Jistě vás také rodiči učili, abyste si při čtení knihy vždy rozsvítili a nekazili si oči. Doba pokročila a máme zde moderní podobu této poučky – čtení na mobilu jinak v úplně tmě. Opravdu nám tato činnost poškozuje oči, jak se všeobecně traduje? Jak to ve skutečnosti je?
Tímto tématem se mimo jiné dopodrobna zaobírá např. doktor Garry Treacy z irské univerzity. Ten prosazuje názor, že ať “zíráme” sebevíce, oči si tímto počinem nepoškodíme.
Tento mýtus je podle něj založen na snaze rodičů, aby jejich děti neponocovaly a chodily včas spát. Čtení na displeji mobilního telefonu za slabého světla nás neudělá krátkozrakými, ba dokonce nám nezpůsobí ani jinou oční vadu. Ve skutečnosti by to vaše oči mělo pouze posílit.
Doktor Treacy k tomu dodává: “Je to to samé, jako kdybychom tvrdili, že chození je špatné pro naše nohy. S tím jak stárneme, zhoršuje se nám zrak. Zjednodušeně řečeno, je to dáno tím, jak moc jsou naše oči schopné vnímat kontrast mezi černou a bílou. Mladé oči jsou toto schopné rozlišit s menším množstvím světla. Jakmile ale zestárnou, potřebují více dopadajícího světla, aby tento přechod zcela jasně odlišily”
Podle některých dalších odborníků, je ale zapotřebí rozlišovat mezi pravidelným (dlouhodobým) čtením za slabého světla a krátkodobým (občasným) čtením za slabého světla.
Při krátkodobém (občasném) čtení za slabého světla může nastat tzv. “syndrom počítačového vidění” (v originále CVS – Computer vision syndrome). Jedná se o krátkodobé zhoršení zraku, které je často doprovázené bolestmi hlavy, rozmazaným viděním, či suchýma očima. Tyto symptomy se ještě zhoršují, pokud již poškozené oči skutečně máte. Pokud však vašim očím dáte dostatečný čas na odpočinek, tyto problémy pak rychle odezní.
Čtení displeje mobilního telefonu nebo tabletu je totiž odlišné od čtení tištěného papíru. Písmena na papíře nemusí být vždy perfektně ostře vytištěna, kontrastní rozdíl mezi pozadím a samotným písmem není až tak markantní a rovněž vás neunavuje samotné záření, kterým displej svítí (především modré světlo). Čtení displeje je pro oko zkrátka o dost těžší úkol, než čtení papíru.
Pokud se na displej podíváme podrobněji, při jeho čtení se stanou tyto věci:
Panenka se nejprve zmenší, aby omezila světlo dopadající na oko ze zářícího displeje.
V dalším kroku se čočka stane více konkávní (vydutá), v důsledku toho, jak se zaměřuje na telefon nebo tablet. Jde o klasické přizpůsobování oka (viz. pravá část obrázku “Accommodated”), při kterém ale musí namáhat své svaly. Pokud jsou tyto svaly namáhány příliš dlouhou dobu, oči se unaví.
Pokud se oko takto unaví, bude méně mrkat – pouze 6-8 krát za minutu. (pro porovnání – neunavené oko mrká 15-20 krát za minutu). Tím, že bude oko méně mrkat, tím se také rychleji vysuší.
Displeje mobilních telefonů a tabletů jsou ale méně jasné, než klasické počítače a tak je zapotřebí delší časové období, aby se tento syndrom počítačového vidění (CVS) vyvinul.
Při dlouhodobém čtení displeje za slabého světla se pak podle mnohých znalců objevuje krátkozrakost. Čím se to podle vědců stane? Jsou v podstatě dvě teorie:
První teorie říká, že pokud displej čteme z velmi blízké vzdálenosti, naše periferní vidění nemá okolní objekty dostatečně zaostřené (což tma ještě znásobuje). Oči se pak v podstatě snaží “růst” tím způsobem, aby tento problém odstranily. To ale údajně vede v dlouhém časovém období k tomu, že se stáváme krátkozrakými.
Druhá teorie souvisí už s jevem popisovaným u krátkodobého zatížení oka při slabém osvětlení. Konstantní kontrakce očních svalů udělá oko “protáhlejší”, což opět může v dlouhodobém hledisku vést k tomu, že se stane krátkozraké.
Pro dospělé osoby ale toto již v podstatě nepředstavuje problém, protože jejich oči jsou již dostatečně vyvinuté. Potenciálně nebezpečné je takovéto čtení za slabého světla v dlouhém časovém horizontu především pro děti a mladistvé, které oči ještě nemají definitivně vyvinuté.
Pohledy na tuto problematiku se tak různí a záleží především na tom, kterého odborníka se zeptáte.
Co doporučit závěrem? Pokud dlouhodobě “zíráte” na jakýkoliv displej, ale i obrazovku počítače (např. v práci), doporučujeme minimálně se držet jednoduchého pravidla 20-20-20. To říká, že každých 20 minut sledování displeje, bychom své oči měli zaměřit na objekt vzdálený alespoň 20 metrů, po dobu alespoň 20 vteřin. Tím, alespoň částečně, předejdeme únavě očí. Rovněž v noci doporučujeme nechat vaše oči po celodenní námaze nechat spíše odpočinout.
Je zajímavé také sledovat, jak si tohoto problému všímají samotní výrobci mobilních zařízení. Např. Philips si uvědomuje, že nejvíce oči zatěžuje “modré světlo” a proto vyvinul speciální displeje, které toto světlo značně redukují. Oči pak nejsou tolik unavené.
A co vy? Čtete si na mobilu v noci? Máte pak unavené oči?
Zdroj: mobileindutryreview.com a quora.com
Jistě vás také rodiči učili, abyste si při čtení knihy vždy rozsvítili a nekazili si oči. Doba pokročila a máme zde moderní podobu této poučky – čtení na mobilu jinak v úplně tmě. Opravdu nám tato činnost poškozuje oči, jak se všeobecně traduje? Jak to ve skutečnosti je?
Tip: Mýtus nebo pravda? Úplné vybíjení baterie
Tímto tématem se mimo jiné dopodrobna zaobírá např. doktor Garry Treacy z irské univerzity. Ten prosazuje názor, že ať “zíráme” sebevíce, oči si tímto počinem nepoškodíme.
Tento mýtus je podle něj založen na snaze rodičů, aby jejich děti neponocovaly a chodily včas spát. Čtení na displeji mobilního telefonu za slabého světla nás neudělá krátkozrakými, ba dokonce nám nezpůsobí ani jinou oční vadu. Ve skutečnosti by to vaše oči mělo pouze posílit.
Doktor Treacy k tomu dodává: “Je to to samé, jako kdybychom tvrdili, že chození je špatné pro naše nohy. S tím jak stárneme, zhoršuje se nám zrak. Zjednodušeně řečeno, je to dáno tím, jak moc jsou naše oči schopné vnímat kontrast mezi černou a bílou. Mladé oči jsou toto schopné rozlišit s menším množstvím světla. Jakmile ale zestárnou, potřebují více dopadajícího světla, aby tento přechod zcela jasně odlišily”
Podle některých dalších odborníků, je ale zapotřebí rozlišovat mezi pravidelným (dlouhodobým) čtením za slabého světla a krátkodobým (občasným) čtením za slabého světla.
Při krátkodobém (občasném) čtení za slabého světla může nastat tzv. “syndrom počítačového vidění” (v originále CVS – Computer vision syndrome). Jedná se o krátkodobé zhoršení zraku, které je často doprovázené bolestmi hlavy, rozmazaným viděním, či suchýma očima. Tyto symptomy se ještě zhoršují, pokud již poškozené oči skutečně máte. Pokud však vašim očím dáte dostatečný čas na odpočinek, tyto problémy pak rychle odezní.
Čtení displeje mobilního telefonu nebo tabletu je totiž odlišné od čtení tištěného papíru. Písmena na papíře nemusí být vždy perfektně ostře vytištěna, kontrastní rozdíl mezi pozadím a samotným písmem není až tak markantní a rovněž vás neunavuje samotné záření, kterým displej svítí (především modré světlo). Čtení displeje je pro oko zkrátka o dost těžší úkol, než čtení papíru.
Pokud se na displej podíváme podrobněji, při jeho čtení se stanou tyto věci:
Panenka se nejprve zmenší, aby omezila světlo dopadající na oko ze zářícího displeje.
V dalším kroku se čočka stane více konkávní (vydutá), v důsledku toho, jak se zaměřuje na telefon nebo tablet. Jde o klasické přizpůsobování oka (viz. pravá část obrázku “Accommodated”), při kterém ale musí namáhat své svaly. Pokud jsou tyto svaly namáhány příliš dlouhou dobu, oči se unaví.
Pokud se oko takto unaví, bude méně mrkat – pouze 6-8 krát za minutu. (pro porovnání – neunavené oko mrká 15-20 krát za minutu). Tím, že bude oko méně mrkat, tím se také rychleji vysuší.
Displeje mobilních telefonů a tabletů jsou ale méně jasné, než klasické počítače a tak je zapotřebí delší časové období, aby se tento syndrom počítačového vidění (CVS) vyvinul.
Při dlouhodobém čtení displeje za slabého světla se pak podle mnohých znalců objevuje krátkozrakost. Čím se to podle vědců stane? Jsou v podstatě dvě teorie:
První teorie říká, že pokud displej čteme z velmi blízké vzdálenosti, naše periferní vidění nemá okolní objekty dostatečně zaostřené (což tma ještě znásobuje). Oči se pak v podstatě snaží “růst” tím způsobem, aby tento problém odstranily. To ale údajně vede v dlouhém časovém období k tomu, že se stáváme krátkozrakými.
Druhá teorie souvisí už s jevem popisovaným u krátkodobého zatížení oka při slabém osvětlení. Konstantní kontrakce očních svalů udělá oko “protáhlejší”, což opět může v dlouhodobém hledisku vést k tomu, že se stane krátkozraké.
Pro dospělé osoby ale toto již v podstatě nepředstavuje problém, protože jejich oči jsou již dostatečně vyvinuté. Potenciálně nebezpečné je takovéto čtení za slabého světla v dlouhém časovém horizontu především pro děti a mladistvé, které oči ještě nemají definitivně vyvinuté.
Pohledy na tuto problematiku se tak různí a záleží především na tom, kterého odborníka se zeptáte.
Co doporučit závěrem? Pokud dlouhodobě “zíráte” na jakýkoliv displej, ale i obrazovku počítače (např. v práci), doporučujeme minimálně se držet jednoduchého pravidla 20-20-20. To říká, že každých 20 minut sledování displeje, bychom své oči měli zaměřit na objekt vzdálený alespoň 20 metrů, po dobu alespoň 20 vteřin. Tím, alespoň částečně, předejdeme únavě očí. Rovněž v noci doporučujeme nechat vaše oči po celodenní námaze nechat spíše odpočinout.
Je zajímavé také sledovat, jak si tohoto problému všímají samotní výrobci mobilních zařízení. Např. Philips si uvědomuje, že nejvíce oči zatěžuje “modré světlo” a proto vyvinul speciální displeje, které toto světlo značně redukují. Oči pak nejsou tolik unavené.
A co vy? Čtete si na mobilu v noci? Máte pak unavené oči?
Zdroj: mobileindutryreview.com a quora.com