Vodafone Smart III je pokračovatelem řady populárních levných brandovaných smartphonů červeného operátora. Dokáže opět v ceně kolem 3 tisíc korun posunout pomyslnou laťku nemožného?

Pro Vodafone už se stalo tradicí, že na každé léto přichází s novou generací smartphonu Smart. Stejně tak i pro mě, že každý model z této řady zrecenzuji. Letošní třetí generace, Vodafone Smart III, se snaží opět něčím překvapit a chce se stát více, než jen levnou vstupenkou do světa smartphonů. Podaří se to?

V zákulisí celé řady Smart je zajímavé, kdo za brandovanými telefony pro operátora Vodafone stojí. V případě první generace to bylo čínské Huawei, od druhé verze to je čínský soused TCT, který vlastní dříve proslulý Alcatel. A s příchodem TCT jako by řada nabrala rychlejší tempo. Tempo, díky kterému možná i stojí za to vyměnit předchůdce za tuto novinku a nečekat tak na známý cyklus obgenerační výměny. Proč?

Vodafone nechal vylepšit nejnovější Smart III takřka na všech „bojových“ frontách. Konkrétně ztenčil tělo, použil větší displej, navýšil takt procesoru, integroval novější verzi Androidu, zvýšil rozlišení fotoaparátu a nově pak zabudoval NFC technologii včetně dvojice NFC štítků dodávaných v balení. Bude to stačit? Pohlídá si své velmi dobré postavení v nabídce operátora Vodafone a bude právoplatným pokračovatelem levných modelů Smart?

Základní parametry – Vodafone Smart III

Obsah balení: s NFC štítky, ale bez pestrobarevných krytů

Vodafone u modelu Smart III nepokračuje v nastoleném trendu u předchůdce, kdy dodával pestrobarevné výměnné kryty rovnou spolu s telefonem v balení. Kryty si tak k novince Smart III už musí zákazníci dokoupit sami, v případě, že o ně budou mít zájem. Je pravda, že výrobce zde asi může dost ušetřit.

Co naopak dodává navíc, je dvojice NFC štítků s krátkou brožurkou, která vysvětluje funkci NFC a její využití v praxi. Za to jsme rozhodně rádi. NFC u takto levného modelu může hodně pomoci při rozšíření této technologie. Co jinak v balení nechybí, je klasicky adaptér k nabíječce (netradičně s částí kabelu a redukcí na klasické USB až na něm), datový USB kabel (po připojení k adaptéru vytvoří klasickou nabíječku) a obyčejná pecková sluchátka.

NFC štítky a jejich praktické využití

Když už jsem v balení nakousl technologii NFC a štítky, které výrobce spolu s telefonem dodává, rovnou dokončím, jak tato technologie funguje v praxi. NFC štítky v balení jsou typu nálepky, takže si je můžeme rozmístit různě po bytě nebo i do auta. Následně do nich pomocí aplikace NFC spouštěč nahrajeme a nastavíme různé možnosti. Tak například na štítek do auta můžeme přidat, aby se nám po doteku telefonem spustila navigace, nebo na štítek na nočním stolku mít funkci, která nám ztiší vyzvánění a aktivuje budík. Chytré a jednoduché. Bohužel v praxi ne vše je domyšlené. Když jsem si chtěl na NFC štítek přidat funkci, která by mi večer vypnula zvuky a ráno je zapnula, potřeboval bych 2 štítky, aplikace neumí po prvním dotyku zvuky vypnout a po druhém pak znovu zapnout. To je trochu limitující, jinak ale NFC funguje skvěle a dokáže ušetřit dost a dost času, koneckonců kolik času najdete na měřiči přímo v aplikaci.

Design a konstrukce: když kolibřík přeroste

První dvě generace smartphonu Smart od Vodafonu se daly rozměrově označit za jakési kolibříky mezi smartphony. To už ale u třetí generace neplatí. Smart III celkově narostl, jeho rozměry činí 123 x 64 x 10,9 mm v základní verzi (číselně 975) a s vyšší tloušťkou 11,3 mm pak ve verzi s NFC (číselně 975N), kterou jsme testovali a která se jako jediná bude na českém trhu u operátora Vodafone prodávat.

Díky nárůstu celkových rozměrů si alespoň mohl čínský výrobce TCT dovolit snížit tloušťku oproti předchozím generacím. Neuhlídal ale nárůst hmotnosti na 136 gramů. Když si telefon vezmu do ruky, není to nic problémového, Smart III je dobře vyvážený a hmotnost vzhledem k proporcím není žádné velké terno.

Smart III má možnost výměnných krytů a jak oficiální stránky prozrazují, k dispozici jsou opět čtyři barevná provedení: černé, bílé, růžové a titanové. U českého Vodafonu však zatím v nabídce najdeme jen černou verzi, další kryty se v současné době ani nedají dokoupit. Doufejme, že časem tato možnost přibude, rozhodně by to o hodně zatraktivnilo tento telefon.

Když se podíváme na design Smartu III, v černém provedení působí konzervativněji, než Smart II. Celý telefon je totiž vyvedený v černé barvě, schází například stříbrný kovový rámeček kolem displeje (je taktéž černý). A jako lehký krok zpátky na mě působí i zpracování, konstrukce telefonu mi přijde méně bytelná než u předchozí generace. Dvojice zadních krytů se zkrátka nemůže vyrovnat takové unibody konstrukci. Občas tedy kryty po promáčknutí vrzají a vydávají nepěkné pazvuky.

Tímto se můžeme dostat k popisu jednotlivých prvků na telefonu. Nad displejem nechybí reproduktor pro hovory a senzor vzdálenosti. Nad displejem ovšem navzdory nastavení automatického jasu displeje nevidím senzor jasu, a to ani při bližším prozkoumání, docela tedy podezřívám výrobce, zda jím vůbec telefon osadil. Pokud v nastavení zapnu možnost automaticky regulovat jas, i v naprosté tmě svítí displej na maximum. Telefon se umoudřil až následující dny, když jsem doinstaloval aplikaci CPU-Z a ta prozradila, že světelný senzor je součástí telefonu. Funkce zesvětlování a ztmavování displeje ale není přirozená a zdá se mi, že nastavuje zbytečně nižší úroveň jasu, než je potřeba. S čím také musí případní zájemci počítat, je absence kamerky pro videohovory či pořízování vlastních portrétů.

Pod displejem nám ale výrobce udělal radost. Místo zbytečných 4 senzorových kláves přináší Smart III už jen trojici potřebných tlačítek: zpět, domů a multitasking. Jsou bíle podsvícena s dostatečnou intenzitou, jen v nastavení schází možnost zapnutí vibračné odezvy. Pod klávesou multitaskingu nechybí otvor s mikrofonem a již v části mimo tvrzené sklo displeje pak pod klávesou zpět najdeme indikační LED diodu. A v jaké jiné barvě by mohla být, než v červené podle týmu, za který tento telefon hraje.

Na levém boku si můžeme všimnout pouze kláves pro regulaci hlasitosti. Protější, tedy pravý, bok nepřináší zhola nic. A je to škoda, například taková spoušť fotoaparátu oproti předchozí generaci odešla do věčných lovišť. Co ale vadí více, je umístění vypínací klávesy na horní bok, mnohem lepší by bylo umístění na pravý bok, kde to je k palci pravé ruky mnohem blíže.

Na spodní straně Smartu III nechybí nechráněná zdířka pro microUSB kabel, na horní straně pak již zmíněné vypínací tlačítko a 3,5 mm otvor pro konektor Jack na sluchátka. Zadní strana je provedená celá v lesklé barvě, díky čemuž se prakticky nevyhneme otiskům prstů. A přináší 5 Mpx fotoaparát s LED bleskem a reproduktor, vhodně zakomponovaný přímo do okolí fotoaparátu.

Baterie a výdrž: nečekejme zázraky

Baterie v případě třetí generace modelu Smart přináší vyšší kapacitu 1500 mAh v provedení Li-Ion. Ovšem slovíčko vyšší jen ve smyslu mezigeneračním, dnešní smartphony podobné velikosti mají klidně i vyšší kapacity. Takže první předpoklad k delší výdrži není splněn.

Při praktickém používání, kdy jsem denně uskutečnil hovory o celkové délce kolem 10 minut, půl hodiny jsem brouzdal na internetu, neustále jsem měl zapnuté Wi-Fi i mobilní data a jas displeje jsem měl na zhruba 75%, vydržel Smart III něco přes jeden den. Takže žádné zázraky.

Nabíjení telefonu je možné nejen z klasické zásuvky, ale i přes USB kabel připojený k počítači. V obou případech stav nabíjení signalizuje velká červená LED dioda umístěná pod displejem. Smart III jsem z 0% na 100% nabíjel zhruba 2 a půl hodiny s dodávanou nabíječkou, která má parametry: výstupní napětí 5.0V a proud až 550 mA. Jedná se tedy o běžnou nabíječku, rychlé nabíjení se nekoná.

Displej a ovládání: opět posun

Stejně jako mezi první a druhou generací, tak i mezi druhou a třetí generací Smartu použil výrobce kvalitnější displej. A kvalitnější nejen, co se úhlopříčky týče, ale také co do jemnosti. Konkrétně tak má Vodafone Smart III dotykový TFT TN displej s rozlišením WVGA (480 x 800 px), jemností 233 ppi, 16 miliony barev a úhlopříčkou rovné 4“. Pro srovnání, předchozí Smart II měl 3,2“ QVGA displej (240 x 320 px) s jemností 180 ppi.

Zlepšení displeje je ale nejen v rovině papírových parametrů, také při běžném používání vidím vyšší kvality. Čitelnost na přímém slunci mi přijde lepší, podání barev dostatečné a horizontální pozorovací úhly také velmi dobré, jen vertikální pak mají tendenci invertovat barevné podání. Jas displeje aby si člověk nastavoval raději ručně, světelné čidlo v prvních dnech nebylo funkční a v dalších dnech pak ne zcela správně fungovalo.

Prostředí telefonu Android 4.1 Jelly Bean

Při prvním spuštění nás telefon provede základním nastavením a seznámením s telefonem. Velmi jednoduše, ale účelně, vysvětlí Smart III, co to je plocha s widgety, menu či notifikační lišta. Pro první majitele smartphonu a koneckonců i uživatelů Androidu je to rozhodně dobrý krok, jak se naučit s telefonem a využívat všech jeho základních funkcí.

Když nyní udělám takovou prohlídku systémem Android 4.1 Jelly Bean u Vodafonu Smart III, musím začít hned prvním odemknutím a prvním nedostatkem. Probuzení telefonu je velmi pomalé, v časové analogii si počkáme téměř 2 vteřiny, a to i kdybych telefon 10x zamknul a odemknul, pokaždé to bude trvat výrazně delší dobu, než v případě jiných telefonů. Poté se dostáváme na zamykací obrazovku, posunutím zámku doprava odemkneme zařízení, můžeme však zámek posunout i do levé pozice pro aktivaci fotoaparátu či horní pozice pro přechod do vyhledávání Google Now.

Plocha se nese ve stylu ostatních telefonů s Androidem. Můžeme na ni přidávat různé widgety a aplikace. Celkem máme opět jen 5 ploch, další přidat nelze, stejně jako ani odebrat. A to je určitě velká škoda. Menu s aplikacemi ničím nepřekvapí, horní stahovací notifikační lišta jakbysmet. Do multitaskingu se dostaneme přímo pravou klávesou pod displejem, ukončovat aplikace lze po jedné jednoduchým swipe gestem (aplikaci do strany zahodit) či tlačítkem ukončit vše najednou.

Prostředí jako takové je rychlostí dostatečné. Přechody a plynulost by však mohly být na mnohem vyšší úrovni. Zde mi nepřijde, že by výrobce dokázal těžit s novějšího Androidu 4.1 Jelly Bean s projektem Butter pro rychlejší a plynulejší přechody, naopak se prostředí chová jako některá ze starších verzí Androidu. Po doinstalování dalších aplikací pak čekejte, že to bude ještě horší, koneckonců je to charakteristické i pro ostatní Android telefony nižší třídy. Rychlostí je ve srovnání s příkladným Windows Phone tento Android jako zadýchaný běžec po první schozené překážce.

Telefonování a zprávy: nic nového pod sluncem

Android jako Android. V oblasti telefonování to platí nejvíce. Asi nikoho nepřekvapí, že ke každému kontaktu můžeme přidat telefon, obrázek, email, adresu, přezdívku a další údaje. Nemůžeme ovšem k jednotlivému kontaktu nastavit libovolné vyzvánění či tón SMS, ale není problém kontakt přiřadit ke skupině, která tyto možnosti přináší.

Vyhledávání je možné klasicky postupným zadáváním pomocí klávesnice či přidržením postranní abecední lišty. Vyzváněcí profily také nepřinášejí nic nového, prakticky je k dispozici jen hlasitý, tichý a vibrační režim.

U zpráv najdeme šikovnou možnost nastavit si libovolný limit počtu SMS i MMS zpráv, po jehož překročení se staré zprávy automaticky smažou. Jinak je vše při starém, píše se pomocí plnohodnotné QWERTY klávesnice v režimu na výšku či na šířku, odpočítávání počtu znaků do právě psané SMS začne ihned, nemusíme čekat až na posledních x znaků, jako v případě jiných telefonů. A nechybí ani přehledné doručenky.

Hudební a video přehrávač, GPS: žádné pozdvižení

Hudbu mají u Smartu III na starost hned dva přehrávače, jmenovitě aplikace Hudba a Hudba Play. Obě dokáží třídit obsah podle interpretů, alb, skladeb, playlistů atd., obě s přehledem přehrají audio soubory ve formátech AAC, AAC+, MP3 a Midi. Jedno velké plus ale přeci jenom hraje ve prospěch Hudby Play – přítomnost ekvalizéru. Pro někoho může být lákavější i samotné prostředí Hudby Play od Googlu.

A z hudební scény to není vše. Za zmínku stojí i FM rádio s funkcí RDS, které navíc dokáže nahrávat poslouchané stanice a vám tak již neunikne žádná z neznámých skladeb. Můžete si je později vyhledat a rozpoznat. Pěkné.

Video přehrávač podporuje jen úplně základní dvojici video formátů: H.263 a H.264. Na takové DivX a XviD se nemyslelo, což je škoda. Nic ale nebrání tomu do Smartu III doinstalovat pokročilejší přehrávače s mnohem širší podporou, příkladem je MX Player. Po jeho doinstalování jsem přehrál i DivX Full HD videa s titulky, leč trhaně s datovým tokem možná takové 3 snímky za vteřinu. Pokud si chcete video vychutnat alespoň trochu, doporučuji přehrávat maximálně HD videa, lépe ještě v nižším rozlišení.

Navigace a lokalizace s telefonem nepřináší nic nového. Díky aplikaci Google Mapy, které využívají integrované GPS, můžeme na mapě rychle najít naší pozici či se nechat plnohodnotně navigovat s turn-by-turn navigací včetně hlasových povelů v češtině. Jenže pro tohle všechno musíme mít nejprve zapnutá a funkční mobilní data a připojení k internetu. V offline módu můžeme zdarma využít jen předem stažené mapové podklady, ty ovšem během měsíce ztrácejí platnost a je potřeba je stáhnout znovu. Proto Google Mapy bez připojení k internetu raději ani nepoužívejte.

Bonusové aplikace: aby se na něco nezapomnělo

Gesty – aplikace, ve které si můžete nastavit různá gesta pro rychlé spuštění různých aplikací a pak přes widget na ploše stačí dané gesto použít a telefon rychle udělá danou akci.

Updates – udržuje vaše aplikace v telefonu neustále aktualizované, dá také vědět, pokud jsou dostupné nějaké nové, zajímavé aplikace.

WiFi Key Share – snadné sdílení přístupu k Wi-Fi bez nutnosti zadávat název sítě či heslo, stačí pomocí aplikace vytvořit QR kód, který naskenujete do druhého zařízení a to k síti Wi-Fi ihned připojit.

Android Manager Agent – pro synchronizaci, správu a zálohování mobilního obsahu mezi telefonem a PC, např. kontakty, události v kalendáři, zprávy, fotografie, videa, hudbu atd.

Bezdrátová klávesnice – spárování telefonu s bezdrátovou klávesnicí pomocí Bluetooth.

NFC spouštěč – nahraje na NFC štítky dané úkoly, které pak telefon provede po jeho přiložení k danému štítku.

Průvodce nastavením – jednoduchý průvodce základním nastavením v několika krocích.

Sdílené datové připojení – sdílení mobilního připojení k internetu přes USB, Bluetooth či Wi-Fi na další zařízení v okolí.

Správce souborů – účelný správce veškerých souborů v telefonu i na paměťové kartě.

Svítilna LED – jednoduchá aplikace pro rozsvícení LED blesku fotoaparátu ve 3 intenzitách.

Fotoaparát a kamera: bída

Spojení levné smartphony a focení mobilem zkrátka nejde k sobě. Čínské TCT sice vybavilo model Smart III fotoaparátem s dobrým rozlišením 5 Mpx (2560 x 1920 px), ale už jsme si zvykli, že jen počet megapixelů neurčuje kvalitu. Dalšími ukazateli je přítomnost LED blesku a autofocus, oba nechybí, a velký podíl má pak kvalita snímacího čipu a vyladění od výrobce.

Telefon neustále při změně scény automaticky zaostřuje, můžeme zaostřit i libovolně dotykem kdekoliv na obrazovce. Poté jen stiskneme spoušť. Ale pozor, musíme ji stisknout jen krátce, při podržení, leč jen o trochu delším než je krátké ťuknutí, nám telefon pořídí během vteřiny třeba i 4 snímky najednou.

Snímací čip Smartu III je po stránce kvality pořízených snímků celkem slabý. Trpí snad všemi neduhami, které můžeme u mobilů zpozorovat: šum při horších světelných podmínkách, slévání barev a absence jakékoliv drobnokresby či silné přepaly. S tímto telefonem tedy když už něco fotit, tak jen nenadálé momentky, pokud není nic jiného po ruce.

Vodafone Smart III – zkušební fotografie

Handicap při focení si Smart III přenáší i do oblasti natáčení videa. Dokáže pořizovat videosekvence pouze při nízkém rozlišení 480 x 320 px, ve formátu 3GP, ale nezachrání ho ani frekvence 30 snímků za vteřinu.

Vodafone Smart III – zkušební video

Hardware a výkon: kontumace

Co připravilo čínské TCT pro brandovaný smartphone Vodafone Smart III? Na danou cenovou kategorii slušný jednojádrový 1 GHz procesor MTK 6575 (s architekturou ARM Cortex-A9) s grafikou PowerVR SGX 531 a operační pamětí 471 MB RAM. Oproti předchůdci jde tedy o silnější procesor i grafiku, navíc ve spojení s novějším Androidem 4.1. Jenže jak ukazuje praxe, telefonu to příliš nepomohlo. Po instalaci několika aplikací působí zkrátka zadýchaným dojmem. Jak na tom bude ve srovnání s konkurencí? Je tady náš standardizovaný test výkonu a v něm Smart III.

Jako první test přichází na řadu Vellamo přímo od Qualcommu, který obsahuje výbornou část testů zaměřenou na práci s HTML5, včetně testů načítání stránek, práce s Javascriptem, přehráváním videa v rámci webových stránek, zoomování či posun stránek. Tento test tedy bude vypovídající o schopnosti zařízení pracovat s webem jako takovým a jeho výsledky budou důležité pro ty z vás, kteří chcete své zařízení používat prioritně pro práci s internetem. Je záhodno poznamenat, že tyto testy se zaměřují na procesor daného zařízení, můžeme si poté tedy udělat obrázek o výkonnosti CPU části, jelikož je test poměrně komplexní.

Vodafone Smart III je na tom v tomto směru jen o něco málo lépe, než konkurenční Huawei Ascend Y300. Porazil i stájový Alcatel OT X’Pop, který je postaven o něco výše, než tento Alcatelem (TCT) vyráběný Smart III. Na výše postavené smartphony ale nemá. Takže se zde nekonalo žádné překvapení. Pokud chcete telefon na surfování na internetu, Smart III není s jeho dosaženými výsledky ani důvodem ke koupi jako důvodem k nekoupi.

Druhým testem je klasicky GPU Mark od Silicon Studios, který již ukazuje o síle telefonu v oblasti výpočetního výkonu a práce s grafikou. Bohužel však test, potažmo ani samotnou aplikaci, nebylo možné spustit, na displeji telefonu byla jen černá obrazovka. I tak je ale více než jasné, že na nějaké velké hraní her to se Smartem III není a ani nebude. Klasické hry typu Angry Birds s přehledem spustíte, ale na graficky náročenější herní tituly raději předem zapomeňte.

A GPU Mark nebyl jediný test, který nešel na telefonu spustit. Stejně na tom byl i 3D Mark, u kterého jsem se jen dostal o něco dál a po zahájení testu se objevila hláška, že není možné test spustit.

Organizační a datové funkce: napůl připraven na budoucnost

Telefon je vybaven jen tou nejzákladnější organizační výbavou. Ale ta se celkem povedla. Začnu s kalendářem. Přidat si do něj můžeme několik účtů, jednotlivé kalendáře jsou pak i v rámci jednoho účtu náležitě barevně odlišené. V měsíčním náhledu vidíme jen barevné čárky vyznačující délku dané události, popis máme až v týdenním náhledu. Nechybí ani agenda s denním přehledem událostí. Kalendář je tedy o něco lepší, než klasický androidovský.

Z dalších funkcí nechybí jednoduchý budík s možností opakování v určitých dnech. Ve spojení s ním je docela využitelná i funkce plánovaného spuštění a vypnutí telefonu, takže pokud si například jdete večer lehnout a už nečekáte žádný hovor apod., můžete telefon nechat vypnout a nastavit automatické spuštění pár minut před budíkem. Ušetří se tak nějaké to procento baterie. Co je samozřejmostí, v telefonu najdeme jednoduchou kalkulačku a poznámky, naopak postrádat v základu musím diktafon, stopky, časovač a hlavně pracovní výbavu, která by dokázala pracovat s Word, Excel a PDF dokumenty.

Datová výbava toho slibuje hodně, konkrétně mobilní data GPRS/EDGE a 3G/HSPA (HSDPA, HSUPA), dále bezdrátové Wi-Fi (standardy b/g/n), Bluetooth 4.0, USB 2.0 a NFC, o kterém již byla řeč. Do kompletní výbavy schází jen Infraport a LTE, ale co bychom to pak vše chtěli u telefonu za zhruba 3 tisíce korun. Co je na takto levném telefonu velmi zajímavé, je podpora nejen Wi-Fi tetheringu, ale také USB/Bluetooth tetheringu, tedy sdílení mobilního internetu za pomocí zmíněných technologií na další okolní zařízení.

Už si pomalu zvykáme, že u posledních Android telefonů máme k dispozici hned dva internetové prohlížeče. Jednak androidovský WebKit a pak mobilní Chrome. Proč? Novější Chrome nabízí více možností, synchronizaci s desktopovou verzí Chromu či rychlejší práci a načítání. Ovšem neporadí si s Flash obsahem, ten již zůstane Chromu zřejmě navždy zapovězen. Proto najde využití i prohlížeč WebKit, do kterého s naším návodem můžete jednoduše dostat webový Flash, ačkoliv již podpora ze strany Adobe pro Android dávno skončila, a užívat si tak stále plnohodnotného webu i na mobilu.

Závěr recenze Vodafonu Smart III

Co říci závěrem? Smart III se mi pochopitelně z celé rodinky Smart III líbí nejvíce, novější znamená v tomto případě skutečně lepší, pokrok mezi každou z generací jsem během všech testů pocítil. Ale nemůžeme se dívat jen na jeden jediný model a jeho vývoj. Je potřeba brát v úvahu také konkurenční modely. Letošní Smart už to nemá tak snadné, jako předchozí generace, už se totiž nebojuje jen na poli chytrých telefonů s Androidem, ale do hry přichází levné telefony s Windows Phone. Kdo bude vítězem?

Vodafone Smart III se opět ukazuje jako levná vstupenka do světa smartphonů. Když ale budu pokračovat v přirovnání, vstupenku si letos můžeme koupit nejen na fotbal, ale i na hokej (bez jakéhokoliv důvodu, proč přirovnávám právě k těmto dvěma sportům). Konkrétně si můžeme v dané kategorii vybrat nejen Android, ale i Windows Phone. Zatímco Android se snaží zaujmout obrovskou základnou aplikací a možností, Windows Phone je celkově odladěnější a lépe funkční systém. Záleží tedy na každém, čemu dá přednost.

Smart III ale míří hlavně na zákazníky s předplacenými tarify, kteří si budou pořizovat dotovaný telefon. A možnost mít smartphone za pár korun k tarifu, je jistě zajímavá. Stejně jako u populárního předchůdce Smart II, který je dnes v základní ceně levnější jen o 500 korun. Vyplatí se tedy pořídit si Smart II či Smart III? Za mě je větší a jemnější displej, novější Android 4.1, lepší fotoaparát či NFC dobrým důvodem, proč si připlatit za novější verzi.

Co se nám líbí?	Co se nám nelíbí?
příjemná mezigenerační vylepšení	chybí přední kamerka
4“ WVGA displej	vypínací klávesa na horní straně
vylepšený Android 4.1 Jelly Bean	nefunkční automatická regulace jasu
technologie NFC
notifikační LED dioda