Recenze HTC One M8: Kovová „jednička“ nemá na růžích ustláno

Loňský supersmartphone HTC One patřil za rok 2013 mezi ty nejlepší a náležitě si tak v některých anketách odnesl ocenění za telefon roku. Přesto nebyl prodejním hitem jako konkurenční Samsung Galaxy S5. Nové HTC One M8 se chce poučit a znovu zabojovat o pomyslný trůn krále supersmartphonů.

Myslíte si, že jsou dnešní top smartphony podobné jako vejce vejci? Že se výrobci už nemají moc čím odlišit? Rozdíly u jejich vlajkových lodí jsou stále obrovské, každý výrobce klade důraz na něco jiného (i když všichni chtějí být nejlepší) a každému se povede něco jiného. A stejně tak i nepovede. To je také případ letošního modelu HTC One M8. V některých oblastech doslova vyniká a vyčnívá nad konkurencí, v jiných se naopak musí sklonit před konkurenčními modely.

Abych ale nechodil dlouho kolem horké kaše, HTC One M8 na první pohled posouvá kvality loňského modelu One – má větší displej, vyšší výkon, konečně slot na microSD paměťovky či větší baterii. Oproti konkurenčnímu plastovému Galaxy S5 od Samsungu je opět celý v kovové zbroji a přidává několik vychytávek, zejména hlavní dvojitý fotoaparát. Na druhou stranu tragický UltraPixel fotoaparát vypadá parametrově stejně a za tento supersmartphone v Česku dáte opět přes 17 tisíc korun. Najde si telefon větší počet příznivců nebo naopak zopakuje loňský prodejní neúspěch ve srovnání s konkurencí?

Základní parametry: HTC One M8

Rozměry	146 x 70 x 9,4 mm
Hmotnost	160 g
Displej	Super LCD3, úhlopříčka 5“, rozlišení 1920 x 1080 px, jemnost 441 ppi
Procesor a paměť	4-jádrový 2,3 GHz Qualcomm Snapdragon 801, grafika Adreno 330 2 GB RAM, paměť 16/32 GB + microSD karty (až 128 GB)
Operační systém	Android 4.4.2 KitKat + nadstavba HTC Sense 6.0
Fotoaparát	4 Mpx, autofocus, 2x blesk, nahrávání Full HD videa 60 fps
Baterie	2 600 mAh
Obsah balení	USB adaptér, USB kabel, špuntová sluchátka, sponka na vyjmutí SIM
Cena a dostupnost	?, jaro 2014

Design a zpracování: Kov sem, kov tam

Na vzhledu vlajkových lodí záleží. A řekl bych, že možná více, než kdy dříve, jak se smazávají rozdíly v papírové výbavě. U HTC to očividně vědí a u nového One M8 se inženýři zaměřili na další zdokonalení už tak precizního a nebojím se dokonce říci uměleckého díla v podobě hodnotného těla z broušeného kovu. Pokud si člověk srovnává vlajkový model od Samsungu – Galaxy S5, a právě HTC One M8, většinou je na předních místech pomyslného žebříčku rozdílnost materiálů. Dáte přednost plastu nebo kovu?

Obecně se říká, že kov působí hodnotněji. A je to pravda, kovový One M8 položený na stole pravděpodobně oslní nezávislé pozorovatele více, než kdejaký telefon plastový. Jenže „není všechno kov, co se třpytí“… Kovová zbroj u HTC znamená vyšší hmotnost 160 gramů, která už je v ruce více znát. Oproti předchůdci One 2013 také společně s displejem narostly celkové rozměry telefonu. One M8 tak ztrácí na „kompaktnosti“. Má menší displej než Galaxy S5, přitom s rozměry je paradoxně větší.

Na zbytečně větší velikost telefonu se ale dá ve většině případů zvyknout. Díky zakulacenějším zádům One M8 padne do ruky lépe než předchůdce. Ani špatně umístěné vypínací tlačítko na horní straně vám nedokáže pokazit celkem pohodlné ovládání – výrobce totiž přinesl speciální dotyková gesta, kterými lze telefon jednoduše probudit či rovnou ovládat. Chcete One M8 probudit? Stačí na displej dvakrát poklepat. Někdy je pak lepší rovnou po zhasnuté obrazovce přejet prstem od spodní poloviny displeje nahoru a voilà – máte telefon okamžitě probuzený i odemčený. Pro rychlý přechod na obrazovku BlinkFeed pro změnu stačí posunout prstem zleva doprava. Pokud byste chtěli telefon probudit a ihned se dostat na úvodní obrazovku, přejedete prstem zprava doleva. Méně používaným gestem je posunutí shora dolů pro hlasové vytáčení, které bohužel v češtině nefunguje. Tato gesta zní velmi dobře, v praxi ale pokulhává opačný způsob – vypnutí displeje. Pouze ze zamknuté obrazovky můžete dvojitým poklepáním telefon zase uspat, v prostředí už nikoliv. Leckdy nedosažitelnou vypínací klávesu na horní straně tak stále budete muset používat. Bohužel.

Další výtky vezmu jen zkráceně. Proč telefon není vodě a prachu odolný jako konkurenční Xperie (Z, Z1, Z1 Compact, Z2) či Galaxy S5? U zákazníků může hrát tento prodejní argument velkou roli. A dále: Proč výrobce do 5,2″ velkého smartphonu dává slot na nejmenší nanoSIM, kterou používá jen Apple u svého iPhonu a z dalších modelů například Nokia (ze stejně zbytečného důvodu) u například phabletu Lumia 1520? Jediný důvod, že HTC očekává hromadnou imigraci uživatelů posledních dvou generací jablečného telefonu. Koneckonců, také srozumitelný průvodce s importem dat z iPhonu na prvním místě tomu celkem silně naznačuje.

Co se ale HTC výrazně povedlo, a to opravdu výrazně, jsou stereo reproduktory. Stejně jako u předchůdců řady One je máme umístěné nad a pod displejem čelní strany. Hrají parádně a velmi hlasitě. Dost často jsem tak neměl vůbec důvod připojovat k mobilu dodávaná špuntová sluchátka (taktéž kvalitní), abych se mohl podívat na různá videa, sportovní sestřihy či se nechat hlasově navigovat – bez toho, abych měl pocit, že na mě mluví paní znějící jako ze záchodové mísy. Poslouchat stereo zvuk přímo z těla telefonu je něco, co konkurence nenabízí a přitom je to velmi užitečné.

Výdrž baterie: Dva dny i déle

Ano, s HTC One M8 dokážete vydržet i déle než 2 dny. Tedy čistě teoreticky a prakticky pak v případě, že nebudete denně 60x spouštět různé aplikace a na mobilu nebudete doslova přilepeni. Stejně jako konkurence i HTC přichází s úsporným režimem, který dokáže výdrž značně prodloužit. Nazývá jej Režim extrémní úspory energie, a jak už název naznačuje, úspora může být obrovská. Při používání tohoto režimu obecně mimo pracovní nasazení, čili na noc, vydržel One M8 i přes 2 dny. Pokud se nebudete nijak omezovat, počítejte max. s necelými 2 dny.

K delší výdrži, i když za cenu nutnosti používat telefon v různých režimech, přispívá také lehce kapacitnější baterie s hodnotou 2600 mAh oproti 2300 mAh u předchůdce. Vypadá to, že větší výkon ani displej nemají tak negativní vliv, jako naopak pozitivní vliv optimalizace nové nadstavby výrobce Sense 6.0, kapacitnější baterie a speciální úsporný režim.

Displej a ovládání: Více swipe gest, prosím!

One M8 po stránce displeje nepokročilo vpřed. Změny na mě působí nepřesvědčivě. Sice narostla úhlopříčka na 5″, na druhou stranu díky zahrnutí ovládacích tlačítek přímo na dotykovém displeji zase o jeho část rychle přijdete. Výsledek je takový, že máte větší a těžší telefon, který dokáže fullscreen režimu se schováním tlačítek využít jen málokdy. A to nestačí.

Pokud se podívám na kvality displeje, jde o jeden z nejlepších kousků současnosti – velmi dobré a přirozené barevné podání, jemné zobrazení (i přes snížení jemnosti oproti předchůdci) či skvělé pozorovací úhly. Oproti loňskému modelu One ale není prakticky ničím vylepšený. Stále tak zůstávají například problémy s horší čitelností na přímém slunci či chybí jakékoliv nastavení barevného nádechu jako nabízí konkurence – opět Samsung či Sony.

Ovládání bylo rozporuplné jen ze začátku, než jsem si podmanil odemykací swipe gesta. Kdo by totiž chtěl odemykat telefon velikosti One M8 ještě pomocí vypínací klávesy na horní straně? Jakmile si zvyknete na swipe odemknutí ze zhasnutého displeje, bude se vám také zdát práce a ovládání telefonu jako bleskurychlé. Žádné prodlevy, vše dokonale rychlé, přesné a plynulé. To je nové Sense 6.0, které je za mě správným pokrokem. Ještě, kdyby tak HTC nezůstalo jen u odemykacích swipe gest a přineslo i další podobná gesta v samotném prostředí. Určitě by to ovládání jedině prospělo. Kéž by tak bylo možné gestem stáhnout notifikační oblast, přepnout se v ní do záložky s rychlými přepínači apod. Kdo chce podobné vlastnosti, musí navíc instalovat jiný launcher (Apex, Nova apod.) či dokonce custom ROM, které jsou a pochopitelně také budou v tomto ohledu stále o míle napřed.

Telefon v praxi: Málo chytrých funkcí

Už jsem to nakousl v předchozí kapitole – HTC One M8 je superrychlý supersmartphone. A nejde tady jen o použití výkonného hardwaru v podobě 4-jádrového procesoru Snapdragon 801. Telefon má výborně optimalizovanou nadstavbu Sense 6.0, která překrývá klasický Android 4.4.2 KitKat. Třeba takový Samsung Galaxy S5 se pyšní novějším a silnějším Snapdragonem 801 („AC“) a stejně je pocitově pomalejší, než právě HTC One M8. Praxe ukazuje, že benchmarky opravdu nejsou vše.

 

 

Nad čím musím smeknout, je příkladná odladěnost, během několikatýdenního testování jsem nezaznamenal jediný restart či pád aplikace. Na to většina Android zařízení není zvyklá. Možná to ale tak trochu souvisí s tím, že One M8 není tak napěchovaný chytrými funkcemi, které zejména Samsung rád roubuje ke svým smartphonům. Osobně nepotřebuji stovky chytrých funkcí, ze kterých jich reálně využiji možná pět, možná šest, a zbytek mi bude v telefonu překážet a zatěžovat jeho samotnou funkčnost. Ale když už HTC nemá tolik toho co nabídnout jako jiní, mělo by alespoň udělat pořádně samotný základ. A to se bohužel u One M8 tak úplně nekoná.

 

Asi mi dáte za pravdu, že jednou z nejčastěji využívaných součástí na telefonu jsou zprávy a klávesnice. Na HTC One M8 se však této oblasti zřejmě moc nevěnovali. Klávesnice od výrobce má dle mého až moc velká písmenka příliš u sebe, což u mě vedlo k většímu počtu překlepů a horšímu komfortu při psaní. Raději tedy nainstalujte některou z klávesnic z Google Play, osobně mohu doporučit například řešení SwiftKey, ve kterém i navíc uvidíte, kolik máte překlepů a o kolik přesněji s ní píšete. Za mě nutnost po týdnu používání klasické klávesnice One M8. A to není vše, narazil jsem ještě na jednu poměrně nepříjemnou chybu – nedoladěný multitasking. Pokud máte rozepsanou zprávu a vyvoláním multitaskingu přejdete do jiné aplikace, z ní poté na domovskou obrazovku a následně se vrátíte k rozepsané zprávě, ejhle, nikde není… Raději si koncepty nejprve ukládejte – stačí se klávesou zpět vrátit z rozepsané zprávy do přehledu všech zpráv.

 

Jsou ale i oblasti, které se HTC povedly. Stojíte na zastávce a budete například 5 minut čekat na nejbližší spoj? Pak možná rádi „zabijete“ čas s obrazovkou BlinkFeed, která přináší přehled všech novinek ze všech vámi používaných sociálních sítí na jednom místě. Nemusíte tak neustále spouštět jednotlivé aplikace. Kdo není příznivcem sociálních sítí a tedy zřejmě ani BlinkFeedu, může tuto obrazovku z plochy jednoduše odstranit.

 

Co nepřekvapí, ale dokáže být hodně nápomocné, je notifikační dioda s barevně odlišenými upozorněními na zmeškané události. Bliká dostatečně intenzivně, takže nepřijdete o žádnou notifikaci, pokud máte telefon položený se zhasnutým displejem třeba na stole. Praktická je i funkce pro automatické přijmutí hovoru pouhým přiložením telefonu k uchu a stejně tak se vám možná bude hodit tak jako mě úsporná funkce ve webovém prohlížeči, která při načítání automaticky sníží jas displeje a vy tak nepatrně, ale přeci, lehce prodloužíte výdrž baterie, nebo tomu alespoň budete věřit.

 

S HTC One M8 pak také můžete jednoduše ovládat TV a další elektroniku, slouží k tomu Infraport. Předinstalovaná aplikace obsahuje databázi mnoha značek výrobců a jejich nastavení ovladačů, které se i váš telefon rychle naučí. Zkoušel jsem televize značky Panasonic, LG a jednu méně známou značku, která ani v databázi není – což ale neznamená, že by se její ovladač One M8 nedokázal naučit. Jednoduchým procesem může telefon převzít roli prakticky jakéhokoliv ovladače s infraportem. Otázkou jen zůstává, zda vám originální ovladač náhodou nevezme třeba manželka a nebude vám pak cokoliv přepínat.

Fotoaparát a multimédia: Stejný průšvih jako loni?

HTC jako by se nepoučilo a znovu přichází se stejným UltraPixel fotoaparátem, jako u loňského modelu One. Stejná technologie využívající větší jednotlivé pixely a tím opodstatnění, že fotoaparát vlastně nepotřebuje větší než 4 Mpx rozlišení, protože jeho větší pixely pojmou více světla a budou lépe fotit, bohužel není správné. Většinou totiž nepořídíte s One M8 takové fotky, jako s konkurenčními modely Galaxy S5, LG G2, iPhonem a jinými. Pokud ale dáte přednost novým netradičním funkcím plynoucích z dvojice objektivů na zadní straně a fotky budete používat maximálně pro sdílení na sociálních sítích, nebudete mít vůbec důvod se na výrobce zlobit.

One M8 po stránce kvality ztrácí hlavně v detailech, 4 Mpx rozlišení zkrátka nestačí. Pokud si zvětšíte i rovnou na displeji mobilu jakýkoliv snímek, bude postrádat detaily. Co naplat, že i přední kamerka HTC One M8 má alespoň 5 Mpx a fotíte s ní maximálně tzv. selfie fotky. Rozlišení 8, 13, 16, ale i 20 Mpx, jak předvádí konkurenční modely, je rozhodně lepší cestou. Z maximálního rozlišení totiž většinou mobil rovnou snímek zmenší na přijatelnější velikost a obsahuje pak jednoduše řečeno více detailů a působí celkově lepším dojmem, než nepřesvědčivá technologie UltraPixel. Ta má problémy prakticky kdykoliv – ráno, přes den i večer, za světla i v noci…

 

Pokud vám na výsledné kvalitě až zas tolik nezáleží, budete zřejmě hodně spokojení s novými zábavnými funkcemi. Druhý objektiv na zadní straně slouží v případě funkce Ufocus pro zpětné přeostření již pořízené fotky. Ale pozor, při focení scény musíte ostřit tak, aby byl snímek ostrý všude. Pokud v jedné části nebude fotka ostrá, ani funkce Ufocus vám ji už zpětně nedoostří. Funguje to totiž právě naopak, vy pořídíte snímek a přes funkci Ufocus dokáže telefon lépe rozpoznat hrany objektů a ty nežádoucí (na které jste neklepli pro zpětné ostření) pak rozmaže, takže na fotce způsobí pěkný bokeh jako ze zrcadlovek. V praxi to ale moc dobře nefunguje, často telefon nedokáže správně rozpoznat hrany objektů a v rozmazané části objektu máte i nesmyslné ostré místo.

Díky druhému objektivu na zadní straně můžete kteroukoliv pořízenou fotku vidět lehce z 3D perspektivy, stačí zvolit tuto funkci při editaci fotky a naklápět telefonem do stran, čímž získáte 3D pocit a uvidíte pořízený snímek hned z několika úhlů podle úhlu pootáčení s mobilem. Bohužel tuto funkci využijete jen v samotném telefonu a nemůžete pak takový snímek poslat někomu dalšímu, aby se na něj stejným způsobem také podíval. Stejně tak pracovat s funkcí Ufocus umí a může jen právě One M8 a žádné jiné zařízení.

Zkušební fotografie

 

Srovnání: režim bez HDR (vlevo) a režim s HDR (vpravo), který zde jen fotku dále „ničí“

Videokamera má jednu překážku hned v začátku. Režim videa je totiž nepochopitelně schovaný až v nabídce s ostatními režimy. Stejně tak možná budete dlouho hledat i režim HDR focení, manuální režim a další režimy, které najdete pod třemi tečkami a následně vybráním ikonky „auto“. Tím vlastně nahradíte automatický režim za jiný, ovšem neznalý uživatel toto bude muset bez návodu očividně postupem pokus omyl zkoušet.

Režimů natáčení videa je několik, a to je asi také to nejlepší, co se od kamery dočkáte. Sice natočíte zpomalené slow-motion video v HD kvalitě (rozlišení 1280 x 720 px), sice zvládne One M8 natáčet Full HD (1920 x 1080 px) s 60 fps a sice mu není cizí ani hardwarově náročný režim HDR u videa, ovšem výsledky jsou stejně jako u fotoaparátu v lepším případě průměrné, na letošní vlajkovou loď. Stejně jako loni jde o Achillovu patu tohoto supertelefonu.

Multimédia ale naštěstí pro HTC znamenají i něco jiného, než jen fotoaparát. Výrobce se zde tak trochu „pochlapil“ a majitelům One M8 dává 50 GB dat k užívání na cloudovém úložišti Google Disk. Je to rozhodně sympatičtější a do budoucna využitelnější, než mít jakýkoliv prostor například u Samsungu, u LG a jiných, od kterých byste asi třeba za další rok nechtěli používat jejich cloud, pokud byste si koupili telefon jiné značky.

 

Samotné multimediální oblasti nechal výrobce spíše na uživateli, který má sice možnost využívat hudební přehrávač od HTC, ale jelikož Hudba Play nabízí prakticky to samé navíc s možností poslechu odkudkoliv přes cloud, asi málokdo upřednostní firemní přehrávač. Hudební funkce tak vycházejí aktuálně z toho, co přináší celkem často aktualizovaná aplikace od samotného Googlu, a není tedy třeba je představovat.

Pokud si chcete přehrát video, uděláte lépe, když rovnou zavítáte na Google Play a stáhnete si některý z kvalitnějších přehrávačů. HTC One M8 totiž sdružuje videosoubory v obyčejné a poměrně nepřehledné galerii s obrázky, fotografiemi a například screenshoty. Zároveň s tím docílíte toho, že telefon dokáže přehrát prakticky kterékoliv videosoubory, navíc správně s titulky včetně české diakritiky.

Závěr a konkurence

Musím se přiznat, že na HTC One M8 jsem se hodně těšil. Vloni jsem testoval jeho předchůdce, což byl velmi povedený stroj směle konkurující všem tehdejším vlajkovým lodím, tedy až na oblast fotoaparátu – technologie UltraPixel mě vůbec nepřesvědčila. Poučil se z toho největšího nedostatku výrobce?

Nepoučil. Ani nové One M8 nefotí lépe než konkurence. Fotí výrazně hůře – tragicky. Ztrácí zejména v oblasti detailů kvůli nižšímu rozlišení. Je to už klišé, že telefony HTC neumějí fotit, model One M8 to jen potvrzuje a ztrácí tím nejvýrazněji na konkurenční supertelefony. V ostatních oblastech ale ukazuje svojí sílu. Posuďte sami, zda byste brali luxusně vyhlížející telefon z kovu s kvalitním 5″ displejem, velmi dobře optimalizovaným prostředím a nějakými těmi funkcemi navrh? Já ano.

Sečteno, podtrženo – HTC One M8 se povedlo v mnoha směrech, stejně jako loni se ale vůbec nepovedl fotoaparát. U konkurence dnes také dostanete zajímavou voděodolnost. HTC One M8 je tedy i přes svojí ne zrovna nízkou cenu 17 500 korun supersmartphonem pro uživatele s hodně specifickými preferencemi. Pro uživatele, kterým zřejmě nevoní jiné značky a kteří nepřikládají takový důraz na fotoaparát.

Rozdíly mezi letošními vlajkovými loděmi a těmi loňskými, případně dravými čínskými značkami, ovšem nejsou příliš velké. Za o několik tisíc korun méně dnes můžete pořídit loňské vlajkové lodě s obdobnou výbavou a zkušenostmi, a tím hodně ušetřit. Startovací cenovka tedy pravděpodobně také u HTC One M8 půjde brzy dolů. Bude rozhodně zajímavé sledovat, zda se letos HTC povede minisouboj se Samsungem lépe, než loni. A nejen s ním. V nejvyšší lize totiž začíná být pořádně přeplněno a každý přešlap se nemusí vyplatit.

Co se nám líbí?	Co se nám nelíbí?
atraktivní hliníkové tělo	fotoaparát
kvalitní displej	vysoká cenovka
rychlé a stabilní prostředí
stereo reproduktory