Recenze Xiaomi Mi Pad 2: iPadem na druhý pokus?

Druhá generace tabletu Xiaomi Mi Pad se svému předobrazu z Cupertina podobá více než kdy předtím. A je to dobře. Xiaomi se podařilo stvořit velmi vyvážený a použitelný tablet, u kterého budete jen těžko hledat mouchy. Bohužel, nakonec se objeví samy, a to na místech, kde naštvou nejvíce.

Šéf Xiaomi Lei Ťun se nikdy netajil touhou udělat ze své firmy jakousi čínskou obdobu Apple. Po letech snažení se zdá, že se to čínské dvojce na trhu s mobilními telefony daří. Stačí si jen promluvit s některým z majitelů přístroje od této značky. Řada z nich si nedovede představit, že by si pořídila přístroj od konkurence, a to i přesto, že se Xiaomi na našem trhu oficiálně neprodává a telefonům z její dílny schází například vybrané české frekvence LTE. Tedy: ani relativně dobře viditelné nedostatky nezabrání jejím příznivcům v nekritickém obdivu k ní. Také vám to něco připomíná?

Xiaomi Mi Pad 2: specifikace

Konstrukce	kov, 200 x 133 x 6,95 mm, 322 g
Displej	7,9″, IPS LCD, 1920 x 1080 px, jemnost 326 ppi
Operační systém	Android (+ nadstavba MIUI 7) / Windows 10
Procesor	4 jádrový, 2,24 GHz, Intel Atom X5-Z8500
Paměť	2 GB RAM, úložiště 16/64 GB
Fotoaparát	8 Mpx + přední 5 Mpx
Technologie	Bluetooth 4.1, Wi-Fi, GPS, USB typu C
Baterie	6 190 mAh
Cena a dostupnost	?, 2016

Za zapůjčení tabletu do redakce děkujeme e-shopu XM.cz.

Design a zpracování: kde už jsme to viděli?

Nechci se tím samozřejmě vysmívat majitelům Xiaomi. Jejich postoj je totiž pochopitelný. Pokud inspirace Applem vede čínskou společnost ke kvalitním výrobkům, není se za co stydět. A kvalita je novému Mi Padu 2 rozhodně vlastní. Oproti první generaci vsadil místo plastu na kov a změna to je rozhodně k lepšímu. Ano, Mi Pad teď už vypadá opravdu úplně stejně jako iPad mini. Ale upřímně: Apple dobře ví, co dělá a je snadné tuto správnou cestu následovat.

Zatímco první Mi Pad připomínal svými barevnými plastovými zády přerostlý iPhone 5c, MiPad 2 se od iPadu na první pohled liší jen absencí fyzického Home Button a naopak, přítomností loga v levém a miniaturní, někdy téměř nepostřehnutelné notifikační diody v pravém horním rohu. Oba tablety disponují úhlopříčnou 7,9 palce, oba nabídnou poměr stran displeje 4:3, který vyhovuje lépe snad všem činnostem, které s tabletem potřebujete dělat, snad vyjma sledování filmů. Jemné rozdíly ucítíte až poté, co přístroj vezmete do ruky.

Na rozdíl od iPadu mini 4 má Mi Pad 2 zcela zaoblené hrany a výrazně lépe se proto drží – neřeže tolik do ruky. Přesně opačně jsou na tom však ovládací tlačítka. Oproti iPadu jsou na Xiaomi velmi úzká a co se ostrosti a nepříjemného stisku týče, vynahrazují zcela to, co jsem prve napsal o bočnicích přístroje. A protože v rozměrech se čínský a americký tablet liší jen minimálně, nezbývá než konstatovat: Xioami Mi Pad 2 ukazuje, jak by vypadal iPad mini, kdyby stál o něco méně. Už z prvního uchopení je totiž znát, že kov zad Mi Padu je o něco tenčí, na několika místech se drobně prohýbá a nepůsobí tak hodnotně. Na druhou stranu: zase je lehčí a tenčí než jeho americký konkurent iPad mini 2. Je to zkrátka něco za něco. Fyzickými dispozicemi Mi Pad nejvíce připomíná iPad mini 4, ten se ovšem nachází zcela mimo jeho cenové spektrum.

Odlišností nalezneme na těle tabletu ještě několik. S ohledem na absenci fyzického tlačítka na čelní straně přístroje, přesunula se odemykací klávesa logicky na pravý bok pod ovladač hlasitosti. Namísto konektoru Lightning na spodní straně nalezneme konektor USB-C. Vedle něj ovšem překvapivě chybějí reproduktory. Na Mi Padu 2 se totiž absolutně nelogicky přesunuly na záda tabletu, a jejich oproti iPadu poměrně nevyvážený zvuk s absencí basů a přebytkem výšek tak posluchači ještě více zkreslí. Za to palec dolů. Naopak musím ocenit poměrně nezvyklou barevnou kombinaci, která se mi dostala do ruky. Černé čelo tabletu doplňovala záda v bronzové, až zlatavé barvě. Na někoho tato kombinace může působit trochu „světsky“, mně přišla zajímavá. Ostatní mohou s klidným svědomím zvolit i stříbrnou variantu. Tak jako já budou ovšem možná trochu zklamáni, že v Xiaomi nezašli v kopírování iPadu ještě o něco dál a nevložili pod zadní kryt magnetický proužek. Takto bohužel nelze využít žádný smartcover původně určený pro iPad mini, kterými se to na eBay jen hemží.

Displej, prostředí a baterie: chyboval by i Apple?

Už se to zdá jako obehraná písnička: také displej Mi Padu 2 je stejný jako ten na iPadu. Aspoň tedy na papíře. Stejná úhlopříčka, stejná IPS technologie, stejné rozlišení 2048 x 1536 pixelů a tím pádem i shodná jejich hustota. Drobné rozdíly však přeci jen nalezneme. Oproti iPadu mini 2 Mi Pad 2 selhává zejména v podání bílé barvy. Ta jde výrazně do žluta, což může být sice například v noci příjemnější, jinak to ovšem zdaleka tak dobrý dojem nedělá. Už jen proto, že pro čtení v noci v Xiaomi připravili do tabletu speciální režim, který odfiltruje modrou z barevného spektra displeje a oči se tak daleko méně namáhají. U Applu bohužel na tuto užitečnou vychytávku musíme počkat až na příští verzi iOS.

Ostatně, právě na operační systém elektronických jablek nechává vzpomenout i nadstavba MIUI 7.1 nad Androidem 5.1 Lollipop. Ikonky vypadají podobně, mají dokonce i stejné rozložení jako u iPadu. Jen jedna věc je tu jinak a poučit by se u ní mohli i v Applu – jedná se totiž o zajímavou studii toho, jak skloubit iOS a Android dohromady. Od domovské obrazovky doprava nalezneme na Mi Padu 2 klasickou matici všech nainstalovaných aplikací. Pokud se však vydáte směrem vlevo, čekají na vás obrazovky speciálně určené pro widgety. Toto řešení se mi velmi zamlouvalo: kdo na widgetech netrvá, ale ocenil by jejich funkčnost, může je zkrátka schovat. Toho samého efektu se samozřejmě dá dosáhnout i manuálním seskládáním odkazů a widgetů na jakémkoli Androidu, toto řešení mi však přijde systémovější a „uklizenější“.

Xiaomi Mi Pad 2 sice v MIUI nenabídne žádné velké systémové inovace (a bohužel ani třeba práci s více okny a aplikacemi, jako iPad), aplikace které přibalili v Xiaomi tabletu do výbavy však zaslouží pozornost. Integrovaný prohlížeč například až na synchronizaci záložek překoná Google Chrome snad ve všem. Rychlostí počínaje a třeba možností zapnout zobrazení pro čtení konče. Moc se mi líbil také budík – když máte narozeniny, zahraje vám místo nstavené melodie známé téma Happy Birthday. Ocenil jsem i galerii s velkým množstvím editačních možností. Jen škoda, že ji lze napojit pouze na cloudové úložiště MiCloud od Xiaomi. To sice funkčně za jinými nezaostává, ale nabízí zdarma jen 5 GB volného místa a řadu lidí (včetně mé osoby) může trochu zneklidnit fakt, že po nich čínská firma chce telefonní číslo. Uživatelé ostatních úložišť tak přijdou zkrátka – zde by možná méně inspirace od Cupertina neuškodilo.

Xiaomi Mi Pad 2 dosahuje v benchmarku AnTuTu relativně slušného skóre 72 000 bodů. To je přibližně dvakrát víc než iPad mini 2 a o 10 000 méně než iPad mini 4. Tomuto výsledku dopomáhají 2 GB RAM ve spojení s procesorem Cherry Trail od Intelu. Čísla ale nejsou všechno. Čas od času se ukazuje, že ani poměrně slušné harwarové parametry nedokážou přístroj přimět fungovat bez problémů. Pokud například otevřete více oken Chromu a nedej bože chcete během toho občas chatovat ve Facebook Messengeru, začne Mi Pad 2 výrazně zpomalovat. Když jsem do toho všeho jednou navíc pojal úmysl stáhnout notifikační roletu, přístroj už to neunesl a vypnul se úplně. Mi Pad 2 navíc s oblibou „zaspával notifikace“. I když jsem prokazatelně nezapnul žádný z úsporných režimů, stávalo se mi, že notifikace přišly všechny najednou až po odemčení přístroje a chvíli jeho používání.

A ještě s jednou věcí jsem se nedokázal smířit, jakkoli jde nejspíš jen o mé nešikovné prsty: Xiaomi Mi Pad 2 totiž neodemknete, pokud se nenaučíte sklouznout prstem po zamykací obrazovce správnou rychlostí. Jen na ni totiž zareaguje. Pokud přejedete pomaleji, obrazovka se zase zamkne. Jakkoli jde asi výhradně o můj problém, s ohledem na nás, uživatele-kopyta, to mohli v Xiaomi vyřešit o něco praktičtěji.

Tyto nedostatky snad aspoň trochu vyvažuje výdrž na jedno nabití. Akumulátor o kapacitě 6190 mAh garantuje podobnou výdrž jako u iPadu mini 2. Při mírném používání se třemi hodinami rozsvíceného displeje se dostanete na čtyři dny. V běžném pracovním tempu se pak můžete v klidu spolehnout na dvoudenní výdrž.

Fotoaparát a multimédia: nejnutnější základ

Neznám asi nikoho, kdo by kamerku v tabletu využíval jako primární fotoaparát. V Xiaomi to vidí dost podobně, a proto fotoaplikace nenabízí vlastně žádné funkční vybavení. Kromě několika barevných filtrů se vlastně jedná jen o schopnost vyfotit a uložit. Rozhodně se nejedná o nejlepší fotoaparát na trhu. Podobně jako u konkurence má problémy zejména s rychlým pohybem a ostřením. Vyfotit nerozmazaný obrázek je umění. A ačkoli senzor podává relativně stabilní výkony i v relativně tmavých scénách, k focení si tento tablet rozhodně nekupujte. Podobně to platí také pro hudební a videoaplikaci, i když podávají relativně slušné výkony, zejména nedostatek možnost nastavení je degraduje pod průměr. Jediným překvapením je tak přítomnost klasického FM rádia.

Snímky pořízené s tabletem

Zhodnocení

Srovnání Mi Padu 2 s jeho nejbližším konkurentem od Applu vlastně představuje pouze srovnání operačních systémů. Vše ostatní je de facto totožné. Pokud na tuto premisu přistoupíme, vyjde na světlo, že toto přímé srovnání jen potvrzuje ta nejzažitější klišé o operačních systémech Android a iOS. Pojďme si je tedy zrekapitulovat, jakkoli jsme je všichni v diskusních fórech četli snad tisíckrát. Android nabízí obrovské množství vychytávek, přizpůsobení. I užitečných funkcí obsahuje vlastně daleko více než iOS, ať už se jedná o odemykání displeje poklepáním, samostatné obrazovky s widgety, nebo i jen možnost přizpůsobit k obrazu svému chování tlačítek na přístroji. To vše je ovšem vyváženo pomalým chodem a v některých případech i zásadními softwarovými bugy. Oproti tomu operační systém od Applu jakkoli je hloupější, je také zároveň stabilnější a odladěnejší.

Ještě jednou pro jistotu opakuji: jedná se o klišé, která nemusí nutně platit pro všechny kusy a pro všechny typy přístrojů. Podobnému dojmu se však v přímém srovnání obou tabletů neubráníte. Na druhou stranu: pokud hledáte tablet s Androidem a poměrem stran 4:3, mnoho jiných variant nemáte. A mnoho levnějších variant také ne. Pokud se Xiaomi podaří odladit fungování své nadstavby nad Androidem, není důvod, proč Xiaomi Mi Pad 2 s klidným svědomím nedoporučit. Ani přítomné chyby totiž nejsou větší, než u ostatní androidové konkurence. Pokud ovšem na Androidu netrváte, pořiďte si raději první retina verzi iPadu mini. Jeho cena už stihla klesnout na úroveň Xiaomi.