Recenze Samsung Galaxy S4 Zoom: nevšední hybrid
Hybridi jsou populární. Tu někdo naroubuje mobil na tablet, tu se blízce seznámí hodinky s telefonem, a značka, která ještě nepředstavila mix notebooku a tabletu, je sto let za opicemi. Do toho přichází Samsung s 2. generací fotoaparátu, který si hraje na mobil. Nebo je to naopak?
Smysl hybridů je jasný – ze dvou rodičů získat to nejlepší dle zápisu 1 + 1 = 2. Podobnou matematikou se řídil i starší model Galaxy Camera. Tento kousek byl po svém představení chápán jako demonstrátor technologie, jako zhmotnění představy, která klepe na dveře. Samsung Galaxy S4 Zoom měl proto silnou výchozí pozici. Stačilo použít slušný snímač, optický zoom, přidat Android, povařit, lehce zamíchat a za tepla servírovat.
Co na tom, že něco takového se do kapsy jen těžko vejde, tento unikát na trh vstoupil s logickým úvodem. Mobily se v kvalitě snímků předhánějí rok co rok, ale stále na ně nahlížíme jako na telefony a chyby jim odpouštíme. Galaxy S4 Zoom se vůči nim vyhradil, jako by chtěl říci: “Vy jste si foťák jen vypůjčili, u mě je ale hlavní.” A vydal se do světa hledat slávu…
Základní parametry: Samsung Galaxy S4 Zoom
| Rozměry | 126 x 64 x 15,4 mm |
| Hmotnost | 208 g |
| Displej | dotykový, Super AMOLED, rozlišení qHD (960 x 540 px), jemnost 256 ppi, úhlopříčka 4,3“, ochranné sklo Gorilla Glass 3 |
| Procesor a paměť | dvoujádrový 1,5 GHz procesor ARM Cortex-A9, grafika Mali-400 1,5 GB RAM, vnitřní paměť 8 GB + paměťové karty microSD (až 64 GB) |
| Operační systém | Android 4.2 + prostředí TouchWiz |
| Fotoaparát | 16 Mpx, autofocus, xenonový blesk, nahrávání Full HD videa, 10x optický zoom se stabilizací |
| Obsah balení | USB adaptér, USB kabel, špuntová sluchátka s výměnnými špunty |
| Cena a dostupnost | ?, říjen 2013 |
Obsah balení: pouzdro raději ne
Nestává se často, že by mi do testu přišel telefon dvakrát, pokaždé v jiné krabičce. Všechno je jednou poprvé a tak se pokusím odhadnout výsledek, který byste mohli potkat na pultech. První S4 Zoom v tmavé verzi dorazil ve stylové škatulce minimálních rozměrů, jejíž papír imitoval dřevo. Jen s příslušenstvím to Samsung nepřeháněl. To nejvíce zamrzí, když právě toto balení je určené pro prodej a najdeme v něm kromě USB adaptéru a USB kabelu jen špuntová sluchátka s vyměnitelnými špunty.
Podruhé dorazila štědřejší nadílka, leč jen pro redakční účely. Bílý foťákomobil, pecková sluchátka s gumovými “těsněními” ve čtyřech velikostech, aby padly do každého ouška, a klasická nabíječka s odpojitelným kabelem USB. To vše v převozní krabici bíle ladící k barvě krytů. Tuto sestavu bych očekával i v oficiálním balení, není tomu ovšem tak.
Za jiných okolností by největším překvapením byla sluchátka. Tentokrát mi nebylo dopřáno si smlsnout. Za prvé to není jen primitivní kablík se dvěma špunty, na drátu je i regulace hlasitosti s jedním tlačítkem. Za druhé, nehrají špatně. Neplést s “hrají dobře”, nejpřesněji k nim sedí, že se správným nastavením ekvalizéru zbavíte přespříliš výrazných činelů a podtrhnete basy a bez uzardění si dopřejete hudbu i v MHD.
První místo v žebřížku zajímavosti si pro sebe uchvátilo pouzdro, repsketive rámeček s flipem. Konstrukce telefonu neumožňuje použít klasickou kapsu, Samsung proto krytí vyřešil následovně: elastický, gumový rámeček obepíná telefon v nejširším místě. Při svislém pohledu se po levé straně otevírá flip přes displej, ztenčený přibližně v jedné třetině své šířky. Napomáhá tak snazšímu otevírání a hlavně umožňuje alespoň trošku složit kryt na záda S4 Zoomu. Poslední součástí pouzdra je plastová krytka, která na objektivu drží díky tření, nepomáhá si jakýmkoli mechanismem.
Po celém pouzdře skládal výrobce praktickými detaily. I když občas touha překonala výsledek. Předním nedostatkem jsou tlačítka, karambol, kterého si všimnete jako prvního. Stisknete je sice poměrně jistě, ale potvrzujícího cvaknutí se nedočkáte. Nepotěší ani jejich tuhost, pokud máte jemný prst na spoušti, začněte posilovat. Kryt displeje má své silnější i slabší stránky. Mezi ty kladné patří jeho využití coby odemknutí. Odklopíte ho a LCD se rozsvítí. Přesně lícuje s reproduktorem, horší je, že pant flipu nechává otisknutý proužek na displeji.
Po všech stranách obvodového proužku z gumy najdeme zdířky a výřezy pro konektory, čidla a senzory. Na vrchni straně připojíte 3,5 mm audiojack, vedle kterého se krčí černé sklíčko Infraportu. Odkaz na kompakty v podobě poutka na zápěstí najdete v levém horním rohu.
Spodní straně pak patří výřez na microUSB port a pokud byste čekali i perforaci pro mikrofon, nebyla třeba, zvuk odchytává telefon až vedle obložení krytem.
Po pravé straně už najdete jen dvojtlačítko hlasitosti, vypínání a hardwarové spouště.
Krytka na objektiv vypadá jako poznávací znamení seriózního pouzdra na foťák, ve skutečnosti mi působila spíše vrásky. Stranou ponechme její připojení ke zbytku pouzdra provázkem, ale sklerotik jako já neustále bojoval se zapínáním fotoaparátu s nasazenou krytkou. S4 Zoom na to reaguje hlášením o potížích a vypnutím. Stále mi uniká její smysl, čočka je kryta dvoukřídlými dvířkami a další ochrana je spíše na obtíž.
Design a konstrukce: rozštěpená osobnost
Po vyloupnutí z krytu začne Galaxy S4 Zoom vypadat mnohem elegantněji. Hrubost a mat gumy a koženky nahradí kombinace ze vzorkovaného plastu a imitace kovu. Pokud se snad skutečně jedná o kov, Samsungu se neomluvím, pádné důkazy nepodal. Největším rozdílem po vybalení je velikost telefonu. Ač je v ruce S4 Zoom obr kvůli tloušťce, v půdorysu by propadnul sítkem střední velikosti.
Přední straně bez překvapení dominuje 4,3” displej, podél kterého se line rámeček šíře cca 2 milimetrů. Na skok od něj směrem vzhůru nesmí chybět stříbrné logo Samsung a druhým skokem nahoru dohopsáte na Filipíny. Nene, neudeřil jsem se tupým předmětem, jen podezírám designéra z inspirace Morseovkou. Fi – li – pí – ny. První dvě tečky patří senzorům osvětlení a proximity, čárka je reproduktor a poslední tečka zastupuje přední kamerku s maximálním rozlišením 1,9 Mpx (1392 x 1392 pixelů).
Pakliže jste ještě neměli v ruce letošní Samsung, mohlo vám uniknout povrchové zpracování plastu. Na dotyk je to hladká klasika, ale pravoúhlá síť linek ho ozvláštňuje. Nejsem zastánce chrlení jako vajec podobných telefonů, ale S4 Zoom vypadá docela k světu. Nepřátelství vůči tlačítku pod displejem mi asi zůstane, nedokázal jsem pochopit, proč levý senzor kontextové nabídky i šipku zpět stačí pohladit, ale “domeček” musím promáčknout. Určitě je to otázka zvyku, mě dva týdny nestačily.
Co by tomuto telefonu prominout šlo, ale nechystám se k tomu, je znázornění právě oněch dotykových tlačítek. Střídáte mobily? Jak si zvykáte, že některý má klávesu zpět vlevo a jiný opačně? A jak si zvyknete, když bez podsvícení nemáte šanci poznat, které tlačítko je které? Na tmavé variantě S4 Zoom se při pečlivějším pohledu tlačítka odlišit dala, u bílé varianty ani náhodou.
Z boku je na Samsung pohled nejnudnější, oproti jiným stranám ta horní v porovnání zeje prázdnotou, nic než konektor sluchátek a Infraport nehledejte. I pravá strana je vcelku klasická, k trojkombinaci power, volume up a down se zde uchýlila jen dvoupolohová spoušť fotoaparátu. Zatímco ta je u běžnějších mobilů kvitována s aplausem, Galaxy S4 Zoom si nemůže dovolit ji nepoužívat.
Protější strana kromě druhého otvoru pro poutko na nošení poskytuje základy dvěma prvkům: microSD kartě, kterou kvůli absenci mass storage asi budete vyjímat často, a závitu pro stativ. Že jsteho zatím nepotřebovali? Pokud má S4 Zoom zoomovat, zauvažujte o něm.
Schválně naposled jsem si nechal stranu spodní, podobný patent jsem ještě nepotkal. Samsung potřeboval skloubit několik protichůdných požadavků. Prvně na vyjímatelnou baterii, přec jen xenonový blesk nemá nejmenší apetit. Za druhé na pevný kryt kvůli optickému zoomu. Za třetí kamsi vměstnat štěrbinu pro SIM kartu. Dvířka se vstupem k baterce se proto otevírají do strany a za nimi zůstane jen zdířka pro microUSB, SIMku a pojistkou aretovaný akumulátor. Celá ta kombinace vypadá skoro jako transformer, vyloupnete krytku, odšoupnete pojistku a z šuplíku vystřelí baterka.
Díky čemu si S4 Zoom nesplete s jiným telefonem, je celá zadní strana. Sbohem dali konstruktéři černé lince z předchůdce Galaxy Camera, novější S4 Zoom už je jednobarevný. Dominantou zad je samozřejmě objektiv fotoaparátu s až 10-násobným optickým zoomem. Přiblížení je možné ovládat dvěma způsoby – buď z displeje, nebo točením rámečkem, podobně, jako se u zrcadlovek ostří, což leckoho znalejšího zbytečně plete. Celý mechanismus je plynulý, klade střední odpor a nekloužou po něm prsty. V blízkém rohu je decentně zabudován hlasitý reproduktor v místě, které překryjete ukazováčkem, pokud budete kroutit přibližováním. Zdvižené obočí způsobuje i pozice mikrofonů. Jeden na horní straně, druhý na spodní. Ale že by se aspoň jeden dostal do zad, aby byl alespoň ve směru záběru? Kdepak, to bychom chtěli moc. Sestavu na krovkách Zoomu doplňuje xenonový blesk a čidlo, které červeně blikne při ostření.
V ruce působí telefon zvláštně a v každém úchopu se chová jinak. Mít větší displej, hlasoval bych pro ovládání oběma rukama. Potom by se do levačky krásně schoval celý objektiv. Jenže na to je telefon malý, zkusme to tedy jednou rukou. Ta bude ergonomii řešit stylem chobotnice, kdy si prstíky obtočíte co půjde a vystouplý foťák budete držet jako v klepetech mezi prostředníčkem a ukazováčkem. Nic pohodlného to není.
Ještě hůř dopadnete, pokusíte-li se telefon položit na rovnou plochu. Jakýkoli tlak na horní polovinu displeje donutí Samsung zvednout vystouplou bradu, tolik praktickou při focení, a veškerá váha bude spočítat na objektivu. Možná kdyby byl součástí balení malý nožík, abyste si do každého stolu mohli vyrýpat drobnou jamku.
Nejhorší je, že nic z toho nemuselo být. Onen výstupek u krytu baterky je jen designovka, elektrický článek je stejně placatý, jako kdekoli jinde a pokud se obejdete bez prstové gymnastiky, ani ho nepoužijete a telefon budete držet jako obyčejný mobil. Druhou možností by bylo vytáhnout výčnělek na úroveň objektivu. Jenže Samsung skončil na půli cesty.
Celé to pohromadě drží pevně, krytky vyjmete patřičně ztuha, aby náhodou nedošlo k jejich vytrousení. Zároveň ale není nijak náročné z plastového těla vyloudit při pokroucení nějaké to zaskřípání, vše však v únosných mezích, kryty jsou samonosné, výrobce se nespoléhal na ohebné a tenoučké placičky, které bez přichycení pacičkami k jiným dílům srolujete jednou rukou.
Baterie a výdrž: ve velkém těle průměrný duch
První zkušenost s tímto strojem byla veskrze pozitivní, když po dvouhodinové cestě do Chomutova za neustále svítícího displeje navigace a občasného focení okolí za jízdy (neřídil jsem) klesl ukazatel nabití ze stovky na přibližně 70% s automatickou regulací podsvícení.
Druhá zkušenost už s horším výsledkem přibyla ve škole. Se 70% zbývající kapacity jsem okolo poledne přihlásil k Wi-Fi a vydal se na plavbu po vodách internetu. A aby to S čtyřka Zoom neměla tak jednoduché, zapomněl jsem nastavit podsvícení na automat a diody svítily na maximální výkon. Sečteno podrtrženo byl telefon zhruba 6 hodin připojený k bezdrátové síti bez SIM karty, z čehož polovinu času ozařoval můj obličej displejem. V tomto nasazení si Samsung řekl o potravu okolo půl sedmé. V tomto zátěžovém testu jsou tedy výsledky spíše průměrné.
Lépe si vedl za použití, kterému běžně vystavuji svůj vlastní telefon. Při něm mám zapnutou jak Wi-Fi, tak mobilní data, synchronizuji dvě emailové schránky, RSS kanály, hodinku strávím poslechem hudby a další hodinku a půl brouzdám po internetu. Po takto stráveném dni, kdy na startovním roštu S4 Zoom disponoval plnou nádrží, protínal cílovou pásku se 40% energie.
Nejlépe si Samsung vedl za “výletního” využití turisty. Tedy, z kapsy telefon lezl sice poměrně často, aby do alba z dovolené bylo co vybírat, ale nebyla třeba svítit displejem po delší dobu. Po večeři S4 Zoom hlásil plný seběvědomí stav nabití okolo 70%, subjektivně tedy nadprůměr.
Co z toho usoudit? Pokud jste čekali, že model, který se nijak neomezuje fyzickými proporcemi, využije každý milimetr krychlový, aby ho vyplnil akumulátorem, palmu vítězství si neodnesete. Samsung Galaxy S4 Zoom je jen další z řady, který dokážete vyšťavit během půl dne, naopak při střídmém a fotografickém využití vás na holičkách nenechá.
Displej: už ne omalovánky, už ne úžas
Samsung se proslavil barvami jasnějšími než realita už v postarším Galaxy S II. Stejnou technologii Super AMOLED opět dostal na přední stranu tohoto zařízení s úhlopříčkou 4,3”. Znamená to, že se blížíme právě S dvojce, jen s jemnějším rastrem kvůli použití qHD rozlišení.
Zářivé barvy S4 Zoom sice umí, ale jen pokud nastavíte jas na maximum.
Černá vypadá zdařile temně, bílou sice v telefonu příliš často nespatříte, ale když už, zasloužila by malinko vyčistit. Barevné tóny můžete upravit „režimy displeje“ a změnit tak jejich podání. Odstíny se skutečně měnily, ale ať v imitaci profesionální fotografie nebo dynamických barev, červená vždy bila do očí.
Příkladné jsou pozorovací úhly tohoto panelu, barvy se ani při pohledu bezmála v rovině nezměnily. Ani s citlivostí dotykové vrstvy není co vytknout, S4 Zoom kontakt s prstem registruje přesně i při položení na měkký povrch.
Celkově se nemůžu zbavit dojmu, že displej není žádný zázrak. Jemnost 256 ppi je dnes už spíše podprůměrná a ani barev si bez daně v podobě snížené výdrže příliš neužijete.
Uživatelské prostředí: silné i komplikované
Samsung už tradičně používá vlastní prostředí TouchWiz. Ať už je etymologicky původ založen na wizard, aby zdůraznil kouzelné vlastnosti, nebo vychází ze slova wisdom, na pohled působí velmi příjemně. Přiznám se, že S4 Zoom je mou první zkušeností s tímto rozhraním, nejsem proto zatím zatížen opakovanými názory na jeho odladění. První dojem z TouchWizu je jednoznačně pozitivní. Kombinace bílého telefonu s důrazem na modrou, ať už na ploše či widgetech, je velmi efektní, hýří sytými barvami a vůbec se snaží navodit dojem vzdušnosti. Občas až prvoplánově, co se tapety s horkovzdušným balónem týká.
Většina prohlídek Androidu začíná na stejném místě. U zamykaci obrazovky. Ač S4 Zoom spoléhá na potenciál verze operačního systému 4.2, některá jeho pozitiva integroval poměrně krkolomným způsobem. Samsung můžete odemknout pošoupnutím prstů kdekoli po displeji, CyanogenMod bod počátečního dotyku určuje konkrétně. Na jednu stranu je odemčení rychlejší, na druhou je větší šance, že telefon odemknete nedopatřením, když nepovedená aplikace bezdůvodně rozsvítí displej. Pokud je odpověď na otázku výhod a nevýhod tohoto řešení sporná, u umístění rychlých zástupců záleží na preferencích dvojnásob.
Jejich v zákadu pětice bydlí na spodním řádku lockscreenu, své oblíbené aplikace ale můžete nalepit i na pravou obrazovku, kde u spořeji upravených Androidech sídlí foťák. I v TouchWizu je to možné, ale může se vám stát, že si návod budete muset najít. Ve struktuře menu se nejprve musíte dostat k zámku, potud nic nového. Další krok už vede k nástrojům na zamknutém displeji. Dál vede cesta přes Oblíbené aplikace nebo „Foto..“, jen se nesmíte nechat zmást posunovacím spínačem, musíte klepnout na text. Pojetí tradičního prostředí je intuitivnější, widgety na zamčenou obrazovku se přidávají posunutím doleva a stiskem ovládacího tlačítka.
I TouchWiz tento způsob umožňuje, částečně ale koliduje s možnosti displej odmrazit odkudkoli. Kde jinde stačí pohyb z kraje obrazovky, u Samsungu musíte začít na widgetu hodin. Zkrátka se roubují dva principy na jeden telefon. Samozřejmě nejste omezení jen klíčem v podobě swipe gesta, nechybí ani hesla, PIN kódy či symboly v matici 3 x 3 body. Veselejší je používat odemknutí obličejem, případně kombinovaný hlasem. Ale má cenu používat bezpečnostní funkci, kterou přelstí i fotka na displeji vyfocena mobilem? Face unlock ještě není řešením ve fázi, kdy by nahradilo hesla.
Pokud se už podařilo odemknout displej, spatříte plochu tak, jak ji znáte z propagačních materiálu k jakékoli jiné S4. Bílé notifikační ikony se nezměnily, baterie je stále v zelené. První dojem je pro Samsung důležitý. Co na tom, že widgety plýtvají místem, co na tom, že vedou na aplikace, které musíte zvlášť stáhnout, hlavně že na vlastní oči vidíte to, co už vizuálně znáte. Zanechme jízlivosti, launcher v S4 Zoomu sice není upravitelný do té míry, že byste porušili schéma šestnácti ikon ve čtverci doplněných neposuvnou lištou doku, ale ani není natolik omezený, že byste z něj neodstranili Google search bar. Maximálně máte k dispozici sedm pohotovostních obrazovek, z nichž pět ve výchozím stavu představuje aplikace Samsungu. Výchozí plocha je samozřejmě jen jedna, symbolizovaná domečkem mezi tečkami zastupujícími ostatní obrazovky.
Proklikem skrz ikonu v právem dolním rohu přejdete do typického seznamu všech nainstalovaných aplikací. Jen ten překlad utrpěl. Aplikace snad tlumočník ani pokazit nemohl, ale místo widgetu nazvat záložku jako „nástroje“ v korektuře asi projít nemělo. Co znamená ona dolů směřující šipka v právem horním rohu? Tipujete rychlý odkaz na obchod Play? Chyba lávky, tento symbol vyfiltruje stažené aplikace. Když už jsme u filtrování, je třeba zmínit, jaké operace můžete s launcherem provádět. Asi nejvýraznější jsou změny struktury menu. Pokud si neoblíbíte výše zmíněné karty, můžete je vyměnit za abecední seznam v jednom sloupci či tabulce. Nic vám nebrání si ikonky setřídit do složek či je úplně skrýt před zvědavými zraky. Konečně i tady se objeví rychlé odkazy na stažení či odinstalaci programu. A možnost aplikace sdílet. Asi se zarazíte, sdílet aplikaci? Že by Samsung ignoroval politiku Google, že k instalačním balíčkům APK se člověk ani nemá dostat? Kdepak, celé sdílení je jen možnost odeslat odkaz na internet třeba emailem.
Abych zjistil, proč TouchWiz bouří tolik emocí, otevřel jsem si Nastavení. Jsem zvyklý na jeden sloupec, do kterého jsou seskupeny všechny volby. S4 Zoom ale možnosti rozdělil do čtyř karet. První z nich jsou připojení. Kromě obligátních menu pro Wi-Fi nebo Bluetooth tu potkáte i prepínač NFC nebo specialitu S Beam. Ta má sloužit k rychlému sdílení mezi telefony. Třeba máte otevřený obrázek v galerii, přiložíte telefony s NFC a Wi-Fi Direct zády k sobě a už se data přenáší. Jenže jen jedním směrem. Zatímco z LG do S4 Zoomu se obrázek během chvilky zkopíroval, opačným směrem transport otevřel Google Play na hledání aplikace, kterou LG nenašlo a stejné chování se projevilo i u Xiaomi Mi2A. Tolik ke kompatibilitě, více telefonů s NFC se bohužel v mě přítomnosti neobjevilo. Multimediálním rodinám je určena podpora DLNA a zrcadlení obrazovky.
Více k obrazu svému tohoto hybrida upravíte v kartě Toto zařízení. Např. Zobrazení je zajímavá položka. Přeskočme volby rotace displeje nebo nastavení automatického jasu, zábavnější jsou volby stylu písma v až pěti velikostech. V dalších nastaveních najdete lék proti skleróze bránící jistotě ovládání senzorových tlačítek, stačí nastavit délku jejich podsvícení na vždy zapnuto. Nastavení zvuku nijak výjimečné není, pro někoho může být zajímavé povolení Režimu domácí obrazovky. Pokud vám bude prostředí příliš složité, stačí zapnout a sledovat: ikony se nafouknou, seznam aplikaci zeštíhlí a kdokoli uvyklý na Android se přestane orientovat. K dispozici je i několik režimů provozu. V jednom můžete blokovat upozornění, aby od vás nečekal telefon každou chvíli pozornost, v režimu vozidla se častěji setkáte s upozorněním hlasem. A samozřejmě úsporný, který zpomalí procesor, sníží jas a vypne vibrační zpětnou vazbu.
TouchWiz ale stále šlapal na pumpičku a nafukoval S4 Zoom o další a další funkce. Třídění hovoru (blacklist), chování při čekajícím hovoru, opakované vytáčení, zvýšení hlasitosti v kapse, tóny vyzvánění a tím seznam zdaleka nekončí. Na druhou stranu nic, co bychom neznali nebo využili. V tomto ohledu mi prostředí připomnělo Microsoft Word – očekávané funkce umí, ale o většině ostatních funkcích nevíme, protože je z 80% nepotřebujeme. Třetí karta slouží k přehledu nad uživatelskými účty, kde zaráží snad jen „Účet Samsung account“, kterému se nevyhnete, pokud budete mít chuť vyzkoušet i aplikace pro tuto značku jedinečné. Účtů zřejmě není nikdy dost. Čtvrtá a poslední karta Další spojuje vše, co se jinam nehodilo. Datum, úložiště nebo baterie bydlí právě tady.
Samostatně jsem si vyčlenil ovládání gesty, hlasem či v inerakci s kamerkou. Jaká gesta můžete telefonu ukázat? Kromě neslušných, která Samsung se stoickým klidem ignoruje, můžete místo pinch-to-zoom stisknout v galerii dva body a přibližovat či oddalovat nakláněním celého telefonu. Nebo posunete ikonu na jinou plochu, pokud při podržení máchnete telefonem do strany. Na jednu stranu se má invence chválit, v tomto případě jsem měl spíš dojem, že chtěl výrobce představit novinky za každou cenu. Zkoušel jsem vytvořit screenshot přejetím displeje hranou dlaně a neuspěl – jedno z malá praktických gest a nic se nestalo.
S hlasovým ovládáním si užijete příjemnější chvilky. Pocit moci, když na přehrávač hudby zakřičíte next a on poslušně přejde o skladbu dál, je opojný. S alespoň minimální znalostí angličtiny dokážete základní povely, neb ty jsou jednoduché a ve většině případů jednoslabičné.
Všechny tyto aplikace a funkce si vyžádaly patřičný kus místa v paměti telefonu. Telefon si v katalogu píše do kolonky hodnotu 8 GB, ale asi tušíte, že realita tak růžová nebude, pokud nainstalujete základní aplikace Samsungu, zbude vám volná víceméně polovina.
Jak jsem si po dobu testování na TouchWiz zvyknul? Stranou grafiky, která se ani po třech týdnech neokoukala, jsem si oblíbil notifikační roletku. Kombinace tmavého pozadí a fosforeskující zelené je přehledná na první pohled a snadno se ovládá. Oceňuju toto rozhraní za to, že přidává spoustu funkcí, které by nahradila jen mračna aplikací, které bych hledal snad měsíce. Zároveň jsem však zjistil, že není všechno zlato, co se třpytí a některé vychytávky fungují jen částečně, případně za velmi specifických podmínek.
Telefonování a zprávy: dědí to lepší
Může v dnešní době chytrý telefon ještě něčím překvapit, co se hovorů či esemesek týče? Přestože bych nepodepsal větu, že všechno už bylo objeveno, zaštícení zpráv a telefonování je u S4 Zoom řešeno klasickou cestou, od které odbočují jen návaznosti na funkce TouchWiz.
Kontakty se synchronizují s cloudovými službami, navíc je snad jen zobrazení ikony, ke kterým službám je vizitka uložena. Na první pohled tak poznáte, jestli píšete kolegovi z práce přes Exchange, nebo voláte hasičům, jejichž číslo znáte tak dobře, že nebylo třeba ho synchronizovat s Google účtem.
V kontaktech je možné vyhledávat postupným psaním ať už jména, čísla, nebo kteréhokoli jiného údaje. K tomu slouží samozřejmě klávesnice, její modifikace v Samsungu mě ale příliš nenadchla. Je veskrze klasická, jen dvě chybky ji nominují na seznam aplikací k nahrazení. Prvně, klávesa pro nastavení je hned vedle mezerníku, tedy na místě, kde raději vidím čárku. Tu sice můžete napsat podržením tečky a klepnutím na kýžené interpunkční znaménko, ale není to tak pohodlné. Podstatnějším nešvarem je psaní symbolů. Zatímco většina telefonů každému písmenu přiřazuje tu zavináč, tu dolar na dlouhý stisk klávesy, u S4 Zoomu můžete jedině přes klávesnici symbolů.
Místo vyhledávání si můžete vytvořit vlastní seznam oblíbených kontaktů se svou vlastní záložkou, hned vedle skupin kontaktů. Mezi nimi je jich pár připravených, preferujete-li vlastní, není problém. Jsem rád, že Samsung sloučil alespoň na oko aplikaci kontaktů s telefonem. Některé značky vzájemný přechod neusnadňují.
Zprávy na první pohled revoluční přínos nepřipravily, přesto mají pár schopností, které odlišují Samsung z davu. Základní rozhraní je přehledné a na první pohled se vyznáte, kam psát příjemce a kam zprávu. Že jde S4 Zoom na konverzace vychytraleji, zjistíte hned po klepnutí na pole zadávání – klávesnice automaticky navrhne slova ahoj a dobrý. Málem jsem se díky tomu odnaučil zdravit slovem čau. Rozhovory se samozřejmě řadí do konverzací, do samostatných zpráv můžete přiložit snímek, předmět nebo vložit smajlík, ke kterým telefon podává i krátké vysvětlení. Třeba :-! znamená “noha v puse”. U ostatních už je význam srozumitelnější, ale nerad bych čtenáře ochudil o takové perly.
Abych jen nešťouchal do bolavějších míst, musím zmínit dvě funkce, které bych rád naučil i svůj telefon. První, překlad, sice nahradit dokážu, ale mít možnost přeskočit mezikrok v podobě programu třetí strany nebo prohlížeče bych ocenil. Druhým vylepšením je možnost odeslat zprávu v zadaném čase. Poslat kamarádovi upomínku deset minut před možností reagovat zapadne ve sklerotické mysli hůř, než alarm půl dne předem.
Hudební a video přehrávač: na hudební frontě klid
O hudbě v telefonech Samsung jsem zatím slyšel jen v dobrém, především díky funkci Hudební ráj, která umí vytvářet playlisty podle nálad. Kladete-li si často otázku, čím své sluchové orgány budete trápit, tímto způsobem generované seznamy skladeb ulehčí spoustu času rolování knihovnou. Samozřejmě aplikace není všemocná a sem tam se utne, ale nic nebrání posunout se o jednu píseň dál a naladit melodii bližší duševnímu rozpoložení. Svou náladu volíte na čtvercovém poli, který na osách udává intenzitu v kategoriích vzrušivosti, klidu, vášně a veselí. Samsung tak malinko přehlíží negativní emoce, ale věřím, že to myslí dobře. Pokud se vracíte s troškou vzteku či rozmrzelosti a svůj song najdete pod políčkem “vzrušující”, nedá to a třeba se ironicky uchechtnete a pobavíte se aspoň na účet svého mobilu.
Po navázání přátelství s hudebním rájem mě ostatní vymoženosti aplikace Hudba nechaly klidným. Zkrátka nepředstavily žádné nové funkce a program se odporoučel do anonymní šedi. Umí zobrazit knihovnu médií podle skladeb, alb, interpretů, žánrů, složeb, roku vzniku a skladatele, nebo připravit playlisty na základě statistiky nejčastěji přehrávaných, posledně přehraných nebo posledně přidaných titulů, což je dávno známá klasika.
V menu jsem našel i vzácné funkce, jako pustit si píseň zrychleně/zpomaleně, ale k čemu se má takový efekt hodit? Užitečnější mohou být ekvalizéry skryté pod položkou SoundAlive. Na výběr jich je nemálo, od jazzu po kavárnu. Nutno říci, že zvuk ovlivňují podstatně, dokonce tak, že při výběru ekvalizéru koncertní síň Samsung přimíchá křičící publikum. Mimochodem, ani tady si překladatel neodpustil bombónek, když do výběru zařadil “efekt zesilovače”. Buď má značnou díru ve vzdělání, nebo při lokalizaci nebylo známo, že všechny efekty simulují zesilovač.
Přehrávač se chlubí i funkcí AdaptSound, která si klade za cíl přizpůsobit zvukový výstup ve sluchátkách schopnostem uší. Je k tomu třeba projít testem, jaké zvuky dokážete vnímat – probíhá to tak, že posloucháte pípání a v několika krocích odpovídáte, jestli zvuk slyšíte či ne. Pípání se ozývá v různých výškách i hlasitostech, po posledním kole S4 Zoom ukáže, jakým způsobem bude zvuk modulovat. Buď mám takřka dokonalý sluch, že nebylo třeba nic měnit, nebo se naopak nemám čím chlubit a ve výsledku jsem nepoznal rozdíl mezi původní a pozměněnou akustikou. Snad audiofilové odpustí, že nejsem schopen pouštět se do komplikovanějších závěrů.
Přehrávač by měl umět zobrazit i texty, na mé sbírce písniček všemožných žánrů se ale nechytil. Na karaoke si tedy Samsung netroufá. Bohužel si do žákovské knížky nenapíše dobrou známku ani za zpracování metadat písní. Že nemáte k mp3 přilepené obrázky bookletů? Nečekejte, že je v S4 Zoom přidáte nebo že by to za vás udělal samotný výrobce, tak jako u některých konkurenčních zařízení.
Přehrávač má ale i vlastnosti, pro které jiná než milá slova nenajdu. Zdraví poděkuje za možnost sjednotit hlasitost písní, když přestane trpět za šok při přechodu ze skladby nahrané potichu na ohlušující záznam třeba z koncertu. Taková maličkost a jak se může hodit. Kdybych měl přehrávač hudby shrnout do jedné věty, je to obyčejná aplikace s bonusem v podobě jedné či dvou šikovných funkcí.
Stejná slova patří i přehrávači videí. Na první pohled zaujme, že seznam dostupných záznamů neukazuje staticky, ale se sníženým frameratem začne film rovnou přehrávat v miniaturních náhledech a v nehybném okénku navrhne poslední přehrávaný soubor. Jinak už ovlivníte jen metodiku, na jejímž základě se postaví videa do fronty. A co že je tím bonusem ve videopřehrávači? Otevření filmu v plovoucím okně kdekoli na displeji. Takto otevřený rámec překryje jedině notifikační lišta, dokonce ani YouTube souboj nevyhrálo. Můžete proto sledovat akční film a jako soundtrack si pustit Céline Dion.
Bonusové aplikace: obrňte se trpělivostí
Pokud srdcem telefonu má být fotoaparát, je potřeba k němu nabídnout i dostatečnou oporu v aplikacích. Ty se stahují z vlastního obchodu Samsungu, bohužel však dosti pomalu, za dobrých podmínek jsem na Wi-Fi dosáhnul na 200 kB/s. Asi tušíte, že stáhnutí 40 MB pro Fotoalbum není úkon, který bleskově vyřídíte i na výletu a stahovat cca 140 MB editoru videa zabralo bolavé 4 hodiny. Vůbec mi vadí, když je třeba všechny ukázkové aplikace stahovat, mnohem logičtější je do telefonu umístit předem a umožnit jejich odinstalování. Potom by to nevypadalo, že si přečtete návod k použití, čtvrt hodiny aplikaci kopírujete do telefonu a pak zjistíte, že vlastně tak šikovná není. Každý widget na ploše vede v prvním kroku na Samsung Apps a jen nejjednodušší aplikace jako S plánovač dostanete coby součást balení. Jaké bonusy máte k dispozici?
Doporučené fotografie jsou mixem map a sdílení fotek. Dalo by se říci, že podobně jako StreetView nabízí kontinuální tunely vytaperované fotografiemi. Konečně vzato tato funkce nijak převratná není, osloví spíše množstvím fotografií, které spokuje. Minimálně pro Prahu. První pohled z ptačí perspektivy předhodil přibližně dvacet fotografií, ale že stejné počty získám, i když zazoomuju “na pětník”, jsem nečekal.
Editace videa je program, který mi pil krev. První zdvižené obočí způsobila jeho velikost. Abych na Samsung nebyl pes, pravil jsem si, že grafika vždycky zabere spoustu místa a že to editoru odpustím. Ale že první věc, kterou budu muset udělat, je stažení dalších, asi 20 MB velikých balíků pro jednotlivé šablony videoklipů? Podraz! A to zdaleka není jediná šílenost, které se vývojáři dopustili. Nepodařilo se mi přidat k videu vlastní hudbu, na výběr jsou jen filmy a obrázky. Alespoň, že texty v předpřipravených obrázcích měnit lze. Ale že mi S4 Zoom ohlásil, že video z vlastní produkce označí jako neplatný formát? Kdyby Samsung zaplnil paměť nějakou hrou, udělal by líp.
Fotopříběh – Ve snaze co nejvíce zautomatizovat výstup z fotoaparátu a masově ho produkovat, připravil Samsung aplikaci Fotopříběh. Ta slouží k přípravě digitálních fotoalb z vybraných fotek, ke kterým automaticky přiřadí informace z tagů, jako je datum nebo místo pořízení. Tuto kompilaci pak fotostory zasadí do grafického schématu. V “knížce” se objevují třeba šestiúhelníkové výřezy. Více, než volbou z předem připravených témat album měnit nemůžete a stejně tak, jako může vzniknout efektníkoláž, můžete spatřit uřezané hlavy i jiné části těla, protože nelze upravit, která část snímky se ořízne.
Na pomezí hry a nástroje se nachází aplikace Paper Artist. Jejím prostřednictvím lze upravovat obrázky uložené v telefonu. K dispozici je skoro neuvěřitelné množství filtrů a jestli vzpomínáte na duplicity v předešlých kapitolách, potkáte je i zde. Některé efekty se opakují pod různými názvy. Pokud požadujete více než výrobu z klasické fotky novinový přetisk se zřetelně patrnými černými puntíky, aby tiskárna ušetřila za inkoust, můžete do grafiky zasáhnout i ručně pěti velikostmi štětce, tužky, gumy a přilepením rámečku. Toť vše, přesto je ale možné vytvořit prima pozadí na plochu během pár vteřin. Na seriózní nápravu fotografických artefaktů ale Paper Artist není.
WatchON je rozhraním mezi Androidem a Infraportem k ovládání domácí elektroniky. Set-top box, DVD nebo Blu-ray přehrávač i multimediální centrum se může stát sluhou vašich rozkazů, pokud uspějete v přehledném průvodci přidání zařízení. Vyberete značku, aplikace vyzkouší, která instukční sada funguje a už se objeví základní ovládací prvky. Velmi spartánsky, jen volume, přepínání kanálů a ztlumení zvuku, k zadání kanálu ručně už musíte vstoupit do menu a snadno se nedostanete ani k programu televize minut příštích.
Hlasité haló dříve budil digitální tlumočník S překladač, u kterého našinec ostrouhá, čeština v seznamu podporovaných jazyků není. Optimistická očekávání po překladači v LG Optimusu L9 II jsem od Samsungu čekal program, který zvládne vstřebat text v jakékoli podobě, nakonec jsem se musel vrátit ke skepsi bloudící okolo většiny aplikací výrobce. S překladač zvládá jen slova zadaná přes klávesnici či mikrofon, ke své funkci vyžaduje připojení k internetu a pokud byste využili balíček s vyšší kvalitou výslovnosti, připravte se na další download, v případě překladu mezi zjednodušenou čínštinou a angličtinou rovných 86 MB.
Větší zábava je s asistentem S Voice. Pokud se smíříte s provozem v angličtině a zapamatujete si pár příkazů, dokážete některé kroky ovládat hlasem. Nejpoužitelnější je tato komunikace s přehrávačem hudby, jinak většina dotazů, dokud se je nenaučíte, končí v prohlížeči. S Voice si též rád domýšlí, co jste chtěli říct a často mu k tipování stačí první dvě písmena.
Zvláště turistům je určena aplikace Trip Advisor. Pro cizince slouží k vytipování zajímavých lokalit v širokém okolí, což se projeví zvláště v atraktivnějších destinacích. Okruh vyhledávání se pohybuje v rozsahu 2,5 míle a památku je možné otevřít na mapě. Ale způsob, jak se na cílové místo dostat, už nezjistíte.
Fotoaparát: maminka byla mobil, ale kdo byl tatínek?
Konečně se dostáváme k tomu, proč bychom si měli S4 Zoom pořídit. 16 megapixelů, 10x optický zoom, tak by mohl vypadat sen každého, kdo touží po mobilním telefonu, kde pořizování fotek není jen doplňkovou funkcí. Předchůdce Galaxy Camera měl za účel postoupit s kvalitou momentek a jejich sdílení o stupínek výš. Nafotit a šup s tím na Facebook bylo nepsaným heslem starší generace. Od té doby se ale sdílení stalo prakticky povinnou součástí každé aplikace a S4 Zoom by proto rád bodoval spíše v oblasti kvality.
Pokud se mluví o profesionální fotografii, představím si výsledky bez šumu, s vysokou ostrostí, širokými možnosti manuálních úprav a rychlým ovládáním. Ne všechny body S4 Zoom zvládnul.
Fotoaparát můžete rychle spustit odkudkoli – stačí podržet pár vteřin spoušť fotoaparátu a už se vysune objektiv za doprovodu nezaměnitelného zvuku spolu s otevřením aplikace. Její základní rozhraní není nijak komplikované a k první fotce opravdu stačí jen mačkat spoušť. Hledáček je znázorněný čtvercem, který barvou značí, jak je zaostřeno. Červená, pokud se foťák nechytá, zelená, pokud je zaostřeno, drobná šipka uprostřed dolní strany vede na bohatý seznam rychlých efektů. Název některých z nich jasně dává na srozuměnou, k čemu slouží, u jiných je třeba trošku experimentovat. Nebo tušíte, co znamená filtr “mrzutý”? Naštěstí přesnějších jmen je většina, označené sépie či stupně šedi výklad nepotřebuje.
Pokud se rozhodnete, že vám automatika nestačí, zavítáte nejdříve do proužku po pravé straně, ve kterém přepínáte mezi natáčením, focením a režimy pro úpravy obou zmíněných způsobů snímání. Za komentáře “mazat se dá vždycky” Samsung nejdřívě natáčí a až potom se ptá, jestli dění stálo za zaznamenání – stačí tapnout na ikonu videokamerky a už se natáčí. Symbol fotoaparátu pak slouží přesně, jak byste čekali, jako spoušť. Tato duplicita je S4 Zoom všeobecně vlastní.
Jako spoušť slouží jak ikona na displeji, tak hardwarová spoušť. Výběr máme rádi, z této dvojice však zvítězilo vcelku pochopitelně manuální mačkání tlačítka, díky kterému se dá namáčknutím pohodlně ostřit. Co se využívání týče, rovněž jsou k dispozici dva ovládací prvky. Za prvé tlačítka na dotykovém displeji, za druhé kroužek okolo objektivu. Tady už je volba složitější a po celou dobu testování jsem s ní bojoval. Mechanismus přibližování je čistě elektronický a nemá proto nic společného s ovládáním známého ze zrcadlovek. Kroužek musíte chápat jako hlas, který zoomu přikazuje. Chcete-li si objekt přitáhnout, zakroutíte objektivem a vnitřními pochody se k optice dostane, že pán poručil přiblížit. Tato reakce má ale daleko k rychlosti i citlivosti. V reálných podmínkách proto nejčastěji zazoomujete víc, než potřebujete a musíte provést patřičnou korekci. Proto jsem čím dál častěji začal používat právě dotyková tlačítka na displeji, která se chovají mnohem přesněji a kroužek degradují takřka na efektní, ač nadbytečnou hračku.
Zpátky k aplikaci. Levý proužek neslouží jen k ovládání zoomu, jeho prostřednictvím si můžete odskočit do galerie nebo přepnout z lepší optiky na přední kameru. Druhá šipka vysouvacího menu vedle je poměrně nenápadná, přitom právě v něm najdeme často používané volby jako vypínání blesku, ovládání hlasem nebo možnost snímky rovnou nasdílet. A až dalším proklikem lze měnit parametry, jako rozlišení nebo samospoušť.
Překvapivě to ale vůbec nevadí. U blesku bych sice ocenil drobnou ikonku na hlavní ploše, ale stále se nejedná o výraznější problém. Kvalitu nejčastěji používáte maximální a rovněž není důvod do ní významněji zasahovat. A samospoušť? Pro S4 Zoom naprostá zbytečnost, mnohem příjemnější je “zmáčknout” spoušť ústním pokynem.
K němu slouží několik rozkazů, třeba smile nebo cheese. Věřte nebo ne, “puberťácké” snímky “René, já a Rudolf” nafocené z délky ruky vypadají vedle výsledků pořízených zvučným “Capture!” o poznání lépe, už jen proto, že z větší vzdálenosti můžete zkusit využít i sílu xenonového blesku.
Všechny tyto zábavné funkce můžete použít ve třech režimech. První je automatický, kdy do výsledků nijak nezasahujete. Větší význam měl pro výrobce inteligentní. Nejsem si jist, kolik inteligence vyžaduje vybrat si předvolený režim podle okolních podmínek – nastavit noc, pokud chcete fotit ve tmě zvládne asi každý, kdo tuší, kterým směrem je třeba mobil otočit, aby nefotil jen autoportréty. Těchto předvoleb je množství větší než malé, při jejich sestavování softwarovou sekci Samsungu pravděpodobně pohltila idea, že je více lepší, než méně. Jinak si nedokážu vysvětlilt režimy pro snímání vodopádů, nebo zařazení přednastavení pro focení světelných stop a ohňostrojů vedle sebe. Nemáte pocit, že se duplicita u této S4 objevuje častěji, než je zdrávo?
Některé z režimů mají větší význam. Jejich seznam odstartuju třeba módem “Překrásná tvář”. Jeho první krok, detekce obličeje, už dech nevyrazí, významnější je následujcíí postprodukce. Nic vám nebrání si zůžit nos, vyretušovat pihy, nebo si zvětšit oči a vytvořit tak cokoli mezi modelkou a mimozemšťanem.
Nejlepší fotografie pod honosným názvem zlehčuje zachycení ideální fotografie až primitivní berličkou. V tomto režimu pořídíte 8 snímků, ze kterých ve výsledku zatrhnete, který z nich využijete dál.
Panoramatický režim netřeba vysvětlovat, přistupme proto k Nejlepšímu obličeji. Také máte rádi rodinné sešlosti, kdy se fotí celá rodina a ve fotoalbu pak minimálně jedna osoba hledí pánu Bohu do oken nebo mrká? Díky tomuto módu se nejlepší záběry na lodi složí do jedné fotografie, kde bude každý vypadat nejlépe. Minimálně nejlépe, jak je možné.
Speciální režim si zasloužily i děti, jeho funkce je mi záhadou. Údajně by měl telefon vydat zvuk, na který se dítko zaměří a v tu chvíli ho vyfotí. V mých rukách se choval jinak. Žádný zvuk nevydal a ač jsem podezříval jako viníka tichý režim, přepnutí na hlasitý profil nic nezměnilo. Po identifikaci dětského obličeje S4 Zoom pořídil pět fotografií. S focením mininek mnoho zkušeností nemám, ale nestačilo by jednoduše sekat jednu fotku za druhou po dobu stisku spouště?
Podobně je využitelný i režim akční snímek. Na fotografování rychle se pohybujících objektů je určený mód zastavené akce, tento je určený k sekvenčnímu záznamu pohybu. Po uvolnění spouště by na paměťové kartě měla zůstat fotka, na níž bude v jednom obrázku zaznamenaný pohyb zachycený v několika fázích. Důraz musím klást na slovo měla. Za prvé, pokud se focený objekt pohybuje směrem k vám či od vás, S4 nepozná, že se vůbec hýbe. Za druhé, pokud zabíráte jeden pohyb a v záběru se vám mihne cokoli jiného, máte smůlu, Zoom si s tím neporadí. A pokud byste náhodou všechny podmínky splnili, skončíte na tom, že jednotlivé snímky mají přibližně dvouvteřinovou prodlevu. Což sice špatně nezní, ale vyjmenujte z hlavy alespoň pět pohyblivých věcí, které udržíte v hledáčku po dobu deseti vteřin, aniž byste samotným telefonem pohnuli? Krátce jsem zahlédnul, jak si s tímto režim poradí nové Lumie a S4 Zoom může jen tiše závidět.
Animovaná fotografie je snímek scény, jejíž část je statická a část pohyblivá. Vy tak můžete vybrat, který díl skládačky necháte rozmazaný a který ostrý. U režimu Gumy bych mohl opakovat, že se dobrý nápad nepromítnul do použitelného celku. Funkce by měla z pěti zaznamenaných obrázků identifikovat pohyb a poté nabídnout, jestli se v kompletní fotografii má objevit. Ale k čemu to, když na některém snímku pohyb odhalí a na jiném ne? Ostatní méně objevné režimy jen vyjmenuji, za větší pozornost myslím nestojí: na šířku (na krajinky), úsvit, sníh, párty/uvnitř, sytý odstín, silueta, západ slunce, noc, ohňostroj, světelná stopa, makro a potraviny.
Po všech těchto vylepšeních S4 Zoom selhává v té nejdůležitější vlastnosti, kvalitě. Všechny režimy kamery nahradí aplikace, rozdíl mezi tímto telefonem a všemi ostatními mobily je optický zoom. Jeho použití ale výsledky degraduje, až si možná rozmyslíte, jestli ho používat, alespoň bez stativu. Samsung na svých oficiálních stránkách ve specifikacích stabilizace zmiňuje, jeho efekt na fotky při vícenásobném přiblížení už moc patrný není. Snažil jsem se maximální zoom využívat v příkladné poloze, lokty zapřené o tělo, úchop oběma rukama a přeci byl objekt na výsledném snímku rozmazaný.
Nenadchlo mě ani automatické vypnutí fotoaparátu, pokud dochází energie. Chápal bych, kdyby mi své vypnutí nabídnul a varoval mě, že se to baterce líbit nebude, ale na tvrdo mě odstřihnout je od telefonu nevychované. Celkově mi nezbývá než hodnotit foťoaparát negativně. Jeho výsledky by udělaly skvělý dojem u telefonů, které se sice snaží snímky zapůsobit, ale mají i jiné zbraně. Potenciál optického přiblížení ale S4 Zoom nevyužívá. Bohužel.
Zkušební fotky
Zkušební videa
Hardware a výkon, srovnání s konkurencí
Samsung Galaxy S4 Zoom je vybaven firemním čipsetem Exynos 4212, který je postavený na dvoujádrovém 1,5 GHz procesoru od ARM s jádry Cortex-A9 a grafikou Mali-400. Operační paměť RAM dosáhla na 1,5 GB RAM. Bude toto vše stačit? Jak si hybrid mezi mobilem a foťákem povede?
Jako první test přichází na řadu Vellamo přímo od Qualcommu, který obsahuje výbornou část testů zaměřenou na práci s HTML5, včetně testů načítání stránek, práce s Javascriptem, přehráváním videa v rámci webových stránek, zoomování či posun stránek. Tento test tedy bude vypovídající o schopnosti zařízení pracovat s webem jako takovým a jeho výsledky budou důležité pro ty z vás, kteří chcete své zařízení používat prioritně pro práci s internetem. Je záhodno poznamenat, že tyto testy se zaměřují na procesor daného zařízení, můžeme si poté tedy udělat obrázek o výkonnosti CPU části, jelikož je test poměrně komplexní.
| Sony Xperia Z Ultra | 2952 b |
| Sony Xperia Z1 | 2900 b |
| LG G2 | 2898 b |
| Samsung Galaxy Note 3 | 2880 b |
| Sony Xperia SP | 2492 b |
| HTC One | 2408 b |
| HTC One mini | 2269 b |
| Sony Xperia Z | 2167 b |
| LG Optimus L9 II | 2146 b |
| Samsung Galaxy S4 | 2089 b |
| Samsung Galaxy S4 Active | 2057 b |
| Samsung Galaxy S4 mini | 1985 b |
| Samsung Galaxy Mega | 1957 b |
| Sony Xperia T | 1910 b |
| Sony Xperia V | 1904 b |
| LG Optimus G | 1791 b |
| Sony Xperia L | 1797 b |
| Samsung Galaxy S4 Zoom | 1710 b |
| Samsung Galaxy S III | 1706 b |
| HTC Desire 500 | 1696 b |
| Huawei Ascend P6 | 1639 b |
| Huawei Ascend Mate | 1628 b |
| Huawei Honor 2 | 1572 b |
| Samsung Galaxy S II | 1552 b |
| Huawei Ascend D2 | 1426 b |
| Samsung Galaxy S II | 1410 b |
| LG Optimus L7 II | 1306 b |
| LG Optimus L5 II | 1294 b |
| Google Nexus 4 | 1280 b |
| Huawei Ascend G510 | 1247 b |
| Vodafone Smart III | 1215 b |
| Huawei Ascend Y300 | 1152 b |
| Alcatel OT X’Pop | 1032 b |
| Samsung Galaxy S | 551 b |
Ve Vellamo testu náš fotomobil S4 Zoom těsně předskočil loňskou stájovou loď Galaxy S III. To značí, že na tom není nový S4 Zoom vůbec špatně, na většinu práce ve webovém prohlížeči zcela postačí a nijak nezklame.
Druhým testem je novinka v podobě GFX Bench. Ta jako jediná aplikace z našeho standardizovaného testu přináší podporu napříč všemi předními mobilními platformami (Android, iOS a Windows Phone), takže si budeme moci udělat lepší obrázek, který ze systémů je jak daleko po stránce optimalizace. Používáme dvojici testů: Egypt HD a T-Rex HD, přičemž vždy bereme výsledky v režimu offscreen, kdy je rendering prováděn za pevně daných podmínek a na obrazovku zařízení se promítá pouze série náhledových obrázků pro vizuální kontrolu. Méně náročný test Egypt HD používá ve velké míře vertex a geometry shadery, soustředí se tedy primárně na stavbu jednotlivých 3D objektů. Dále jsou použity textury ve vysokém rozlišení, měkké stíny apod. Celý test je renderován v 1080p. Složitější T-Rex HD kromě výše zmíněných efektů přidává taktéž dost náročný parallax mapping pro zvýšení plastičnosti povrchu, tak jako Motion Blur, který má na starosti rozmazání obrazu při pohybu. Kromě měkkých stínů v T-Rex HD najdeme taktéž stíny dynamické.
| Egypt HD | |
| Samsung Galaxy Note 3 | 69 fps |
| Sony Xperia Z1 | 61 fps |
| Sony Xperia Z Ultra | 60 fps |
| LG G2 | 55 fps |
| Samsung Galaxy S4 | 41 fps |
| HTC One | 40 fps |
| Sony Xperia Z | 37 fps |
| Apple iPhone 5 | 29 fps |
| Apple iPhone 5C | 29 fps |
| LG Nexus 4 | 26 fps |
| Samsung Galaxy S4 Zoom | 16 fps |
| HTC One mini | 15 fps |
| Sony Xperia T | 14 fps |
| Huawei Ascend P6 | 13 fps |
| LG Optimus L9 II | 13 fps |
| Samsung Galaxy S II | 11 fps |
| T-Rex HD | |
| Samsung Galaxy Note 3 | 26 fps |
| Sony Xperia Z1 | 23 fps |
| Sony Xperia Z Ultra | 23 fps |
| LG G2 | 22 fps |
| LG Nexus 4 | 15 fps |
| HTC One | 15 fps |
| Samsung Galaxy S4 | 15 fps |
| Sony Xperia Z | 14 fps |
| Apple iPhone 5 | 6,5 fps |
| Apple iPhone 5C | 6,5 fps |
| HTC One mini | 5,6 fps |
| LG Optimus L9 II | 5 fps |
| Sony Xperia T | 4,5 fps |
| Huawei Ascend P6 | 4,3 fps |
| Samsung Galaxy S4 Zoom | 4 fps |
| Samsung Galaxy S II | 2,7 fps |
Ve velmi náročném testu GFX Bench skončil Galaxy S4 Zoom v první případě na velmi slušném 6. místě od konce, ve druhé případě pak téměř na samém dně, těsně předskočil jen dřívější vlajkovou loď Galaxy S II. Tento test je však velmi náročný a projdou jím jen skutečně hardwarově dobře stavěné smartphony, kterým S4 Zoom, i když ve druhém případě s hodně odřenýma ušima, ještě je. Na hraní všech výkonově náročnějších her s plnými grafickými detaily to sice nebude, ale se šputěním by problém neměl jen tak nastat.
Posledním, třetím testem, je 3D Mark coby letitá klasika z PC scény, která prověřuje grafický výkon zařízení. Výsledek v rámci testu Ice Storm, který je jako jediný přístupný i na ARM procesory, je přímo porovnatelný s výsledkem, který vám dá váš stolní počítač a notebook. Zkuste si tedy tento test na svém počítači a zjistíte, o kolik že je vlastně v této recenzi testované zařízení, případně váš mobil, méně či více výkonný než klasické PC, které vlastníte. Testy provádíme ve dvou možnostech testu. Ice Storm renderuje veškerou grafiku v rozlišení 1280×720, používá normální kvalitu textur a normální post-processing. Extreme verze renderuje grafiku v rozlišení 1920×1080, textury používá ve vysokém rozlišení a taktéž je zde použité vysoké nastavení post-processingu. Unlimited verze vynechává dopad rozlišení displeje, vertikální synchronizace a dalších aspektů pro vyobrazení výsledného čísla, bez ovlivnění vlivů mimo CPU, GPU a RAM. Jedná se tedy o výsledek vyjádřený na úrovni hardwaru, bez okolních vlivů.
Výsledky z 3D Marku ukazují, že S4 Zoom v žádném případě nedostojí svému slavnému jménu vzatému od původního S4 modelu. Jiný, slabší hardware znamená nekompromisní snížení výkonu na úroveň lehce nad loňským modelem Galaxy S III. Není to sice špatné, S III je stále poměrně hardwarově silný stroj, ovšem výrobce zde chtěl zkrátka ušetřit. Nečekejte, že S4 Zoom = S4.
Organizační funkce a datové funkce
Místo obligátního kalendáře Samsung sází na vlastní produkci, začínající na písmeno S. Na nové prostředí si možná chvilku budete zvykat, na rozdíl od sytých barev TouchWiz S plánovač a S poznámka vypadají spíše jak z pergamenu. Nijak moderně to nevypadá a pokud se v naší recenzi David u organizačních funkcí v případě Galaxy Note 3 rozplýval, potenciál S4 Zoomu mi nezaimponoval.
Ne, že by S plánovač neuměl více než klasika, v tom mu křivdit nemůžu, dokáže i takové divy, jako nastavit si status po dobu uložené události, můžete přizvat účastníky k akci, dokonce i přilepit k záznamu obrázek. Za rozšíření do čistého Androidu bych hlasoval i u rozšíření typů opakování, třeba výstraha každých 14 dní mi jinde chybí.
Jenže co mohlo dobře fungovat na 5,7” displeji se na 4,3” displeji s rozlišením qHD poněkud ztrácí. Půlku displeje ukousne klávesnice, rozhraní místem také příliš nešetří a možná se i přistihnete, že na ony chytřejší funkce ani nezabrousíte, protože jednoduše nejsou po ruce a jedinou praktickou funkcí pro vás bude postraní lišta s rychlým přepínáním zobrazení od ročního po denní kalendář či seznam agendy a úkolů.
Poznámka je mnohem jednodušší kousek software, přesně tak, jak se na náčrtník hodí. Použití je proto stejně svižné, jako praktické – otevřít S poznámku, naťukat text na klávesnici či v režimu ruční kresby a uložit. Informace můžete zaznamenat i na klasický záznamník, jehož funkcionalita se smrskla skutečně jen na to nejnutnější. Nahrát, uložit, ukázat nahrávky.
Možnosti konektivity jsem už částečně naznačil, přehlednější popis snad neuškodí. S4 Zoom k plné palbě chybí snad jen LTE. Mobilní data přes infrastrukturu operátorů přesunete nejrychleji přes HSPA+ do maximální rychlosti 21 Mb/s pro download a 5,7 Mb/s pro upload, nechybí samozřejmě 3G, EDGE a GSM. Čtyři standardy a, b, g, n splňuje Wi-Fi v pásmu 2,4 i 5 GHz, pod Androidem 4.2 nemůže chybět ani přímé připojení.
Na kratší vzdálenosti využijete Bluetooth 4.0, na dotek máte k dispozici NFC. Data lze přenést i po kabelu microUSB, třeba do televize, pokud podporuje DLNA. Uvítal bych režim mass storage, na přenášení fotak je mnohem rychlejší než MTP, s něčím tak rozšířeným se ale pomalu loučím a oprašuji čtečku karet.
Zhodnocení Samsungu Galaxy S4 Zoom
Samsung Galaxy S4 měl být telefonem, který sloučí kompaktní fotoaparát s chytrým telefonem. Jenže místo toho, aby zdědil od obou rodičů to lepší, výsledný mix budí dojem kočkopsa, který sice zdědil optický zoom i Android, ale nedokázal zjistit, jak se jeho poloviny mají domluvit.
Fotoaparát tak možná neurazí, ale ani nenadchne a nevyhnete se myšlence, jestli by nebylo lepší pořídit kompakt a mobil odděleně. Ač nejsem prorok, bojím se, že tento hybrid je přežitkem a způsoby, jak naučit kapesní zařízení fotit povedou jinými cestami.
I tak ale musím ocenit Samsung, že se do této kuriozity pustil, ba co víc, vytrval. Považuji to za symbol, že i neokoukaný stroj lze pustit do prodeje a produkty této značky nemusí ustrnout tak, jak recyklované logo S4 vehementně tvrdí. Nic to však nemění na tom, že S4 Zoom je jen koncept, který nenahradí ani fotoaparát, ani telefon.
| Co se nám líbí? | Co se nám nelíbí? |
 nápad a potenciál |  slabší kvalita fotek |
| funkce nadstavby TouchWiz | hmotnost a rozměry |
| xenonový blesk | indikace senzorových tlačítek |
