Pětipalcový model střední třídy skutečně není plnohodnotné “G3 mini”. Za přijatelné peníze představuje jen lákadlo, které má za úkol přihrát zákazníky vybavenějšímu bratříčkovi. Přísliby, které s sebou nese označení “G3”, totiž není schopné naplnit. I přes některé nadprůměrné schopnosti zůstává LG G3 S průměrným telefonem.

Není to tak dlouho, co jsem podrobil testu Sony Xperia Z3 Compact a rozplýval se nadšením. Za mou radostí stálo rozhodnutí japonské společnosti vydat se směrem, který doposud zůstává jinými nezopakován: připravit kompaktní verzi pouze o několik milimetrů fyzických rozměrů, a nikoli o výkon.

V LG rozhodli se ve stopách Sony nevydávat. Zmenšení z pěti a půl palce na pět rozhodně miniaturizací nazvat nelze. Spíše než verzi mini proto “esko” LG G3 S připomíná jakési G3 light. Obsahuje řadu funkcí shodných s vlajkovou lodí své značky – ty však zde pohání výrazně slabší hardware.

Základní parametry: LG G3 S

Design a provedení: Klony útočí

Pokud jste na nějaké škole nevystudovali pomyslný obor “Design asijských mobilních telefonů”, dovolím si tvrdit, že pokud modely G3 a G3 S nepoložíte vedle sebe, rozdíl mezi nimi téměř nemůžete zachytit. “Kartáčovaný plast” na zadním krytu telefonu opět připomíná kov. Šťouralové sice namítnou, že se už na první pohled nejedná o ten samý materiál jako u G3, nicméně pokud nemáte k dispozici oba přístroje v jednu chvíli, nepoznáte to. Navlas stejný – i když podle mého názoru trochu nemoderní – je však design s výraznou bradou opatřenou logem výrobce. A co je nejdůležitější: identické tlačítko na odemykání uprostřed zad telefonu. Z originality rozhodně LG obvinit nelze.

Řečeno s Janem Werichem – není však důvodu ke stížnostem. Pokud vše drží na svém místě a funguje, designové výstřelky nejsou potřeba. U LG G3 S je pak vše v tom nejlepším pořádku. Dílenské zpracování bez problémů dosahuje úrovně, jakou známe od jeho vybavenějšího souputníka a ani nežádoucí pazvuky se po týdnu užívání neobjevily. Tlačítko uprostřed zad pak hodnotím jako jednu z nejužitečnějších ergonomických vychytávek ve světě mobilních telefonů. Podvědomě jsem jej začal hledat na každém dalším smartphonu a zklamaně jsem jej nikde nenacházel.

Vedle zmíněného tlačítka stejně jako u vlajkové lodi korejské firmy nacházíme LED diodu a hlavně krytku čočky laserového vysílače, který pomáhá během ostření. Jedna výhrada by se však přeci jen našla. Proti dražšímu G3 se zde šetřilo na oleofobní vrstvě. Otisků prstů si proto s levnějším LG užijete dosytosti.

Displej, prostředí a baterie: Ochutnávka od panského stolu

LG G3 S je v otázce výbavy pravým dítětem své doby. Říká vám něco slovo “freemium”? Jde o situaci, kdy si zadarmo stáhnete do svého mobilu hru – pro pravý požitek z ní se však musíte během hraní některé položky zakoupit za skutečné peníze. Na tomto obchodním modelu funguje čím dál více tvůrců her.

A právě na tento model jsem během testu G3 S často pomýšlel. Při jeho běžném užívání zjistíte, že funkční výbavu vlastně oproti špičkovému G3 jeho tvůrci nijak výrazně nezkrouhnul. Také “esko” se dá odemknout pomocí vyťukávaného kódu na konkrétní místa displeje (knock-code). O laserovém ostření fotoaparátu se toho hodně napsalo a ani G3 S o něj nezůstalo ochuzeno. Neschází NFC, Infraport nebo několik chytrých nápadů, jako třeba možnost využívat téměř plnohodnotný multitasking pomocí několika zároveň otevřených miniaplikací na ploše.

Kde je tedy problém? Téměř všude. Téměř tytéž funkce pohání v případě “eska” slabší hardware. Pokud tedy chcete, aby vám fungovaly stoprocentně, musíte si, podobně jako ve zmiňovaném modelu “freemium”, připlatit za dražší telefon.

Kupříkladu displeje obou telefonů se liší na první pohled. HD zobrazovač LG G3 S se nemůže QHD obrazovce vybavenějšího modelu hustotou pixelů rovnat ani v nejmenším. Na displeji s menším rozlišením navíc vystoupí v celé kráse na povrch zvláštní vlastnost telefonů LG – nepříjemné softwarové přeostření zobrazovaného obsahu. Ve snaze o lepší čitelnost totiž inženýři dosáhli jen toho, že obzvlášť malé fonty mají u LG podivně chlupaté okraje a celý text se hůře čte. Dělá to sice i LG G3, ale u G3 S je to zkrátka víc vidět.

V kompromisech pak můžeme směle pokračovat. “Esko” má jen 8 GB paměť, což může být pro některé uživatele málo (k dispozici je jen něco málo přes 4 GB, naštěstí je přítomen slot na microSD kartu). Má i menší baterii a slabší procesor a méně paměti RAM (1 GB), což se projevuje občasným zaseknutím při procházení Facebooku nebo webu v prohlížeči Chrome. Telefon umí také překvapit tím, že občas zdánlivě “zapomene” vykonat akci, kterou po něm chcete – neotevře mail nebo nerefreshuje webovou stránku.

Daleko víc ovšem překvapí absence snímače okolního světla, což se v LG snaží kompenzovat implementací virtuálního jezdce na regulaci jasu v notifikační liště, nebo také Nočním režimem, který v určitý časový úsek stáhne jas na minimum. Nerad bych dělal falešného hrdinu, ale už jen kvůli této otravné absenci se snad vyplatí si přišetřit na dražší model.

Zvažte to i v případě, že po svém telefonu požadujete dlouhou výdrž na jedno nabití. Ne snad, že by G3 S vydrželo málo, spíš jeho akumulátor o velikosti 2540 mAh musím hodnotit jako průměrný. S trochou snahy a správným nastavením úsporného režimu se nejspíš na dva dny dostat dokážete. V plném pracovním vytížení vás však bude obcházet strach, zda se telefon dožije pozdního odpoledne.

Fotoaparát a multimédia: Není laser jako laser

Nenechte se zmást přítomností laserového zaostřování. Fotoaparát levnější verze je úplně jiný než u vlajkové lodi. Menší rozlišení by asi nikomu vadit nemuselo. Například se 4K videem si stejně všechny přehrávače neporadí a osmimegapixelový fotoaparát může k dobrým výsledkům stačit. Třeba Apple to ostatně dokazuje už několik let. LG G3 S však schází především optická stabilizace a lepší světelnost objektivu. S ubývajícím světlem však rychle klesá i schopnost telefonu ostřit a na fotkách se objevuje výrazný digitální šum. Nezachrání to ani blesk, který oproti dražšímu modelu výrazně zkresluje barvy. Na druhou stranu: možná právě laserové zaostřování může za to, že se blesk v automatickém režimu nespouští tak často a scénu uměle nepřesvěcuje.

Snímky pořízené s LG G3 S

Z ostatní multimediální výbavy překvapí snad jen možnost upravovat během přehrávání skladeb i rychlost přehrávání a dokonce skladbu i transponovat. Nevím sice, zda existuje člověk, který výrazně preferuje nějakou tóninu před jinými, pokud však ano, je právě toto telefon pro něj. Ostatní posluchače bude zajímat spíše to, že LG nezní vůbec špatně a kromě několika přednastavených zvukových efektů můžete použít také sedmipásmový ekvalizér.

Závěr a zhodnocení

Když se smíříte s funkčními kompromisy, není tato “demoverze” modelu G3 vlastně vůbec špatný telefon. Jen si jej nesmíte kupovat s tím, že kupujete LG G3 za menší peníze. To si může myslet snad jen člověk, kterému telefon ukážete na dvě vteřiny a pak ho rychle strčíte zpátky do kapsy, aby jeho pozornosti ušly menší rozměry.

Kdyby v LG do modelu G3 S přidali navíc ještě 512 MB RAM a snímač okolního světla, vznikl by telefon, který by ve střední třídě dovedl ostatním pěkně zatopit. Takhle mu do špičky leccos chybí. Pokud trváte na LG, zkuste raději v kategorii kolem 8 tisíc sehnat výprodejový model G2. Anebo rovnou sáhněte třeba po aktuálně velmi levné Xperii Z1 Compact od Sony. Ta aspoň dobře vypadá.

Co se nám líbí?	Co se nám nelíbí?
kvalitní dílenské zpracování	průměrný fotoaparát
bohatá funkční výbava	scházející snímač okolního světla
dobře vyřešená ergonomie	slabý hardware