Recenze HTC One mini: v něčem malý, v něčem velký

HTC One mini je odpovědí výrobce na stále sílící poptávku zákazníků po „mini“ variantách TOP modelů. Pokud víte, co kupujete, nebudete zklamáni. Ten, kdo ale očekává HTC One v menším těle, může být poněkud rozčarován. Jak to tedy s HTC One mini je?

Není obvyklé, abych v recenzi na produkt firmy A zmiňoval firmu B. Zde ale musím. Samsung našel na podzim roku 2012 zlatou žílu na trhu smartphonů. Nakoupil si levný a poměrně nevýkonný dvoujádrový procesor NovaThor U8420 od švédského Ericssonu, přimíchal k tomu vlastní displej Super AMOLED o nízkém rozlišení, vyházel „zbytečnosti“ typu notifikační dioda, čidlo okolního osvětlení apod., celé to zabalil do designu velké Galaxy S III a tento v podstatě absolutně jiný mobil, který se mohl klidně jmenovat Galaxy Ace III, pojmenoval po svém aktuálním top modelu. Galaxy S III mini byl na světě. Celý svět byl nadšen, natěšen. Samsung vyrobí velkou S III v menším provedení.

Studená sprcha v podobě specifikací ale poté zchladila nejedno nadšení. Vždyť to jako S III jenom vypadá. Vždyť to nemá čtyřjádrový procesor. Vždyť to má malé rozlišení. Z počátku to tedy nevypadalo dobře. Ale stalo se to, co Samsung a chytří očekávali. S III mini se prodával fantasticky. Hlavně jemnější část populace si jej zamilovala. Ten kdo nechtěl výkon velké S III, pro toho byla S III mini i přes svojí nadsazenou cenu atraktivní. A letos má tento příběh pokračování, když Samsung nasadil do boje nástupce, Galaxy S4 mini.

Osobně jsem tedy očekával, kdo z dalších výrobců přijde s „mini“ variantou své vlajkové lodě. Vždyť je to především o obchodu. A konkurenční HTC nezklamalo. One mini tedy ubírá na velikosti klasického One, ale v tradici, kterou nastolila konkurence, ubírá tak nějak ve všem. Pojďme se tedy podívat, co nám HTC One mini nabízí.

Základní parametry – HTC One mini

Rozměry	132 x 63 x 9,3 mm
Hmotnost	122 g
Displej	dotykový (kapacitní, multi-touch), Super LCD 2, rozlišení HD (1280 x 720 px), jemnost 342 ppi, úhlopříčka 4,3“
Procesor a paměť	dvoujádrový 1,5 GHz procesor Qualcomm Snapdragon 600, grafika Adreno 305 1 GB RAM, vnitřní paměť 16, bez microSD karet
Operační systém	Android 4.2.2 Jelly Bean + nadstavba HTC Sense 5.0
Fotoaparát	4 Mpx UltraPixel, autofocus, LED blesk, nahrávání Full HD 1080p videa
Obsah balení	návod, adaptér k nabíječce, USB kabel, sluchátka
Cena a dostupnost	?, září 2013

Porovnání: HTC One vs HTC One mini vs Samsung Galaxy S4 mini

	HTC One	HTC One mini	Samsung Galaxy S4 mini
Rozměry	137 x 68 x 9,3 mm	132 x 63 x 9,25 mm	125 x 61 x 8,94 mm
Hmotnost	143 g	122 g	107 g
Displej	Super Clear LCD3 Full HD (1920 x 1080 px)	S-LCD 2 HD (1280 x 720 px)	Super AMOLED qHD (960 x 540 px)
Procesor	4x 1,7 GHz, Qualcomm Snapdragon 600	2x 1,4 GHz, Qualcomm Snapdragon 400	2x 1,7 GHz, Qualcomm Snapdragon 400
Paměť RAM	2 GB RAM	1 GB RAM	1,5 GB RAM
Paměť	32/64 GB vnitřní bez microSD slotu	16 GB vnitřní bez microSD slotu	8 GB vnitřní microSD karty (až 64 GB)
Fotoaparát	4 Mpx UltraPixel	4 Mpx UltraPixel	8 Mpx fotoaparát
Baterie	Li-Pol 2300 mAh	Li-Pol 1800 mAh	Li-Ion 1900 mAh

Obsah balení: Klasika

HTC stejně jako konkurence přestalo přidávat ke svému mobilu jiné než nezbytné příslušenství. Kromě úspory nákladů tak dává prostor dalšímu obchodu, pokud si zákazník zakoupí originální příslušenství. V krabičce tedy najdeme kromě samotného telefonu ještě nabíječku s odpojitelným USB kabelem, který lze použít taktéž na propojení s počítačem, sluchátka a malý klíček, který otevírá boční kryt pro microSIM. Při ztrátě klíčku se však není čeho bát, stačí obyčejná sponka.

Oficiální video:

Vzhled a konstrukce: Zpracování na výbornou

HTC One mini je velkému One velmi podobný. Vzhledově. Stále tak před sebou máme mobilní telefon, který má displej téměř uprostřed přední části, neboť pod i nad displejem se nachází dvojice reproduktorů. Stále zde máme vyboulená záda vyrobená z kovu, na kterých se nacházejí plastové proužky. Na rozdíl od velkého One se ale plast nachází i po stranách, ze kterých přechází až do přední části. Telefonu to ale nijak neubírá na atraktivitě, a tak je HTC One mini jedním z nejhezčích přístrojů ve své třídě.

 

Pokud se na One mini podíváme podrobněji, najdeme na něm z přední strany, stejně jako u většího bratříčka, dvojici reproduktorů, tedy jeden pod displejem a druhý nad displejem. Osobně HTC za toto velmi chválím, protože zvuk je tak vůči uživateli podstatně hlasitější a příjemnější. Více si rozebereme dále. Nad displejem se taktéž nachází dvojice senzorů, a to senzor vzdálenosti a světelné čidlo. Po pravé straně reproduktoru se nachází čočka 1,6 Mpx fotoaparátu.

Co již není v horní části běžně vidět, je schovaná notifikační dioda. Tu výrobce umístil pod mřížku reproduktoru, čímž jí de-facto zabil. Dioda je velmi slabá a ve světlé místnosti je velká šance jí přehlédnout, ale hlavně, dioda je, jak jsem již zmínil, umístěna pod mřížkou. Při pohledu z ostrého úhlu je tedy velmi špatně viditelná. V noci či v tmavé místnosti většinou problém není, ale jakmile je jasný den, dioda má málo šancí vyniknout a splnit tak svůj účel. Pod displejem se ve světlé části nachází druhý reproduktor, na což upozorňuje mřížka. Vlevo vedle loga HTC pod displejem se nachází klávesa pro návrat o krok zpět a v pravé části klávesa pro návrat na domovskou obrazovku.

Na hraně pod displejem se nachází microUSB konektor a mikrofon, na horní hraně naopak najdeme zdířku pro sluchátka a uspávací klávesu. A zde musím HTC pokárat. Umístit uspávací klávesu na mobilu s výškou přes 13 centimetrů do levé horní hrany, nebyl dobrý nápad. Pro praváka je klávesa velmi špatně dosažitelná a nelze mobil probudit jinak než pomocí druhé ruky, případně je nutné přehmatávat. Což nepovažuji za dobré řešení. Navíc, přehmatům se nevyhne ani levák. Klávesa je prostě „moc vysoko“.

 

Taktéž je docela obtížně prstem rozeznatelná, neboť tvoří s mobilem téměř jednu rovinu. Jinak mobil probudit nejde a tudíž se připravte na časté žonglování s mobilem. Pokud navíc ve druhé ruce ponesete něco, co nelze v danou chvíli odložit, stává se probuzení HTC One mini rizikem, neboť díky přehmatu mobil nedrží v ruce nikterak pevně. HTC One mini jsem používal 14 dní a systém probuzení přístroje díky umístění klávesy mi vadil celou dobu.

 

Levý bok přístroje nese pouze šuplíček pro microSIM, který lze vyndat pomocí sponky či přiloženého klíče. Pravý bok nese dvě klávesy určené ke korekci hlasitosti. Záda HTC One mini kromě čočky 4 Mpx fotoaparátu a přisvětlovací LED diody zobrazují logo „htc“, které je efektně do zad vyříznuto a vyplněno jiným odstínem kovu. Plastové proužky, kdy horní v sobě nese sekundární mikrofon pro potlačení šumu, známe již z HTC One, tak jako nápis „beatsaudio“. Co mi na materiálu zadní části trochu vadilo, je náchylnost k chytání nečistot. Telefon běžně nosím v kapse u kalhot a pokládám jej na stůl, ať v práci, nebo doma. Přesto, že s One mini bylo zacházeno standardním způsobem, záda na sobě nesla stopy nečistot, které šly sundat pouze vlhčeným ubrouskem. Na druhou stranu, stále lepší než daktyloskoptické schopnosti Xperií Z. HTC One mini se drží v ruce velmi příjemně, vyboulená záda perfektně padnou do dlaně a plast na bocích nikterak neřeže.

Baterie a výdrž: Střed mezi ostatními

Baterie v HTC One mini dosahuje kapacity 1.800 mAh a není vyměnitelná. Oproti většině konkurenci je baterie typu Li-Pol, místo obvyklejší Li-Ion. Kapacitně je přesto o 100 mAh slabší, než baterie u konkurenčního S4 mini a oproti svému vzoru, tedy HTC One, ztrácí pro změnu 500 mAh. Mobil nejenom díky tomu mezi ostatními nepropadá, ale ani nevyčnívá. Výdrž jeden den při plném provozu je reálná pouze s obtížemi, nicméně lze se na ní dostat. Pokud jsem měl na mobilu vypnutá data i Wi-Fi, což byl u HTC One mini můj případ na IFA v Berlíně, tak není problém dosáhnout na 2 dny provozu s občasným telefonováním a pár SMS. Jak jsem ale již zmínil výše, při zapnutém datovém provozu, Wi-Fi, občasné GPS apod., lze večera dosáhnout pouze s obtížemi. Věřím, že spousta z uživatelů se bude pohybovat i na den a půl, či dvou dnech, poté ale mobil není využíván na 100 %  a přichází o část svých schopností. Rychlost nabíjení z 0 na 100 % se pohybuje kolem 2 hodin, zde tedy HTC drží většinový standard.

Displej a ovládání: Tady se HTC vytáhlo

Displej HTC One má úhlopříčku 4,3 palce a disponuje HD rozlišením 1280 x 720 px. Rozlišení je tedy vyšší než u Galaxy S4 mini, který disponuje rozlišením pouze 960 x 540 px. Displej u One mini je navíc vyroben technologií Super LCD 2 a za sebe musím říct, že je na pohled velmi příjemný. Barvy jsou dostatečně syté, pozorovací úhly bezproblémové a jemnost zobrazení, která dosahuje 342 ppi, je dostatečně jemná pro běžné používání. Pro zajímavost, displej u HTC One mini má jemnější rozlišení než displej u iPhonu 5, i když jen o nepostřehnutelných 16 ppi (iPhone má 326 ppi).

 

Ovládání přístroje se nese v duchu původního One. Pod displejem tedy najdeme dvojici senzorových kláves, kdy levá vrací o úroveň zpět a pravá vrací přímo na domovskou obrazovku. Pravá klávesa, která disponuje piktogramem domečku, je navíc nastavitelná. V menu přístroje si lze zvolit, jestli při dlouhém stisku zobrazí Google Now, který stejně zobrazí tahem nahoru, nebo jestli dlouhý stisk bude suplovat chybějící klávesu kontextové nabídky. Dvojité poklepání na tuto klávesu zobrazí multitasking, který dokáže zobrazit pouze posledních 9 aplikací. Chybějící klávesa tedy zas tak nechybí, neboť HTC dokázalo pod jednu klávesu integrovat tři funkce. A ač se to nezdá, velmi rychle tato možnost používání „Home buttonu“ přejde pod kůži. Stisk jedné z kláves hlasitosti vyvolá informační dialog o aktuální hlasitosti, navíc jde skrz něj přímo vstoupit do odděleného nastavení úrovně hlasitosti zvlášť pro budík, video s hudbou, a pro klasické vyzvánění s oznámením.

 

Není tedy problém si rychle ztlumit zvuky v multimediálních aplikacích včetně her, ale zachovat si vyzvánění či budík. Jako velmi příjemné hodnotím klesající tóninu jemných pípnutí při snižování zvuku při každém stisku klávesy hlasitosti, tak jako tu samou tóninu stoupající při jeho zvyšování. Zvuk nijak neruší, přesto lze pouze po sluchu poznat, jak moc nahlas jsme si telefon aktuálně nastavili, aniž bychom museli sledovat displej. Kromě špatně umístěné klávesy na probuzení telefonu hodnotím tedy ovládání One mini jako povedené a displej taktéž. Ten se povedl opravdu na výbornou a oproti displeji u Galaxy S4 mini je jasně lepší. Taktéž jeho čitelnost je oproti Super AMOLED na sluníčku na vyšší úrovni.

Prostředí telefonu: Inovované HTC Sense

Stejně jako u modelu HTC One zde máme nově pojaté prostředí nazvané jednoduše Sense 5. To při prvním spuštění telefonu nezobrazuje klasickou plochu, jak jsme u Androidu zvyklí, ale servíruje nám tzv. BlinkFeed. Jedná se o obrazovku, která na sobě formou dlaždic nese informace z různých zdrojů, ať je tím myšlen váš kalendář, nebo třeba zprávy ze sociálních sítí či různých webových stránek. Problém BlinkFeedu je skutečnost, že do něj nelze přidávat vlastní libovolné zdroje a používat ho jako RSS čtečku, ale uživatel je odkázán na ty zdroje, které povolilo HTC a které najdete v nastavení samotné obrazovky. Zdrojů není moc, s českou jazykovou mutací ještě méně a tak si troufám tvrdit, že většina uživatelů udělá to samé, co já. Přenastaví si domovskou obrazovku z BlinkFeedu na klasickou plochu. Bohužel, BlinkFeed nelze kompletně deaktivovat, můžete jej pouze ignorovat. Nicméně tím, že si nastavíte domovskou obrazovku na klasickou plochu, BlinkFeed již nikdy nemusíte vidět.

 

 

Samotná plocha je již zcela pod taktovkou Androidu 4.2.2, respektive jeho možnostmi, které vývojáři využívají. Ve spodní části tak najdeme pás s 4 rychlými zástupci, tak jako ikonku vstupu do seznamu aplikací. Nad nimi lze na plochu přidávat zástupe, a to v mřížce 4×4. Takovýchto ploch můžete mít maximálně 4 + jedna, která je ale natvrdo nastavená jako BlinkFeed. Kromě BlinkFeedu lze libovolné plochy smazat. Pohyb mezi plochami, tak jako mezi různými menu, je zcela příkladně plynulý a HTC si zaslouží pochvalu za výbornou optimalizaci celého prostředí.

 

 

Po stažení notifikační roletky z horní hrany displeje se nám kromě zmeškaných událostí objeví ještě možnost vstupu do menu rychlých zástupců. Tento panel rychlých voleb můžete stáhnout, po vzoru Nexusu, taktéž tahem dvěma prsty z horní hrany. Gesto tažení dvěma prsty a získání velice přehledného panelu rychlých zástupců je velmi návykové a kdo si jednou zvykne, nedá na tuto možnost povětšinou dopustit. Panel rychlých voleb je totiž roztažen přes celý displej a nesnaží se tísnit v úzkém pruhu na jeho horní hraně. Díky tomu jsou ikony dostatečně velké, velice dobře rozeznatelné a navíc jsou velmi dobře graficky zpracované. Výhodou tohoto řešení je rozhodně přehlednost. One mini tak zcela využívá svůj displej a uživatel nemusí nic nikam posouvat.

 

 

Samotné menu aplikací není ničím zvláštní, pokud vynecháme zobrazení data, času a aktuálního počasí v horní části. Působí to hezky, jako oběť tomu ale padla jedna řada ikon aplikací a informačně to má přínos nulový. Pokud vynechám skutečnost, že zobrazuje aktuální stav, tedy ten, který je viditelný za oknem, tak většina uživatelů má widget s podobnými informacemi taktéž na ploše. Pokud v menu aplikací libovolnou ikonu aplikace podržíme, nabídne se pod horní hranou možnost jí připnout na plochu, případně rovnou odinstalovat. Při pokusu stáhnout aplikace směrem dolů v momentě, kdy to již nejde, se nad nimi objeví možnosti řazení, tedy buď dle abecedy, případně dle vlastního uvážení. Taktéž se zpřístupní možnosti vyhledávání, ikona Google Play pro nákup nových aplikací a kontextové menu, kde je uživateli umožněno skrýt nepoužíváme aplikace, případně si nastavit velikost mřížky, ve které se budou zobrazovat. Už jsem to zmiňoval a musím to zmínit znovu. Příkladná odladěnost celého prostředí u HTC je fantastická a někteří výrobci, aniž bych chtěl na kohokoli narážet, by se mohli se svými nadstavbami v tomto ohledu jít k HTC učit.

Telefonování a zprávy: Vysoký standard

Samotný telefonní seznam, zde pod položkou „Lidé“, je zpracován velmi dobře a přehledně. Na záložce „Lidé“  máte možnost řadit kontakty buď abecedně dle příjmení, případně dle jména. Lze si filtrovat pouze ty, které obsahují telefonní číslo, případně si lze nastavit, aby se fotografie u kontaktů stahovaly pouze při Wi-Fi připojení. Příjemné je možnost nastavit si, dle jakých kritérií bude mobil prohledávat kontakty na základě vašeho psaní. Standardně je nastaveno pouze telefonní číslo, jméno, příjmení a email. Lze si ale vybrat, že se bude prohledávat třeba i ve jménech společností, názvech skupin či na základě domén. Co mě na seznamu mrzelo, byla jeho neschopnost zobrazovat fotografie kontaktů i během rolování. V tento moment se místo snímků osob v seznamu zobrazují pouze šedé siluety a fotografie naskočí až v momentě, kdy přestanete rolovat. Drobnost, ale pro lidi, kterým ve vyhledávání pomáhají fotografie osob, může toto vadit.

V rámci kontaktu je zobrazená samozřejmě fotografie a veškeré kontaktní údaje. Pokud tuto kartu odsunete doleva, zobrazí se karta s historií emailů, hovorů a SMS zpráv a pokud odsunutí doleva provedete ještě jednou, zobrazí se karta s aktualizacemi z sociálních sítí, včetně foto alb. Ze samotné karty „Lidé“ se posunutím doleva dostanete na zobrazení skupin a posunutím naopak doprava zobrazíte oblíbené kontakty. Další pohyb stejným směrem zobrazí číselnou klávesnici pro vytáčení hovorů, včetně posledního uskutečněného, a poslední pohyb identickým směrem zobrazí seznamy hovorů, které nejsou barevně odlišeny a tak trochu splývají. Pouze zmeškané hovory mají červenou barvu. Jednotlivé události lze filtrovat, lze si tak zobrazit například pouze odchozí hovory apod.

 

SMS zprávy nepřekvapí, drží se dnešního vysokého standardu. Veškerá komunikace je řazena přehledně do vláken, ve zprávách lze vyhledávat, lze mazat jednotlivé zprávy, nebo rovnou celá vlákna. V základním nastavení jsou zprávy přísně černobílé, tak jako telefonní seznam, lze si ale zvolit z několika tématických barev textových bublin, tak jako pozadí za nimi. Do zpráv lze přidat vlastní podpis, nastavit si při jakém počtu se začnou sami umazávat, doručenky, hromadné zasílání zpráv apod. Kromě časového odeslání nechybí HTC One mini nic a práce s textovými zprávami zde prezentována jako velice zdařilá.

Hudební a videopřehrávač, GPS: Silný a slabý

Začněme hudbou. Kromě aplikace Hudba Play, která je součástí každého Androidu, přidal HTC svůj vlastní přehrávač. Ten umožňuje třídění hudby na interprety, alba, skladby apod. Umí taktéž procházet adresářovou strukturu mobilu. Bohužel je v tomto směru omezen pouze na adresář „Music“, kompletní prohledání mobilu z hudebního přehrávače tedy nečekejte. Stejně jako telefony Sony, umí HTC One mini použít službu Graycenote pro stažení náhledů hudebních alb. Jelikož tato služba funguje téměř bezchybně, považuji tento krok za pozitivní. Kromě obalu alba ale umí One mini aktualizovat i fotografii interpreta, kterou zobrazuje při procházení interpretů. Výborný nápad. Při otevření alba přehrávač rovnou uživatele kromě obrázků informuje o datu vydání dané desky, tak jako o hudebním stylu. Přesně takovéto maličkosti na přehrávačích vítám a z tohoto pohledu jsem byl s tím v One mini zcela spokojený. Přehrávač na druhou stranu nepodporuje gesta a tudíž je nutné do nabídek přecházet stiskem virtuálních kláves, namísto jednoduššího tažení, jako umí třeba Hudba Play. O zvukový výstup se stará Beats Audio a nutno říct, že zvukový výstup je u One mini na velmi vysoké úrovni

Schopnosti přehrávání video souborů interním přehrávačem nejsou bohužel nikterak oslnivé. Samostatná aplikace na přehrávání videa chybí a videa tedy spouštíte z Galerie fotografií. S MKV soubory neměl One mini velké problémy, ale třeba některé MP4 či AVI mi vůbec nepřehrál, případně přehrál, ale bez zvuku. Přehrávač dokáže roztáhnout video na celou obrazovku, případně se držet doporučeného nastavení pro daný film. Velké možnosti nečekejte, nejsou zde.

Co musím v této kapitole zmínit, tak jak jsem slíbil na začátku recenze, jsou reproduktory. Ty totiž k přehrávání hudby a filmů patří. Po HTC One je HTC One mini teprve druhým telefonem, u kterého jsem neměl problém si pustit zvuk bez sluchátek. Ba co, při hraní Asphaltu 7 jsem si zvuk z integrovaných reproduktorů přímo užíval. Stereo efekt je krásně slyšitelný, ale hlavně, reproduktory hrají opravu velice kvalitně. Zvuk je na možnosti mobilu plný, basový a tím, že reproduktory míří přímo na uživatele, je zážitek zcela jinde oproti povětšinou mono reproduktoru konkurence, který je ještě navíc namířen někam dozadu.

Velice mě zvukový projev One mini překvapil u navigace, která je bezproblémová. HTC One mini se fixuje na satelity řádově do několika vteřin. Navigace ale taktéž, jako hudba získává s One mini nový rozměr. Takhle čistý a příjemný zvuk jsem totiž při navigaci ještě neslyšel. Tím, že reproduktory, ze kterých pokyny vychází, míří přímo na řidiče, je kvalita zvuku opět zcela na jiné úrovni, než nabízí konkurenční výrobky. Díky skutečnosti, že navigace mluvila přímo na mě a ne do čelního skla, jsem si mohl dovolit mít i více nahlas hudbu beze strachu, že bych nějaký pokyn přeslech. Řečeno jednoduše. Za reproduktory si zaslouží v HTC obrovskou pochvalu. Ať pro perfektní umístění, nebo parádní zvuk.

Fotoaparát a kamera: Nepřesvědčivé

Fotoaparát má na první pohled přehledné ovládání, na ten druhý ale již nikoli. V pravé části se nachází hlavní ovládací část, která v sobě sdružuje oddělené klávesy pro snímání fotografií a videa. Dále zde najdeme vstup do galerie již vyfocených snímků a rychlý přístup do různých efektů, třeba jako je solarizaze, pixelizace apod. Škoda, že jednotlivé ikony, které slouží k výběru efektů, nejsou nikterak pojmenované. V řadě jich zde za sebou najdeme 16 včetně normálního módu. Povětšinou se jedná o různé barevné úpravy a ne každý bude tuto funkci každý den využívat. V levé části displeje najdeme ikonu blesku, pro přepínání módu LED diody na zádech přístroje, tak jako vstup do nabídky fotoaparátu. Při levé straně fotoaparátu je neustále přítomná ikona funkce Zoe, která při aktivaci po stisku spouště vytváří několikasekundové videa a série snímků, které lze poté v telefonu efektně stříhat a složit si z takovýchto záběrů krátký film, včetně podbarvení s hudbou. Ale, stejně jako u ikony efektů, ne každý bude tuto funkci využívat a nebylo by na škodu, kdyby si toto výrobce uvědomil. Za sebe bych raději měl na ploše vytažené vyvážení bílé barvy, případně nastavení ISO. Bohužel, nic takového zde není umožněno.

Co se týká samotné kvality snímků, nemohu si pomoci, ale takovéto fotografie si z smartphonu za bezmála 12 tisíc nepředstavuji. 4 Mpx je prostě málo, ultrapixely, neultrapixely. HTC to myslelo dobře a částečně se jim opravdu podařilo, neboť větší pixely si lépe poradí se snímáním ve špatných světelných podmínkách, žádný velký boost ale nečekejte. Kvalita snímků je tak spíše podprůměrná. Fotografiím chybí detaily, naopak vynikají nadbytečnou mírou šumu. Co se nedá HTC One mini upřít, je rychlost fotografování, mobil je opravdu bleskurychlý. K čemu je ale takováto vlastnost, pokud není schopný produkovat alespoň průměrné fotografie? Jako obrazový záznamník použitý v nouzi se asi hodí. Konkurence, hlavně v podobě Galaxy S4 mini, je ale v této disciplíně dál. Na displeji či Full HD monitoru nevypadají snímky vyloženě zle, nesmíte je ale jakkoli zvětšit či se pokusit o výřez.

Zkušební fotografie pořízené s HTC One mini

 

 

Kvalita videozáznamu je o něco lepší, za povedené bych jej ale taktéž neoznačil. Ve dne je video ještě ucházející, nicméně velmi trpí na přepaly. Na druhou stranu, je velice plynulé a v tomto ohledu naopak patří ke špičce. Při chůzi se ale obraz viditelně houpe, pulzuje. Švenkování je bezproblémové, objekty, které se ale pohybují přes obraz horizontálně, nejsou zachyceny plynule, vertikálně se pohybující jsou naopak zaznamenány plynule. Snímač má evidentně malý dynamický rozsah, k přepalům dochází totiž poměrně brzy. Ve výsledku, video natočíte, Full HD mít bude, ale opravdovou kvalitu zde nehledejte.

Zkušební video natočené s HTC One mini

Výkon a hardware: Nemoc všech „mini“

Po stránce hardwaru je HTC One mini vybaveno oproti velkému One slabším hardwarem. Jako výrobce procesoru byl zvolen v dnešní době tradiční Qualcomm. Konkrétně se jedná o dvoujádrový Snapdragon 400, který je taktovaný na frekvenci 1,5 GHz. S procesorem tvoří tandem grafický akcelerátor Adreno 305 a vše zastřešuje 1 GB operační paměti RAM. Tato sestava zaručuje dvě věci. Budete mít královský dostatek výkonu při běžném používání, ale méně při hraní špičkových herních titulů. Omezení procesoru pocítíte třeba v momentě, kdy si budete chtít koupit závodní hit poslední doby, Asphalt 8. Nepůjde to. Hra není kompatibilní. Stejně tak si nezahrajete Real Racing 3, GTA: Vice City nebo například Dead Space. Na druhou stranu, Modern Combat 4 nebo Riptide GP2 běží bez větších problémů, byť na maximální detaily tyto hry hrát z důvodu nižšího výkonu pravděpodobně nebudete. Pojďme se tedy podívat na testy.

Jako první test přichází na řadu Vellamo přímo od Qualcommu, který obsahuje výbornou část testů zaměřenou na práci s HTML5, včetně testů načítání stránek, práce s Javascriptem, přehráváním videa v rámci webových stránek, zoomování či posun stránek. Tento test tedy bude vypovídající o schopnosti zařízení pracovat s webem jako takovým a jeho výsledky budou důležité pro ty z vás, kteří chcete svůj smartphone používat prioritně pro práci s internetem.

Sony Xperia Z Ultra	2952 b
Sony Xperia SP	2492 b
HTC One	2408 b
HTC One mini	2269 b
Sony Xperia Z	2167 b
Samsung Galaxy S4	2089 b
Samsung Galaxy S4 Active	2057 b
Samsung Galaxy S4 mini	1985 b
Sony Xperia T	1910 b
Sony Xperia V	1904 b
LG Optimus G	1791 b
Sony Xperia L	1797 b
Samsung Galaxy S III	1706 b
Huawei Honor 2	1572 b
Samsung Galaxy S II	1552 b
Huawei Ascend D2	1426 b
LG Optimus L7 II	1306 b
LG Optimus L5 II	1294 b
Google Nexus 4	1280 b
Huawei Ascend G510	1247 b
Vodafone Smart III	1215 b
Huawei Ascend Y300	1152 b
Alcatel OT X’Pop	1032 b
Samsung Galaxy S	551 b

Z výsledků v této disciplíně je zcela jasně patrné, jak moc je HTC One mini odladěný telefon. Pro běžné používání, včetně surfování po internetu je jako stvořený a nebudete se zde setkávat s žádnými problémy.

Druhým testem je novinka v podobě GFX Bench. Ta jako jediná aplikace z našeho standardizovaného testu přináší podporu napříč všemi předními mobilními platformami (Android, iOS a Windows Phone), takže si budeme moci udělat lepší obrázek, který ze systémů je jak daleko po stránce optimalizace. Používáme dvojici testů: Egypt HD a T-Rex HD, přičemž vždy bereme výsledky v režimu offscreen, kdy je rendering prováděn za pevně daných podmínek a na obrazovku zařízení se promítá pouze série náhledových obrázků pro vizuální kontrolu. Méně náročný test Egypt HD používá ve velké míře vertex a geometry shadery, soustředí se tedy primárně na stavbu jednotlivých 3D objektů. Dále jsou použity textury ve vysokém rozlišení, měkké stíny apod. Celý test je renderován v 1080p. Složitější T-Rex HD kromě výše zmíněných efektů přidává taktéž dost náročný parallax mapping pro zvýšení plastičnosti povrchu, tak jako Motion Blur, který má na starosti rozmazání obrazu při pohybu. Kromě měkkých stínů v T-Rex HD najdeme taktéž stíny dynamické.

	Egypt HD
Sony Xperia Z Ultra	60 fps
Samsung Galaxy S4	41 fps
HTC One	40 fps
Sony Xperia Z	37 fps
Apple iPhone 5	29 fps
HTC One mini	15 fps
Sony Xperia T	14 fps
Huawei Ascend P6	13 fps

	T-Rex HD
Sony Xperia Z Ultra	23 fps
HTC One	15 fps
Samsung Galaxy S4	15 fps
Sony Xperia Z	14 fps
Apple iPhone 5	6,5 fps
HTC One mini	5,6 fps
Sony Xperia T	4,5 fps
Huawei Ascend P6	4,3 fps

Zde již One mini dochází dech. Jeho výkony jsou na úrovni loňské (a o zhruba 4 tisíce levnější) Xperie T od Sony. Taktéž levnější a zároveň referenční Nexus 4 dosahuje až trojnásobných hodnot. Zhruba stejné výsledky potom podává Huawei Ascend P6.

Posledním, třetím testem, je 3D Mark coby letitá klasika z PC scény, která prověřuje grafický výkon zařízení. Výsledek v rámci testu Ice Storm, který je jako jediný přístupný i na ARM procesory, je přímo porovnatelný s výsledkem, který vám dá váš stolní počítač a notebook. Zkuste si tedy tento test na svém počítači a zjistíte, o kolik že je vlastně v této recenzi testované zařízení, případně váš mobil, méně či více výkonný než klasické PC, které vlastníte. Testy provádíme ve dvou možnostech testu. Ice Storm renderuje veškerou grafiku v rozlišení 1280×720, používá normální kvalitu textur a normální post-processing. Extreme verze renderuje grafiku v rozlišení 1920×1080, textury používá ve vysokém rozlišení a taktéž je zde použité vysoké nastavení post-processingu.

Do porovnávacího grafu jsem vybral pro porovnání dražší a výkonnější HTC One, tak jako levnější, ale referenční Android zařízení, Nexus 4. To že One mini neporazí vyšší model, je logické, ale starší a levnější Nexus 4 ho ve výkonu bez jediného problému deklasuje opravdu brutálním způsobem. Na druhou stranu, Sony Xperia L má výkon nižší, používá totiž starší procesor Snapdragon Plus, byť má identické GPU Adreno 305. Ve výsledku je Xperia L sice slabší, ale rozdíl ve výkonu není vysoký. Cenový rozdíl je ale obrovský. Xperia L je totiž levnější o polovinu vůči One mini.

HTC One mini, tak jako Samsung Galaxy S4 mini, který je v 3D marku pouze o kousek výkonnější (má o 200 MHz vyšší takt identického procesoru), nepředvádí v 3D výkonu nic, co by se dalo označit jako dobrý poměr výkon / cena. Nenechte se ale zmást. Snapdragon 400 je perfektní podvozek pro běžné používání, hráči ale mohou velmi rychle přijít o iluzi rychlého přístroje. Množství populárních her nejde na HTC One mini vůbec nainstalovat a ty, co jdou, nejsou schopny mnohdy běžet na plné detaily. Navíc, do budoucna se bude tento jev pouze prohlubovat. 2D hry zvládá One mini bez problémů, tak jako práci s internetem a obecně se při běžném používání nesetkáte s žádným problémem. Pokud chcete ale mobil využívat taktéž jako herní přístroj pro hraní 3D her, není One mini příliš dobrá volba.

Organizační a datové funkce: Téměř bez chyb

Z hlediska dat je na tom One mini poměrně dobře. Samozřejmě nechybí základní možnosti přenosu dat, z mobilních dat konkrétně GPRS/EDGE, 3G/HSPA+ a LTE, tak jako zde dále najdeme Wi-Fi či Bluetooth ve verzi 4.0. Co naopak zamrzí a nahrává konkurenci v podobě S4 mini, je chybějící infračervený port pro ovládání domácích spotřebičů, ale hlavně NFC, které dnes už většina nových smartphonů přináší.

 

 

Kalendář je v podání HTC na první pohled přehledný, na druhý již tolik ne. Všechny události jsou totiž v měsíčním pohledu zobrazené jako šedé proužky, které vyplňují v daném dnu čas, aby uživatel věděl, kolik zhruba daná schůzka zabere. Tím, že jsou ale všechny šedé, je nutné na daný den prstem tapnout, aby se pod kalendářem mohl objevit název dané události a zároveň taktéž barva, kterou jste danému kalendáři přiřadili ve svém Google účtu. Proč nejsou barvy jednotlivých kalendářů prezentovány i v jednotlivých dnech měsíčního náhledu, těžko odhadovat, kalendář je ale díky tomu v tomto pohledu méně přehledný. Týdenní náhled již s barvou vašich kalendářů pracuje, navíc zobrazí na časové ose slušných 12 hodin. Agenda zde znamená něco jako denní náhled, protože klasická agenda, zobrazujíc jednu schůzku za druhou, zde zcela chybí.

 

 

Co u plánování času ale již nechybí, je úkolovník, který je synchronizovaný s Googlem. Úkolovník s synchronizací by měl být standardní výbavou každého telefonu, přesto je One mini jeden z mála přístrojů, který jej má již v základu. Taktéž zde najdete poznámky, které jsou pro změnu synchronizované s Evernote a hlavně, jsou propojené s kalendářem a tudíž lze jednotlivé poznámky vkládat přímo do kalendáře. Opět skvělé. V základu taktéž najdete PDF viewer a Polaris Office v plnohodnotné verzi. Propojení s online úložištěm Dropbox, kde má uživatel díky HTC na dva roky předplacenou kapacitu 25 GB, je už třešničkou na dortu. Ten je navíc obohacen o KeyVPN aplikaci, která slouží k připojování do firemní VPN sítě. Kdyby HTC One nechyběli některé části datové výbavy a měl dotaženější zobrazení kalendáře, byl by v tomto ohledu ultimátním přístrojem.

Závěr recenze HTC One mini

Osobně mám u HTC mini rozporuplné pocity. Mobilní telefon disponuje výborným designem, kterému více plastů než je u původního One, neubírá nic na atraktivitě. Taktéž fantasticky hrající stereo reproduktory jej odlišují od ostatních mobilů, nehledě na to, že v tomto ohledu vlastně konkurenci nemá. Tělo skvěle padne do ruky, na displej je radost pohledět, systém je výborně odladěný a tudíž se nesetkáte s žádnými lagy, či záseky. Z tohoto pohledu je HTC One mini jasná koupě.

Stejně jako u Galaxy S4 mini si ale musím povzdechnout nad cenovou politikou výrobce. Za necelých 12 tisíc korun nám nabízí mobilní telefon, který svým aplikačním výkonem velmi mírně převyšuje mobilní telefony za 6 – 8 tisíc. Někdy ani to ne. A to je z tohoto pohledu hodně málo. Navíc fotoaparát ke špičce ve své třídě rozhodně nepatří a schopnost o fous lépe fotit při špatných světelných podmínkách než konkurenční telefony, to nezachrání. U HTC One mini tak budete platit vysokou cenu především za design a odladěnost. Pokud jsou pro vás tyto dvě hodnoty klíčové, pravděpodobně pro One mini nebude žádná cena vysoká.

 

V případě, kdy ale trochu slevíte z designu a žádáte za své peníze i výkon, stojí tu najednou Sony Xperia SP či Google Nexus 4, kdy oba tyto přístroje výkonově zašlapou One mini do prachu a ještě vám ušetří nějakou tu tisícovku. Ani jeden z těchto telefonů taktéž nefotí moc dobře, Nexus ale k výkonu přidává výborně zpracované tělo ze skla, Xperia SP zase originálně a atraktivně pojaté notifikace. Pokud by jste za své peníze chtěli pro změnu co nejlepší fotoaparát, měl by se do vašeho hledáčku dostat okamžitě největší konkurent dnes recenzovaného mobilu, a to Samsung Galaxy S4 mini. Výkonově je na tom vůči One mini mírně lépe díky vyšším taktům identického procesoru, z hlediska kvalit fotografií je ale lepší zcela jasně. Co je tedy pro uživatele za cenu převyšující 10 tisíc Kč prioritou? Design a zvuk? Tedy One mini? Kvalita fotoaparátu? Tedy S4 mini? Poměr výkon / cena, tedy třeba již zmiňovaný Nexus 4? Těžko říct. Každý máme požadavky rozdílné. V určitých aspektech, které jsem uvedl v textu výše, tedy mohu HTC One mini doporučit. Telefon ale při své cenovce a několika nedostatkům není zdaleka vhodný pro každého. Do budoucna se navíc může stát, že se pro HTC One mini stane omezující velikost paměti „pouze“ 1 GB RAM. Nové verze Androidu mohou mít vyšší požadavky, tak jako různé hry a aplikace.

Co se nám líbí?	Co se nám nelíbí?
velmi dobře zpracované tělo	vzhledem k ceně horší výkon
bezkonkurenční stereo reproduktory	nepřesvědčivý fotoaparát
výborně odladěné prostředí	vysoká zaváděcí cena
skvělý displej Super LCD 2	chybějící NFC a microSD slot
vynikající hudební výstup	malá vnitřní paměť (cca 11 GB)