Obama: My jsme vytvořili internet, Evropa je nesoběstačná
Apple, Microsoft, Google, Amazon nebo Hewlett Packard. Co všechno tyto značky spojuje? Jejich domov, Spojené státy americké. To se snažil naznačit i americký prezident, Barack Obama, a pořádně tím naštval své evropské protějšky.
V rozhovoru pro Re/code doslova prohlásil, že „evropští poskytovatelé služeb, […] kteří nejsou schopni konkurovat těm našim, se snaží stavět různé překážky, které znemožňují našim společnostem v efektivním fungování.“
Vrátil se také ke kořenův samotného internetu, když řekl, že „my jsme vlastnili internet. Naše společnosti ho vytvořily, rozšířily a vylepšily způsobem, že oni (evropští poskytovatelé) nemohou konkurovat. A postoje, které jsou často líčeny jako velkorysé, jsou někdy stvořeny pouze k vybojování některých z jejich obchodních zájmů.“
V posledních letech se Evropská unie skutečně pokusila „došlápnout“ si na některé z největších amerických gigantů, protože je vnímají jako společnosti s „neomezenými možnostmi“. Ne ve všech případech se jednalo přímo o chránění obchodních zájmů, často se jednalo o údajné daňové úniky či potíže s ochranou osobních dat, přičemž největším vrcholem bylo zavedení „práva být zapomenut“, na jehož základě Google pro občany EU umožnil jejich vymazání z vyhledávání – pokud si o to sami zažádají.
Právě v oblasti ochrany dat vypíchnul Obama Německo, které je v této oblasti „velice citlivé“, protože samo má „zkušenosti se Stasi.“ Právě k ní kancléřka Angela Merkelová přirovnala také americkou NSA.
Mluvčí Evropské komise s Obamovými obviněními pochopitelně nesouhlasí a označil je jako „mimo mísu“, protože „regulace mají ulehčit vstup neevropskounijním společnostem na jednotný evropský trh.“ To je dle nejmenovaného zdroje opravdu v zájmech amerických korporací.
Že v Evropě určitá ostražitost vůči některým společnostem panuje, je ale patrné například z loňského rozhodnutí Evropského parlamentu o rozdělení Googlu, aby byly zajištěny „konkurenční podmínky“, nebo z protestů, které mezi taxikáři po celé Evropě vyvolala společnost Uber, protože prý využívá „děr v legislativě“, aby se „vyhnula nákladným regulacím“.
Na stranu druhou – a to už Obama nezmínil – využily jak evropské, tak americké společnosti ochoty Evropské unie. V roce 2007 podala norská Opera stížnost na Microsoft pro zneužívání svého postavení, jejímž důsledkem byla redmondské společnosti udělena pokuta ve výši 1,1 miliardy dolarů a povinnost umožnit volbu výchozího prohlížeče u Windows.
V pozdějším pokračování případu se ukázalo, že s Operou spolupracoval také Google, protože oběma společnostem a jejím prohlížečům možnost vybrat si prohlížeč velice pomohla. V roce 2013 – stejném roce jako vyústění sporu s Operou – podnikl Microsoft odvetu, když se spojil s mnohými evrposkými společnostmi a zahájil projekt „Fairsearch“, který měl tvrdě lobbovat proti dominanci Googlu. Fairsearch se táhne až do dneška, nedávno podala stížnost například portugalská firma Aptoide, která spravuje velký obchod s mobilními aplikacemi.
Mimo Evropské komise se proti slovům Obamy ohradili také někteří evropští politici, na Twitteru například projev za špatný a nepravdivý označila členka Sněmovny lordů a britská podnikatelka Martha Lane Fox, dle níž „není objevení internetu zásluhou jedné země“.
Pravdou zůstává, že slova Baracka Obamy byla velice kritická a mnohdy až přehnaně arogantní. Ač v některých bodech pravdu pravděpodobně má, internet bez Evropy by mohl fungoval asi stejně jako automobil bez kol. Bude ale zajímavé sledovat, jak se ke komentářům vyjádří další subjekty, kdo ví, třeba jednou dorazí i k našim politikům.
zdroj: The Verge, YouTube, Financial Times