Xperia Miro má za úkol zaplnit u Sony spodní příčky, co se týká výbavy, smartphonů Xperia. Jak moc se to v Sony podařilo, se dočtete v dnešní recenzi.

Xperia Miro je v první řadě smartphone nižší třídy a ukazuje bohužel skutečnost, že Sony tak úplně nevyšel plán vyrábět pouze přístroje minimálně střední třídy a výše. Po Xperia S, P a U, které si byli vzhledově možná až moc podobné, ale jasně odlišené cenou i zařazením, se na nás najednou valí opravdu veliká hromada novinek. Xperia Sola, Go, Tipo, S, SL, T, V, J, Ion, Acro S, TX, Miro a další.

Nedivil bych se, kdyby se zákazník v té záplavě značení začal tak nějak ztrácet. Navíc, jeden mobil popisují v Sony jako zkušenost se zábavou, druhý jako zábavný společenský mobil a třetí třeba jako ultimátní zkušenost v HD. Troufám si tvrdit, že nic neříkající výkřiky směrem k potencionálním uživatelům rozhodně nové zájemce nepřilákají a s orientací v nabídce pramálo pomohou.

Pojďme se nyní podívat, čím by měla a mohla oslovit Xperia Miro, pokud vás, tak jako mě, nápis ve znění “the fun social smartphone”, kterým Sony prezentuje Miro, udržel v klidu na židli a neběželi jste teď do obchodu s výkřikem, že takto zábavný mobil musíte mít.

Sony Xperia Miro – oficiální fotografie černé varianty

Xperia Miro se nesnaží se svojí cenovkou dostat moc vysoko, obecně jí zakoupíte pod 5.000 Kč. Tomu samozřejmě odpovídá výbava. Miro disponuje jednojádrovým procesorem Qualcomm MSM7225A, jinak řečeno Snapdragon S1, na frekvenci 800 MHz s grafickým jádrem Adreno 200. Systém je zastřešený 512 MB operační paměti RAM a vnitřním 4 GB prostorem. Uživatel má k dispozici 2,01 GB prostoru. Výrobce naštěstí umožňuje použít microSD kartu o maximální kapacitě 32 GB. Displej má úhlopříčku 3,5” a rozlišení 480 x 320 pixelů, čímž dosahuje hustoty 165 DPI.

Základní parametry – Sony Xperia Miro

Krátké postřehy z testování smartphonu Sony Xperia Miro:

Co se nám líbilo: příjemný povrch přístroje, příjemná velikost

Co se nám nelíbilo: nepodsvícené tlačíka, chybějící senzor jasu

Obsah balení: Poplatné své ceně

Krabička, ve které Xperia Miro dostaneme, je spíše menší, na horní straně s vyobrazeným telefonem, na zadní s několika obrázky, co vlastně telefon umí. Po otevření se nám do rukou dostane samotný přístroj, baterie, která je tím pádem vyměnitelná, USB datový kabel, který se po připojení k USB redukci na 220V stane kabelem nabíjecím a návody. To je vše, sluchátka nečekejte, tak jako žádné jiné příslušenství. Sony je sice pověstné bohatým balením většiny svých telefonů, ale když se řeže v zájmu ceny, tak pořádně.

Oficiální video

https://www.youtube.com/watch?v=EpoNzBhhhSg

Design a konstrukce: Černé, malé, příjemné

Design Xperie Miro se nese spíše v jednodušším stylu, což rozhodně není na škodu. Nad displejem se nachází VGA kamerka pro videohovory společně s proximity senzorem, v partě ale bohužel chybí senzor okolního osvětlení, intenzitu osvětlení si tedy budete muset regulovat sami. V dané ceně je to ale pochopitelný krok. Naopak potěší dioda pro notifikaci zmeškaných hovorů, či prázdné baterie. Pod displejem najdeme klasickou androidí sestavu tří senzorových kláves. Tedy Zpět, Domů a Kontextová nabídka a těsně pod nimi je schovaná další dioda, o té za chvíli.

Pokud se přesuneme dál, na spodní hraně najdeme mikrofon, úchyt na poutko a malý žlábek pro nehet, aby šel sundat zadní kryt. Horní hrana obsahuje vlevo uspávací klávesu a 3,5 mm zdířku pro sluchátka. Levý bok obsahuje docela netypicky umístěný microUSB konektor a pravý naopak kolébku regulace hlasitosti. Zde mi docela dlouho trvalo, než jsem si zvykl, že na pravé hraně nemám klávesu pro uspání a neustále jsem si snižoval hlasitost, místo zamčení telefonu.

Záda telefonu na sobě nesou v horní části 5 Mpx fotoaparát, včetně autofocusu a LED diodu na přisvícení. Spodní část obsahuje výdech hlasitého reproduktoru a logo Sony Ericsson s nápisem Xperia. Záda telefonu jsou téměř celá absolutně rovná, z příjemného plastu a díky tomu, že plynule přechází do boků telefonu, který je do nich vsazen, jako kdyby byl v malé vaničce, se přístroj velmi příjemně drží v ruce.

Baterie a výdrž: Snaživý bojovník

Výrobce do vínku věnoval Xperii Miro baterii o kapacitě 1.500 mAh, která dokáže Miro udržet při životě s přehledem od rána do večera. Pokud jsem ráno odcházel s plně nabitou baterií, do večera jsem neměl problém. Na druhou stranu, na Miro jsem se nedíval na filmy.

Plného nabití baterie dosáhne po jedné hodině a 42 minutách, po třiceti minutách se stav baterie ustálil na 35%. Zde tedy Miro nijak nevybočuje z řady a v rychlosti nabíjení je velmi podobné Xperii Sola či Xperii U.

Displej a ovládání: Laciný efekt nad praktičnost

Displej Xperie Miro má úhlopříčku 3,5” při rozlišení 480 x 320 pixelů. Dosahuje tedy hustoty 165 DPI, což určitě není mnoho, přesto je displej pro nenáročné uživatele, kterým je přístroj primárně určen, bez problému použitelný. Hrubší rastr je samozřejmě vidět a při prohlížení internetových stránek méně vhodný z důvodu ne moc kvalitního zobrazování menších textů, při  “běžné” činnosti se ale nejedná o zásadní problém. Na dotek reaguje displej výborně a přesně.

Senzorové klávesy mají relativně omezenou plochu kde reagují a třeba klávesu domů jsem občas musel mačkat několikrát. Tohle by se ještě dalo telefonu odpustit, dá se na to zvyknout, co ale beru jako veliké mínus, je kompletní nepodsvícení senzorů. Ani náznakem telefon nepomůže novému majiteli s nalezením senzorových kláves ve tmě, a tak je plocha pod displejem prázdná. Jako výsměch uživatelům tak působí těsně pod senzory umístěná dioda, která modrým pulzováním reaguje na Facebook a Twitter.

Výrobci tedy bylo milejší do spodní části telefonu integrovat multibarevnou diodu pro upozornění na SNS zprávy, byť nahoře u reproduktoru již jednu multibarevnou diodu má, místo toho, aby podsvítil klávesy na ovládání. Na obrázku to vypadá hezky, v tiskových materiálech to vypadá hezky, v reálu je to postavené na hlavu. Stačilo lépe využít diodu u reproduktoru a místo té spodní podsvítit klávesy… Vlk by se nažral, koza by zůstala celá a uživatel by měl zase o kousek použitelnější přístroj. Klávesa pro uspání vlevo na horní hraně a zároveň regulace hlasitosti na pravém boku mi sice nesedla, přesto se na to dá zvyknout. Telefon při své relativní malosti totiž dovolí na klávesu pro uspání dosáhnout relativně snadno, bez nebezpečného žonglování s přístrojem.

Prostředí telefonu: Klasika ala Sony

Na prostředí telefonu v Sony nesáhli již delší dobu, a tak se opět setkáváme s Timescape rozhraním, které již začíná bohužel působit zastarale, byť jako hnací motor je použit Android 4.0.4 ICS. Zamykací obrazovka tedy opět zobrazuje datum, čas a dvě ikony, kdy jedna slouží pro odemčení telefonu a druhá pro rychlé spuštění fotoaparátu. Rychlé zástupce zde bohužel nenajdete.

Po odemčení na nás čeká pět ploch, u kterých nejde jejich počet měnit. Notifikační lišta je v tradici Sony opět bez rychlých voleb, což zamrzí, hlavně ve světle ostatních výrobců, kteří se snaží povětšinou lištu využít právě pro rychlé přepínače. Jediné, co nám lišta nabídne, je přechod do nastavení.

Na ploše lze každopádně vytvářet adresáře, které lze umístit i do spodního docku. Navíc ikona adresáře zobrazuje první 4 aplikace v něm uložené. Po vstupu do menu aplikací vidíme klasickou mřížku, která díky nižšímu rozlišení displeje zobrazuje 4×3 matici ikon, tedy 12 aplikací. V aplikacích se roluje horizontálně. Sony, jak je u něj též zvykem, určitě potěší několika možnostmi třídění aplikací, od abecedního, až po třídění dle uživatele.

Z menu aplikací lze programy, které nechcete, velmi snadno odinstalovat k tomu určenou ikonou. Prostředí Xperia Miro je po většinu času zcela plynulé, pouze v momentě, kdy telefon má na pozadí spuštěných více aplikací, případně provádí nějakou náročnější činnost, se dočkáte záškubů a sekání. Slabší procesor je zde občas bohužel znát.

Telefonování a zprávy: Tady někdo něco nedomyslel

Pokud jste si již, tak jako já, zvykli za ta léta na vyhledávání pomocí číselníku a T9 v kontaktech, u Xperia Miro na to zase můžete vesele zapomenout. Pro mě ze zcela nepochopitelných důvodů Sony tuto možnost v tomto přístroji nepřineslo. Ostatní Xperie tuto schopnost mají a nevěřím tomu, že by zde chyběla z nedostatku výkonu. Tento styl vyhledávání v kontaktech jsem používal již na stařičké Motorole Mpx220 s 200 MHz procesorem a 32 MB RAM. Xperia Miro z číselníků kontakty sice prohledává, ale pouze v rámci jejich čísel, ne jmen, příjmení apod.

Kromě tohoto nepochopitelného kroku je telefonní seznam standardní. Dokáže zobrazovat jak místní kontakty, tak ty které máte synchronizované se svým Gmailem, taktéž samozřejmě skupiny, či kontakty označené hvězdičkou. Jednotlivým kontaktům lze přiřadit vlastní vyzváněcí tón, či je plně editovat.

V SMS zprávách můžete, jak je u Androidu zvykem, prohledávat všechny zprávy najednou dle hledaného slova, jednotlivá vlákna jdou přeposlat. Specialita Sony je schopnost přímo v těle odeslané zprávy zobrazovat malý znak o doručení, což pouze zvyšuje přehlednost. Pokud máte navíc otevřené libovolné vlákno s SMS zprávami, mobil nahoře zobrazuje fotografii a jméno daného kontaktu. Jakmile se ale prstem dotknete displeje, tato část zmizí, dávajíc tak šanci dalším pixelům na displeji pro zobrazení vašich zpráv. Pokud obrazovku ale malý moment nepoužíváte, opět se identifikace kontaktu objeví. Příjemné a přehledné.

Hudební a videopřehrávač, GPS: Staří známí pod jiným jménem

Hudební přehrávač, nyní přejmenovaný na Walkman, stále patří v Sony telefonech ke špičce. Ovládá se tedy velmi dobře, zobrazuje klasicky skladby, interprety či alba. Navíc disponuje 5-ti pásmovým ekvalizérem s možností separátně ovlivňovat basy a hlavně, schopností se připojit na internet a doplnit vám veškeré informace k ID3 tagům u všech skladeb, včetně obalů alb. V systému se navíc nachází taktéž defaultní přehrávač hudby přímo od Googlu, který svými možnostmi ten od Sony nepřesahuje a jeho hlavní deviza, tedy schopnost přehrávat streamovanou hudbu v rámci vaší knihovny v Google Music, je v Česku prozatím stále nefunkční.

Přehrávač hudby od Sony, značně vylepšený a včetně ekvalizéru

Standardní video přehrávač je tu rozdělen na dvě části. Videa natočené v telefonu vám přehraje přímo galerie obrázků, která při přehrávání filmů dokáže měnit poměr stran, případně film odeslat do jiného zařízení přes DLNA protokol. Taktéž film též sdílet, ať přes Google+, Google Disk, či třeba YouTube. Zde se evidentně počítá se sdílením menších souborů. Co musím pochválit, je skutečnost, že přehrávač dokáže uživatele rovnou odeslat do nastavení zvuků i obrazu. Nemusíte z něj tedy vyskakovat třeba pouze pro nastavení jasu, ale lze to udělat přímo z přehrávače.

Hudební přehrávač, který je součástí každého Androidu 4.0

Druhý přehrávač, pojmenovaný Filmy, nezobrazuje videa pořízená telefonem, ale pouze rozměrné filmové soubory. U nich dokáže, stejně jako přehrávač hudby, po připojení k internetu stáhnout veškeré informace o daném snímku, a to včetně jeho obalu. Možnosti tohoto přehrávače jsou jinak stejné, jako výše uvedeného. MKV soubory v 720p mi Xperia Miro nepřehrála, a to ani s doinstalovaným MX Playerem. S AVI v SD rozlišení telefon neměl žádný problém.

GPS je u Androidu natolik standardizovaná věc, že pokud výrobce nepřinese plnohodnotnou offline navigaci v ceně svého telefonu, není zde mnoho prostoru pro inovace. Telefon tedy pomocí Google map dokáže bez jakéhokoli problému navigovat, v rámci naší malé republiky se dokonce jedná o jedno z nejlepších řešení a jediná vada na kráse je skutečnost, že kromě vybraných čtverců na mapě, stále nelze stahovat celé státy do offline režimu. Je tedy nutné mít aktivní datové spojení. Sony si u Xperie Miro, narozdíl od vyšších modelů, odpustilo demo navigaci, která většině uživatelům spíše překážela, takže nyní, pokud budete chtít offline navigační program, již nemusíte experimentovat s polotovarem, ale rovnou můžete přejít na Google Play, kde je nabídka myslím velmi široká.

Fotoaparát: V zájmu ceny

Fotoaparát v Sony Xperia Miro dosahuje rozlišení 5 Mpx a disponuje autofocusem, včetně LED diody na přisvícení. Rozhraní je identické s vyššími modely, stejně jako některé funkce. Najdeme zde tedy schopnost vytvářet panoramatické fotografie, předdefinované scénické režimy jako je Sport, Krajina či třeba Noční scéna. Velmi příjemná je možnost si upravit expozici v rozmezí F-2 až F+2 po 0,3 krocích. Diodu si můžeme nastavit v režimu plné automatiky, nebo její svit vynutit, či zakázat… Lze též měnit samozřejmě rozlišení, či třeba režim zaostřování. Zde není co vytknout.

S kvalitou obrazu je to již horší, musíme si ale uvědomit, že se bavíme o telefonu za nízkou částku. Snímky postrádají dostatečný kontrast, kresba není příliš detailní a rychlost ostření je občas až k uzoufání pomalá. Jako obrazový zápisník, pro rychlé zaznamenání dané situace, plně dostačující. Focení rodinných fotografií bych ale s Xperií Miro nezkoušel.

Po přepnutí do režimu video nám zůstanou některé funkce z fotoaparátu, například scénické režimy, možnost měnit expozici, či režim ostření, navíc se objeví třeba možnost vypnout mikrofon během natáčení. Video Xperia Miro natáčí v maximálním rozlišení 640 x 480 px, jedná se tedy opravdu o nouzové řešení. Zde nutno podotknout, že nebylo v silách Sony přinést kvalitnější video, neboť použitý procesor má podporu natáčení v 640 x 480 px uvedené jako své maximum.

Zkušební fotografie pořízené Xperií Miro

Zkušební video pořízené telefonem Sony Xperia Miro

Organizační a datové funkce: Síla Androidu

Datové funkce se nesou ve standardu Androidu. Miro samozřejmě podporuje Wi-Fi ve standardech a/b/g/n, najdeme zde podporu technologie DLNA, Bluetooth ve verzi 2.0. HSDPA umožní datový tok až 7,2 Mbps, HSUPA maximálně 5,2 Mbps. Telefon lze samozřejmě připojit k počítači, kde se hlásí jako klasický flashdisk, případně můžete obsah telefonu spravovat firemním softwarem PC Companion, který vám Miro nabídne k instalaci při prvním připojení k počítači.

Kalendář nabízí obvyklé měsíční, týdenní či denní pohledy a moc přehlednosti bohužel nepobral. V měsíčním náhledu nedokáže jednotlivé kalendáře odlišit barvou a zobrazuje pouze časovou osu v daný den, kdy máte schůzku. Vše ale pouze jednou barvou, tudíž musíte daný den otevřít. Denní náhled dokáže na obrazovku vměstnat 5-ti hodinový časový úsek, a tak budete prstem kalendář posouvat nahoru a dolů, aby jste zjistili, co vás čeká za pár hodin. Týdenní náhled je na tom stejně, pouze sloupec se dnem zúží tak, aby se jich na displej vešlo sedm. Bohužel, ani agenda nedokáže odlišit různé kalendáře a opět vše zobrazuje v jedné barvě. Vřele tedy doporučuji instalaci jiného kalendáře z Google Play. Úkolovník v telefonu nenajdete, naštěstí zmiňovaný Google Play je velmi dobře zásobený aplikacemi, které vám v tomto velmi dobře pomohou.

Závěr recenze Sony Xperia Miro

Xperia Miro se snaží vzít základ ze svých výkonnějších sourozenců a v rámci ceny osekat některé aspekty tak, aby cenovka byla nízko a přitom se stále jednalo o kvalitní telefon. Bohužel, ne vždy se výrobci podařilo šetřit na správném místě. Jako největší chybu vidím vynechání podsvícení ovládacích senzorů, kdy telefon ve tmě uživateli nahmátnout senzory nijak nepomůže a blikající dioda ve spodní části oznamující novou zprávu na Facebooku, opravdu není tou správnou náplastí. Též vynechání vyhledávání kontaktů v rámci číselníku je nepochopitelné.

Na druhou stranu, Miro disponuje výborným přehrávačem hudby, příjemně se drží v ruce a displeji se, v rámci boje za co nejnižší cenu, dá odpustit nižší rozlišení. Nenáročné hry typu Angry Birds či Jewels telefon rozchodí bez problémů, pro Dead Trigger či Mass Effect a jim podobným se již moc nehodí. Komu je tedy Xperia Miro určená? Sony zcela zjevně telefon cílí na mladší uživatele, kteří především hojně používají sociální sítě. Design telefonu je velmi neutrální, navíc jej lze zakoupit, kromě testované černé barvy, taktéž v černo růžové, bílé a bílo zlaté.

Velkým problémem Xperie Miro je ale ve stejné cenové kategorii Huawei Ascend G300, který nabízí vyrovnanější výkon s podstatně lepším displejem, případně pokud byste rádi zůstali u Sony, tak za příplatek doslova pár stovek korun můžete mít nesrovnatelně lepší Xperia Ray, která, kromě velikosti displeje, převyšuje Miro ve všech směrech, a to někdy až rozdílem několika tříd.

Co se nám líbí?	Co se nám nelíbí?
příjemný povrch	nepodsvícené senzory ovládání
výborný přehrávač hudby	chybějící senzor osvětlení
slušná výdrž baterie	občas zpomalení systému
	špatné videosekvence