Lenovo Vibe Z: Recenze nemocného císaře
Pokus Lenova o průnik do nejvyšší třídy nevyšel. Vibe Z nabízí více nedodělků než inovací a selhává také odvážně nastavenou cenovkou. I když po designové stránce se už za tento čínský telefon stydět nemusíte, recenze Lenova Vibe Z ukáže, proč si na skutečně kvalitní telefon z východu musíme ještě počkat.
Zákazník lačnící po výkonném železe s podporou dvou SIM karet neměl ještě před pár měsíci příliš širokou paletu možností volby. Odvážlivci si například mohli nechat za nekřesťanský peníz dovézt z Číny tamní verzi Samsungu Galaxy Note 2. Jejich ještě o fous statečnější druhové pak využívali služeb značek, jejichž jméno se snad ani nedá vyslovit.
Lenovo Vibe Z konečně ke dvousimkovému modulu přidává kýženou kombinaci vlastností: hardware s přebytkem výkonu, plynulé uživatelské prostředí a návdavkem ještě velmi povedený Full HD displej. Nutně však narazíte také na drobnosti, které dovedou práci s telefonem pořádně znechutit. Osobně bych nad tím, zda za Lenovo Vibe Z vydat z peněženky bezmála jedenáct tisíc, dlouho váhal. Ptáte se proč? Pokračujte ve čtení.
Za zapůjčení Lenovo Vibe Z děkujeme obchodu lenovomobile.cz.
Základní parametry: Lenovo Vibe Z
| Rozměry | 149 x 77 x 7,9 mm |
|---|---|
| Hmotnost | 145 g |
| Displej | IPS LCD, rozlišení Full HD (1920 x 1080 px), jemnost 401 ppi, úhlopříčka 5,5“ |
| Procesor a paměť | 4-jádrový 2,3 GHz Snapdragon 800, Adreno 330 2 GB RAM, vnitřní paměť 16 GB, bez microSD slotu |
| Operační systém | Android 4.3 Jelly Bean + nadstavba od Lenovo |
| Fotoaparát | 13 Mpx, LED blesk, nahrávání Full HD videa |
| Obsah balení | USB adaptér, USB kabel, sponka na vyjmutí slotu se SIM kartou, špuntová sluchátka |
| Cena a dostupnost | ?, 2014 |
Design a konstrukce: Nedávejte na první dojem
V 99% českých a zahraničních recenzí se na adresu designu a konstrukce dočtete jediné: i když tvary Lenova Vibe Z nepatří mezi nejnápaditější, imitace kovu na zádech je zdařilá, konstrukce pevná a telefon působí hodnotným dojmem. Sám bych toto tvrzení do posledního písmenka podepsal. To však pouze v jediném momentu: kdy Lenovo Vibe Z opouští prostory prodejny. Vlajkovou loď čínské společnosti jsem používal několik týdnů coby svůj hlavní telefon a výsledek se nedá nazvat jinak než tristním.
Záda, která mají pevně držet v rámu telefonu, jdou nyní na jednom místě nehtem o milimetr nadzvednout. Po stisknutí boků přístroje se navíc pokaždé ozve strašidelné zaskřípání. To vše po třech nedělích provozu. Ti, kdo telefon „testovali“ a vyřknou na adresu zpracování pochvalné tvrzení, nedrželi Lenovo Vibe Z v ruce déle než několik hodin.
Je to veliká škoda. Lenovo Vibe Z patří podle mého soudu k těm nejpohlednějším telefonům, které na trhu naleznete. Už dlouho se mi nestalo, abych tak často musel odpovídat na dotazy mobilních laiků, co že je to za supertelefon. Stříbrná záda a boky v kombinaci s černým displejem vyhlížejí opravdu elegantně a kupodivu disponují i velkou mírou odolnosti. Ani na lesklých částech se za celou dobu, co jsem telefon používal, neobjevil jediný škrábanec.
Drobné výhrady však musejí zaznít k ergonomii ovládání přístroje. Pěti a půl palcový displej se podepsal na rozměrech smartphonu – o tom není sporu a velká většina zákazníku právě tyto obří telefony vyhledává. Umístit však u phabletu odemykací tlačítko na horní hranu přístroje už zavání designovým šílenstvím. Pokud si v telefonu nenastavíte odemykání tlačítkem hlasitosti, budete muset k aktivaci displeje vždy použít obě ruce. Ačkoli v telefonu lze zvolit hned několik možností, jak telefon zamknout (zatřesením přístroje nebo jeho položením na rovnou podložku), odemknout se dá Vibe Z výhradně hardwarovými tlačítky. Slavné nokiácké probuzení poklepáním na displej by mělo být u telefonů s úhlopříčkou nad pět palců povinné.
Z neznámých důvodů oproti levnějšímu modelu Vibe X schází u špičkového Lenova možnost odemknout telefon přejetím prstu po třech funkčních senzorových ovladačích pod displejem. Ty tak plní jen svou klasickou úlohu: prostřední tlačítko slouží k návratu na domovskou obrazovku, tlačítko se šipkou vrací o krok zpět a rudimentální klávesa k vyvolání kontextového menu… nedělá často nic. Ano, čtete správně. Není mi jasné, proč Lenovo i u telefonů s Androidem ve verzi 4.2 trvá na zachování tlačítka z mobilního pravěku. 70% aplikací na jeho stisk už vůbec nereagovalo a vyžadovalo vyvolání kontextového menu dedikovanou klávesou na displeji.
Výdrž baterie: Slušné dva dny
Nebudeme dlouho chodit kolem horké kaše: Lenovo Vibe Z vás co se výdrže na jedno nabití rozhodně nezklame. Ačkoli významnou část energie odsává Full HD displej a v chodu jsou obě dvě SIM karty, vydrží dva dny a skromnějším uživatelům ještě o něco déle. Poděkovat se za to sluší nejen akumulátoru s kapacitou 3000 mAh, ale také množství chytrých nastavení, které minimalizují žravost telefonu na minimum.
Nastavit lze například automatické vypínání bezdrátových modulů v okamžiku, kdy je nějakou dobu nepoužíváte. Po zamčení telefonu umí Vibe Z sám ukončit všechny aplikace na pozadí a zaškrtnout lze také automatické vypínání jader procesoru. Pokud všech možností využijete, získáte k dobru nějakých osm hodin výdrže navíc.
K úspornému režimu se však váže jeden nepříjemný bug. Stejně jako lze zvolit, aby se bezdrátové moduly samy vypínaly, můžete je samozřejmě nechávat „postaru“ nonstop zapnuté. Všechny, až na Wi-Fi. Ta se u testovaného kusu po čtvrthodině mimo dosah známé sítě tvrdošíjně vypínala, ať jsem v telefonu zaškrtl co chtěl. Výsledkem byla samozřejmě zvýšená spotřeba dat a uživatelova mírná rozmrzelost.
Displej a ovládání: Full HD za „chvalitebnou“
Full HD displej má dnes kde kdo, ale jen málokdo ho umí na jedničku. Lenovo Vibe Z v tomto předmětu získává lepší dvojku. Barvy působí velmi přirozeně a také čitelnost na slunci patří k těm lepším. Právě na přímém denním světle však vystoupí na povrch zvláštní vlastnost obrazovky phabletu od Lenova. Celý displej jako by neustále rychlou frekvencí poblikával. Tento stroboskopický efekt však v běžných podmínkách nespatříte a nemohu vyloučit, že se jedná o závadu jednoho kusu. Pochvalu si naopak zaslouží vzorná oleofobní úprava sklíčka Gorilla Glass 3.
Na úhlopříčky přesahující pět palců už si většina mobilních uživatelů zvykla. Nejen díky tomu, že se na ně vejde více obsahu, ale zkrátka i proto, že se na velkých telefonech dobře píše. Nejinak by tomu bylo i u Lenova, kdyby výrobce do telefonu přibalil obstojnou softwarovou klávesnici. To se však nestalo, a tak v Lenovu Vibe Z nalezneme prapodivný nepodarek, který vypadá jako nativní Google keyboard některé z raných alfa verzí. Schází například psaní tahy a za celou dobu používání se mi nepodařilo zbavit se natrvalo tlačítka pro aktivaci převodu hlasu na text. Vše se dá naštěstí vyřešit instalací některé z mnoha klávesnic nabízených v Google Play.
Ani tím však neodstraníte otravné hlasité vibrace, které mohou psaní na Lenovu doprovázet. Kdybych před pouhými pár týdny netestoval slabší model Vibe X, asi bych se vydal na zastoupení čínské firmy s tím, že testovaný kus má utržený vibrační motorek, a celý telefon proto divně drnčí. Takto jsem ale dobře věděl, že tohle Lenovo zkrátka dělá.
Telefon v praxi: Nahrajte si jinou ROM
Po každém úkolu, který já bezchybně splním, dostanete vy jednu ránu mezi oči. Pokud byste tuto větu slyšeli od svého zaměstnance, nejspíš byste se s ním rychle rozloučili, anebo ho spíš vůbec nepřijali. Podobné upozornění by však coby memento mělo být tučným fontem vytištěno na krabici Lenova – přesně tímto způsobem se Vibe Z chová. Ostatně posuďte sami.
Podle oficiálních informací podporuje vlajková loď společnosti Lenovo jako vůbec první telefon z této čínské líhně rychlá data LTE. O co větší je pak uživatelovi překvapení, když zjistí, že ani na jedné kartě nelze rychlá data aktivovat a spokojit se tak musí pouze s podporou sítí třetí generace. Odpověď na otázku, jak je to možné, se dá částečně najít na zahraničních diskusních fórech. Z nich vyplývá, že rychlé sítě podporuje jen varianta s jednou SIM – dual SIM si musí vystačit s 3G. Podle českého prodejce však zapůjčený telefon podporuje LTE na frekvenci 1800 MHz a LTE by měl vyhledat automaticky.
Srdce mobilního nadšence zaplesá nad hardwarovými parametry, které jsou v porovnání s konkurenty z podobné cenové relace skutečně štědré. Čtyřjádrový Snapdragon 800 v kombinaci s grafickou jednotkou Adreno 330 a 2 GB operační paměti poskytují Lenovu takovou sílu, že i vykreslování plochy s ikonami po návratu z aplikace se stává otázkou okamžiku. Vím, že zrovna tento příměr může uživatelům ostatních platforem znít směšně, nicméně právě s vykreslováním plochy mívaly ještě nedávno problém i špičkové Samsungy. Nikoho nepotěší snad jen 16 GB nerozšiřitelná vnitřní paměť, z níž zbývá pro uživatelská data něco málo přes 12 GB prostoru.
Radost z bezproblémového ovládání prostředí Androidu ve verzi 4.2.2 bohužel poměrně brzy zkazí hned několik drobností. Na některých místech nalezneme například nedodělaný překlad. Například v přepínačích bezdrátových modulů v liště se občas stává, že volba „zapnuto“ je popsaná česky, po vypnutí se rázem popisek změní na anglický. Mezi novináři pak už delší dobu koluje hláška, kterou uvidíte, když se budete snažit dostat do nápovědy v útrobách telefonu. Majitele Vibe Z nabádá, aby se naučili čínsky a podívali se na fórum.
Uživatele zvyklé na standardní vzhled Androidu může zaskočit také specifikum nadstavby VibeUI: Lenovo postrádá seznam všech nainstalovaných aplikací. Jejich ikony se zkrátka po instalaci skládají za sebe na pohotovostní plochu, podobně jako na iPhonu. V množství ploch pak snadno ztratíte orientaci, popřípadě vám zabere poměrně dost času si všechny aplikace zorganizovat.
V instalaci nových aplikací budete navíc s Lenovem Vibe Z brzy mistři. Zatímco u ostatních výrobců jsme si zvykli na to, že do svých přístrojů přibalují tuny nepotřebného balastu, Lenovo na to jde jinak. V telefonu totiž nenajdete skoro nic a vším potřebným musíte svůj nový Vibe Z dovybavit. Mluvím dokonce o tak elementárních věcech, jakými jsou hudební přehrávač nebo internetový prohlížeč. Telefon tak rozhodně není pro smartphonové začátečníky. Pokročilí uživatelé naopak ocení fakt, že si mohou telefon uzpůsobit zcela podle svého a v paměti nepřekážejí neodinstalovatelné položky.
Zatímco nestandardní vzhled prostředí může nalézt své příznivce, systémové bugy potěší málokoho. A bohužel jich v testovaném kusu nebylo právě málo. Vibe Z si například nedokázal poradit s asociací příchozích zpráv k jednotlivým kontaktům. Děje se tak v případě, že máte číslo uložení v seznamu bez mezinárodní předvolbby. Odpověď pak logicky přijde od kontaktu s předvolbou, leč telefon je tvrdošíjně třídí jako dvě různé konverzace od dvou různých lidí.
Problém jsem zaznamenal také s GPS, která pro fixování satelitů v některých případech potřebovala restartovat. Nemilé překvapení pro mě pak znamenalo celkové chování přístroje, který si v některých momentech nezávisle na nastavení dělal, co chtěl. Displej se například odmítal zhasnout, byť měl nastavenou prodlevu osvětlení jen několik sekund. Jindy mi zase utekla důležitá zpráva, protože ji Lenovo zkrátka přehlédlo a nezahlásilo.
Kde leží zakopaný pes? Telefony Lenovo přicházejí z Číny s tamní ROM, kterou teprve v České republice místní zastoupení přehrává jinou ROMkou s místní jazykovou mutací. Za to sice jeho zaměstnancům náleží dík, nicméně je vidět, že před tvůrci softwarových vnitřností telefonu leží ještě velký kus práce.
V porovnání s těmito nedodělky bohužel zanikají dobré vlastnosti a nápady, kterých Vibe Z také neskrývá zrovna málo. Pokud například patříte mezi příznivce multitaskingu, je Vibe Z telefonem právě pro vás. Na obrazovce můžete nezávisle na sobě spustit dvě aplikace najednou, přičemž se obě budou nacházet v miniaturizovaných oknech. Na rozdíl například od Samsungů řady Note tímto způsobem spustíte jakoukoli nainstalovanou aplikaci. Podobně jako Samsung pak Lenovo Vibe Z dokáže sledovat, zda se mu právě díváte na displej, a podle toho telefon buď uspat, anebo nechat probuzený.
Pokud ale patříte do staré uživatelské školy a na podobné „fičurky“ vás neužije, určitě oceníte implementaci plně personalizovatelných profilů vyzvánění (bohužel bez časových nastavení), anebo vynikající hlasitost reproduktoru čínské vlajkové lodi. Rozhodně se nemůže stát, že přeslechnete zvonění, a to částečně i proto, že v kapse Vibe Z dokáže automaticky zesílit na nejvyšší hlasitost. Občas mi dokonce přišlo, že telefon křičí až příliš – to v okamžiku, kdy SMS na první stupínek na škále volume probudila mou malou dceru.
Fotoaparát a multimedia: Na špičku nedosahuje
Hodnotit multimediální výbavu Vibe Z není snadné – je zkrátka taková, jakou si ji nainstalujete. Hudební přehrávač schází úplně a Lenovo do telefonu nechalo vestavět jen videopřehrávač bez podpory titulků (zato s podporou formátu MKV) a FM rádio bez RDS (ale s možností nahrávání). Je to škoda – v Google Play zase až tolik povedených hudebních přehrávačů nenajdete.
Do průměru padá i třináctimegapixelový fotoaparát. Jediné, co na něm patří do třídy špičkových smartphonů, jsou makrofotografie. Kytičky byste s Lenovem nejraději fotografovali pořád. Jakmile však dojde na fotografie v běžném automatickém módu, začne se po obrázcích rozlévat jakási nespecifikovatelná bílá mlha, popřípadě bude mít Vibe Z problémy se zaostřováním.
Snímky a video pořízené s telefonem
Shrnutí a konkurence
Lenovo svým špičkovým modelem ukazuje cestu čínským značkám. Říká, že své telefony z nejvyšších tříd mohou klidně nacenit suverénněji než bývalo zvykem, musejí však přinést přidanou hodnotu. Ta však u modelu Vibe Z zaniká v množství drobných přehmatů a nedodělků, s nimiž se za cenu minimálně 10,5 tisíce bude mít leckdo problém vyrovnat. Pokud totiž potenciální zákazník touží toliko po Full HD displeji, poslouží mu stejně dobře i levnější Vibe X, který se paradoxně může pyšnit kvalitnějším dílenským zpracováním. Z androidové konkurence pak v cenové hladině do 12 000 korun dělá vlny Xiaomi Mi3. Ctitelé zavedenějších značek mohou sáhnout po špičkově zpracovaných modelech HTC One (Max) nebo ještě nedávno nejvybavenějším Samsungu Galaxy S4.
A protože osobně nepatřím mezi fanoušky operačního systému od Google, nevidím důvod, proč nepřiplatit tisíc korun a nepořídit si obrovitou Lumii 1520 anebo černého koně závodu, Blackberry Z30. Lenovo i přes veškerou snahu mezi top telefony stále ještě nepatří.
| Co se nám líbí? | Co se nám nelíbí? |
| Proč telefon koupit? | Proč telefon nekoupit? |
 vybavený dual SIM |  dílenské zpracování |
| vylepšené prostředí | chyby v překladu a systémové chyby |
| pohybové funkce |
Komentáře
