THL má reputaci výrobce telefonů s obrovskými bateriemi. Pro modely této značky se skoro vžilo, že číslo za názvem znamená velikost akumulátoru. Nenechte se ale zmýlit, v případě testovaného THL 2015 to neplatí, tento mobil si klade vyšší cíle – byl totiž nominován na vlajkovou loď pro letošní rok. Zaslouží si srovnání s top modely od LG, Samsungu nebo třeba HTC?

Při současném tempu života je těžké se občas zastavit a ohlédnout, nové pro nás automaticky znamená lepší než staré. Minimálně v redakci máme technologie rádi a hltáme novinky, které se hojně objevují. Vyšší rozlišení, takt nebo kapacita paměti, nové senzory, aktualizace aplikací – však to znáte. Z tohoto pohledu je THL 2015 trošičku retro-telefon, z části ale pořád hraje na notu inovace. Měl by proto mít šanci oslovit konzervativní majitele, ale v přímém porovnání nestáhnout ocas mezi nohy před nejnovějšími telefony.

Největší otazník proto budí cena, která přesahuje šest a půl tisíce. Nerad bych předbíhal, ale na začátku se hodí uvést věci na pravou míru: ne, THL 2015 není high-end, spíše střední třída. Právě zde je boj o zákazníka nejostřejší a hodilo by se proto kvality tohoto smartphonu posoudit podrobněji.

THL 2015: specifikace

Design a konstrukce: Povedená klasika

Současný trend v designu je vcelku jasný: tenký telefon s úzkými rámečky vyrobený z kvalitních materiálů. Přestože THL všechny tři podmínky zároveň nesplňuje, všimnete si už při prvním podržení něčeho, co u čínských telefonů často nepotkáváme – pocit, že tohle není tuctový černý kvádr. Čím je to způsobeno?

Z čelní strany vypadá THL ještě klasicky. Jemné zaoblení nad a pod displejem, trojice senzorových kláves (zastaralá kombinace Menu, Home a zpět), kovová mřížka sluchátka a oko 8 megapixelové kamery. Při podrobném prozkoumání byste objevili i proximity čidlo, červenou notifikační diodu a senzor potřebný pro automatickou regulaci podsvícení. Podstatnější je, že tlačítka jsou konečně podsvícená – žel stále ne ideálním způsobem, neboť je rozsvítí až kontakt se senzorem, nikoli displejem.

Zásadní pocitový rozdíl už musíte hledat na bocích. Rámečky by mohly být užší, přesto zůstává telefon vyváženým celkem, zvláště kvůli příjemnému stisku. Na něm se podílí vhodně zvolený materiál na zádech, kterých plastový kryt obohacuje o jemný vzorek, blízce připomínající soustředné kružnice na produktech značky Asus. Díky němu telefon v ruce neklouže.

Na jistém stisku se podílí i kovový rámeček. Jemně vystupuje z těla telefonu a lehce řeže do dlaně, nikoli však nepříjemně. Podobná preciznost je znát i z tlačítek pro ovládání hlasitosti a zapínání, která se tentokrát sešla na jedné straně, vpravo. Palec dokáže obsloužit všechny tyto ovládací prvky, příjemná je i jejich hmatová odezva – nestane se vám, že byste tlačítka zmáčkli omylem v kapse, protože příliš vystupují, nemáte však ani opačný problém s jejich nahmatáním.

Boky jsou jinak s výjimkou horní strany prosté jakýchkoli přerušení. Znamená to, že konektory pro sluchátka a microUSB se musely vměstnat k sobě. Nemám toto uspořádání rád, považuji ho však za spíše otázku osobních preferencí.

Tím se dostáváme na zadní stranu, kde čeká možná největší lákadlo tohoto telefonu. Není to široký výdech pro zvuk, který však překrývá jen miniaturní reproduktor, nejsou to ani dva sloty na SIM karty doplněné místem pro paměťovku, ale čtečka otisků prstů zahrnutá do zaobleného obdélníku spolu s objektivem a LED svítilnou. Daktyloskopie je u telefonů zkrátka trendy a THL ji proto nemohlo vynechat. Opět jsem si musel vzpomenout na Motorolu Atrix, která měla čtečku na podobném místě. Zároveň můžu srovnávat i s Note Edge, který prozkoumá papilární linie v tlačítku Home.

Moc mě potěšilo, že spolehlivost určení identity byla příkladná. Nevzpomínám si, že by mě někdy telefon odmítl hned při prvním pohlazení senzoru, dokonce i umístění je ergonomické, minimálně při použití ukazováčku. Snad jen fotografové můžou namítat, že si budou pravidelně patlat čočku.

Uplatnění už je bohužel slabší. Čtečku ovládá jediná aplikace, ve které můžete naučit telefon až pět otisků, z nichž každému můžete navolit aplikaci, kterou spustí. Škoda jen, že tento senzor telefon používá jen na uzamčené obrazovce, případně při uzamykání přístupu k aplikacím.

Za pochvalu stojí i kvalita provedení. Rámeček nedovolí celé konstrukci prohnutí ani při zkrutu a přestože má telefon „jen“ platový zadní kryt, neozve se zapraskání či vrzání ani při silném tlaku. Snad jen vložení karet dovnitř může být problematické, sejmutí zad je o zlomení nehtu. Nicméně i to můžete chápat jako kompliment, raději pevný kryt a chvilku námahy nebo pravidelné nasazování.

Displej, prostředí a baterie: Krásné, ale krátké pokoukání

S velikostí displeje 5“ patří THL ve srovnání s konkurencí od LG, ale i jiných značek mezi ty menší. Opět se tím maličko projevuje jeho retro nádech. Ostatní rostou, THL si velikost zachovává. I proto není Full HD rozlišení žádným záporem, jeho jemnost plně dostačuje k tomu, abyste neměli tendence hledat kostrbaté hrany v písmech.

Použitý panel IPS slibuje slušné podání barev a praxe to jen potvrzuje. Bílá je čistá, studená, částečně se její vlastnosti ale přenáší do ostatních barev, hlavně do zelené. Naopak teplé barvy jsou velmi výrazné, líbivé a s přimhouřeným okem snesou porovnání i s OLED panely. Nerad to přiznávám, ale Nexus 5 vedle recenzovaného mobilu působí jako chudý příbuzný. Snad jen černá by mohla být o něco temnější, ale na takové maličkosti narazíte jen při přímém porovnání.

Dobře dopadl i test citlivosti. Displej reaguje okamžitě a přesně, po dlouhé době je THL 2015 jeden z čínských telefonů, na kterých není problém ani s vyťukáváním textů na klávesnici, které tak musím vytknout jen absenci speciálních symbolů na klávesách, když Google klávesnice pořád toto užitečné vylepšení Cyanogenmodu neabsorbovala.

Na software a operační systém dodaný gigantem Google vůbec THL spoléhá v enormní míře. Nečekejte žádné softwarové vychytávky, nastavit nejde ani pořadí přepínačů pro bezdrátové sítě nebo zvukové profily. Přesto najdete jednu dlaždici, kterou z čistého Androidu 4.4 znát nemůžete – multitasking window. Než se začnete radovat, že 5“ displej využijete dvěma aplikacemi, musím nadšení zmírnit, tato aplikace dokáže v plovoucím okně spustit jen přehrávač videí, hudby, poznámky, SMS a nastavení – poslední zmíněná položka se navíc otevírá ve fullscreen režimu. Integrace do systému se moc nepovedla. Dvě plovoucí okna najednou nespustíte, výběr hudby do playlistu vás přenese do plné aplikace a videu rozměry taky nezměníte. Přitom na Google Play existují i povedenější aplikace s podobnými funkcemi.

Jinak musím použitý Android hodnotit kladně. Předinstalovaný launcher sice vypadá trošku dětsky, snadno ho ale nahradíte a můžete si užívat dospělejší pocit z telefonu i širší možnosti nastavení.

Největší vliv na plynulost prostředí má dle mého názoru použití 2 GB operační paměti. V benchmarcích se sice použité osmijádro MediaTek MT6752L taktované na 1,7 GHz vyrovná výkonu Snapdragonu 800, grafika Mali T760 však na Adreno 330 nestačí. Poznáte tak ve hrách i testech, že framerate je přibližně o šestinu nižší. Na hry přesto tato sestava bohatě stačí, s Arkham Origins nemělo THL problémy, plynule běžel i čerstvě vydaný Mortal Kombat X. Největší překážkou pro zábavu tak je nakonec paměť zařízení, která do pocitů návratu do minulosti významně bodá prstem: katalog sice úvádí kapacitu 16 GB, z důvodu podpory mass storage je však rozdělená! Na aplikace tak čeká jen 3,87 GB, což v mém případě znamenalo, že mi zbyl prostor jen pro jednu gigabytovou hru. Situaci sice zachraňuje slot pro kartu microSD, ale přesměrování na ni už zařízení bez vnějšího zásahu nepodporuje.

Bohužel se (pravděpodobně kvůli zmenšení tloušťky) v případě 2015 THL vzdalo myšlenky na velkou baterku. Nakonec se do útrob telefonu dostal jen 2700 mAh akumulátor. Na první pohled taková kapacita vypadá jako průměrná a ostrý provoz to víceméně potvrdil. THL dosáhne na dva dny, pokud ale začnete synchronizovat tři mailové schránky, dvě sociální sítě, počasí a RSS čtečku, přidáte sem tam nějaký poslech hudby, zjistíte, že se na večerní dobíjení skoro budete těšit. Telefon sice v menu má položku „pohotovostní inteligentní zařízení“, ale bez jakéhokoli popisu nemá uživatel šanci zjistit, co takový spínač dělá. Pověsti značky však tento model nedostojí.

Mimochodem, THL na svých stránkách “taktně” otázky směřující k aktualizaci na Lollipop ignorovalo, update bych proto v růžových barvách neviděl – potenciál 64 bitového procesoru proto zůstane asi utajený.

Fotoaparát a multimédia: Jen aby se neřeklo

Bohužel jestli se někde na THL šetřilo, tak na výbavě, co se kamery a zvuku týče. Málokdy potřebuji zvyšovat hlasitost až k polovině, v případě tohoto zařízení se však 50 % hlasitost stala běžnou. Na ovládání volume je poměrně zajímavé, že stiskem ovládacích tlačítek se objeví i druhý posuvník s intenzitou podsvícení, což není špatný nápad.

Bohužel ani přehrávač multimédií není důstojnou ilustrací názvu telefonu, THL 2015 používá přehrávač snad z roku 2008. Skutečně, od prvního nasazení Androidu se nic nezměnilo, dokonce i ikona aplikace je stejná jako na letité G1, prvním telefonu se zeleným robotem ve znaku. K dispozici je pětipásmový ekvalizér, který by mohl nenáročnému posluchači k došťavení písniček stačit.

Svými výsledky mě nepřesvědčil ani fotoaparát. Chlubí se sice 13 Mpx rozlišením, dobře však víme, že počet pixelů není všechno a čínské telefony rády dosahují podobných „úspěchů“ softwarovou interpolací. Raději jsem proto zkoušel fotit při různých rozlišeních – bohužel však bez znatelného zlepšení. Pokud chcete na snímcích docílit realistických barev, musíte si počkat na ideální podmínky, slunečno a jasno. Stačí jen, abyste stáli ve stinné ulici a už odstínům chybí živost, vše je jako by zastřené kouřem. V tomto schématu existuje akorát výjimka při focení blízkých detailů, které jsou i zdařile prokreslené, což se u ostatních testovacích fotek neprojevilo.

Snímky pořízení s telefonem

Konektivita: Hlavně ne pěšky

LTE už není pro čínské telefony nedostižná meta, ve vlajkové lodi by proto podpora pro rychlá data chybět neměla. Ovšem v ČLR nepoužívají frekvenci 900 MHz a s exportem patrně nepočítají, proto schopnost komunikace na těchto vlnách ani v THL nenajdete a v případě sítě Vodafonu tak v tomto ohledu značně ostrouháte. Ale u O2 a T-Mobilu vám bude LTE celkem po celé republice svištět.

Když už byla řeč o hledání, nemohu přeskočit GPS. Posuzovat ji musím ze dvou hledisek, prvním je rychlost fixu, druhým přesnost měření. Satelity na nebi si čip najde poměrně rychle a bez problémů, údaje, které naměříte při pěší turistice, už se vám ale líbit nebudou. Na kole není problém, v MHD není problém, jakmile ale pokráčíte po svých, nestačíte se divit. K měření používám aplikaci Moje Trasy, pohyb zaznamenávám v různých prostředích ve srovnání s jinými telefony, které nosím po kapsách kalhot, abych zajistil rovné podmínky.

Ve statistikách se po výletu divíte, že jste dokázali pěšky vyvinout rychlost přes 60 km/h, že jste místo pěti kilometrů urazili sotva 500 metrů. Ušlou vzdálenost ilustruje graf, který ovšem naměřil maximálku jen 30 km/h – zároveň však ukazuje, že jste schopni přidávat metry i nulovou rychlostí.

Údajně existuje řešení v editaci souboru build.prop přidáním řádku „dalvik.vm.execution-mode=int:fast“, bohužel však takové úpravy na zapůjčených telefonech praktikovat nemůžeme. Pokud byste měli s touto modifikací zkušenosti, podělte se o ně prosím v diskuzi.

Závěr a zhodnocení: Nebýt konkurence, THL by zaujalo

Ve finále je THL 2015 zvláštní samorost. Občas se tváří, že hravě drží krok s konkurencí, jelikož má dost pamětí, vysoké rozlišení kamery a čtečku otisků prstů. Pak na nás zkouší praktiky loňských let, jako je stará verze Androidu, rozdělení paměti a plovoucí okna řeší jen velmi omezenou aplikací.

Věřím, že někomu, koho zaujal design, rád si s telefonem hraje a ví, jak si mobil přizpůsobit Xposed Frameworkem, může THL nabídnout slušnou porci zábavy, otázkou však je, zda si takový uživatel nepořídí telefony jako LG G2, HTC One M7 nebo sáhne po Xiaomi (Mi2S i Mi3). Všechny nabídnou výkonnější čipset, kvalitnější podporu komunity i výrobce. Důvodem pro koupi THL tak může být jen rychle klesající cena.

pohodlné držení v ruce	nepřesvědčivý fotoaparát
kvalitní displej	jen běžná výdrž
plynulý systém	stále vysoká cenovka
LTE (až na 900 MHz u Vodafonu)