Loňský model P8 Lite byl naprostým bestsellerem. Čínský výrobce dokázal prodat přes 10 milionů kusů tohoto “odlehčeného” modelu, čímž nejen překonal samotnou vlajkovou loď P8, ale dokonce tím stanovil i svůj nový prodejní rekord. Letošní model P9 Lite tedy právem patří mezi nejočekávanější telefony. Dnešní recenze prozradí, zda se Huawei povedlo loňský úspěch zopakovat.
Nový Huawei P9 Lite je v mnohém tolik podobný vlajkovému modelu P9 a přitom tak odlišný. Má podobný design a přitom se místo celokovového těla budete muset spokojit “jen” s kovovým rámem a polykarbonátovými zády. Přináší na oko stejné prostředí a přitom postrádá například vychytávky s ovládáním telefonu pohybem nebo má jen zlomkový výpočetní výkon. A tak bychom mohli pokračovat i dále. Vzhledem k poloviční ceně oproti klasické “pédevítce” však nepůjde o to, co u Lite modelu chybí, ale co z opravdu důležitých vlastností naopak nechybí.
Konstrukce | kovový rám + polykarbonát, 146 x 73 x 7,5 mm, 147 g |
---|---|
Displej | 5,2″, IPS LCD, 1920 x 1080 px, jemnost 423 ppi |
Operační systém | Android 6.0 Marshmallow + EMUI 4.1 |
Procesor | 8 jádrový, 2,0 GHz, Huawei Kirin 650 |
Paměť | 2 GB RAM, úložiště 16 GB + microSD karty (až 128 GB) |
Fotoaparát | 13 Mpx, blesk, Full HD video + přední 8 Mpx |
LTE | 800, 900, 1800, 2100, 2600 MHz |
Technologie | hybridní dual SIM, Bluetooth 4.1, NFC, Wi-Fi, GPS, čtečka otisků |
Baterie | 3000 mAh |
Cena a dostupnost | 7 499 Kč, květen 2016 |
Chytrý telefon Huawei P9 Lite si můžete zakoupit na eshopu smarty.cz.
Na pohled ještě možná vypadají oba modely, P9 a P9 Lite, téměř stejně. Při bližším prozkoumání však rychle zjistíme, že odlehčený model Lite nahrazuje celokovové tělo za kombinaci kovového rámu + polykarbonátových zad. Je to jeden z větších kompromisů, prakticky mi ale vlastně vůbec nevadí. Vzhled telefonu zůstává i přes použití lacinějšího materiálu prvotřídní, stejně tak konstrukční zpracování. Díky “unibody” konstrukci, kdy uživatel nemá možnost odstranit zadní kryt a dostat se tak například baterii, je celé tělo telefonu velmi pevné a nijak se neprohýbá ani nevydává žádné nepříjemné zvuky.
Pokud jde o to, jak Huawei P9 Lite padne do ruky, taktéž nemám žádný důvod cokoliv vytýkat. Kovové i “plastové” hrany stále velmi tenkého 7,5 mm těla jsou lehce zaoblené, takže neřežou do ruky, přitom se smartphone velmi dobře drží, snadno ovládá a ani z jedné ruky neklouže. Mnozí pak možná ještě ocení jednoruční režim (stačí přejet po spodní liště tlačítek do strany) pro ještě jednodušší ovládání v jedné ruce. Pro někoho už přeci jen může být telefon s 5,2 palcovým displejem větším oříškem. Zvyknout se dá, ale stejně někdy přijde jednoruční režim vhod.
Nebudu rozebírat všechny odlišnosti mezi jednotlivými sesterskými modely, ale minimálně nad ochranným sklem bych se pozastavit měl. Výrobce totiž u P9 Lite překvapivě nahradil odolné krycí sklo Gorilla Glass 3 za obyčejné ochranné sklo neznámé výroby. Možná to má ale co dočinění s tím, že stejně jako u předchůdce i letošní model dostává rovnou z výroby nalepenou fólii. Ta displej ochrání před menšími škrábanci, na druhou stranu případnému prasknutí asi těžko zabrání, navíc opět zhoršuje kvality samotného displeje. Pokud nechcete mít neustále upatlaný displej, počítejte s investicí do kvalitnější fólie nebo tvrzeného skla.
Za co si ale bezesporu u Huawei zaslouží pochvalu, je použití doslova stejné čtečky otisků prstů u P9 Lite jako u vlajkového modelu P9. Paradoxně u levnějšího modelu se mi však používala prakticky lépe. Není totiž tolik zapuštěná a navíc její okraje už tentokrát ani trochu neřežou. Co se týče rychlosti a přesnosti, je nepřekvapivě naprosto stejná. Navíc nechybí ani všechny chytré způsoby pro snadnější ovládání telefonu – se čtečkou tak můžete telefon nejen odemykat, ale také jednoduše přejetím odshora dolů stáhnout notifikační lištu, přiložením prstu zastavit budík nebo stejným způsobem i fotit selfie. Je to velmi návykové.
Displej P9 Lite nepatrně narostl oproti modelu P8 Lite o 0,2 palce, výrazně však došlo k nárůstu rozlišení z HD (1280 x 720 px) na Full HD (1920 x 1080 px). Jemnost obrazovky tak poskočila na výtečných 423 ppi. Při pohledu na tabulky tak nyní odlehčený model disponuje de facto stejnými parametry jako samotný vlajkový model P9. Prakticky ovšem displeje stejné nejsou, stačí oba telefony položit vele sebe a rozdíl jedné třídy je postřehnutelný.
Pokud ale budeme porovnávat s předchůdcem, Huawei P9 Lite je jasným vítězem – obraz je nyní výrazně ostřejší, barvy jsou velmi syté a přitom stále přirozené a hlavně pak čitelnost na slunci se u nového modelu zlepšila (díky vyššímu jasu 450 cd oproti 353 cd u předchůdce). I přesto však můžete mít s čitelností displeje hlavně teď přes léto problémy, stejně tak nepotěší ani stále poměrně vysoká nejnižší úroveň jasu v noci – v naprosté tmě vám displej bude zbytečně vypalovat oči.
Asi nejvíc kontroverzním je na celém telefonu jeho systém. Nadstavba EMUI 4.1 (postavená na nejnovějším Androidu 6.0 Marshmallow) má totiž s čistým Androidem jen málo společného a některé uživatele tak může spolehlivě zmást. Například zapomeňte na klasické menu s aplikacemi – všechny můžete umístit pouze na plochy, popřípadě do vytvořených složek. Dále nemá své obdoby značně přepracované centrum s notifikacemi a rychlými ovladačemi – to proto, že se jedná o dvě rozdělené záložky, mezi kterými se musíte přepínat. Největší zmatek však může u neznalých uživatelů vyvolat neustále se hlásící systém, který odhaluje příliš vysokou spotřebu u aplikací nebo se ptá na každé oprávnění. Je tak skoro lepší věnovat nějakou tu hodinku a v nastavení vše důkladně odsouhlasit nebo zamítnout.
Systém jako takový se ale jinak povedl. P9 Lite je při každodenním používání stále velmi rychlý, ať už jde o spouštění aplikací nebo přecházení mezi nimi, vše zpravidla probíhá bez sebemenšího zaškobrtnutí. Je otázkou, zda si telefon udrží výbornou kondici třeba i po několika měsících, každopádně ale můžete kdykoliv použít speciální aplikaci Správce telefonu pro rychlou a snadnou optimalizaci systému. Velmi slušný výkon zajišťuje osmijádrový procesor Huawei Kirin 650 doplněný o 2 GB RAM paměti, což je v říši Androidu nutný základ. Slabší je jen grafický čip, kvůli kterému můžete zapomenout na některé propracovanější herní tituly, např. Dead Trigger 2 nebo Need For Speed No Limits, kde už grafika zkrátka nestíhá. U běžných her se ovšem obávat nemusíte. Stejně tak ani nepříjemné přehřívání čipsetu není na pořadu dne.
Prostředí u P9 Lite a P9 vypadá prakticky stejně, zdání ovšem klame. Ve skutečnosti samozřejmě levnější model postrádá některé pokročilejší funkce – zejména pokud jde o možnosti ovládání telefonu pohybem. Využít můžete jen ztlumení zařízení převrácením, naopak chybí například ztišení vyzvánění po zvednutí telefonu do ruky, automatické přijmutí hovoru zvednutím k uchu a další. Jsou to detaily, které tak stále zůstávají výsadou spíše dražších kousků. Nepotěší ani silnější vibrační strojek, u kterého bohužel nelze nastavit intenzitu. Je tak skoro lepší vibrační zpětnou odezvu v systému úplně vypnout.
A co výdrž? Jedna z nejdůležitějších otázek každé recenze, na kterou však není nikdy jednoduché odpovědět. Huawei P9 Lite disponuje 3000 mAh baterií, což je více než u předchůdce, na druhou stranu zase přináší energeticky náročnější hardware (displej, možná i procesor a další). Suma sumárum, počítejte s každodenním dobíjením, pokud telefon používáte intenzivněji (denně surfuju 1-2 hodiny na internetu, mám zapnutou push notifikaci u poštovních účtů, prochatuju možná i půl hodinu, nebo ještě také protelefonuju téměř půl hodiny). Při střídmějším používáním se můžete dostat na dvoudenní výdrž, ale je to hodně na hraně. Spíše mi výdrž vycházela tak na 1,5 dne.
Pokud jde o následné nabíjení, oproti klasické P9 postrádá Lite verze jednak moderní USB-C konektor (zůstává tak stále u microUSB nabíječky), ale také ji chybí rychlonabíjení. Při praktickém testu trvalo nabíjení s dodávanou nabíječkou z 15 na 50 % něco málo přes 1 hodinu a z 15 na 100 % pak téměř 3 hodiny. Takže si pěkně počkáte.
Jedním z největších rozdílů mezi klasickou P9 a levnější P9 Lite je nahrazení unikátního duálního fotoaparátu “obyčejným” jedním hlavním fotoaparátem. Ten překvapivě disponuje stejně velkým fotografickým senzorem jako u loňského vlajkového modelu P8 (velikost snímače 1/3″), dokonce má i stejně velké pixely (1.12 µm) a stejnou světelnost objektivu (f/2.0). Nicméně o stejné řešení se nejedná – P8 používá snímač Sony IMX278 s optickou stabilizací obrazu (OIS), zatímco P9 Lite využívá služeb snímače Sony IMX217 a musí se obejít bez OIS.
Pro focení je připravena prakticky stejná fotoaplikace jako u letošního vlajkového modelu. Jednoduchým swipnutím do strany tak zprava vyjede nabídka s nastavením nebo z druhé strany možnost volby režimu, nechybí například praktické HDR, malování světlem (se kterým se Huawei vloni proslavil), manuální režim a mnoho dalších. Pro zaostření stačí kamkoliv na displeji jen ťuknout, následně pak můžete snímek ještě před vyfocením zesvětlit nebo ztmavit. Praktické také může být rychlé vyfocení snímku, pokud je telefon ještě zamknutý – stačí jen asi 1-2 vteřiny a po dvojitém stisknutí klávesy pro snížení hlasitosti dojde ke spuštění fotoaparátu a automatickému pořízení snímku, leč ostřejší snímky zpravidla pořídíte při klasickém focení.
Pokud tedy chcete fotit co nejhezčí snímky, rozhodně foťte v klasickém režimu a hlavně přes den. Během slunečných letních dnů dokáže P9 Lite pořizovat kvalitní snímky, které jsou celkem ostré a mají přirozené barvy. Vynikající jsou zejména makro snímky. Pokud ale počasí tolik nepřeje, kvalita jde viditelně dolů – začínají se ztrácet detaily, objevuje se šum a občas také přepaly. Vše je krásně vidět u nočních snímků. Fotoaparát i přesto dokáže většinou vyprodukovat takové snímky, které v dané cenové relaci patří stále k tomu lepšímu. Na P9 ani P8 to není, stejně tak nejde ani o slabé místo telefonu.
Huawei P9 Lite prošel naším redakčním testem víceméně bez větších šrámů. Vytknout můžeme opravdu jen některé detaily, jako například pomalejší nabíjení, pro nenáročné uživatele zbytečně složitý a od klasického Androidu příliš odlišný systém či slabší grafiku pro propracovanější herní tituly. To jsou ale všechno věci, které u smartphonu za 7 500 korun tolik nevadí. Naopak velmi potěší pohledný design a kvalitní zpracování, odladěné prostředí, obstojný “jednoočkový” fotoaparát, vylepšená čtečka otisků prstů či slušná výdrž baterie. Podle nás bude Huawei i letos se svým “odlehčeným” modelem inspirovaným vlajkovou lodí bodovat.
Jeho konkurencí bude “z vlastní stáje” velmi populární Honor 7 (recenze), který za zhruba 9 tisíc korun přináší celokovové tělo, vyšší výkon, lepší fotoaparát či rychlonabíjení, ovšem v tlustším a těžším těle. Další možností je naopak levnější Honor 5X (recenze), který za zhruba 7 tisíc korun nabízí taktéž celokovové tělo, ovšem současně při větším 5,5″ displeji, což už může být pro někoho příliš. U jiných výrobců pak podobný model přináší Samsung, jeho Galaxy A5 (2016) (recenze) však stojí 10 tisíc korun, leč disponuje luxusnějším skleněno-kovovým tělem, Super AMOLED displejem, lepším fotoaparátem s OIS či rychlonabíjením.
Zajímavé je také srovnání testovaného Huawei P9 Lite s předchůdcem Huawei P8 Lite (recenze), který za pouhých 5500 korun nemá kovový rám, chybí mu čtečka otisků prstů a horší je u něj displej i fotoaparát. Ale vyplatí se vám ušetřit pouhé 2 tisíce korun? Nejspíše ne. Naopak loňský vlajkový model Huawei P8 (recenze) přináší za 10 tisíc korun (tedy příplatek asi 2500 korun) rovnou celokovové a ještě tenčí tělo, vyšší celkový výkon, o něco lepší fotoaparát či rychlonabíjení, ale na druhou stranu o něco kratší výdrž a chybí mu čtečka otisků prstů. No a teď babo raď.
Co se nám líbí? | Co se nám nelíbí? |
pohledný design, kvalitní zpracování | pomalejší nabíjení |
odladěné prostředí | kontroverzní systém |
obstojný “jednoočkový” fotoaparát | slabší grafika na hry |
vylepšená čtečka otisků prstů | |
slušná výdrž baterie |
Loňský model P8 Lite byl naprostým bestsellerem. Čínský výrobce dokázal prodat přes 10 milionů kusů tohoto “odlehčeného” modelu, čímž nejen překonal samotnou vlajkovou loď P8, ale dokonce tím stanovil i svůj nový prodejní rekord. Letošní model P9 Lite tedy právem patří mezi nejočekávanější telefony. Dnešní recenze prozradí, zda se Huawei povedlo loňský úspěch zopakovat.
Nový Huawei P9 Lite je v mnohém tolik podobný vlajkovému modelu P9 a přitom tak odlišný. Má podobný design a přitom se místo celokovového těla budete muset spokojit “jen” s kovovým rámem a polykarbonátovými zády. Přináší na oko stejné prostředí a přitom postrádá například vychytávky s ovládáním telefonu pohybem nebo má jen zlomkový výpočetní výkon. A tak bychom mohli pokračovat i dále. Vzhledem k poloviční ceně oproti klasické “pédevítce” však nepůjde o to, co u Lite modelu chybí, ale co z opravdu důležitých vlastností naopak nechybí.
Konstrukce | kovový rám + polykarbonát, 146 x 73 x 7,5 mm, 147 g |
---|---|
Displej | 5,2″, IPS LCD, 1920 x 1080 px, jemnost 423 ppi |
Operační systém | Android 6.0 Marshmallow + EMUI 4.1 |
Procesor | 8 jádrový, 2,0 GHz, Huawei Kirin 650 |
Paměť | 2 GB RAM, úložiště 16 GB + microSD karty (až 128 GB) |
Fotoaparát | 13 Mpx, blesk, Full HD video + přední 8 Mpx |
LTE | 800, 900, 1800, 2100, 2600 MHz |
Technologie | hybridní dual SIM, Bluetooth 4.1, NFC, Wi-Fi, GPS, čtečka otisků |
Baterie | 3000 mAh |
Cena a dostupnost | 7 499 Kč, květen 2016 |
Chytrý telefon Huawei P9 Lite si můžete zakoupit na eshopu smarty.cz.
Na pohled ještě možná vypadají oba modely, P9 a P9 Lite, téměř stejně. Při bližším prozkoumání však rychle zjistíme, že odlehčený model Lite nahrazuje celokovové tělo za kombinaci kovového rámu + polykarbonátových zad. Je to jeden z větších kompromisů, prakticky mi ale vlastně vůbec nevadí. Vzhled telefonu zůstává i přes použití lacinějšího materiálu prvotřídní, stejně tak konstrukční zpracování. Díky “unibody” konstrukci, kdy uživatel nemá možnost odstranit zadní kryt a dostat se tak například baterii, je celé tělo telefonu velmi pevné a nijak se neprohýbá ani nevydává žádné nepříjemné zvuky.
Pokud jde o to, jak Huawei P9 Lite padne do ruky, taktéž nemám žádný důvod cokoliv vytýkat. Kovové i “plastové” hrany stále velmi tenkého 7,5 mm těla jsou lehce zaoblené, takže neřežou do ruky, přitom se smartphone velmi dobře drží, snadno ovládá a ani z jedné ruky neklouže. Mnozí pak možná ještě ocení jednoruční režim (stačí přejet po spodní liště tlačítek do strany) pro ještě jednodušší ovládání v jedné ruce. Pro někoho už přeci jen může být telefon s 5,2 palcovým displejem větším oříškem. Zvyknout se dá, ale stejně někdy přijde jednoruční režim vhod.
Nebudu rozebírat všechny odlišnosti mezi jednotlivými sesterskými modely, ale minimálně nad ochranným sklem bych se pozastavit měl. Výrobce totiž u P9 Lite překvapivě nahradil odolné krycí sklo Gorilla Glass 3 za obyčejné ochranné sklo neznámé výroby. Možná to má ale co dočinění s tím, že stejně jako u předchůdce i letošní model dostává rovnou z výroby nalepenou fólii. Ta displej ochrání před menšími škrábanci, na druhou stranu případnému prasknutí asi těžko zabrání, navíc opět zhoršuje kvality samotného displeje. Pokud nechcete mít neustále upatlaný displej, počítejte s investicí do kvalitnější fólie nebo tvrzeného skla.
Za co si ale bezesporu u Huawei zaslouží pochvalu, je použití doslova stejné čtečky otisků prstů u P9 Lite jako u vlajkového modelu P9. Paradoxně u levnějšího modelu se mi však používala prakticky lépe. Není totiž tolik zapuštěná a navíc její okraje už tentokrát ani trochu neřežou. Co se týče rychlosti a přesnosti, je nepřekvapivě naprosto stejná. Navíc nechybí ani všechny chytré způsoby pro snadnější ovládání telefonu – se čtečkou tak můžete telefon nejen odemykat, ale také jednoduše přejetím odshora dolů stáhnout notifikační lištu, přiložením prstu zastavit budík nebo stejným způsobem i fotit selfie. Je to velmi návykové.
Displej P9 Lite nepatrně narostl oproti modelu P8 Lite o 0,2 palce, výrazně však došlo k nárůstu rozlišení z HD (1280 x 720 px) na Full HD (1920 x 1080 px). Jemnost obrazovky tak poskočila na výtečných 423 ppi. Při pohledu na tabulky tak nyní odlehčený model disponuje de facto stejnými parametry jako samotný vlajkový model P9. Prakticky ovšem displeje stejné nejsou, stačí oba telefony položit vele sebe a rozdíl jedné třídy je postřehnutelný.
Pokud ale budeme porovnávat s předchůdcem, Huawei P9 Lite je jasným vítězem – obraz je nyní výrazně ostřejší, barvy jsou velmi syté a přitom stále přirozené a hlavně pak čitelnost na slunci se u nového modelu zlepšila (díky vyššímu jasu 450 cd oproti 353 cd u předchůdce). I přesto však můžete mít s čitelností displeje hlavně teď přes léto problémy, stejně tak nepotěší ani stále poměrně vysoká nejnižší úroveň jasu v noci – v naprosté tmě vám displej bude zbytečně vypalovat oči.
Asi nejvíc kontroverzním je na celém telefonu jeho systém. Nadstavba EMUI 4.1 (postavená na nejnovějším Androidu 6.0 Marshmallow) má totiž s čistým Androidem jen málo společného a některé uživatele tak může spolehlivě zmást. Například zapomeňte na klasické menu s aplikacemi – všechny můžete umístit pouze na plochy, popřípadě do vytvořených složek. Dále nemá své obdoby značně přepracované centrum s notifikacemi a rychlými ovladačemi – to proto, že se jedná o dvě rozdělené záložky, mezi kterými se musíte přepínat. Největší zmatek však může u neznalých uživatelů vyvolat neustále se hlásící systém, který odhaluje příliš vysokou spotřebu u aplikací nebo se ptá na každé oprávnění. Je tak skoro lepší věnovat nějakou tu hodinku a v nastavení vše důkladně odsouhlasit nebo zamítnout.
Systém jako takový se ale jinak povedl. P9 Lite je při každodenním používání stále velmi rychlý, ať už jde o spouštění aplikací nebo přecházení mezi nimi, vše zpravidla probíhá bez sebemenšího zaškobrtnutí. Je otázkou, zda si telefon udrží výbornou kondici třeba i po několika měsících, každopádně ale můžete kdykoliv použít speciální aplikaci Správce telefonu pro rychlou a snadnou optimalizaci systému. Velmi slušný výkon zajišťuje osmijádrový procesor Huawei Kirin 650 doplněný o 2 GB RAM paměti, což je v říši Androidu nutný základ. Slabší je jen grafický čip, kvůli kterému můžete zapomenout na některé propracovanější herní tituly, např. Dead Trigger 2 nebo Need For Speed No Limits, kde už grafika zkrátka nestíhá. U běžných her se ovšem obávat nemusíte. Stejně tak ani nepříjemné přehřívání čipsetu není na pořadu dne.
Prostředí u P9 Lite a P9 vypadá prakticky stejně, zdání ovšem klame. Ve skutečnosti samozřejmě levnější model postrádá některé pokročilejší funkce – zejména pokud jde o možnosti ovládání telefonu pohybem. Využít můžete jen ztlumení zařízení převrácením, naopak chybí například ztišení vyzvánění po zvednutí telefonu do ruky, automatické přijmutí hovoru zvednutím k uchu a další. Jsou to detaily, které tak stále zůstávají výsadou spíše dražších kousků. Nepotěší ani silnější vibrační strojek, u kterého bohužel nelze nastavit intenzitu. Je tak skoro lepší vibrační zpětnou odezvu v systému úplně vypnout.
A co výdrž? Jedna z nejdůležitějších otázek každé recenze, na kterou však není nikdy jednoduché odpovědět. Huawei P9 Lite disponuje 3000 mAh baterií, což je více než u předchůdce, na druhou stranu zase přináší energeticky náročnější hardware (displej, možná i procesor a další). Suma sumárum, počítejte s každodenním dobíjením, pokud telefon používáte intenzivněji (denně surfuju 1-2 hodiny na internetu, mám zapnutou push notifikaci u poštovních účtů, prochatuju možná i půl hodinu, nebo ještě také protelefonuju téměř půl hodiny). Při střídmějším používáním se můžete dostat na dvoudenní výdrž, ale je to hodně na hraně. Spíše mi výdrž vycházela tak na 1,5 dne.
Pokud jde o následné nabíjení, oproti klasické P9 postrádá Lite verze jednak moderní USB-C konektor (zůstává tak stále u microUSB nabíječky), ale také ji chybí rychlonabíjení. Při praktickém testu trvalo nabíjení s dodávanou nabíječkou z 15 na 50 % něco málo přes 1 hodinu a z 15 na 100 % pak téměř 3 hodiny. Takže si pěkně počkáte.
Jedním z největších rozdílů mezi klasickou P9 a levnější P9 Lite je nahrazení unikátního duálního fotoaparátu “obyčejným” jedním hlavním fotoaparátem. Ten překvapivě disponuje stejně velkým fotografickým senzorem jako u loňského vlajkového modelu P8 (velikost snímače 1/3″), dokonce má i stejně velké pixely (1.12 µm) a stejnou světelnost objektivu (f/2.0). Nicméně o stejné řešení se nejedná – P8 používá snímač Sony IMX278 s optickou stabilizací obrazu (OIS), zatímco P9 Lite využívá služeb snímače Sony IMX217 a musí se obejít bez OIS.
Pro focení je připravena prakticky stejná fotoaplikace jako u letošního vlajkového modelu. Jednoduchým swipnutím do strany tak zprava vyjede nabídka s nastavením nebo z druhé strany možnost volby režimu, nechybí například praktické HDR, malování světlem (se kterým se Huawei vloni proslavil), manuální režim a mnoho dalších. Pro zaostření stačí kamkoliv na displeji jen ťuknout, následně pak můžete snímek ještě před vyfocením zesvětlit nebo ztmavit. Praktické také může být rychlé vyfocení snímku, pokud je telefon ještě zamknutý – stačí jen asi 1-2 vteřiny a po dvojitém stisknutí klávesy pro snížení hlasitosti dojde ke spuštění fotoaparátu a automatickému pořízení snímku, leč ostřejší snímky zpravidla pořídíte při klasickém focení.
Pokud tedy chcete fotit co nejhezčí snímky, rozhodně foťte v klasickém režimu a hlavně přes den. Během slunečných letních dnů dokáže P9 Lite pořizovat kvalitní snímky, které jsou celkem ostré a mají přirozené barvy. Vynikající jsou zejména makro snímky. Pokud ale počasí tolik nepřeje, kvalita jde viditelně dolů – začínají se ztrácet detaily, objevuje se šum a občas také přepaly. Vše je krásně vidět u nočních snímků. Fotoaparát i přesto dokáže většinou vyprodukovat takové snímky, které v dané cenové relaci patří stále k tomu lepšímu. Na P9 ani P8 to není, stejně tak nejde ani o slabé místo telefonu.
Huawei P9 Lite prošel naším redakčním testem víceméně bez větších šrámů. Vytknout můžeme opravdu jen některé detaily, jako například pomalejší nabíjení, pro nenáročné uživatele zbytečně složitý a od klasického Androidu příliš odlišný systém či slabší grafiku pro propracovanější herní tituly. To jsou ale všechno věci, které u smartphonu za 7 500 korun tolik nevadí. Naopak velmi potěší pohledný design a kvalitní zpracování, odladěné prostředí, obstojný “jednoočkový” fotoaparát, vylepšená čtečka otisků prstů či slušná výdrž baterie. Podle nás bude Huawei i letos se svým “odlehčeným” modelem inspirovaným vlajkovou lodí bodovat.
Jeho konkurencí bude “z vlastní stáje” velmi populární Honor 7 (recenze), který za zhruba 9 tisíc korun přináší celokovové tělo, vyšší výkon, lepší fotoaparát či rychlonabíjení, ovšem v tlustším a těžším těle. Další možností je naopak levnější Honor 5X (recenze), který za zhruba 7 tisíc korun nabízí taktéž celokovové tělo, ovšem současně při větším 5,5″ displeji, což už může být pro někoho příliš. U jiných výrobců pak podobný model přináší Samsung, jeho Galaxy A5 (2016) (recenze) však stojí 10 tisíc korun, leč disponuje luxusnějším skleněno-kovovým tělem, Super AMOLED displejem, lepším fotoaparátem s OIS či rychlonabíjením.
Zajímavé je také srovnání testovaného Huawei P9 Lite s předchůdcem Huawei P8 Lite (recenze), který za pouhých 5500 korun nemá kovový rám, chybí mu čtečka otisků prstů a horší je u něj displej i fotoaparát. Ale vyplatí se vám ušetřit pouhé 2 tisíce korun? Nejspíše ne. Naopak loňský vlajkový model Huawei P8 (recenze) přináší za 10 tisíc korun (tedy příplatek asi 2500 korun) rovnou celokovové a ještě tenčí tělo, vyšší celkový výkon, o něco lepší fotoaparát či rychlonabíjení, ale na druhou stranu o něco kratší výdrž a chybí mu čtečka otisků prstů. No a teď babo raď.
Co se nám líbí? | Co se nám nelíbí? |
pohledný design, kvalitní zpracování | pomalejší nabíjení |
odladěné prostředí | kontroverzní systém |
obstojný “jednoočkový” fotoaparát | slabší grafika na hry |
vylepšená čtečka otisků prstů | |
slušná výdrž baterie |