Recenze HTC Desire 601: top model One v nižších patrech
HTC značnou část letošního roku věnovalo propagaci svého nejlepšího modelu One. Na střední třídu se však kvůli tomu pozapomenulo a je třeba nyní dohnat zpoždění. Zdaří se, nebo skončí HTC v rukou jiného majitele?
Značka HTC navzdory hospodářským výsledkům razí strategii, že bude i nadále vyrábět prémiové telefony, za které si ovšem nechá patřičně zaplatit. Právě proto se o recenzovaném modelu Desire 601 hovoří jako o střední třídě a cenovka tomu napovídá. Leč nepředbíhejme, příběh teprve začíná.
Základní parametry: HTC Desire 601
| Rozměry | 135 x 67 x 9,9 mm |
|---|---|
| Hmotnost | 130 g |
| Displej | dotykový, IPS LCD, rozlišení qHD (960 x 540 px), jemnost 245 ppi, úhlopříčka 4,5“ |
| Procesor a paměť | dvoujádrový 1,4 GHz procesor Qualcomm Snapdragon 400, grafika Adreno 305, 1 GB RAM, vnitřní paměť 8 GB |
| Operační systém | Android 4.2.2 Jelly Bean + HTC Sense |
| Fotoaparát | 5 Mpx, autofocus, LED blesk, nahrávání Full HD videa, slow-motion, HD 60 FPS |
| Cena a dostupnost | ?, listopad 2013 |
Design a konstrukce: One do jemných rukou
Desire do redakce zavítal stranou oficiální distribuce v dokonce tak očesané podobě, že i příslušenství v podobě nabíječky jsem musel použít z vlastních zdrojů. Omluvte proto, že se nebudu rozplývat nad estetickým šustěním většiny přibalovaných sluchátek a přistoupím rovnou k telefonu.
Desire 601 už na první pohled používá vzhled vlajkového modelu One. Nezdá se vám, že se prodejní taktiky věhlasných značek neliší ani o kousek? Jeden vzhled, různý hardware. Oproti Samsungu se však přeci jen něco změnilo. Na pohled Desire od špičky rozeznáte. Stále sice souhlasí reproduktory nad a pod displejem, ale všechny hrany jakoby zahladil designer starající se o ergonomii a naše pohodlí.
Na celém telefonu nenajdete ostřejší hranu a drží se proto velmi příjemně. Mobil najdete nejen v testované černo stříbrné kombinaci, ale třeba v kompletním černém obleku. Smím-li hlasovat, berte právě tmavou mutaci Desire, světlá varianta luxusem kovového těla neoplývá a plast je u ní poměrně okatý, minimálně výraznější než u černé. I záda má 601 plastová, tentokrát v matné úpravě a telefonu sluší. A nebo mám pro tento materiál slabost, každopádně působí patřičněji než imitace kovů.
Proti kvalitě zpracování však nemohu říci křivého slova. Telefon, jak už dneska ani nečekáme jinak, nevrže a díly lícují. Přesto není nikterak obtížné dostat se k vnitřnostem telefonu. Stačí vsunout nehet za bílou vaničku zadního krytu a trochu zatahat. Vevnitř pak najdete vyměnitelnou baterii a sloty pro kartu microSIM a microSD. Zároveň při exkurzi pod povrch zjistíte, že tlačítka jsou součástí krytu, na vnitřním těle jsou jen mikrospínače. Ke kolika že tlačítkům? Ke třem. Vlevo na horní hraně je příjemně tisknutelný power button, po pravé pak odděleně volume nahoru a dolů. U jiných telefonů nemám problém si zvyknout, u HTC jsem měl tendence odemykat hlasitostí.
Když už je řeč o tlačítkách, na přední straně najdete jen dvě senzorové klávesy, zpět a domů. Není to málo? Myslím, že je. Desire kvůli nim není ani zastánce tlačítek na displeji, zároveň ale citelně chybí klávesa menu. Jestli pamatujete na dříve testovaný Desire 500, fungovalo nahrazení menu přetažením domečku na displej. Ale 601 tímto způsobem spouští Google Now, protože si myslí, že jste jen podrželi tlačítko domů. Jak se k absenci staví aplikace? Pokud nezobrazují tři tečky coby virtuální tlačítko, pomůže si telefon sám a pruh dole na displeji „zaplní“ jedním tlačítkem.
Bojím se, že příští HTC bude mít tlačítko jedno. Jedno ťuknutí bude domů, na podržení Google Now a na ostatní funkce budete vyklepávat morseovku. Dvojité ťuknutí ke spuštění posledních aplikací rovněž ergonomií nehýří. Naštěstí je možnost v nastaveních displeje změnit efekt podržení na otevření kontextové nabídky.
Většinu přední strany samozřejmě zaplňuje displej, k němuž se dostanu později. Zatím pro úplnost vyjmenuji čidla a prvky nad displejem. Nechybí proximity senzor, dlouho hledat nebudete ani receptor osvětlení. Ani kamera se neztratí, na stříbrném plastu si jí hned všimněte.
Dostalo se i na stavovou diodu. V katalozích se tedy objeví, její efekt indikátoru je ale omezený. Je skryta v horní mřížce reproduktoru. Představte si ji asi takto: otvor, kterým by neprošel ani hrot kružítka kdesi na konci osvětluje LEDka, které by si nevšiml v temném lese ani Jeníček, ani Mařenka. Světélko je hluboce utopené a všimnete si ho leda při čelním pohledu.
Baterie a výdrž: Úsporný displej, rozmarný hospodář
Z výroby dostal Desire 601 akumulátor s kapacitou 2.100 mAh. To zní vzhledem k procesoru a displeji slibně, nemyslíte? S podobným tušením jsem k telefonu přistupoval. První den jsem se nestačil divit: 3 hodiny jsem si četl knížku a z plného nabití jsem se dostal na 73% baterie. Nevěřil jsem svým očím, můj vlastní mobil by v tu dobu hádám pošilhával po nabíječce se 40% zbylé šťávy. V tomto stavu jsem nechal dlít mobil přes noc, aby si oddychl před dnem dalším. O něm jsem půl hodinu sledoval streamovaný film, stejnou dobu proháněl potvůrky ve hře a absolutně neřešil, že mám stále zapnutou Wi-Fi a datové přenosy EDGE. Přes ně se kontroloval Exchange účet s push synchronizací a Gmail ve čtvrthodinových intervalech. V tomto režimu se HTC přihlásilo o nabití přesně po jednom dni.
Po milém seznámení tedy následovalo vystřízlivění. Skutečně jen jeden den? A tak jsem dal Desire nabíjet a sledoval, jak brzy svůj hlad nasytí. Krmila 400 mA nabíječka po dobu 3 hodin, se silnější by to šlo samozřejmě rychleji. Telefon při nabíjení svítí malinkou diodou, rovněž při vybití začne varovně pulzovat rudě.
S plnou kapacitou jsem vyrazil za dalšími dny, kdy 601 zažívala poměrně perný provoz. Wi-Fi a 3G data stále zapnutá včetně synchronizace, půl až celá hodinka her, přičtěte aspoň půl hodiny hudby přes sluchátka a sem tam kontrolu článků na RSS. Za tohoto stavu se večer domů HTC vracelo okolo 20% maximálního nabití. Bohužel tu však nemluvíme o 24 hodinovém dnu, ale o pracovní či školní době, tedy cirka od devíti do devíti.
Zvažte, jaké jsou tedy vaše nároky. Za mě patří plusové body displeji, jeho spotřeba je na velmi příjemné míře, pozitivem je i odladění systému, který správně přechází do deep sleep režimu a baterie tak ubývá skutečně minimálně. Ale pokud zapnete všechny možné bezdrátové sítě, nedej Bože, abyste se vrhli na hry, dostanete jednodenní mobil, který možná den následující přežije, ale pouze v úsporném Eco módu. V něm telefon stáhne výkon procesoru, sníží jas, vypne vibrace a datové přenosy při vypnuté obrazovce.
Displej a ovládání: Rovnováha mezi rozlišením a velikostí
HTC Desire 601 dostal displej, kterým se honosí většina levných telefonů z Číny, tedy rozlišení qHD (960 x 540 pixelů) na úhlopříčce 4,5“, až na krycí sklíčko Gorila Glass 2, kterým se mnoho Asiatů nechlubí. Při pohledu z 20 cm je i písmo hladké, pokud se však budete jen trošku snažit najít rozostření, uspějete. S jeho čitelností na slunci, když už se náhodou objevilo, jsem žádné problémy neměl, ač myslím, že částečnou zásluhu na tom má i barevné schéma rozhraní Sense. Ale abych nebyl detailistou, hlavně, že to funguje.
Barevné podání neoslní, ani neurazí. Černá je dostatečně tmavá, aby se ostentativně vyhradila proti tmavé šedé, které dominuje prostředí. Bílá má daleko k barvě napadaného sněhu, oslnění se bát nemusíte, ale spoléhat na maximální podsvícení by u Desire kýžený efekt nepřineslo. Z ostatních barev mohu zmínit jen nepatrně vybledlou modrou, zmíněné nedokonalosti zaznamenáte pravděpodobně jen při přímém porovnání s konkurencí.
Telefon je vybaven čidlem okolního světla a jestli jsem v minulé kapitole chválil spotřebu displeje, zde může být její příčina. Většina telefonů, která mi prošla rukama, se při zapnutí automatické regulace jasu omezila jen na část použitelných hodnot. Jinými slovy, i ve tmě nastavila automatika vyšší jas, než při manuálním nastavení nejnižší hodnoty. Ne tak Desire 601, ten pracuje s celým rozsahem a k maximální intenzitě se uchyluje jen zřídka a na opačném konci si lebedí více. Možná až příliš, párkrát se mi pod zářivkami stalo, že displej ztmavnul skutečně, jak nejvíce dokázal a až po pár vteřinách se srovnal.
A abych poškádlil HTC ještě více, otestoval jsem si jeho schopnost reagovat na dotek v rukavicích. Místo nich jsem ale použil obyčejné tenké tričko a zkoušel, kolik vrstev bude potřeba, aby přestal cítit. Stačily dvě. Možná, že s poklesem teplot vám tenoučké rukavice ovládání bránit nebudou, rozhodně však nelze hovořit o schopnosti ovládání v rukavicích ve stylu, jako nabízejí některé Lumie od Nokie, Samsung Galaxy S4 či smartphony od Huawei.
Uživatelské prostředí: Hlavně vypadat jinak, než ostatní
HTC si bez nadstavby Sense ani nedokážeme představit. Desire 601 prezentuje její možnosti ve verzi 5.4, jak pravil správce aplikací. Po poměrně negativní zkušenosti s Desire 500 jsem se nechtěl nechat zahanbit, že by mě jedna značka dokázala odradit natrvalo a dal jsem tomuto rozhraní druhou šanci, která naznačila, že s troškou trpělivosti a nastavení si s HTC mohou rozumět i jedinci zamilovaní do Apex launcheru a jiných podob domácí obrazovky bližší čistému Androidu. Přesto má Sense některé vlastnosti, které mu odpustit nedokážu.
První průšvih začíná na zamčené obrazovce. Na jednu stranu vypadá zajímavě proužek s hodinami, jehož posunutím telefon odemknete. Objevují se na něm totiž aktuální informace. Přijde-li vám zpráva, objeví se v tomto proužku, posloucháte-li hudbu, nahradí hodiny ovládací widget. Vypadá to svěže, ovládá se to dobře. Teď to horší – spodek displeje zabírá pětice ikon, z nichž čtyři si můžete nastavit sami. Pokud je cvrknete vzhůru, spustí se kýžená aplikace. Co je tedy na tomto systému špatně? Hlavně to, že spodní řádek je stejný jak na uzamčené, tak odemknuté obrazovce. Nemohu si pomoci, ale v každém režimu spouštím jiné programy, nehledě na to, že widgety na lockscreenu, které uvedl Android 4.2, v Desiru 601 s jedinou výjimkou chybí.
Zamykací obrazovku si můžete přizpůsobit, její základní ovládání se však změní jen minimálně. Kromě obyčejné tapety si můžete nechat vypsat blížící se události kalendáře, fotky a zvětšený hudební widget. Předposlední možností je „widget“, který vám přidá na vrchní polovinu displeje jednu aktivní dlaždici dle přání. A poslední Blink Feed, aktivní obrazovka kombinující aktuální dění ze sociálních sítí, zpravodajství a dalších kanálů.
Když už máme odemčeno, dostaneme se na nejvýše pět pracovních ploch, z nichž jedna je vyhrazena zmiňovanému Blink Feed. To není příliš a nemůžu než zopakovat, že nastavení počtu obrazovek je utajeno více než záhodno. Musíte zamířit do Přizpůsobení a zde zvolit přizpůsobení výchozí obrazovky, respektive přidání aplikací a widgetů. Nemohu se zbavit dojmu, že zde designéři namáhali šedou kůru mozkovou přes čáru.
Sense se zkrátka snaží odlišit a někdy tak činí přes mrtvoly. Většina launcherů posouvá seznam aplikací do stran, HTC zvolilo vertikální směr. Matici můžete rozprostřít po displeji ve dvou velikostech a 4×4 v tomto případě neznamená off-road, ale větší pohodlí, 3×4 už příliš plýtvá místem. A opět i v seznamu aplikací se setkáme s proužkem s hodinami, jako by nestačila signalizace času v notifikacích. Mimochodem, s Androidem 4.2 konečně přibyly i rychlé přepínače, přístupné stažením dvěma prsty z horní lišty. Nejdou sice upravit, ale i tak je to významný posun oproti starším generacím.
Abych však nezabíhal do přílišných podrobností, Sense je v mých očích nadstavba, která se zaměřila především na vzhled. Jiné barvy, jiná struktura menu, jiné ikonky, ale to je tak všechno. Ani při počátečním hloubkovém průzkumu, ani při denním používání jsem neobjevil žádnou převratnou novinku, což však nijak nesráží jeho estetickou hodnotu a estéti oproti rozhraní HTC klasikou pohrdnou.
Prostředí telefonu je dobře odladěné a plynulé, nesetkal jsem se s žádným zamrznutím. Jen na podobu správce běžících aplikací si musím stěžovat, neboť má v lecčem blíže dvojkovému Androidu. Nezobrazuje všechny nedávné aplikace, jen devítku posledních. Je možné je ukončit cvrknutím vzhůru, ale starší program se už ve správci neobjeví. Jestli jste vyznavači multitaskingu, HTC vás nepotěší a vy se budete dokola ptát, proč to, co právě chcete spustit je až na desáté pozici.
Hardware a výkon, srovnání s konkurencí:
Desire 601 dostal do vínku slabší výbavu, než jeho od pohledu vyspělejší sourozenec HTC One. Uživatel se musí spokojit s dvoujádrovým 1,4 GHz procesorem Qualcomm Snapdragon 400, s grafikou Adreno 305 a operační pamětí 1 GB RAM. Bude to stačit? Dokázal výrobce dobře optimalizovat operační systém Android?
Jako první test přichází na řadu Vellamo přímo od Qualcommu, který obsahuje výbornou část testů zaměřenou na práci s HTML5, včetně testů načítání stránek, práce s Javascriptem, přehráváním videa v rámci webových stránek, zoomování či posun stránek. Tento test tedy bude vypovídající o schopnosti zařízení pracovat s webem jako takovým a jeho výsledky budou důležité pro ty z vás, kteří chcete své zařízení používat prioritně pro práci s internetem. Je záhodno poznamenat, že tyto testy se zaměřují na procesor daného zařízení, můžeme si poté tedy udělat obrázek o výkonnosti CPU části, jelikož je test poměrně komplexní.
| Sony Xperia Z Ultra | 2952 b |
| Sony Xperia Z1 | 2900 b |
| LG G2 | 2898 b |
| Samsung Galaxy Note 3 | 2880 b |
| Sony Xperia SP | 2492 b |
| HTC One | 2408 b |
| HTC One mini | 2269 b |
| HTC Desire 601 | 2261 b |
| Sony Xperia Z | 2167 b |
| LG Optimus L9 II | 2146 b |
| Samsung Galaxy S4 | 2089 b |
| Samsung Galaxy S4 Active | 2057 b |
| Samsung Galaxy S4 mini | 1985 b |
| Samsung Galaxy Mega | 1957 b |
| Sony Xperia T | 1910 b |
| Sony Xperia V | 1904 b |
| LG Optimus G | 1791 b |
| Sony Xperia L | 1797 b |
| Samsung Galaxy S III | 1706 b |
| HTC Desire 500 | 1696 b |
| Huawei Ascend P6 | 1639 b |
| Huawei Ascend Mate | 1628 b |
| Huawei Honor 2 | 1572 b |
| Thl W11 | 1556 b |
| Samsung Galaxy S II | 1552 b |
| Huawei Ascend D2 | 1426 b |
| Samsung Galaxy S II | 1410 b |
| LG Optimus L7 II | 1306 b |
| LG Optimus L5 II | 1294 b |
| Google Nexus 4 | 1280 b |
| Huawei Ascend G510 | 1247 b |
| Vodafone Smart III | 1215 b |
| Huawei Ascend Y300 | 1152 b |
| LG Nexus 5 | 1134 b |
| Alcatel OT X’Pop | 1032 b |
| Samsung Galaxy S | 551 b |
HTC ukazuje, že dokáže i s hardwarově slabšími modely zabodovat. Desire 601 se řadí na úroveň modelu One mini a je taktéž jen o něco málo za vlajkovou lodí One. Pro surfování na webu tak je Desire 601 jako stavěný, patří dle tohoto testu mezi ty lepší smartphony a převyšuje řadu výrazně hardwarově silnějších jedinců.
Druhým testem je novinka v podobě GFX Bench. Ta jako jediná aplikace z našeho standardizovaného testu přináší podporu napříč všemi předními mobilními platformami (Android, iOS a Windows Phone), takže si budeme moci udělat lepší obrázek, který ze systémů je jak daleko po stránce optimalizace. Používáme dvojici testů: Egypt HD a T-Rex HD, přičemž vždy bereme výsledky v režimu offscreen, kdy je rendering prováděn za pevně daných podmínek a na obrazovku zařízení se promítá pouze série náhledových obrázků pro vizuální kontrolu. Méně náročný test Egypt HD používá ve velké míře vertex a geometry shadery, soustředí se tedy primárně na stavbu jednotlivých 3D objektů. Dále jsou použity textury ve vysokém rozlišení, měkké stíny apod. Celý test je renderován v 1080p. Složitější T-Rex HD kromě výše zmíněných efektů přidává taktéž dost náročný parallax mapping pro zvýšení plastičnosti povrchu, tak jako Motion Blur, který má na starosti rozmazání obrazu při pohybu. Kromě měkkých stínů v T-Rex HD najdeme taktéž stíny dynamické.
| Egypt HD | |
| Samsung Galaxy Note 3 | 69 fps |
| Sony Xperia Z1 | 61 fps |
| Sony Xperia Z Ultra | 60 fps |
| LG Nexus 5 | 58 fps |
| LG G2 | 55 fps |
| Samsung Galaxy S4 | 41 fps |
| HTC One | 40 fps |
| Sony Xperia Z | 37 fps |
| Apple iPhone 5 | 29 fps |
| Apple iPhone 5C | 29 fps |
| LG Nexus 4 | 26 fps |
| HTC One mini | 15 fps |
| HTC Desire 601 | 15 fps |
| Sony Xperia T | 14 fps |
| Huawei Ascend P6 | 13 fps |
| LG Optimus L9 II | 13 fps |
| Thl W11 | 12 fps |
| Samsung Galaxy S II | 11 fps |
| T-Rex HD | |
| Samsung Galaxy Note 3 | 26 fps |
| LG Nexus 5 | 23 fps |
| Sony Xperia Z1 | 23 fps |
| Sony Xperia Z Ultra | 23 fps |
| LG G2 | 22 fps |
| LG Nexus 4 | 15 fps |
| HTC One | 15 fps |
| Samsung Galaxy S4 | 15 fps |
| Sony Xperia Z | 14 fps |
| Apple iPhone 5 | 6,5 fps |
| Apple iPhone 5C | 6,5 fps |
| HTC One mini | 5,6 fps |
| HTC Desire 601 | 5,5 fps |
| LG Optimus L9 II | 5 fps |
| Sony Xperia T | 4,5 fps |
| Huawei Ascend P6 | 4,3 fps |
| Thl W11 | 3,4 fps |
| Samsung Galaxy S II | 2,7 fps |
Desire 601 je i v tomto testu na úrovni modelu One mini. A to je celkem slušný výsledek, nečekejte, že byste na telefonu měli ty nejmenší detaily ze hry, ale počítejte, že s přehledem pro tento telefon nebudou cizí i náročnější herní tituly, které v pohodě rozběhnete.
Posledním, třetím testem, je 3D Mark coby letitá klasika z PC scény, která prověřuje grafický výkon zařízení. Výsledek v rámci testu Ice Storm, který je jako jediný přístupný i na ARM procesory, je přímo porovnatelný s výsledkem, který vám dá váš stolní počítač a notebook. Zkuste si tedy tento test na svém počítači a zjistíte, o kolik že je vlastně v této recenzi testované zařízení, případně váš mobil, méně či více výkonný než klasické PC, které vlastníte. Testy provádíme ve dvou možnostech testu. Ice Storm renderuje veškerou grafiku v rozlišení 1280×720, používá normální kvalitu textur a normální post-processing. Extreme verze renderuje grafiku v rozlišení 1920×1080, textury používá ve vysokém rozlišení a taktéž je zde použité vysoké nastavení post-processingu. Unlimited verze vynechává dopad rozlišení displeje, vertikální synchronizace a dalších aspektů pro vyobrazení výsledného čísla, bez ovlivnění vlivů mimo CPU, GPU a RAM. Jedná se tedy o výsledek vyjádřený na úrovni hardwaru, bez okolních vlivů.
Do srovnání v 3D Marku jsem zařadil vlajkové HTC One, testovaný Desire 601, One mini a Samsung Galaxy Note II. Překvapivě, z trojice posledně zmíněných modelů je Desire 601 nejvýkonnější, i když náskok příliš velký nemá. Znamená to, že předčil i takového velikána, jakým je Note II. Desire 601 tak i zde ukazuje, že má výkonu téměř dost, na svojí výbavu jde o milé překvapení.
Galerie, hudba, video a zvuk: 2x přehrávač, 2x reproduktor, 2x galerie
Hádám, že svůj smartphone používáte kromě komunikace nejčastěji jako multimediální zařízení. Čím jiným ukrátit cestu, pokud si nemůžete dopřát hru či video? Prohlížením obrázků a fotek třeba. K nim slouží v Desiru 601 hned dvě aplikace. Obligátní Galerie je prohlížeč třídící snímky podle data, složky či místa a zároveň si rozumí i s cloudovými úložišti.
Druhým ze dvojky jsou Fotky, které zobrazují pouze lokální obsah. Nebál bych se říci, že funkcí této aplikace je konkurovat Instagramu kvůli rychlým volbám sdílení a používání jednoduchých filtrů a rámečků.
I pro hudbu slouží dva programy. Hudba Play je všeobecně známá, Hudba už si krátkou zmínku zaslouží. Stejně jako Play hudba je provázaná s uzamčenou obrazovkou. Má základní podmínka použití tímto byla naplněna a začal jsem zkoušet, jaké formáty aplikace zvládne. Bezztrátový FLAC zněl výborně, Hudba si ale poradila i s WMA, Ogg Vorbis, nejrozšířenější MP3 asi netřeba zdůrazňovat.
HTC v minulosti proslulo s Beats Audio, tehdy pod taktovkou doktora Dre. U Desire 601 jsem o těchto zvukových úpravách nenašel zmínku a upřímně, vůbec mi to nevadí, jsem zastáncem názoru, že ekvalizér si má nastavit hudebník a ne až posluchač a u High Tech Computing tuto ideu zřejmě sdílejí.
Poslech hudby si můžete zpříjemnit několika vizualizacemi, přes které se promítne název skladby, interpreta a alba. Vypadá to skutečně jak videoklip, jen abstraktní. A baterie vás za takový zbytečný provoz asi nepochválí.
Na nejrozšířenější formáty filmů stačí Galerie, bral jsem ji tedy i jako výchozí volbu pro přehrávání videa. Z nepochopitelného důvodu se sice zástupci několika souborů rozhodli v náhledech zdvojit, podstatnější však je, že si Desire 601 poradí s AVI koncovkou, MP4, MKV i starší 3GP. Na titulky ale zapomeňte, Galerie je skutečně jen základní přehrávač.
Pro poslech rádia máte v 601 dvě možnosti. Buď přeinstalované TuneIn Radio, zdarma dostupné i na Google Play, nebo Rádio FM se schopností automatického vyhledávání stanic. Pátrání po nich proběhne automaticky po spuštění aplikace s připojenými sluchátky, o pár vteřin později po zvolení stanice se dozvíte i jméno kanálu. Chvályhodné je, že se ovládání hudby z tohoto zdroje opět promítne na zamykací obrazovku. Tak to má vypadat a ostatní značky, které na ostatní, než své aplikace uvalují embargo, by si měly vzít příklad. V HTC mají ale hudbu evidentně rádi a tak rovnou k rádiu přidali i Sound Hound tlačítko propojené se stejnojmennou aplikací, takže si právě přehrávanou hudbu můžete během pár vteřin najít.
Ke kvalitám zvukového projevu nemám, co vytknout. Za srovnávací skladbu jsem tentokrát zvolil kapelu Korn ve formátu FLAC s referenčními Deftones používanými v mých minulých recenzích. A zatímco na reprobednách zněli první zmiňovaní fantasticky, na sluchátkách Koss The Plug už mě nadšení malinko opustilo. Především kvůli drobnému, leč znatelném posílení basů. Chápu, móda je móda, písně zní výborně, ale nedokázal jsem se zbavit dojmu, že u všech skladeb má bubeník na kopáku nohu těžší, než by měl. Pokud však takto dopadne telefon pro běžné smrtelníky a těchto detailů si všimnu až při soustředěném poslechu, nemám, co vytknout.
Hudební klady tohoto telefonu vyzdvihuje Boom Sound. Sice se jedná „jen“ o dvojici reproduktorů místo jednoho, revoluce se nekoná, ale při jejich prvním poslechu si asi řeknete, že je tu něco jinak. A opravdu, hudba zní lépe. Ne kvalitněji, ne prokresleněji, ale vtáhne vás to přeci jen blíž k dění na plátně. Pardon, na displeji.
Bonusové aplikace: Půlka na pracovní plochu, čtvrtina do koše
Mít v telefonu něco navíc už v čistém stavu z výroby? Diskutabilní to téma. Někdo je rád, když se rovnou na cestě z obchodu připojí k Facebooku, kamarádi Nexusu na každou nezbytně nutnou aplikací hledí skrz prsty. Kromě zmiňovaných aplikací doplňujících multimediální funkce v telefonu najdeme i pár dalších prográmků.
7digital je elektronický obchod s hudbou. Cena jednoho alba se pohybuje okolo 9€, nakupovat můžete i po jednotlivých skladbách.
Akcie slouží ke sledování ceny cenných papírů. No uznejte, kdo z vás není častěji na burze než doma?
Car je reprezentant usnadnění ovládání ve vozu.
Dropbox je u HTC základní součástí.
Facebook, aneb kdo by neodolal psát na sítě o všem, co se kde šustne.
Kid Mode je dětská ochrana řešená formou aplikace.
Počasí je nejjednodušší variantou meteorologické předpovědi. Teploty a oblačnost, polohu si získává telefon automaticky.
Twitter a Google + chybět také nesmí.
Asi tušíte, že všechny z nich nevyužijete a začnete se ptát, zda se jich dokážete zbavit. Pravda je taková, že některé smazat jdou, jiné ne. Hudební obchod šel do koše okamžitě, logika, proč se nezbavím Akcií, už mi na rozum nejde. Pokud by vám však některé ikony v seznamu vyloženě nechyběly, můžete je v launcheru skrýt.
Fotoaparát a kamera: Překvapení večera
Pokud bychom posuzovali kvalitu snímků podle rozlišení, brzy si zjistíme, že 5 megapixelů dnes nikoho neohromí, ani autofocus není síla, která by dokázala byť o milimetr zvednout něčí obočí. Přesto nemohu popřít, že mě fotoaparát Desire 601 zaujal.
První spuštění je rychlé, během dvou vteřin už na displeji koukáte na dění v objektivu. Divy pokračují při zmáčknutí spouště. Odezva je okamžitá. Nestačil jsem se divit, jak hbitě HTC snímky pořizuje, jako by vůbec nemuselo ostřit! Buď porovnávám se špatnými fotoaparáty, nebo se foťák šest set jedničky povedl. Střelhbité snímky uplatníte i u sekvenčního snímání, stačí držet prst na tlačítku spouště a telefon pořídí dávku fotek za sebou. Tuto schopnost jsem testoval na projíždějících autech a nemohu říci, že by se kvalita prvního i posledního snímku nějak lišila. Klobouk dolů.
Ostatně, venkovní fotografie, stejně jako detaily i na displeji počítače, vypadají nadprůměrně. Podařilo se mi cvaknout několik obrázků za slunečna i pod mrakem a ve chvále bych mohl pokračovat. Snad jen v polojasnu si optika nedokázala srovnat, jestli se řídit podle prosluněných ploch, nebo stínů.
Při podrobném průzkumu fotek z interiéru či z hůře osvícených prostor už je znát rozpití. Ani toto HTC není dokonalé. Nejhorší výsledky jsem pořídil ve tmě a za šera. Pouliční lampy rozhodně nestačily na to, aby Desire 601 dokázal zaostřit a vyfotit scénu tak, aby byla ostrá. Aplikace fotoaparátu obstarává i efekty. Naštěstí se jich vývojáři chopili poctivěji, než je moderním zvykem a neomezili se na negativ a sépii. Ne, že by tato dvojice chyběla, jen není příliš významná oproti konkurenci v podobě imitace nekvalitního fotoaparátu, která dodá snímkům nádech retra.
Přesto, že má optika ohniskovou vzdálenost nastavenou na pevno na 28 mm, snaží se další efekt tuto konstantu obejít. Nebo raději pořídíte snímek s úpravou „muší pohled“, rozdělený na spoustu malých koužků? Podobných variant můžete vyzkoušet 16, z nichž některé si jsou blíže než ostatní.
Co další parametry fotoaparátu? Světelnost je na hodnotě f/2.0, v horším osvětlení dopomůže blesk z jedné diody. Na základě okolního světla by měl svou intenzitu nastavit v pěti krocích. Ostatně, i svítilna dokáže posloužit jako lampa ve třech výkonnostech.
HTC rádo v propagačních materiálech používá značku Zoe. Toto jméno patří jakési virtuální asistentce, která pracuje na pomezí videa a fotografie. Dalo by se říci, že kontinuálně nahrává video a pokud se rozhodnete, můžete z něj použít několika vteřinový záběr a následně ho editovat. Galerie sama pozná, zda se jedná o obyčejnou fotku, či výsledky snažení Zoe a nabídne adekvátně možnosti úprav v galerii. Co je na výběr? Primárně pomůcky pro co nejlepší vzhled portrétů a lidí obecně. Vyhlazení pleti, odstranění lesku či červených očí, či drobná retuš vrásek. Vše je snadno ovladatelné a změny vidíte v reálném čase. Nicméně, že by byla Zoe funkcí povyšující fotoaparát na jinou úroveň, bych netvrdil. Jen je příjemně po ruce a kombinuje pohotovost s nejčastěji používanými editacemi.
Zkušební fotky
Video Desire pojal velmi jednoduše. Všechny volby scénických režimů či HDR povoluje pouze pro jednotlivé snímky, vybírat můžete z třeba z portrétu, makra a textu, k čemuž lze přidat HDR či optickou stabilizaci. Poslední zmiňovaný parametr mě zaujal, jak se projeví. Jediným efektem této položky je asi ztráta času při porovnávání snímků, kvalitativní rozdíl jsem nezaznamenal, rozhodně si se stabilizací nepořídíte kvalitní video za chůze.
To u videa jsou k dispozici pouze dva alternativní režimy, o to však zajímavější. Jedním z nich je pomalé video. Kdo by čekal vyloženě bullet time z Matrixu, bude zklamán, výsledek vypadá spíše na nízký framerate. Toho využívá mód Fast HD, ve kterém sice nenatočíte proud v rozlišení 1080p, nýbrž jen HD, ale s dvojnásobnou snímkovací frekvencí. I při natáčení videa z monitoru byl posun oproti klasickým 30 fps znát. Doufám, že se zrychlení snímání rozšíří i do dalších telefonů.
Jak hodnotit video po stránce kvality? Podobně jako u fotoaparátu. Během dne musím ocenit podání barev, konec října skutečně vypadá, že sluníčko neuvidíme příštího půl roku. Nadprůměrně si video vedlo za umělého osvětlení. Zatímco fotky z podobného prostředí spíše zklamaly, video si vedlo zdatněji.
Zkušební video
Telefonování a zprávy: Základ s malými bonusy
10 SMS zpráv na SIM kartě, pečlivě ochraňovaných, tvořících sbírku těch nejkrásnějších vzkazů, co jste kdy dostali… Pamatujete? Doba této nostalgie dávno vyprchala a nyní skladujeme v telefonech, třeba zrovna Desiru 601, stovky až tisíce zpráv a nespočet slov zaznamenaných na Hangouts a jiných IM službách. Do adekvátních dimenzí narostl i telefonní seznam. Jen kdyby se v něm dalo inteligentně vyhledávat. Desire se nepřipravil na háčky a čárky a pátrá jen po přesných schodách – napíšete li „cermak“, pan Čermák se ve výsledcích neobjeví.
HTC si však dalo práci a pokusilo se vymyslet něco lepšího, než dokáže čistý Android. Zůstává sice u rozdělení do karet. Swipe gestem se rychle přesunete mezi číselníkem, seznamem hovorů, oblíbenými položkami, kompletním seznamem kontaktů a skupinami. Potud se žádný objev Ameriky nekoná, výhody se skrývají kousek pod povrchem.
Konečně jsem si pročistil kontakty vyhledáním duplicit a nikde jinde jsem nenašel možnost přerovnat si pořadí karet dle vlastních preferencí. V souvislosti s událostmi posledních týdnů vyloženě pobavila možnost najít si neznámý kontakt na Facebooku či Twitteru. Čichám čichám, že sušenka v čokoládě má o pár dní prošlé datum spotřeby.
Samozřejmostí je synchronizace s různými účty, integrace už dokonalá není, přezdívky ze Skype se k vizitkám z Exchange příliš nehodí. A stejně, jako se ke kontaktům automaticky přidávají fotografie, jsou-li k dispozici, můžete ke každé osobě přilepit unikátní vyzváněcí tón. Kupodivu nic takového nemůžete nastavit u skupin, které se tak stávají spíše prostředkem ke hromadným zprávám.
SMS a hovory spojuje možnost blokování určitých čísel. Blacklist, který aktivují aplikace třetích stran je tedy v HTC už v základní výbavě. Jinak jsou zprávy víceméně obyčejné, řadí se do vláken, která podbarvuje jedno z několika grafických témat za použití různých velikostí fontů. Od počátku se objevuje počet zbývajících znaků a přijetí doručenky zní stejně jako přijetí běžné SMS. Že by alespoň jemný závan nostalgie dob dávno minulých?
Celý editor má jedno velké ale. Klávesnice Sense Input má slušnou schopnost nabízet relevantní slova ze slovníku dokonce ve dvou jazycích, ale zaostává za podporou jazyků vyžadujících Unicode. A tak prvním slovem zjistíte, že místo 160 znaků můžete využít jen zkrácených 70 písmen, nic jako ořezání diakritiky možné není. Průšvih ale pokračuje. Jedinou možností, jak se mi na HTC klávesnici podařilo psát relativně bez chyb, bylo právě s predikcí. Pokud jsem ji vypnul, musel jsem se opravovat v každém druhém slově. Snad na žádné jiné klávesnici se mi nepsalo hůř. Nerad bych vývojářům radil, ale příště by mezi jednotlivé klávesy mohli přidat mezery.
Za zmínku určitě stojí zabezpečený archiv chráněný heslem. Do něj můžete přesunout celé konverzace, nebo jednotlivé zprávy, což se v době před Vánocemi určitě hodit bude, aby se zkoumaví lidé z okolí nepokusili připravit o překvapení pod stromečky.
Organizační funkce: Nouzová kancelář pod krytem
Nejdřív zábava, potom práce. Minimálně v tomto pořadí se v našich recenzích řadí kapitoly. Nyní nachází čas produktivního využití sil chytrého telefonu z dílny HTC, kterému nechybí nic ze základní výbavy. Ve výchozím stavu si proto přečtete dokumenty PDF i DOC, které, stejně jako prezentace z Powerpointu a excelovské tabulky, můžete i upravovat v balíku Polaris Office. Nedostanete sice kompletní náhradu stolního počítače, ale pokud na poslední chvíli objevíte pravopisnou chybu, máte šanci ji opravit.
Sestavu doplňují organizační funkce jednoduchého diktafonu se třemi úrovněmi kvality, Klikyháky jako poznámkovník spojený s fotoaparátem i ručním kreslením a Úkoly schopné synchronizace s Exchange. Malou zastávku si dovolím ještě u hodin. Ukazují světové časy na roztomilé zeměkouli, kterou si po vzoru Google Earth můžete otáčet a přibližovat. Budíky se tentokrát přejmenovaly na připomenutí, význam je stále stejný, postrádal jsem nastavení z CyanogenModu ohledně vyzvánění i s připojenými sluchátky, naštěstí Desire 601 budí bez ptaní. Nechybí stopky ani minutka, způsob zadávání času je ale frustrující. Rotující číselníky vypadají pěkně na kožených kufřících a ani v telefonech nevadí, pokud je na výběr i klasická numerická klávesnice. Místo naťukání minut a vteřin ale budete zbytečně otáčet kotoučkem s čísly, abyste našli to pravé.
Kalendář už je u HTC standardní, přehled získáte v měsíčním, týdenním a denním, vyfiltrovat lze i agendu a přijaté pozvánky. Rovněž emailový klient nenabízí nic převratného. Nehledejte v něm tlačítko pro okamžitou aktualizaci, stejně jako v ostatních aplikacích od výrobce synchronizaci spustíte swipnutím dolů. Zapomenuto nebylo ani na kalkulačku, přepínající se mezi kupeckými počty a jednoduchou matematikou v závislosti na orientaci displeje.
GPS a navigace: Rychle na cestě i po Asii
Trh s GPS autonavigacemi skomírá a HTC bude pravděpodobně jedním z viníků. Se satelity na orbitu si povídá ochotně a aby uspíšil vlastní nalezení, rád si chyby ve svých vědomostech doplní z polohy Wi-Fi či signálu BTS. Nechybí ani podpora Glonass, zato využití po tyto senzory bude zpočátku nevalné. Na paměti Desire 601 se totiž usídlila pouze základní aplikace od Google. Vzhledem k závěrečné cenovce však nepochybuji, že by si HTC za nadstandardní software nenechalo zaplatit, absenci profesionální aplikace proto nepovažuji za chybu, v obchodě Play si jistě najdete důstojnou náhradu i pro použití offline.
Fix je velmi rychlý a co je možná důležitější, citlivost je výborná. Jiným slovem se snad schopnost navázání na satelity z vnitřku pokoje prvního patra mezi dvěma paneláky nazvat nedá.
Datové funkce a webový prohlížeč: LTE se šíří
Desire 601 je po stránce internetu a prohlížení webu velmi dobře připraven. Zvykli jsme si na čtveřici Wi-Fi, Bluetooth a 2G a 3G sítě. Desire však přidává LTE, které všichni tolik chceme a přitom je nemáme skoro kde použít. Rozhodně ale není na škodu, že se pomalu začíná podpora těchto rychlých přenosů rozmáhat a třeba to pomůže našim operátorům k jejich masivnějšímu prosazení.
Součástí Androidu ve verzi 4.2 je i Direct Wi-Fi, častější využití najde tethering, respektive vytvoření mobilního hotspotu. To samozřejmě umí i HTC, přidává však vlastní bonbónek, který by se mohl občas hodit. Mám na mysli reverzní tethering, funkci, kterou mnoho telefonů neumí. Představte si situaci, kdy přestanete nosit notebook, protože ho plně nahradí chytrý telefon. Přijedete na hotel, kde sice v letáku slibují internet, ale nezmíní se, že má podobu síťového kabelu trčícího ze zdi. Naštěstí však spolubydlící disponuje prehistorickým notebookem, který LAN portem oplývá. Z této kombinace budete schopni vytvořit bezdrátový hotspot. Přijde vám to kostrbaté? Právem, ale občas se i taková vychytávka uplatní. Stejně tak můžete předávat datové pakety i přes Bluetooth.
Co však využijete nepochybně častěji, je internetový prohlížeč. Nic vám nebrání používat Chrome, Desire 601 má ale ve výbavě i vlastní browser. Zmiňuji ho proto, že si poradí i s Flashem, pokud ho ovšem povolíte. Tato volba mě zaujala. Ve výchozím stavu je podpora tohoto plug-inu vypnutá a lehce tak zjistíte, na kolik se internet optimalizoval na mobilní zařízení. Překvapivě se asi miloval dobře a musím říct, že mě u tohoto telefonu poprvé napadlo, jestli je Flash skutečně tak nepostradatelný, jak jsem si myslel. Stejně tak můžete zapínat preferenci desktopové verze stránek, pokud se dovtípíte, že „zobrazení plochy“, jak se položka v menu jmenuje, nemá s plochou nic moc společného.
Prohlížeč nezaváhá v počtu záložek. Můžete si jich otevřít v klasickém, či anonymním režimu kolik chcete. Zkusmo jsem si naklikal 16 ploch a Desire 601 by mi klidně otevřel další. Dokonalý ale prohlížeč HTC není. Mohl bych si z něj utahovat, že kvůli fanatické touze se odlišit se tentokrát záložkami listuje do stran, podstatnější je však rychlost reakcí. Nezjistil jsem, na základě jaké logiky browser zpomaluje, ale občas na gesto pinch-to-zoom odpovídá velmi trhaně.
Je to ale asi jediná důležitější chyba, většinu chování lze v nastavení přizpůsobit v mnoha detailech. Na příklad můžete vypnout animace GIF obrázků, změnit kódování textu či dokonce snížit jas displeje v případě načítání obsahu stránky. Taková maličkost, ale že ji někdo nevymyslel dříve?
Po technické stránce je zkrátka Desire 601 když ne jednička, tak dvojka. I na qHD displeji je web dobře čitelný a LTE slibují, že ani v budoucnu nebudete muset sahat po novém telefonu jen kvůli rychlejším mobilním přenosům.
Po výše postaveném příbuzném už tento telefon nezdědil Infraport ani NFC, nekoná se ani podpora Wi-Fi v novějším standardu ac. Nechci všechny rozdíly tříd shrnout se stolu se slovy „stejně se to nevyužijete“, ale po dobu recenze jsem v oblasti konektivity na hranice možností nenarážel. Snad jen USB mass storage nepatří mezi podporované režimy připojení, což je daň za jeden prostor pro dokumenty i aplikace a ne jejich kategorické rozdělení.
Zhodnocení a konkurence
Dostáváme se k finálnímu verdiktu nad mladým bojovníkem zpod korouhve HTC a na povrch vyplouvají dlouhodobější zkušenosti. Jak Desire 601 obstál? Po počátečním nepřátelství s prostředím Sense jsem zjistil, že se hrany rychle obrousí a interface se od klasiky zásadně neliší. Podle technických specifikací telefon na nejvýkonnější zařízení neaspiruje a s většinou her si poradí. Nejslavnější kapitolou tohoto zařízení se nečekaně stal fotoaparát. Možná budete polemizovat, že existují lepší fotoaparáty a asi budete mít pravdu, ale v porovnání s ostatním hardwarem optika vyniká.
Co zbytek? Displej má klasickou úhlopříčku, ale rozlišení by snesl vyšší. Ostatně, ani procesor nepatří do herního zařízení. Ani to však nebrání HTC budit příjemný dojem, telefon je elegantní, stabilní a nebýt jedné „maličkosti“ velmi rád bych ho doporučil. Onou drobností je konkurence.
Cenovka tohoto kousku v současnosti startuje lehce pod osmi tisíci (7899 Kč k 11.11. 2013) a od konce září nijak neklesá – právě cena má patrně situovat 601 do střední třídy, parametry tomu příliš neodpovídají. Za takový obnos Desire vysokým poměrem výkonu k ceně nevábí a designem, na první pohled líbivým, na druhý plastovým to nezachrání. Pokud takto vypadá střední třída, kolik si HTC naúčtuje za levný telefon? Netuším, jak chce tato značka uspět např. proti LG Optimusu L9 II, který seženete o patnáct set levněji a dostanete jemnější displej i promyšlenější systém. Druhým hřebíčkem je porovnání s loňskou elitou. Sáhli byste po tomto telefonu, nebo po HTC One X o tisícovku levnějším? Zvážení nechám na vás, z mého pohledu by byl tento souboj nerovný.
| Co se nám líbí? | Co se nám nelíbí? |
 fotoaparát |  nízké rozlišení displeje |
| dvojice reproduktorů | cena |
| úsporný displej | nevýrazná dioda |
| podpora paměťových karet | |
| rychlá navigace | |
Komentáře
