Xperia L se snaží přinést při dobré ceně dobře odladěný telefon. V této recenzi si povíme, jak moc se výrobci záměr podařil a pro koho je eLko vlastně určené. Pro hráče? Pro milovníky multimédií? Nebo prostě pro kohokoli, kdo chce dobrý telefon za přijatelné peníze?

Poslední dobou jsme od Sony recenzovali mobilní telefony spíše vyšší třídy, počínaje Xperií V, přes Xperii SP až po Xperii Z. Dnešní recenzí navážeme na recenze mobilů tohoto japonského výrobce, které mají zastupovat střední třídu. V Xperii L tedy nenajdeme výbavu jako u vyšších modelů, rozhodně u ní ale najdeme nižší cenu. A každý výrobce, Sony nevyjímaje, může buď šetřit na výkonu, nebo na zpracování, či na multimediálních schopnostech. Výkonu má Xperia L za dané peníze dostatek, zpracování je taktéž, až na několik přešlapů výrobce, velmi slušné. Taktéž multimédia jsou v dané cenové kategorii na úrovni. Kde tedy Sony ušetřilo? A kde překvapilo? Pojďme si spolu tedy projít recenzi na Sony Xperii L, která i přes některé chyby, aspiruje na jeden z nejlepších mobilů v rámci své cenové kategorie.

Základní parametry – Sony Xperia L

Obsah balení: Nic než standard

Mobil je umístěn v malé krabičce, která nijak nevybočuje z řady, alespoň, co se týká balení samotného telefonu. Na přední straně najdeme samozřejmě velký obrázek samotného přístroje a na zadní naopak několik piktogramů, které znázorňují přítomnost například dvoujádrového procesoru či 4,3” úhlopříčky displeje. Uvnitř balení, kromě samotného přístroje, baterie a nabíječky ve složení adaptéru do zásuvky a USB kabelu, najdeme ještě obyčejná sluchátka do uší a to je vše. Samozřejmě kromě nezbytných návodů a doporučení. Balení tedy spadá do kategore “základní” nicméně, zde výrobce plně chápu. Místo přibalení různých drobností mohl nabídnout nižší cenu, což v dané cenové kategorii ocení zákazníci určitě s povděkem.

Oficiální video:

https://www.youtube.com/watch?v=eDJOBQveZ8M

Design a konstrukce: Hezké, ale méně praktické

Xperia L pokračuje v nastoleném trendu, který jako první představila Xperia Arc. Mobilní telefon je tedy v zádech prohnutý a nutno poznamenat, že na stole to vypadá báječně. Lépe jak na fotografiích. Vzhledu navíc pomáhá lesklý stříbrný pás okolo celého telefonu, tak jako výrazná klávesa na uspání přístroje. Telefon se tak pokouší oživit černé plasty, které by jej jinak srážely do průměrnosti. Navíc, jak horní, tak spodní část přístroje je zkosená ve velmi ostrém úhlu, což opět přístroji dodává punc originality. Tak jak jsou tato zakončení ale originální, tak jsou nepraktická. Spodní i horní část mobilu je totiž natolik ostrá, až to vadí.

Když jsem vzal Xperii L poprvé do ruky, ihned jsem jej otočil a podíval se, co mě řeže do dlaně. Nechci a nebudu se zde pozastavovat nad tím, jak tohle mohlo designérům vůbec projít. Pouze mě mrzí, že jsou výrobci stále nepoučitelní a dokážou na mobilu téměř vždy vytvořit něco, co není ideální, či dokonce, co mobil dokáže potopit. V konečném důsledku si nemyslím, že by tato část konstrukce měla ve větší míře ohrozit prodeje Xperie L, odpustit si jí v Sony ale mohli.

Co se naopak (opět) povedlo, je notifikační dioda. Sony se nám stává expertem na umístění notifikační diody a ani tentokrát nezůstali v Sony tomuto označení nic dlužni. Kovově vyhlížející pás po celém obvodu přístroje je samozřejmě plastový, čehož výrobce velmi chytře využil. Ve spodní části mobilu jsou za tímto pásem schované dvě multi-barevné LED diody, které kombinací barev svého svitu vytvářejí téměř libovolnou barvu, jenž má upozornit na příchozí hovory, zmeškané události, probíhající hovor či při přehrávání hudební skladby svítí barvou, která je typická pro daný obal alba. Na stejném principu fungují i u prohlížení fotografií. V systému jsem nicméně nikde nenašel možnost nastavit její barvu k jednotlivým událostem, tak jako je to možné u vyššího modelu Xperie SP. Svit diod je navíc směrován pod mírným úhlem do spodní části telefonu, světlo tedy osvítí podložku pod mobilem, ale nevyzařuje ostrý svit do prostoru. Stejně jako u Xperie SP musím tento přístup pochválit, světlo je díky tomu důrazné, ale nijak zásadně neosvětluje celou místnost, typicky ložnici v noci.

Pokud se na vzhled podíváme podrobněji, tak se, kromě ozdobných prvků, nejedná o žádné překvapení. Nad displejem najdeme samozřejmě kamerku pro videohovory, zde o rozlišení VGA (640 x 480 pixelů), čidlo okolního osvětlení a čidlo vzdálenosti. Uprostřed nad displejem je jasně viditelný nápis Sony a nad ním již umístěné samotné sluchátko pro hovory. Pod displejem se ve spodní části nachází pouze mikrofon. Levá část na sobě hostí microUSB konektor a pravá část již zmíněnou klávesu pro uspání / probuzení přístroje a taktéž kolébku hlasitosti. Navíc zde najdeme i mechanickou klávesu spouště fotoaparátu.

Spodní hrana nenese nic, horní v sobě pouze obsahuje zdířku pro 3,5 mm Jack od sluchátek. Zadní strana nabízí kromě nápisu Xperia samozřejmě též čočku 8 Mpx fotoaparátu, LED diodu na přisvícení a sekundární mikrofon pro potlačení okolního šumu. Pokud zadní kryt sundáme, tak kromě vyměnitelného akumulátoru zde najdeme slot na miniSIM kartu a taktéž slot na microSD kartu. Verze “mini” mě u Xperie L překvapila a redukci jsem musel chvíli hledat, přeci jenom se menší microSIM stala standardem a “eLko” byl po dlouhé době první mobil, který ještě hostí starší velikost SIM karty.

Toto píšu jako zajímavost a v reálu se nejedná o nic zásadního, co ale zarazí, je umístění těchto slotů. Slot pro miniSIM se nachází krásně přístupný pro snadnou výměnu karty, kterou za provozu mobilu bude asi málokdo aplikovat. Kdežto slot na microSD karty se nachází pod baterií, pro výměnu karty je tedy nutné mobil vypnout a baterii vyndat. Ze dvou karet, které mobil umožňuje vložit, schovává pod baterii přesně tu, kterou může uživatel měnit velmi často, a ta karta, kterou nebude měnit téměř vůbec, je přístupná zcela perfektně. Logika zde dostává neskutečně na frak.

Baterie a výdrž: Standardní výdrž

Baterie osazená v Xperii L disponuje kapacitou 1.750 mAh. Tato hodnota tedy nepůsobí nikterak zázračně, přesto mobil dokáže víceméně držet krok s konkurencí, která má baterie silnější. Respektive, jak se to vezme. Osobně mi průměrně mobil vydržel při náročném dnu 13 a půl hodiny. Ráno v půl sedmé jsem jej tedy odpojil z nabíječky a těsně před osmou hodinou večerní Xperia L na baterii umřela. Už jsem v ruce držel mobily, které byly určitě horší, ale jak upozorňuji stále ve svých recenzích, mobil vytěžuji opravdu hodně. Pokud jej budete používat více umírněně, měl by celý den vydržet bez větších problémů.

Displej a ovládání: Xperia L překvapuje

Displej u Xperie L dosahuje rozlišení 480 x 854 pixelů, což je rozlišení, které Sony již použilo u svého modelu Xperia U. Změnila se pouze velikost úhlopříčky. Ve své recenzi na Sony Xperia U jsem displej označil jako dostatečně jemný, zde ale již tak pozitivní náhled nemám. Rozlišení sice zůstalo stejné, nicméně úhlopříčka vyrostla z 3,5” na 4,3”, díky čemuž klesla jemnost z 280 PPI na 228 PPI. A co se na malém 3,5” displeji jeví jako velmi jemné, vypadá na 4,3” již o něco hůře. Při běžném používání si hrubšího rastru asi nevšimnete, při bližším zkoumání je ale již viditelný. Přesto bych rozlišení na Xperii L označil jako dostačující, byť zde samozřejmě nemůžeme srovnávat jemnost displeje s Full HD konkurencí.

Co na displeji rozhodně potěší, jsou na Sony nadprůměrné pozorovací úhly, kdy i při pohledu z ostrého úhlu displej téměř nebledne. Naopak, mírně ztmavne, což ale nelikviduje čitelnost tolik, jako právě blednutí a slévání barev. Prostě od Sony co mobil, to jinak kvalitní displej. U Xperie L ale můžeme být rádi, čitelnost má z bočních úhlú lepší jak vlajková loď Xperia Z. Výrobce u mobilu uvádí použití odolného skla proti poškrábání, nikde jej ale nespecifikuje, Gorilla Glass to tedy nejspíše nebude. Rámeček telefonu, který displej po celém obvodu obepíná, nad displej velmi mírně vyčnívá, při ovládání o něm tedy budete občas vědět. Výhodou displeje je poměr stran 16:9, pro filmy je tedy jak tímto poměrem, tak pozorovacími úhly jako dělaný.

Ovládání samotné je poplatné všem Xperiím poslední doby. Na mobilu nehledejte pod displejem žádné mechanické ani senzorové klávesy, vše je až na displeji samotném. Tedy klávesa zpět, domů a multitaskingu. Jelikož Sony, narozdíl od čistého Androidu, umí tuto lištu v nepotřebných případech schovat (prohlížení obrázků, sledování filmů), není její přítomnost, a tím pádem menší plocha displeje, nijak obtěžující. Naopak, začátečníkům může její přítomnost velmi pomoci, díky tomu, že při pohybu v systému nikdy nezmizí.

Výhrady též nemám ke klávese uspání či probuzení telefonu, s HW spouští fotoaparátu a ovládáním hlasitosti jsem ale spokojen již nebyl. Obě tyto klávesy se totiž nenachází přesně na boku telefonu, ale až na svažující se části zadního krytu. Pokud je tedy budete tisknout přímo z boku, stisk bude velmi nejistý a budete si muset zvyknout je tisknout jako by ze zadní části. Toto se týká hlavně HW spouště fotoaparátu, kdy lze sice přímo z boku klávesu namáčknout, ale z identické pozice se již velmi špatně domačkává. Daleko jistější je stisk šikmo ze zadní části přístroje. Stejně jako u ostrých hran přístroje, zde evidentně ergonomie ovládání ustoupila designu. Bohužel.

Prostředí telefonu: Klasika ala Sony

Pokud bych tuto i následující kapitolu zkopíroval z recenzí na Xperii SP, V, či Z, podstatně bych si ulehčil práci. Rozdíl v rámci prostředí mezi novými Xperiemi, totiž budete velmi těžko hledat i s lupou v ruce. Tak jednoduché si to ale neučiním a co recenze, to popis. Byť vlastně toho samého.

Základní prostředí je tvořené při prvním spuštění pěti obrazovkami, lze je rozšířit na maximální počet sedmi, či snížit na jednu jedinou. Sony se nesnaží, prozatím, s Androidem nijak experimentovat, jako HTC či Huawei, takže ve spodní liště kromě čtyřech rychlých zástupců najdeme taktéž vstup do seznamu aplikací. Rychlé zástupce aplikací lze nahradit taktéž adresářem, do kterého lze sdružovat další programy. Samotné umístění ikon aplikací či widgetů na plochu se děje na mřížce 4×4, tak jako seznam aplikací. V seznamu si lze vybrat třídění dle abecedy, dle vlastního uvážení, dle nejpoužívanějších aplikací, či dle času instalace. Každý si tedy vybere. Odinstalace aplikací je schovaná za třemi tečkami v horním pravém rohu a odinstalace se děje přímo se seznamu aplikací, což je velmi příjemné.

Pokud se vrátíme zpět na plochu, máme zde samozřejmě ještě notifikační lištu, která svojí primární činnost plní na jedničku, jako u všech Androidů, rychlé zástupce ale v Sony hodně podcenili. Najdeme zde pouze vypnutí / zapnutí zvuku, Bluetooth, Wi-Fi a mobilních dat. Poté ještě vstup do nastavení. Toť vše. Nastavení zámku rotace u Sony asi neznají a je nutné se pro toto nastavení ponořit až do nastavení, na zbylé věci jako je GPS či NFC alespoň výrobce na jednu z ploch připravil hezký, byť pomalý widget. Ten je sice v prostředí spuštěné jiné aplikace k ničemu a i na ploše je nutné jej nejdříve vybrat (a shlédnout animaci otevření), přesto díky alespoň za něco.

Čím mě Xperia L zklamala je nepřítomnost rychlých miniaplikací v prostředí multitaskingu. Vyšší model Xperia SP či Z toto obsahuje, zde z nepochopitelného důvodu Sony tuto výbornou možnost odřízlo. Jako důvod je tu možná nízké rozlišení displeje a tím pádem méně místa, nic to nemění ale na faktu, že miniaplikace jsou výbornou možností, jak si rychle namapovat často potřebné věci, jako může být kalkulačka či diktafon, na velice dobře přístupné a přehledné místo. Škoda této absence.

Telefonování a zprávy: Sony se změnám vyhýbá

Sony Xperia L se ani v těchto disciplínách nijak neliší od svých sourozenců. Rozdíl uvidí pouze uživatelé Xperií se starším Androidem, 4.0.4 a nižším. Od verze 4.1.2 totiž není telefonní seznam v tmavém tématu, ale naopak celý podklad je bílý. Na oko to působí dobře, nicméně pokud chcete do seznamu nahlédnout v noci, i na nízké nastavení jasu displeje může být bílé pozadí dost nepříjemné. Zde ale více než jinde platí pořekadlo, sto lidí, sto chutí.

V telefonním seznamu lze vyhledávat tažením prstu po boční abecední liště, případně pomocí lupy ve spodní části displeje , kdy jednoduše zadáváte jméno či příjmení hledané osoby. Navíc při hledání pomocí této lupy systém bere v potaz i adresu kontaktu, firmu či poznámky, které u každého kontaktu můžete mít uvedené. Součástí telefonního seznamu je samozřejmě i číselník, který umí vyhledávat pomocí T9 v rámci jména a příjmení, pro podrobnější hledání již musíte použít lupu přímo v seznamu kontaktů. Samozřejmě zde najdeme taktéž oblíbené kontakty a skupiny, kde kromě místních z telefonu, vidíte zobrazené i ty v rámci vašeho Google účtu a Google+ kruhů. Kontakty lze taktéž zálohovat pomocí CSV souboru, stejně tak je možné je i importovat.

Zprávy jsou taktéž beze změny. Dočkáme se tedy řazení SMS do konverzací s možností ve zprávách vyhledávat či jednotlivé zprávy označit hvězdičkou, abychom je lépe do budoucna našli. Najdeme zde velmi povedené doručenky, kdy mobil nijak neobtěžuje informací, že byla zpráva doručená, přesto si lze tento stav poté velmi jednoduše vyhledat, díky “odškrtnutí” které se u každé doručené zprávy objeví. Lze si na SMS nastavit libovolný tón, tak jako jde z SMS snadno udělat MMS vložením aktuální polohy, fotografie či obrázku. Kromě bílého prostředí, které mi osobně moc nevyhovuje, nelze po stránce telefonování či SMS zpráv Xperii L vlastně co vyčítat.

Hudební a videopřehrávač: je tu Walkman

Hudbu u Xperie L má na starosti aplikace s názvem Walkman. Sony zde tedy, alespoň co se týká názvu, těží ze své minulosti. Hudební přehrávač sám o sobě patří mezi ty povedené, byť i Sony umí lepší. Třídit hudbu na alba, interprety či dle adresářů dnes není žádný problém pro drtivou většinu přehrávačů, zde si ale můžete navíc stáhnout informace o právě přehrávané skladbě, což je dobrá možnost, jak si doplnit chybějící informace ve své hudební sbírce. Co mě naopak překvapilo, je chybějící možnost přesměrovat aktuálně přehrávanou skladbu na YouTube a rovnou si tak vychutnat videoklip, pokud je k dispozici. Taktéž možnost přesměrovat na Wikipedii s informacemi o kapele mi chybí a byť u svých oblíbenců Wikipedii rozhodně nepotřebuji, občas jsem tuto schopnost využil. Sony tyto rozšíření ale bohužel z Walkmanu odebralo a přehrávač se tak stal víceméně tuctovou záležitostí.

Stále zde ale najdeme alespoň SensMe channels, které dokážou hudbu vybírat na základě aktuálně vybrané nálady, skladby jsou zde tříděné do kategorií jako “Lenošivé”, “Taneční” či “Relaxační”. Názvy hovoří za vše. Kvalita zvukového výstupu je na svou třídu vynikající a mobil dokáže s kvalitními sluchátky hrát opravdu slušně. Zadní reproduktor již tak kvalitní není, nicméně díky prohnutým zádům je alespoň velmi dobře slyšet, protože na podložku nedoléhá celou svou plochou.

Videopřehrávač se již povedl podstatně méně, a i když je schopný přehrát HD video, kromě krátkých sekvencí, které jsou v telefonu nahrané přímo od Sony a kromě HD videa pořízeného samotným mobilem, mi nepřehrál ve standardní kvalitě vlastně nic. Po instalaci MX Playeru se opět schopnost mobilu přehrát video rapidně zlepšila. Nicméně Full HD filmy jsem spustit nedokázal, 720p ale běželo bez problémů. Nejenom při přehrávání filmů, ale při poslechu hudby, si můžete nastavit potlačení přeslechů mezi levým a pravým sluchátkem či dynamický normalizátor, který se snaží minimalizovat rozdílnou hlasitost mezi skladbami, či mezi videi.

Fotoaparát a videokamera: ošizený bratr

Z hlediska ovládání a schopností je fotoaparát i natáčení videosekvence u Xperie L oproti vyšším modelům osekáno. Mobilu chybí funkce iAuto, která je schopná sama rozeznávat danou scénu a lépe tak připravit zachytit danou situaci (noc, sport apod.). Většinou tedy budete fotit v režimu “Normal”, kde si ale můžete nastavit takové drobnosti jako je režim ostření, rozpoznávání obličeje, HDR, hodnotu expozice od -2 do +2 po 0,3 krocích, vyvážení bílé barvy, hodnotu ISO (100 až 800) či způsob měření expozice. Lze taktéž vypnout simulovaný zvuk spouště či použít digitální stabilizátor obrazu. Fotit můžete maximálně v rozlišení 8 Mpx a natáčet video v HD 720p.

Kvalita fotografií mě v rámci ceny překvapila, a to pozitivním způsobem. Fotoaparátu sice chybí pokročilé funkce vyšších modelů, přesto, nebo možná právě proto, při dobrých světelných podmínkách odvádí slušnou práci. Nechci teď tvrdit, že fotí fantasticky, na smartphone za částku kolem sedmi tisíc ale fotí hezky. Co musím rozhodně vyzdvihnout, je barevné podání, které je překvapivě věrné. Přesto se Xperia L nevyhnula někdy až zbytečným přepalům, čímž je poukazováno na čip s horším dynamickým rozsahem, či chromatické aberaci, zvláště při krajích snímků. Při přílišném zvětšení snímků jsou též patrné mírně ustřelené pixely, přesto má Xperia L lepší drobnokresbu jak dražší Xperia SP.

HDR funkce je dobře použitelná, eLko je ale při snímání do HDR pomalejší a tím pádem to bude chtít pevnou ruku i za jasného počasí. Celkově bych řekl, že Xperia L je první Xperie za delší dobu, který fotí tak, jak bych od mobilu za danou částku očekával.

Zkušební fotografie nafocení s Xperií L

Ukázka focení scény bez HDR (vlevo) a s HDR (vpravo)

Video sice nelze natáčet ve Full HD, obecně je ale plynulé. Mírného trhání se dočkáte pouze při rychlejším švenkováním obrazu, ale pohybující se objekty jsou zachyceny téměř plynule. Ostrost videa je spíše nižší, navíc mikrofon rád chytá i slabší vítr, takže na větší natáčení ve venkovních prostorech za horšího počasí asi většina z uživatelů rezignuje. Při statických záběrech obraz občas mírně pulzuje, což je ale jev viditelný i u dražších přístrojů. Videosekvence jsou tedy svojí úrovní pod kvalitou samotného fotoaparátu, přesto za dané peníze neurazí.

Zkušební video natočené s Xperií L

Hardware a výkon: snaživá střední třída

Sony Xperia L je mobil střední třídy se vším všudy. Cenovkou počínaje, displejem pokračuje, výkonem konče. Xperia L je poháněná dvoujádrovým procesorem Qualcomm Snapdragon Plus, konkrétně čipem MSM8230. Ten je vyroben 28mm technologií a jako grafický čip mu sekunduje Adreno 305. 1 GB operační paměti, které dosahují taktu 533 MHz, jsou spuštěny v single-channel režimu. Nic, z čeho by jeden mohl být překvapen. Pojďme se tedy podívat, jak si vede Xperia L ve výkonostních testech.

Jako první test přichází na řadu Vellamo přímo od Qualcommu, který obsahuje výbornou část testů zaměřenou na práci s HTML5, včetně testů načítání stránek, práce s Javascriptem, přehráváním videa v rámci webových stránek, zoomování či posun stránek. Tento test tedy bude vypovídající o schopnosti zařízení pracovat s webem jako takovým a jeho odladěnosti. Tyto výsledky budou důležité pro ty z vás, kteří chcete své zařízení používat prioritně pro práci s internetem.

Ve Vellamo testu se Xperia V s dvoujádrovým procesorem dostala na úroveň Samsungu Galaxy S III, což sice neznačí výsledek který by byl fantastický, pro běžné používání je nicméně zcela dostačující.

Další test, který používáme na měření výkonu, je GPU Mark, ten bohužel při každém pokusu o spuštění spadl zpět do systému a test tak nebylo možné vůbec spustit.

3D Mark je letitá klasika z PC scény, která se konečně dostala nejenom na Android. Výsledek v rámci testu Ice Storm, který jako jediný je přístupný i na ARM procesory, je přímo porovnatelný s výsledkem, který vám dá váš stolní počítač / notebook. Zkuste si tedy tento test na svém počítači a zjistíte, o kolik že je vlastně Xperia L, případně váš mobil, méně výkonná než klasické PC, které vlastníte. Testy provádíme v obou možnostech testu. Ice Storm renderuje veškerou grafiku v rozlišení 1280×720, použivá normální kvalitu textur a normální post-processing. Extreme verze renderuje grafiku v rozlišení 1920×1080, textury používá ve vysokém rozlišení a taktéž je zde použité vysoké nastavení post-processingu.

Jak je vidět ve výsledcích 3D Marku, Xperia L nedosahuje ve 3D výkonu na starší model Xperia T, přesto v 720p dost zásadně utíká i Galaxy S III. Naopak při spuštění testu v Extreme módu má Xperia L propad ve výkonu téměř o 50 procent, kdežto Galaxy S III pouze o 15 procent. Tím se ve vysokém rozlišení výkony obou mobilů vyrovnávají.

I když není 3D výkon v podání Xperia L nikterak zázračný, současné hry si na tomto telefonu stále zahrajete. Pouze se připravte na snižování detailů, kdy třeba Real Racing 3 u Xperia L zcela automaticky a bez ptaní vypne odrazy v zrcátkách, dynamické stínování kokpitu, HDR efekty, post processing či dynamické stíny u vozů apod. Hra sice jede plynule, grafickou kvalitu, kterou můžete vidět třeba na Galaxy S4 či Nexusu 4, se ale nedočkáte. To samé platí o srovnání mezi výkonnými telefony a Xperií L třeba u hry Modern Combat 4: Zero Hour. Na Xperii L přijdete o animovanou hladinu vody a její odlesky, na pozadí se renderuje méně detailů, některé navíc nepříjemně doskakují, chybí spousta kouřových efektů, chybí dynamické stínování apod. Současné špičkové hry tedy spustíte bez problémů, pouze ale za cenu horšího vizuálního zážitku, navíc mobil jede na své výkonnostní hraně. Graficky méně náročné hry, jako jsou třeba geniální předělávky her ze stolních počítačů Carmagedon či Re-Volt jedou bez sebemenšího problému. O jednoduchých hrách, z hlediska požadavků na výkon, typu Angry Birds či Cut The Rope ani nemluvě.

Srovnání detailů ve hře u Nexusu 4 (vlevo) a Xperie L (vpravo)

Organizační a datové funkce: opět ten kalendář

Kalendář je na Xperii L identický s těmi, které můžeme najít ve všech současných Xperiích. Dokáže zobrazit měsíční, týdenní či denní pohled. Samozřejmě zde najdeme taktéž zobrazení agendy. Bohužel kalendář neumí přebírat barvy z vašeho Google kalendáře, tudíž vše pod hlavičkou Googlu je červené, kalendář z Facebooku je třeba modrý. Tím sice získáte přehled, ze kterého kalendáře je která událost ještě dříve, než si jí otevřete. Pokud ale stejně jako já používáte v rámci Google více kalendářů, nejste schopni na Xperii L rozeznat, který den je schůzka pracovní, kdy soukromá a kdy se jedná třeba o rodinnou záležitost. Vždy budete muset daný den otevřít, případně vysunout lištu ve spodní části kalendáře, kde vidíte každou událost popsanou. To samé se týká týdenního náhledu, který navíc zobrazí pouze 7 hodin, nevyhnete se tak nesmyslnému rolování sem a tam, abyste obsáhli z týdne každý den a mohli si být jistí, že jiná schůzka daný den již nebude. Pokud se totiž určitý záznam nevejde na displej, kalendář vám nijak neindikuje, že byste posunutím mohli zobrazit další schůzky. Chyb v kalendáři je tedy dost a je s podivem, že Sony je neustále opakuje dokolečka. Pokud jste na kalendář ale nenároční, mohl by vám vyhovovat, případně lze najít na Google Play spousty lepších alternativ.

Co se týká mobilních dat, kromě obligátního 3G a EDGE máme možnost využít rychlejší HSDPA do maximální rychlosti 21 Mb/s, HSUPA naopak do 5,76 Mp/s. V mobilu samozřejmě najdeme Wi-Fi (se standardy a/b/g/n), Bluetooth ve verzi 4.0 včetně schopnosti pracovat s A2DP profily, možnost vytvářet Wi-Fi hotspot či lze využít NFC. Data tedy zcela odpovídají cenové kategorii a drtivá většina uživatelů by měla být s tímto stavem spokojená. Kdo má vyšší nároky, musí si připlatit.

Závěr recenze Sony Xperia L

Xperia L má velkou šanci na úspěch. Mobil totiž již při zahájení prodeje disponuje poměrně zajímavou cenovkou a do budoucna nám tato cena bude samozřejmě klesat. Prohnutý design je atraktivní, tak jako notifikační dioda integrovaná do spodní části telefonu, tohle Sony prostě umí. Bohužel ostré hrany přístroje a boční klávesy zapuštěné až do svažujícího se boku, kazí dobrý dojem z konstrukce přístroje. Z hlediska hardwaru, mobil na svou cenu disponuje poměrně vysokým výkonem, který je schopný zužitkovat i ve hrách, byť v náročných titulech již omezeně.

Ve stejné ceně se ale prodávají Samsung Galaxy S II, který je i přes své stáří stále velmi populární a hlavně, Samsung Galaxy S III mini, bestseller nejenom českého trhu. Taktéž HTC One S, který klesl na hranu sedmi tisíc, je velice zajímavou volbou. Xperia L to tedy nebude mít lehké a i když ne vždy jsou soupeři ve všem lepší, mají povětšinou podstatně zvučnější jméno. Ve své cenové kategorii je každopádně Xperia L mobil povedený a bude záležet hlavně na Sony, kolik prostoru mu bude chtít na současném trhu dát. Tvrdou konkurenci okolo tohoto modelu si musí v Sony uvědomovat a chytrým marketingem mohou Xperii L dopomoci ke slušným prodejům. Pokud tedy není hraní her a fotografování pomocí smartphonu vaším denním chlebem, vemte Xperii L v potaz při výběru nového mobilu. Možná budete překvapeni.

Co se nám líbí?	Co se nám nelíbí?
notifikační dioda	příliš ostré hrany přístroje
dobré pozorovací úhly displeje	ergonomie ustoupila designu
v rámci ceny slušný výkon
překvapivě použitelný fotoaparát