ZTE Blade je mezi vývojáři neoficiálních verzí Androidu známý pojem. S rozumnou cenovkou se uživatelům dostalo do rukou zařízení s výborným poměrem výkonu za vydané peníze. Podrželo si nové ZTE Blade G něco z této reputace?

Čínská značka ZTE si s jiným telefonem, než řady Blade, výraznější renomé zatím nevytvořilo. I konkurující Huawei se rozšířilo a stalo se už i v našich končinách relativně známým výrobcem. Uvidíme, jestli Blade G v tomto směru podpoří další značku drápající se na přední příčky hitparád.

Základní parametry – ZTE Blade G

Design a konstrukce: nevýrazný kvádřík

Jako vždy, hodnocení vzhledu je subjektivní záležitost. Komukoli z mého okolí se Blade G dostal do ruky, dělil své komentáře na dvě části. Těm, kterým jsem ZTE podal zády napřed, jásali nad příjemným rozčeřením stereotypů modrým krytem, všem zklamaně povadl úsměv, když pohlédli na přední stranu.

U telefonu zkrátka převážil komfort držení v ruce nad atraktivními výstřelkami. Přední strana je klasicky černá, z většiny vyplněná dotykovým displejem posunutým pár milimetrů dolů od středu. Pod ním nenajdete žádná ovládací tlačítka, tento telefon spoléhá na virtuální tlačítka, podobně jako třeba Sony Xperia Z, která jsou součástí operačního systému (dotykového displeje). Nad displejem je nejvýraznějším prvkem mřížka reproduktoru. Je tenká jen 2 mm, zato široká přes poloviny šířky. Druhým viditelným hardwarem je oko přední kamery, která oproti čidlům přiblížení, okolního světla a stavové diody není co možná nejvíce maskována, aby splynula s krycím sklem.

Obě strany spojuje ničím nevýrazný rámeček. Škoda, že není o malinko užší, telefon by tak i bez originality působil vznešeným dojmem.

Na boky nadělil výrobce klasickou sestavu vstupních a výstupních součástek: vypínací tlačítko, kolébka ovládání hlasitosti, 3,5 mm sluchátkový Jack, microUSB port a dvojice mikrofonů – jeden na hovory, druhý na odfiltrování ruchů z okolí. Jak se ZTE popasovalo s jejich zpracováním? Hlasitost na pravém boku nahmatáte snad i palcem v obvazu, nechtěné zmáčknutí ale nehrozí. Škoda, že podobnou jistotu nenabízí i power tlačítko, to už je utopenější. Diskutabilní je i jeho umístění blíže k levému kraji. V pravačce ho ukazováčkem trefíte, ale pro levou ruku je prakticky dosažitelné jen zkroucením ukazováčku. Nejedná se o žádnou katastrofu, vypínání je z tvrdého plastu a při zmáčknutí lehce cvakne, odezvu poznáte.

Sluchátkový Jack částečně přesahuje do zadního krytu a ruchový mikrofon je jen jen špendlíkovou dírkou v horní hraně, stejně jako jeho kolega z protější strany. Kromě něj je na spodní hraně jen microUSB konektor, jehož orientaci rozeznáte na první pohled, jeho výřez v krytu naštěstí není obdélníkový, a prolis k sejmutí krytu.

Zadní strana, jako by k černému předku nepatřila. Je totiž vyhotovena z příjemného, temně modrého plastu s matnou povrchovou úpravou. Na to, že jeho sejmutí brání jen pár plastových pacek, tak nevrže, je ale patrné, že mezi baterií uvnitř a krytem je kousek místa. Ze spodní části krytu vystupuje hrbol s reproduktorem, kupodivu umístěným právě na vršku „terénní vlny“ – nesídlit na špici, byl by na záda položený telefon slyšet o chlup lépe. Kromě loga ZTE v nižší polovině krytu už blankytnou plochu nic netříští, objektivu a přisvětlovací diodě patří horní část a zatímco okénko (skutečně LEDka vypadá, jako by koukala zpoza okna) světla je s krytem zarovnáno, fotoaparát z krytu vyčnívá. Myslím, že to příliš šťastná konstrukce není, zvláště když je sklo součástí samotného telefonu a ne jen krytu.

Baterie a výdrž: překvapivě vytrvalý

V ZTE Blade G bydlí akumulátor s kapacitou 2.000 mAh. Je to málo, nebo moc? Myslím, že akorát. Pokusil jsem se nasimulovat, jak by mohl potenciální vlastník telefon používat. Odpustil jsem ZTE hry, ale přestal řešit manuální vypínání bezdrátových sítí. V půl jedné v noci po úplném nabití jsem proto zapnul Wi-Fi, 3G a nastavil podsvícení na automatiku. Elektrickou hladovku jsem ukončil až o dva dny a tři hodiny později při nabití na 10%. Mobil mezitím po celou dobu komunikoval s Exchange serverem, každý den přijal přibližně deset emailů. K tomu pár SMS, nicméně bez volání, za to s asi dvouhodinovým přehráváním internetového rádia. Největší žrout energie, displej, se podílel na spotřebě jen ze 3%.

Baterie je umístěna ve svém slotu jako by ji šlo vyměnit, ovšem možné to není. Překrývá ji totiž plastový pásek přelepený nálepkou s IMEI, modelovým číslem a čárovým kódem. Na jejím pevném umístění se podílí i připojení akumulátoru se zbytkem těla, při podrobném pohledu si můžete všimnout drátků vedoucích do vnitřností.

Displej a ovládání: o řádek víc

LCD zobrazovač je jednou z mála originálních vlastností Blade G. Je totiž o několik řad pixelů širší, než je běžné. Místo 840 je na výšku složen z 854 řad obrazových bodů. Rozdíl je vyplněn lištou navigačních tlačítek. Ta jsou čistě virtuální, ke cti výrobci neslouží, že jejich potenciál není plně využit. Při posunutí prstu z tlačítka pro návrat na domácí plochu se u Androidu objeví půlkruh s rychlými zástupci, v našem případě jen s vyhledáváním Google. Zatímco u jiných softwarů si může uživatel přidat i vlastní aplikace, Blade G nic takového neumožňuje. Co se komfortu týče, rozdíl mezi dotykovými senzory a dotykovým displejem je minimální, šíře navigačního pruhu je dostatečná na to, aby byl stisk jistý.

Rastr displeje je patrný i na pohled, nijak výrazně ale při běžných činnostech, jako je psaní emailů nebo SMS, neruší. Podobně jako u barevného podání, v ZTE dostanete to, co si zaplatíte. Na maximálním podsvícení i bílá působí čistě a jasně. Sečteno podtrženo, až na rozlišení je displej Blade G zodpovědně vyrobeným kouskem hardware, důvod se stydět určitě nemá. Potvrzují to i široké zobrazovací úhly, všimnul jsem si akorát při pohledu od levého spodního rohu přesycení modré a vyblednutí černé, z protějšího, pravého rohu se naopak modrá vytratila.

Prostředí telefonu: méně je často více

Zařízení pohání Android Jelly Bean ve verzi 4.1.2 a úpravy pro ZTE jsou minimální. Nejvýraznějším rozdílem je odemykání obrazovky. Místo posunutí stačí zámeček jen podržet. Do tohoto lockscreenu je zabudovaná i možnost spustit až šest vlastních aplikací. Dostanete se k nim, pokud zámeček zkusíte odsunout. Je to vcelku intuitivní úprava v mezích přirozenosti, škoda jen, že nápověda k odemčení je zavádějící. Systém totiž v bublině tvrdí, že se k rychlým zástupcům dostanete roztažením prstů, tedy bych čekal pinch-to-zoom gesto. Nedokázal bych si představit, jak rychle se k aplikacím dostanu, kdybych musel i nikterak rozměrný telefon ovládat oběma rukama kvůli nejjednodušším funkcím.

Na zamčené obrazovce můžete i ovládat hudbu z jakékoli aplikace, ZTE si nestaví bariéry, aby na lockscreen pustil jen svou vlastní aplikaci. Při objevení widgetu hudby ale ztratíte přístup k rychlým aplikacím.

V menu jsou aplikace řazeny podobně, jako byste čekali. Můžete je řadit dle četnosti použití, abecedy a posledního použití, nic vám nebrání ani skrýt ikony programů, které vás nezajímají. Launcher neodděluje aplikace od výrobce a doinstalované, widgety však mají vlastní kartu.

Rozporuplná je odladěnost prostředí. Chvíli jsem používal mobil bez SIM karty a na plynulost si nemohl stěžovat. Po jejím vložení jsem zpozoroval změnu k horšímu. Nic katastrofálního, ale na pochvalu před nastoupenou jednotkou to také není. Nepříjemně dlouho se připojuje telefon k počítači v režimu Mass Storage, co je na jiných strojích okamžité, Blade G tato operace trvá i 10 vteřin.

Telefonování a zprávy: drobné změny k lepšímu

Že si ze ZTE zavoláte, nepřekvapí. Pojďme se podívat, jak si v Číně poradili s obslužnou aplikací. Její rozhraní je skryto v aplikaci Telefon, rozdělené na typické čtyři záložky: telefon, hovory, vše a oblíbené.

Telefon je standardní číselník, který se o prostor dělí se seznamem kontaktů. K vyhledávání nemáte k dispozici plnohodnotnou klávesnici, jen numerickou, na škodu to není, kontakty se selektují podobně jako u slovníku T9 – vyhledávání zahrne všechny kombinace písmen, které pod stisknutými lze vytvořit. Pokud na vás hledané číslo vykoukne už v profiltrovaných výsledcích, můžete rychle začít vytáčet stisknutím zelené ikony po straně.

V hovorech se nic dramatického neděje, pro snazší orientaci si můžete vyhledat telefonáty příchozí, odchozí a zmeškané, či pro jistotu ukázat všechny na jedné hromadě. Pochvalu si telefon zaslouží za záložku Vše. Zatímco spousta mobilů kompletní seznam kontaktů zobrazuje pod samostatného zástupce Kontatky v menu, Blade G je má integrované. Pravda, v seznamu najdete i aplikaci Lidé, ale jsou to jen druhá vrátka k Telefonu. Poslední kartou už jsou oblíbené kontakty, opět klasika, jak ji známe z čistého Androidu.

Originalitou nehýří ani aplikace pro SMS zprávy. Jejich tvář je též klasická, osobitá je snad jen ikonka pro vstup do kontaktů, když vybíráte adresáta zprávy. Odečítání znaků probíhá od prvního písmene, po překročení limitu se automaticky objeví, do kolika zpráv bude text rozdělen.

Text můžete vkládat i na klávesnici TouchPal, což je obdoba všech metod, kdy kloužete mezi písmeny na klávesnici a slovník hádá, co jste měli na mysli. Jako u většiny ekvivalentních klávesnic, ani TouchPal se jen s obtížemi vypořádává s množnými čísly a pády. A ani jeho slovní zásoba není kdovíjaká: chleba ještě zná, ale o rohlíku neslyšel. Pokud jste na tyto typy vkládání textu zvyklí a máte trpělivost svou zásobu slovních obratů telefon naučit, nemusíte instalovat alternativu, já raději zůstal většinu času u prosté androidí klávesnice. I z toho důvodu, že TouchPal zabírá o řádek více na displeji, který přebytkem místa nedisponuje.

Přehrávače médií: vlastní nesmí chybět

Instalovat aplikaci pro přehrávání hudby, ať už je jakákoli, se mezi výrobci stalo zřejmě hitem. Ta, kterou dostanete v Blade G, je klasika a nad očekávání nabízí snad jen třídění podle žánrů.

Nejdůležitější ovládací prvky se v duchu Androidu soustředí na spodní a horní pruh. V horním je posuvná řada typů třídění hudby. Alba, interpreti, skladby, seznamy stop, seznam souborů a seznam žánrů. První čtveřice je klasická, o žánrech jsem se již zmínil, plusem navíc je procházení složkami – ZTE tedy musím pochválit, po manuálním vyhledávání multimediálních souborů uživatelé často na diskuzních fórech volají. Poslední funkcí hudebního přehrávače, kterou bych nečekal, je maličkost usnadňující manipulaci se skladbami. U většiny aplikací k přidání do playlistu slouží dlouhé podržení, u ZTE je k tomu zvláštní tlačítko. Ušetříte tak pár setin vteřiny, ale i taková drobnost potěší.

Pro úplnost dodávám, že Blade zvládá s připojenými sluchátky i FM rádio, které si bez problémů najde dostupné stanice a ač jim nedokáže přiřadit název, umí si z nich zvuk nahrát. Pro poslech na dobrou noc pak využijete funkci časovaného vypnutí od 10 do 90 minut.

Po řádcích o hudbě asi ani u videa nečekáte divy – a po právu. Je to minimalistická aplikace, která třídí videa podle jména a času a dokáže odchytit ta pocházející z fotoaparátu telefonu. Škoda, že i těch pár funkcí nad rámec telefon trochu tají. Třeba umí vyrábět odřezky z videa. Nastavíte čas začátku a konce záběru, zmáčknete tlačítko a hurá, máte samostatné video. Čekal bych, že v návaznosti na to dostanu nějakou utilitku, abych odřezky zase dokázal slepit. Nedočkal bych se.

Z dospělých přehrávačů si Blade G vypůjčil šoupátko s expozicí. Jak známo, mobily rády vyrábí snímky temnější než špatná nálada a takto máte alespoň malou šanci to napravit.

Fotoaparát a kamera: slabší výkon, lepší ovládání

ZTE Blade G používá 5 Mpx fotoaparát s automatickým zaostřováním. Na to, jak jednoduše byly pojaty aplikace pro konzumaci multimédií, fotoaparát potažmo kamera jsou minimálně o dvě třídy výš. Přiznám se, že snad žádný z mnou dosud recenzovaných telefonů nepřibalil uživateli tolik možností, jak zasáhnout do focení.

V horním pruhu layoutu je pět ikon, z nichž nejzajímavější je hned ta první, symbolizovaná ozubeným kolem nastavení. Asi nastavení rozlišení a volba, jestli fotky ukládat na kartu nebo interní paměť. Obojí tu skutečně najdete, ale až tak ve třetí řadě. Co sedí před ní? Že v menu najdete různé scénické režimy, už nepřekvapí, ale jejich výčet je impozantní. Sport je klasika, ale sněhové přeháňky? Ohňostroj? Škoda, že jsem se neocitl v podmínkách k vyzkoušení.

Pro usnadnění si můžete na hledáček promítnout mřížku, aby se vám lépe tvořila kompozice. Příjemná drobnost je volba zvuků uzávěrky. Tři zvuky mi sice přijde o dva více, než je zdrávo, čtvrtou možností je ale zvuk zcela vypnout.

Relativně nenápadně je skryta volba redukce červených očí. Tušili byste, co znamená v menu nastavení položka „obrázky“? Asi těžko, po kliknutí už je jasno: kompletní postníky pro seštelování expozice, jasu, kontrastu, sytosti a ostrosti. Samozřejmě na Google Play najdete mraky aplikací, které toto dokážou, možná i využitím pokročilejších algoritmů, ale Blade G není primárně určen lidem, co instalují a zkoušejí desítky aplikací.

A tím nastavení zdaleka nekončí. ISO, vyvážení bílé a anti-band. Poslední funkce je potenciálně zajímavá. Žádná nápověda k ní není, dedukce mi říká, že by měla redukovat pruhy vzniklé při focení z monitoru. Přizpůspí se frekvenci 50 nebo 60 Hz, případně volí automatiku. Zamířil jsem tedy na starý CRT monitor ve všech režimech a nic světoborného se nestalo. Rád bych ZTE pochválil, že pruhy na fotce žádné nebyly. Skutečně ne, jenže na srovnávacích snímcích z jiného telefonu také ne. Zatím jsme probrali základní nastavení, ochuzeni nebudete ani o klasiku, jakou je samospoušť, pár barevných efektů, zapínání blesku a otočení na čelní kamerku.

Zkušební fotografie: ZTE Blade G

K videokameře se přepnete drobným postníkem v rohu displeje. Ani tady se ZTE nijak nedrželo zaběhlých mantinelů a přidalo pár funkcí navíc. Časosběrné snímky se často používají na úvody do videí, ZTE vám s nimi pomůže. Manuálně můžete volit i mezi dvěma dekodéry zvuku a třemi u videa (konkrétně MPEG4, H263 a H264). Kameru však nejvíc brzdí výsledná kvalita. Maximální rozlišení je totiž 480p. S trochou škodolibosti se tak vracíme do dob Nokie 3650, jejíž nejlepší video mělo rozlišení displeje telefonu. A přitom věřím, že by telefon HD zvládl. Mimochodem, navigační lišta, která běžně ukazuje šipku zpět, domeček a task manager je u fotoaparátu jen se třemi tečkami.

Zkušební video: ZTE Blade G

Výsledná kvalita záznamů je kontroverzní. Mobilní telefony většinou produkují slušné snímky minimálně venku, ZTE ani venku neboduje. I v takřka ideálních podmínkách (slunečno, ale ne polední žár, světlo z boku) neexceloval, snímky jako by byly poprášené popílkem. Druhým bodem, kterým se fotky odlišovaly od reality, byla zelená. Dokonce i na displeji telefonu, kde většinou snímky vypadají slušně, bylo listí na stromech zelenější, než v rozpuku léta. Naopak dobré výsledky Blade G podal při počasí pod mrakem. Šeď vypadala přirozeně, celý snímek působil velmi blízce skutečnosti a trápilo mě akorát umístění objektivu, často jsem si před něj lezl prstem. Nešikovnému fotografovi žádná konstrukce nepomůže.

Hardware a výkon, srovnání s konkurencí: kdo si ho oblíbí?

Od telefonu v cenovém rozmezí od tří do tří a půl tisíce nelze čekat zázraky, pokud si neděláte naděje, Blade G vás asi nezklame. Zároveň je ale konkurence hodně silné a hlavně osobitější, konkurence méně zavedených značek z Číny snad stlačí cenu níže a to ani nemusím do srovnání zahrnovat značky, jejichž název ani nevyslovím. Nejblíže by ke „Géčku“ mohl stát LG Optimus L5 II – o něco dražší, o něco hezčí. Velikost displeje vyměníte za jeho jemnost. Hlasitě o pozornost křičí i Huawei Ascend Y300 s dvoujádrem od Qualcommu, ale se 4“ displejem. Pokud je však velikost LCD to hlavní, osobně bych raději sáhnul po Alcatelu X’pop. Nerad bych předčasně soudil, závěr recenze ještě počká, ale kladu si otázku, čím chtěli v ZTE ohromit oproti konkurenci?

Jako první test přichází na řadu Vellamo, aplikace přímo od Qualcommu, která obsahuje výbornou část testů zaměřenou na práci s HTML5, včetně testů načítání stránek, práce s Javascriptem, přehráváním videa v rámci webových stránek, zoomování či posun stránek. Tento test tedy bude vypovídající o schopnosti zařízení pracovat s webem jako takovým a jeho výsledky budou důležité pro ty z vás, kteří chcete své zařízení používat prioritně pro práci s internetem. Je záhodno poznamenat, že tyto testy se zaměřují na procesor daného zařízení, můžeme si poté tedy udělat obrázek o výkonnosti CPU části, jelikož je test poměrně komplexní.

Dosažený výsledek ukazuje, že ZTE Blade G stojí na úrovni konkurenčního Huawei Ascend Y300 a jen o několik málo bodíků jej předběhl. Moc se ale nepředvedl, a tedy stejně jako konkurenční smartphony v dané cenové relaci tak nelze ani jeden z nich doporučit vyloženě na pohodlné surfování na internetu. S načítáním stránek to nebude žádná sláva, Blade G nemá dostatečný výkon ani optimalizaci, aby procházení webových stránek bylo dokonale plynulé a rychlé.

Druhou částí našeho výkonového testu je 3D Mark coby letitá klasika z PC scény odrážející grafický výkon zařízení. Ovšem, na Blade G nebylo možné ani jeden z dvojice možných aplikačních testů spustit, aplikace pokaždé spadla na základní obrazovku. Telefon tak není příliš výkonný a pokud na něm budete chtít hrát hry, tak počítejte s Angry Birds a podobnými méně náročnějšími hrami, na nějaké top hry raději předem zapomeňte.

Bonusové aplikace: díky za nezahlcení a kancelář

Při prvním zapnutí ZTE se všechny aplikace vejdou do tří záložek, přičemž ta poslední z nich zeje prázdnotou. Mimo samozřejmý základ Androidu naservíroval výrobce jen minimum, ve kterém se soustředil na sociální sítě. Stačí se tedy přihlásit do klienta Google+, Facebook nebo Twitter. Nechybí YouTube, prohlížeč Chrome nebo svítilna. Z nabídky tak vyčnívá leda přehrávání médií v síti v aplikaci Full Share či spíše Kingsoft Office. Vzpomněl jsem si díky němu na doby, kdy mít v zařízení editor prezentací a tabulek bylo nutné minimum. Ty časy bohužel minuly u většiny telefonů, pro ZTE je ale tento program obrovské plus.

Organizační a datové funkce: bezdrátový evergreen

Dokud se současná vyšší střední třída nestane pod tlakem nových trendů nižším středem, budu u dat nucen opakovat to samé. ZTE Blade G disponuje připojením skrze bezdrátové sítě Wi-Fi, Bluetooth 4.0 a sítě operátorů GSM a 3G včetně HSDPA a HSUPA, největší rychlost stahování bez Wi-Fi je 7,2 Mbit/s. Near Field Communication (NFC) tak opět chybí, těžko ale jeho absenci brát jako chybu, částečně ho zastupuje funkce Wi-Fi Direct pro ad-hoc připojení.

Připojení můžete i sdílet prostřednictvím Bluetooth, USB nebo vytvořením Wi-Fi hotspotu. Když už je řeč o USB, musím zmínit i o profilech a nabídkách, které se po připojení objeví: Mass Storage, instalace ovladače, software pro připojení k PC, MTP a PTP, neboli fotoaparát. Hodit se může i omezení připojení na přísun energie třeba u počítače, u kterého se střídá mnoho uživatelů a jeho bezpečnost je ohrožena.

Pro organizaci času slouží kalendář. Je prakticky přebarvenou variací na klasický kalendář od Google, navíc je jen přehlednější lišta s náhledy od agendy po měsíc. Škoda, kdyby zůstali inženýři u tzv. Holo stylu, seděl by kalendář ke zbytku systému lépe. V podobné grafice je vyveden i poznámkovník, opět v jednoduché podobě. Z něj můžete své poznámky rychle sdílet či exportovat do formátu *.txt.

Zhodnocení: narozen ve špatném těle

Když o Blade G napíšu, že je to jen telefon, zaťukáte si na čelo. Má to snad být létající koberec? Chci tím říct, že je to zařízení bez tváře. Pokud odmyslím modrý kryt, aplikaci fotoaparátu a navigační lištu na displeji místo tlačítek, ZTE ničím nezaujalo, nenašel jsem žádnou tvář, kterou by chtělo ukázat. Nic, čím by se na pohled chtělo předvést.

Pokud nepotřebujete budit pozornost a bohatě vám stačí poslat zprávu či zavolat a jen příležitostně využíváte mobilní aplikace, nemáte co ztratit. Větší úhlopříčku si oblíbíte, pokud jste s Androidem začali na velikosti okolo 3 palců, jinak ale pocit, že máte spoustu místa, nepotkáte.

Je škoda, že ZTE tentokrát nenavázalo na legendární počiny řady Blade. Zřejmě výrobce svůj potenciál nechce plýtvat na nižší třídu – tu, kde spousta potenciálních zákazníků vybírá právě podle vzhledu. Lepší je tak ohlédnout se například po vyšším a zdařilejším modelu Grand S či hledat u konkurence.

Co se nám líbí?	Co se nám nelíbí?
aplikace fotoaparátu	výkon procesoru
výdrž	fotoaparát
stavová dioda	nezáživný design
povedený zadní kryt	slabší hardware
bez bloatware