Hipsteři mohou zajásat. Xiaomi dokázalo vyrobit smartphone, který už na první pohled vybočuje z nekonečné konvence všech dnešních dotykových placek. Phablet Xiaomi Mi Max s neobvykle obřím displejem o úhlopříčce 6,44 palců spolehlivě zaujme všechny v okolí, přitom život s ním překvapivě není takové utrpení, jako by si někteří možná mysleli. Více prozradí dnešní recenze.
Je úsměvné, jak moc se mění doba. Zatímco ještě před pěti lety téměř každý považoval smartphone s pětipalcovým displejem za “příliš velký”, dnes je pomalu problém telefon s nižší úhlopříčkou obrazovky sehnat. Naopak displeje větších telefonů již dosahují alespoň 5,5 palců, ne-li ještě více. Třeba jako právě Xiaomi Mi Max, které už se svým 6,44palcovým displejem doslova hraničí s kategorií tabletů, které mají zpravidla 7 palců a více. Přitom nejde jen o nějaký nepovedený experiment, ale naopak o docela dobrý nápad.
Konstrukce | celokovové tělo, 173 x 88 x 7,5 mm, 203 g |
---|---|
Displej | 6,44″, IPS LCD, 1920 x 1080 px, jemnost 342 ppi |
Operační systém | MIUI 7 (postavené na Androidu 6.0 Marshmallow) |
Procesor | 6/8 jádrový, 1,8 GHz, Qualcomm Snapdragon 650/652 |
Paměť | 3/4 GB RAM, úložiště 32/64/128 GB + microSD karty (až 128 GB) |
Fotoaparát | 16 Mpx, blesk, Full HD video + přední 5 Mpx |
LTE | 1800, 2100, 2600 MHz (chybí 800 a 900 MHz) |
Technologie | hybridní dual SIM, Bluetooth, NFC, Wi-Fi, GPS, Infraport, čtečka otisků prstů |
Baterie | 4 850 mAh, rychlonabíjení |
Cena a dostupnost | cca 10 000 Kč, červen 2016 |
Za zapůjčení telefonu do redakce děkujeme e-shopu XM.cz.
Šílená velikost 6,44 palců dělá z přerostlého phabletu Xiaomi Mi Max jednoznačně exkluzivní zařízení, které zřejmě kolem vás jen tak někdo nemá a nejspíše ani mít nebude. Většina lidí zkrátka nad tak obrovským telefonem ohrne nos a dá raději přednost mainstreamovým zařízením od Applu, Samsungu nebo dalších, které nejsou tak kontroverzní.
Přiznám se, že i já neměl před používáním této novinky žádná velká očekávání, o to větší však bylo překvapení, že se dalo s tímto obrem docela dobře fungovat, a co víc, byla to dokonce i zábava. Třeba, když jsem jednou Maxe použil jako plácačku a jednoduše s ní srazil mouchu na zem. Kdyby měl telefon voděodolnost, ještě bych s ním zkusil vyrazit i na vodu. Dobře, ale teď zase vážně.
Neobvykle velký displej se skvěle hodí na prezentaci fotek nebo videí, když se chcete pochlubit svým přátelům nebo rodině. Stejně tak při četbě nebo surfování na internetu je větší obrazovka jednoznačně ku prospěchu. Někdo by si zase mohl pochvalovat hraní her. Akorát si musíte dávat pozor, abyste se nezasmáli, až jednou uvidíte 3x menší iPhone s jeho titěrnou obrazovkou.
Max nemá svým stájovým kolegům co závidět, výrobce opět zvolil luxusní kovové tělo s charakteristickým designem. Praktické je po krajích mírné zahnutí zadní strany nebo tenčí 7,5 mm provedení, což výrazně přispívá k pohodlnějšímu a jistějšímu držení přerostlého telefonu v ruce. Na úchop, který je trochu odlišný než u smartphonů běžné velikosti, si však budete chvíli zvykat.
Pokud nemáte zrovna dětskou nebo ženskou ruku, po nějaké době si na Xiaomi Mi Max zvyknete. Ani po několika týdnech ovšem nejspíše nedosáhnete do všech rohů obrazovky, to by vám snad musel narůst palec. Výrobce má ale řešení – díky jednoručnímu režimu, kdy stačí jen přejet po ovládacích tlačítkách pod displejem, si zmenšíte funkční část obrazovky a telefon pak ovládáte jako menší smartphone (podle nastavení 3,5″, 4″ nebo 4,5″).
V systému je dále připravený speciální asistent v podobě částečně průhledného plovoucího zástupce (ať už jste na domovské obrazovce nebo v aplikacích), který po stisknutí zobrazí až 5 zástupců ke spuštění vybraných aplikací. Asistenta si samozřejmě můžete přesunout podle potřeby po displeji. Oproti konkurenčním phabletům ale zamrzí absence funkce pro rozdělení obrazovky napůl a používání dvou aplikací současně.
Pokud jde o samotné kvality displeje, pochválit můžu jemnost 342 ppi (Full HD rozlišení na úhlopříčce 6,44 palců). Obraz je tak dostatečně ostrý, barvy mají celkem přirozené podání a špatná není ani čitelnost na přímém slunci. Podstatně horší však je přílišná intenzita nejnižší úrovně jasu obrazovky, což uživateli při sledování displeje ve tmě zbytečně vypaluje oči. Senzor okolního světla jako takový funguje dobře.
Systém MIUI 7 prakticky ničím nepřekvapí. Je postavený na nejnovějším Androidu 6.0 Marshmallow a už na pohled značně předělává čistou podobu Androidu od Googlu. Podobné je to i s funkcemi. Pro odemykání můžete kromě povedené a celkem svižné čtečky otisků prstů použít dvojité poklepání na displeji, podobně jako například u LG. Praktické je gesto na plochách, kdy swipnutím odshora dolů můžete jednoduše stáhnout lištu s notifikacemi a rychlými přepínačemi. Když k tomu připočtu jednoruční režim a speciálního asistenta, ovládání přerostlého telefonu většinou ani není na obtíž.
Prostředí telefonu také nezklamalo. Přechody a spouštění aplikací jsou celkem svižné, stejně tak jako přepínání aplikací přes multitasking. Výkonově však na tom není Xiaomi Mi Max úplně nejlépe, při změření v Antutu dosáhl na zhruba 77 tisíc bodů, což jej staví na úroveň loňského Galaxy S6 (recenze). Pro zachování dobrého stavu systému si čínský výrobce jako již tradičně připravil aplikaci, která dokáže pročistit cache a nepoužívané soubory.
Velkým překvapením je 4850 mAh baterie, se kterou jsem občas telefon dobíjel jen po třech dnech. To může většina telefonů jen tiše závidět. Následné dobíjení se také celkem povedlo, díky podpoře rychlonabíjení Qualcomm Quick Charge 3.0 zvládne nabíječka telefon dobít na 83 % kapacity během pouhých 30 minut. Výborné.
16 Mpx fotoaparát přerostlého Xiaomi Mi Max ty nejlepší fotomobily současnosti na souboj nevyzve, stejně tak se ale za své výsledky rozhodně stydět nemusí. Snímky jsou většinou dostatečně ostré s dobrou drobnokresbou a přirozenými barvami, snad jen přepaly občas dělají fotoaparátu trochu větší problémy, přičemž ani HDR režim nemusí v každém případě pomoct. Třeba stájový kolega Xiaomi Mi 5 (recenze) fotí ještě o něco lépe, v obou případech jde ale o celkem povedené fotoaparáty. Posuďte sami.
Xiaomi Mi Max není pro každého. Pokud nedáte přerostlému telefonu šanci alespoň pár dnů, můžete na něj v internetových diskuzích a hospodách jedině nadávat. Bez několikadenního utrpení to zkrátka nejde, stejně jako když jsme před lety přecházeli ze čtyřpalcových telefonů na pětipalcové a nebo na pětiapůlpalcové. Kdo si to pamatuje, jistě mi dá za pravdu. Bylo pro mě hodně zajímavé si v běžném životě vyzkoušet (a byl jsem mile překvapen), že se dá s telefonem na hranici tabletu stále dobře fungovat.
Pokud jde o výbavu, Max by se měl na českém trhu prodávat v nejbližší době za zhruba 10 tisíc korun. Vzhledem k luxusnímu kovovému tělu, odladěnému prostředí, obstojnému 16 Mpx fotoaparátu a hlavně překvapivě dlouhé několikadenní výdrži to zní velmi dobře. Zklamání však přijde, stejně jako u ostatních modelů tohoto výrobce, v oblasti podpory LTE, kde opět citelně chybí pásma 800 a 900 MHz, tolik klíčová pro používání telefonu s rychlým internetem v České republice.
Co se nám líbí? | Co se nám nelíbí? |
velký displej a jeho výhody | absence LTE (800 a 900 MHz) |
luxusní kovové tělo | občas složitější manipulace |
dlouhá výdrž baterie |
Hipsteři mohou zajásat. Xiaomi dokázalo vyrobit smartphone, který už na první pohled vybočuje z nekonečné konvence všech dnešních dotykových placek. Phablet Xiaomi Mi Max s neobvykle obřím displejem o úhlopříčce 6,44 palců spolehlivě zaujme všechny v okolí, přitom život s ním překvapivě není takové utrpení, jako by si někteří možná mysleli. Více prozradí dnešní recenze.
Je úsměvné, jak moc se mění doba. Zatímco ještě před pěti lety téměř každý považoval smartphone s pětipalcovým displejem za “příliš velký”, dnes je pomalu problém telefon s nižší úhlopříčkou obrazovky sehnat. Naopak displeje větších telefonů již dosahují alespoň 5,5 palců, ne-li ještě více. Třeba jako právě Xiaomi Mi Max, které už se svým 6,44palcovým displejem doslova hraničí s kategorií tabletů, které mají zpravidla 7 palců a více. Přitom nejde jen o nějaký nepovedený experiment, ale naopak o docela dobrý nápad.
Konstrukce | celokovové tělo, 173 x 88 x 7,5 mm, 203 g |
---|---|
Displej | 6,44″, IPS LCD, 1920 x 1080 px, jemnost 342 ppi |
Operační systém | MIUI 7 (postavené na Androidu 6.0 Marshmallow) |
Procesor | 6/8 jádrový, 1,8 GHz, Qualcomm Snapdragon 650/652 |
Paměť | 3/4 GB RAM, úložiště 32/64/128 GB + microSD karty (až 128 GB) |
Fotoaparát | 16 Mpx, blesk, Full HD video + přední 5 Mpx |
LTE | 1800, 2100, 2600 MHz (chybí 800 a 900 MHz) |
Technologie | hybridní dual SIM, Bluetooth, NFC, Wi-Fi, GPS, Infraport, čtečka otisků prstů |
Baterie | 4 850 mAh, rychlonabíjení |
Cena a dostupnost | cca 10 000 Kč, červen 2016 |
Za zapůjčení telefonu do redakce děkujeme e-shopu XM.cz.
Šílená velikost 6,44 palců dělá z přerostlého phabletu Xiaomi Mi Max jednoznačně exkluzivní zařízení, které zřejmě kolem vás jen tak někdo nemá a nejspíše ani mít nebude. Většina lidí zkrátka nad tak obrovským telefonem ohrne nos a dá raději přednost mainstreamovým zařízením od Applu, Samsungu nebo dalších, které nejsou tak kontroverzní.
Přiznám se, že i já neměl před používáním této novinky žádná velká očekávání, o to větší však bylo překvapení, že se dalo s tímto obrem docela dobře fungovat, a co víc, byla to dokonce i zábava. Třeba, když jsem jednou Maxe použil jako plácačku a jednoduše s ní srazil mouchu na zem. Kdyby měl telefon voděodolnost, ještě bych s ním zkusil vyrazit i na vodu. Dobře, ale teď zase vážně.
Neobvykle velký displej se skvěle hodí na prezentaci fotek nebo videí, když se chcete pochlubit svým přátelům nebo rodině. Stejně tak při četbě nebo surfování na internetu je větší obrazovka jednoznačně ku prospěchu. Někdo by si zase mohl pochvalovat hraní her. Akorát si musíte dávat pozor, abyste se nezasmáli, až jednou uvidíte 3x menší iPhone s jeho titěrnou obrazovkou.
Max nemá svým stájovým kolegům co závidět, výrobce opět zvolil luxusní kovové tělo s charakteristickým designem. Praktické je po krajích mírné zahnutí zadní strany nebo tenčí 7,5 mm provedení, což výrazně přispívá k pohodlnějšímu a jistějšímu držení přerostlého telefonu v ruce. Na úchop, který je trochu odlišný než u smartphonů běžné velikosti, si však budete chvíli zvykat.
Pokud nemáte zrovna dětskou nebo ženskou ruku, po nějaké době si na Xiaomi Mi Max zvyknete. Ani po několika týdnech ovšem nejspíše nedosáhnete do všech rohů obrazovky, to by vám snad musel narůst palec. Výrobce má ale řešení – díky jednoručnímu režimu, kdy stačí jen přejet po ovládacích tlačítkách pod displejem, si zmenšíte funkční část obrazovky a telefon pak ovládáte jako menší smartphone (podle nastavení 3,5″, 4″ nebo 4,5″).
V systému je dále připravený speciální asistent v podobě částečně průhledného plovoucího zástupce (ať už jste na domovské obrazovce nebo v aplikacích), který po stisknutí zobrazí až 5 zástupců ke spuštění vybraných aplikací. Asistenta si samozřejmě můžete přesunout podle potřeby po displeji. Oproti konkurenčním phabletům ale zamrzí absence funkce pro rozdělení obrazovky napůl a používání dvou aplikací současně.
Pokud jde o samotné kvality displeje, pochválit můžu jemnost 342 ppi (Full HD rozlišení na úhlopříčce 6,44 palců). Obraz je tak dostatečně ostrý, barvy mají celkem přirozené podání a špatná není ani čitelnost na přímém slunci. Podstatně horší však je přílišná intenzita nejnižší úrovně jasu obrazovky, což uživateli při sledování displeje ve tmě zbytečně vypaluje oči. Senzor okolního světla jako takový funguje dobře.
Systém MIUI 7 prakticky ničím nepřekvapí. Je postavený na nejnovějším Androidu 6.0 Marshmallow a už na pohled značně předělává čistou podobu Androidu od Googlu. Podobné je to i s funkcemi. Pro odemykání můžete kromě povedené a celkem svižné čtečky otisků prstů použít dvojité poklepání na displeji, podobně jako například u LG. Praktické je gesto na plochách, kdy swipnutím odshora dolů můžete jednoduše stáhnout lištu s notifikacemi a rychlými přepínačemi. Když k tomu připočtu jednoruční režim a speciálního asistenta, ovládání přerostlého telefonu většinou ani není na obtíž.
Prostředí telefonu také nezklamalo. Přechody a spouštění aplikací jsou celkem svižné, stejně tak jako přepínání aplikací přes multitasking. Výkonově však na tom není Xiaomi Mi Max úplně nejlépe, při změření v Antutu dosáhl na zhruba 77 tisíc bodů, což jej staví na úroveň loňského Galaxy S6 (recenze). Pro zachování dobrého stavu systému si čínský výrobce jako již tradičně připravil aplikaci, která dokáže pročistit cache a nepoužívané soubory.
Velkým překvapením je 4850 mAh baterie, se kterou jsem občas telefon dobíjel jen po třech dnech. To může většina telefonů jen tiše závidět. Následné dobíjení se také celkem povedlo, díky podpoře rychlonabíjení Qualcomm Quick Charge 3.0 zvládne nabíječka telefon dobít na 83 % kapacity během pouhých 30 minut. Výborné.
16 Mpx fotoaparát přerostlého Xiaomi Mi Max ty nejlepší fotomobily současnosti na souboj nevyzve, stejně tak se ale za své výsledky rozhodně stydět nemusí. Snímky jsou většinou dostatečně ostré s dobrou drobnokresbou a přirozenými barvami, snad jen přepaly občas dělají fotoaparátu trochu větší problémy, přičemž ani HDR režim nemusí v každém případě pomoct. Třeba stájový kolega Xiaomi Mi 5 (recenze) fotí ještě o něco lépe, v obou případech jde ale o celkem povedené fotoaparáty. Posuďte sami.
Xiaomi Mi Max není pro každého. Pokud nedáte přerostlému telefonu šanci alespoň pár dnů, můžete na něj v internetových diskuzích a hospodách jedině nadávat. Bez několikadenního utrpení to zkrátka nejde, stejně jako když jsme před lety přecházeli ze čtyřpalcových telefonů na pětipalcové a nebo na pětiapůlpalcové. Kdo si to pamatuje, jistě mi dá za pravdu. Bylo pro mě hodně zajímavé si v běžném životě vyzkoušet (a byl jsem mile překvapen), že se dá s telefonem na hranici tabletu stále dobře fungovat.
Pokud jde o výbavu, Max by se měl na českém trhu prodávat v nejbližší době za zhruba 10 tisíc korun. Vzhledem k luxusnímu kovovému tělu, odladěnému prostředí, obstojnému 16 Mpx fotoaparátu a hlavně překvapivě dlouhé několikadenní výdrži to zní velmi dobře. Zklamání však přijde, stejně jako u ostatních modelů tohoto výrobce, v oblasti podpory LTE, kde opět citelně chybí pásma 800 a 900 MHz, tolik klíčová pro používání telefonu s rychlým internetem v České republice.
Co se nám líbí? | Co se nám nelíbí? |
velký displej a jeho výhody | absence LTE (800 a 900 MHz) |
luxusní kovové tělo | občas složitější manipulace |
dlouhá výdrž baterie |