani lepší, ani horší. Grand S Flex spadá do dnešního průměru, pro surfování na internetu s ním nebudete zklamáni, optimalizace je dostatečná. Na dvoujádrový procesor dobrá práce, když ZTE předskočilo i třeba čtyřjádro od konkurenčního Huawei, model Ascend D2.

Druhým testem je novinka v podobě GFX Bench. Ta jako jediná aplikace z našeho standardizovaného testu přináší podporu napříč všemi předními mobilními platformami (Android, iOS a Windows Phone), takže si budeme moci udělat lepší obrázek, který ze systémů je jak daleko po stránce optimalizace. Používáme dvojici testů: Egypt HD a T-Rex HD, přičemž vždy bereme výsledky v režimu offscreen, kdy je rendering prováděn za pevně daných podmínek a na obrazovku zařízení se promítá pouze série náhledových obrázků pro vizuální kontrolu. Méně náročný test Egypt HD používá ve velké míře vertex a geometry shadery, soustředí se tedy primárně na stavbu jednotlivých 3D objektů. Dále jsou použity textury ve vysokém rozlišení, měkké stíny apod. Celý test je renderován v 1080p. Složitější T-Rex HD kromě výše zmíněných efektů přidává taktéž dost náročný parallax mapping pro zvýšení plastičnosti povrchu, tak jako Motion Blur, který má na starosti rozmazání obrazu při pohybu. Kromě měkkých stínů v T-Rex HD najdeme taktéž stíny dynamické.

	Egypt HD
Samsung Galaxy Note 3	69 fps
Sony Xperia Z1	61 fps
Sony Xperia Z Ultra	60 fps
LG Nexus 5	58 fps
LG G2	55 fps
HTC One Max	42 fps
Samsung Galaxy S4	41 fps
HTC One	40 fps
Sony Xperia Z	37 fps
Apple iPhone 5	29 fps
Apple iPhone 5C	29 fps
LG Nexus 4	26 fps
HTC One mini	15 fps
HTC Desire 601	15 fps
Sony Xperia T	14 fps
Huawei Ascend P6	13 fps
LG Optimus L9 II	13 fps
ZTE Grand S Flex	13 fps
Thl W11	12 fps
Samsung Galaxy S II	11 fps

	T-Rex HD
Samsung Galaxy Note 3	26 fps
LG Nexus 5	23 fps
Sony Xperia Z1	23 fps
Sony Xperia Z Ultra	23 fps
LG G2	22 fps
HTC One Max	15 fps
LG Nexus 4	15 fps
HTC One	15 fps
Samsung Galaxy S4	15 fps
Sony Xperia Z	14 fps
Apple iPhone 5	6,5 fps
Apple iPhone 5C	6,5 fps
HTC One mini	5,6 fps
HTC Desire 601	5,5 fps
LG Optimus L9 II	5 fps
ZTE Grand S Flex	4,9 fps
Sony Xperia T	4,5 fps
Huawei Ascend P6	4,3 fps
Thl W11	3,4 fps
Samsung Galaxy S II	2,7 fps

Zvládnutím testu GFX Bench již dnes sám o sobě každý telefon patří mezi ty výkonnější zařízení. I když Grand S Flex je téměř až na pomyslném hvozdu celé tabulky, není zklamáním. Jeho výkon postačuje pro hraní většiny i náročnějších her, rozdílné je pak především množství detailů.

Posledním, třetím testem, je 3D Mark coby letitá klasika z PC scény, která prověřuje grafický výkon zařízení. Výsledek v rámci testu Ice Storm, který je jako jediný přístupný i na ARM procesory, je přímo porovnatelný s výsledkem, který vám dá váš stolní počítač a notebook. Zkuste si tedy tento test na svém počítači a zjistíte, o kolik že je vlastně v této recenzi testované zařízení, případně váš mobil, méně či více výkonný než klasické PC, které vlastníte. Testy provádíme ve dvou možnostech testu. Ice Storm renderuje veškerou grafiku v rozlišení 1280×720, používá normální kvalitu textur a normální post-processing. Extreme verze renderuje grafiku v rozlišení 1920×1080, textury používá ve vysokém rozlišení a taktéž je zde použité vysoké nastavení post-processingu. Unlimited verze vynechává dopad rozlišení displeje, vertikální synchronizace a dalších aspektů pro vyobrazení výsledného čísla, bez ovlivnění vlivů mimo CPU, GPU a RAM. Jedná se tedy o výsledek vyjádřený na úrovni hardwaru, bez okolních vlivů.

Pro demonstraci výkonu tohoto ZTE poslouží aktuálně nejvýkonnější smartphone Sony Xperia Z Ultra, který má více než 3x vyšší výkon. Grand S Flex je na úrovni konkurenčního LG Optimus L9 II a o mnoho se neliší ani s loňskou generací výkonného Galaxy Notu II, což je stále poměrně dobrý výsledek. U většiny her tak nebudete mít potíže, že by telefon vyloženě „nestíhal“.

Galerie, hudba, video a zvuk: raději walkmana

V hodnocení multimediálních schopností telefonu začněme od Adama – tedy od přiložených sluchátek. Dám vám dobrou radu – zapomeňte, že vůbec existují. Takhle špatný zvuk jsem už dlouho neslyšel (a to už jsem slyšel ledascos). Nehodlám se v jejich špatných vlastnostech déle pitvat, pro ilustraci například poslouží fakt, že v jemných jazzových nahrávkách Jamieho Culluma v přiložených špuntech například neuslyšíte bicí.

Bohužel, situace se příliš nezlepší ani po připojení kvalitnějších sluchátek. Zvuk ZTE Grand S Flex se dá popsat jako zahuhlaný, bez větší barevnosti s naprostou absencí středových frekvencí. Ani ekvalizérem se situace nevylepší – žádný v přehrávači nenajdete, Je to škoda. Jinak se totiž aplikace pro přehrávání hudby řadí jednoznačně k těm povedenějším. Umožňuje třídění podle všech možných kritérií včetně žánru a souborové struktury, dokáže pracovat s playlisty a dokonce přehraje i exotičtější formát Ogg (FLAC mezi podporovanými formáty schází).

Tento špatný dojem, který za sebou hudební schopnosti ZTE Flex zanechají, jsou o to více s podivem, když v sobě telefon obsahuje dedikovanou aplikaci Dolby, která by měla zvuk vylepšovat. Podle mých zkušeností ale toto „vylepšení“ pouze pro videa a přehrávání hudby nijak neovlivňuje.

Pokud už mluvíme o přehrávání filmů, ani to pověst ZTE coby multimediálně méně schopného přístroje nezachrání. Trochu paradoxně umí vestavěná aplikace bez problémů přehrát pouze video v exotičtějším formátu MKV a neporadila si s žádným z ostatních běžných formátů, jako například MPEG nebo AVI. Podporu titulků už jsem proto ani nezkoušel a bez většího váhání nainstaloval MXPlayer. Na ten však zase nemá vliv aplikace Dolby a jeho zvuk se s libovolným jejím nastavením nemění.

Ve výčtu multimediálních schopností nelze zapomenout ani na základní FM rádio, které dovede ukládat do paměti oblíbené stanice a dokonce si je můžete dle libosti přejmenovávat. Pokud by to však přehrávač zvládl sám pomocí RDS informací, vůbec bych se nezlobil.

Bonusové aplikace

Dolby: už zmíněný vylepšovač zvuku, který pomáhá videopřehrávači. Nastavení v něm naleznete přehršle včetně přednastavených ekvalizačních křivek, a pokud se smíříte s horší podporou formátů ve videopřehrávači, hodně se s ní vyblbnete.

Facebook a Twitter: pomůcky, bez kterých se život na sociálních sítích neobejde.

Full Share: aplikace, která v rámci Wi-Fi sítě umí sdílet obrázky, hudbu a videa, a to jak směrem z telefonu k počítači, tak opačně.

Mi-POP: tento program umožňuje nechat si kdekoli na displeji zjevit čtvrté ovládací tlačítko. Vhodné zejména pro ty, kterí jsou líní dotýkat se spodní hrany telefonu a raději by se ho dotýkali jinde… ne, neptejte se mne prosím na praktické využití“

Soubory: základní file manager

Správce úloh: i přesto, že to Google nedoporučuje, výrobci mobilních telefonů stále instalují do svých přístrojů správce operační paměti. Stejně funguje také tento – umožňuje jedním klikem ukončit všechny běžící aplikace a uvolnit tak cenné MB paměti.

Svítilna: jak už sám název napovídá, tento prográmek umí rozsvítit LED blesk na zadní straně telefonu tak, abyste našli klíče v tašce, anebo mohli venčit psa i za tmy a nikdo vás nemohl osočit, že „nesbíráte“.

Fotoaparát a kamera: pozor na světlo

Osmimegapixelový fotoaparát jako by se do útrob ZTE Grand S Flex dostal omylem. Pravděpodobně vás odnaučí fotografovat. Když svítí slunce, je všechno relativně v pořádku, pokud pomineme barevné podání, které má do věrnosti opravdu dost daleko. Jakmile se světelné podmínky jen trochu zhorší, začne mít fotoaparát problémy s ostřením a cokoli, co se jen trochu hýbe, bude lepší si namalovat na papír.

Obrazovou neschopnost fotoaparátu se v ZTE snažili vyvážit množstvím funkcí, které jsme ještě před pár lety nenašli ani u pokročilejších kompaktů. Neschází HDR režim, multishot, nebo dokonce rychlé nastavení zkreslení fotografie „uměleckými“ filtry. Příjemná je také relativně dobrá rychlost spuštění: přibližně pět sekund je potřeba od kliknutí na ikonu k vyfocení prvního snímku.

To, samé, co platí pro pořizování statických fotografií, by se dalo i napsat i o záznamu videa. Možná by stálo za to se zamyslet, kdo potřebuje rozlišení Full HD, když na obrazovce poté uvidí jen trhaný obraz a rozpité barvy. Ba naopak: pokud svítí sluníčko a vy s telefonem příliš nehýbete, mohl by se Flex až na přepálenou bílou zdát coby náhrada videokamery víc než ucházející. S ubývajícím světlem se však obraz rychle začíná zrnit a ani plynulost pohybu ve švenku není taková, jak by si mnohý mobilní kameraman přál.

A ještě malé postesknutí na závěr: pokud se budete divit, že na displeji během focení nic nevidíte, sundejte prst z objektivu. teď si z vás nedělám legraci. Čočku fotoaparátu totiž v ZTE umístili téměř do rohu, a tak se s prstem setká opravdu často – dávejte na to pozor!

Zkušební fotky

Zkušební video

Telefonování a zprávy: klávesnice „a la carte“

Něco je slabé, něco zase příliš silné, a obojí je špatně. To je stručný popis toho, jak se s Flexem telefonuje. Jako slabý musím hodnotit zvuk ve sluchátku. Nestává se mi často, abych sluchátko nemusel ani během velmi hlasitého hovoru tlumit.

Telefon dovede naopak velmi hlasitě vibrovat. To sice může majitele tlustých jeansů potěšit, pokud ale telefon odkládáte na stůl, často vás to vyleká. To ostatně neplatí jen pro vibrace signalizující příchozí hovor, ale i pro ty které doprovázejí stisk funkčních kláves.

Od samotného telefonního seznamu, popřípadě seznamu hovorů, žádné záludnosti nečekejte. Jde o osvědčenou aplikaci známou z čistého Androidu 4.1. Na jednom místě naleznete v podobě záložek jak aplikaci číselníku, která dovede vyhledávat v telefonním seznamu zadáváním jako pomocí T9, tak i samotný telefonní seznam i seznam hovorů.

Také aplikace SMS zpráv nepřipraví žádné překvapení – i ona jako by vypadla z oku modelům řady Nexus a má tedy i stejné příjemné vlastnosti, jako je například odpočítávání znaků již od začátku SMS nebo tichá doručenka v podobě grafického symbolu.

Oproti Nexusům však v ZTE nezapomněli kromě klávesnice typické pro systém Android zabudovat do modelu Grand S Flex také pokročilejší nástroj – klávesnici TouchPal. Nevím, jak jste na tom vy s používáním nenativních klávesnic – osobně jim příliš neholduji. Je sice hezké, že dlouhým stiskem můžete na každé klávese napsat ještě některý z interpunkčních symbolů, popřípadě můžete zkoušet psát tahy po klávesnici. Nepříliš obsáhlý vestavěný slovník a občasný vyskakující reklama mne však přiměly vrátit se k trochu oldschoolové klávesnici od Google. U ní si aspoň člověk na rozdíl od TouchPal nemusí dávat pozor na diakritiku, a tím pádem na zkracování zpráv.

Organizační funkce: Office zdarma

Organizační oblasti není ZTE co vytknout. Naopak – pochválit je potřeba vestavěnou aplikaci Kingsoft Office umožňující editaci MS Office dokumentů. Nad některými libůstkami čínských inženýrů je ale třeba zakroutit hlavou: proč například rozdělili budík, stopky, odpočítávání a časy v zahraničí hned do čtyř aplikací, mi skutečně hlava nebere. V čistém systému Android jsou přitom všechny tyto funkce součástí jedené aplikace Hodiny.

Svou vlastní aplikaci mají také psané poznámky, které však bohužel nelze synchronizovat s žádným cloudovým úložištěm, a tak zřejmě využijete spíše některý z pokročilejších nástrojů v Google Play.

Kalendář ve Flexu nezapře svůj vzor v čistém kalendáři Google – v zásadě jde jen o jeho nahnědo přebarvenou variantu. Tlumené barevné podání aplikace s sebou nese ale i jeden malý zádrhel. Pokud jste zvyklí rozlišovat podle barvy jednotlivé kalendáře (například pracovní a osobní), budete v ZTE hodně dlouho zkoumat, který je který. Všechny totiž mají tlumený odstín a tak na první pohled spíš než třeba červenou a zelenou připomínají odstíny šedé.

GPS a navigace: nevěřte pohádkám

Ať si říká kdo chce co chce, pro čínské telefony stále platí: co kus, to originál. Když jsem přebíral testovací kus ZTE Grand S Flex, na navigování jsem se příliš netěšil. Veškeré dostupné recenze totiž píší o otřesně necitlivém čipu, který loví signál dlouhé minuty a pak jej ani nedovede udržet. Mé zkušenosti však hovoří přesně opačně.

Ani v Google mapách ani ve vestavěné Google navigaci jsem sebemenší problém nezaznamenal a telefon se za pomoci A-GPS chytl „na první dobrou“ (přeloženo: během několika málo sekund). Ani v automobilu jsem nezaznamenal problémy s překreslováním trasy. Důrazně proto doporučuji: pokud chcete telefon často používat coby navigaci, určitě si jej před nákupem dobře vyzkoušejte!

Datové funkce a webový prohlížeč: zvolte Chrome

Možnostmi bezdrátového připojení se ZTE Grand S Flex ve vyšší střední třídě neztratí. V Číně zaplať pánbůh nezapomněli na implementaci LTE. Zřejmě z cenových důvodů pak ale museli něco ubrat. Černý Petr padl na technologii NFC, což mě zase až tak nemrzí.

Stejně jako většina ostatních telefonů s Androidem, také ZTE nabízí v základu hned dva internetové prohlížeče. Kromě nativního browseru najdete v nabídce také mobilní verzi Google Chrome. A právě ten bych vám radil využívat.

Ne snad že byl nativní prohlížeč bůhví jak špatný, jen u některých náročnějších webů by mohl být rychlejší. Obzvlášť se to projevovalo při stisknutí tlačítka zpět, které záhadně v browseru reagovalo na dotyk trochu později než by mělo (dokonce se zpožďovala i jeho vibrační odezva).

Zhodnocení a konkurence

Čím déle jsem ZTE testoval, tím méně jistý jsem si byl tím, že bych za něj chtěl dát 7000 korun. Na papíře svou cenu určitě obhájí, praxe však pokulhává. Zejména nekvalitní fotoaparát a sekající se prostředí nespraví ani velmi pohledný zevnějšek. Ostatně posuďte sami: za podobnou cenu se dnes prodávají například lonští matadoři Samsung Galaxy S III, HTC One X anebo Google Nexus 4. Proti nim ZTE boduje jen velmi dobrou výdrží na jedno nabití. Je právě toto argument pro vás? Nebo máte raději větší porci výkonu? Na tom se bude u kasy lámat chleba a bojím se, že oproti zvučným značkám nakonec ZTE Grand S Flex neobstojí.