Výzkumnému týmu Cornellovy University v USA se podařil opravdový průlom ve vývoji tranzistorů. Podle magazínu Nature, tým vytvořil zcela nový a vysoce efektivní způsob, jak produkovat experimentální kovový materiál “dichalkogenid”, který vyniká extrémně malou tloušťkou, zároveň ale neztrácí nic na vodivosti. Tyto vlastnosti jsou samozřejmě něčím, po čem doslova prahnou veškeré technologické společnosti a zajisté pro něj dokážou najít široké spektrum využití od umístění v solárních článcích až po nositelnou elektroniku. Až doposud byla výroba nesmírně nákladná, to se ale s novým objevem mění…

Dichalkogeny (materiál s podobně specifickými vlastnostmi jaké má např. Grafen) mohou pomoci k výraznému skoku elektroniky tím, že poskytují kompaktní, ale přesto velice stabilní podklad, na který mohou vědci nabalovat stále větší počet obvodů.

Až doposud byly díky své extrémní tenkosti (o velikosti 3 atomů!) velice nestabilní a náchylné na selhání. To se ale s novou metodou 26 hodinového zapékání ve vodíkovém plynu mění a materiál je tak nyní o mnoho odolnější. To vše díky vědcům z Cornellovi Univerzity.

V rámci otestování takto bylo vytvořeno celkem 200 destiček, ze kterých selhaly pouhé dvě. Tedy 99% úspěšnost. Mohlo by se tak zdát, že k masovému nasazení dojde již poměrně brzy. Technologie je ale zatím bohužel, i přes nesporné pokroky, daleko od komerčního využití. Až se tak stane, budeme se moci setkávat s elektronickými zařízeními o tloušťce hrany papíru.

Zdroj: engadget.com