5 telefonů, na které rádi vzpomínáme (Tomáš Drahoňovský)

Asi každý mobilní nadšenec někdy nostalgicky vzpomíná na telefony, které ho provázely v minulosti. Neměly operační systém, vydržely nabité celé dny a stály půl výplaty. Jaké jsou ty vaše? Nokia 5110 s hadem? Ericsson T28 s vystřelovacím flipem? Nebo snad Siemens SL45 s prvním MP3 přehrávačem? V novém seriálu vám nabídneme favority našich redaktorů.

Ericsson T10

Můj první mobil. Byl pastelově modrý a coby příslušenství se k němu prodávala spona na opasek, která se dala ocelovým závitem přichytit přímo k telefonu. Takové byly tenkrát švédské Ericssony. Jednoduchý telefon s třířádkovým displejem však skrýval ještě jedno překvapení: jednoduchou softwarovou úpravou se do něj dal přehrát firmware z dražšího modelu T18. Hlavní rozdíl sice spočíval jen v přítomnosti hlasového vytáčení, přesto se cenovka lišila téměř o deset tisíc. Není divu, že T18 se skoro neprodával a samotná T10 bez zmíněné úpravy také ne.

Siemens C35

Kvůli tvaru antény se mu přezdívalo „bobří ocas“. Spolu s Nokií 3310 začal Siemens C35 psát dějiny vybavených telefonů pro každého – dnes bychom asi podobným modelům říkali „střední třída“. Měl zvukové profily a hlavně T9. Ta sice neuměla češtinu, což ovšem nezabránilo jeho pubertálním majitelům trávit hodiny učením systému českým slovům. Asi není žádné překvapení, že to nikdy pořádně nefungovalo a majitelé Nokií (tehdy úhlavní nepřátelé „siemensářů“) s častějšími aktualizacemi se majitelům C35 nevybíravě posmívali. A to nejen za T9, ale i třeba nepochopitelně nepraktické gumové klávesy.

Sony J5/J6

Zjevení na trhu s mobilními telefony. Displej, který uměl zobrazovat stupně šedi, 3D menu, ovládání (dost poruchovým) kolečkem na boku, polyfonní vyzvánění, vícepoložkový telefonní seznam, ale hlavně konečně česká T9. K tomu ještě hmotnost, která nebyla v kapse cítit a pořádná dávka stylu. Když se potom nástupce původního modelu J5 prodával za necelých pět tisíc, měla řada lidí o nástupci dosluhující Nokie 3310 jasno. Jednu z mála nevýhod telefonu představovaly vibrace. Ty nebyly v kapse kalhot skoro vůbec cítit. Sony totiž nepoužívalo vibrační motorek, ale rozechvívala se membrána reproduktoru, který za běžných okolností sloužil pro vyzvánění. Proto také J5 ani J6 nemohly vyzvánět a vibrovat najednou.

Nokia 3660

Můj první smartphone, prehistorický symbian, a hlavně unikát, který v České republice měli snad jen dva lidé: já a kolega Michal Maňák. Kdo chtěl tehdy smartphone, neměl příliš možností. Ericsson P800 byl moc drahý, stejně jako slider Nokia 7650. Trojková řada uměla dokonce víc než on a stála polovic. Jenže model 3650 disponoval klávesnicí, na níž dovedli psát jen mimozemšťané a sehnat 3660 byl kumšt. I přes konzervativní design klávesnice vypadala 3660 jako představa o pěstním klínu, která vznikla v hlavě neandrtálce po nálezu lysohlávek. I díky děsivé velikosti se do ní vešla paměťová karta formátu SD. Ta má měla velikost 32 MB…

Motorola Milestone 2

Koncept dotykového smartphonu s výsuvnou klávesnicí, o který prý už není mezi zákazníky zájem, ale já bych ho bral znovu všema deseti. Druhá inkarnace modelu Droid/Milestone byla elegantnější než ta první, ale trpěla navlas stejnými problémy. Android ve verzi 2.3 nezvládal hardwarovou akceleraci grafiky a stejně jako řada jiných telefonů té doby se sekal a trhal při jakémkoli pokusu o interakci. Bohužel tomu nebyl schopen zabránit jakýkoli alternativní launcher ani custom ROM. Když nakonec klávesnice začala psát znaky po dvou, musel se i tento kousek pakovat z domu. Bůh ví, jestli by onen proklamovaný nezájem zákazníků nebyl menší, kdyby se podobné telefony už tenkrát dařilo dělat pořádně.

A po jakých telefonech teskníte vy? Na jaké si vzpomenete se slzou v oku? Podělte se s námi v diskusi. Z vašich tipů sestavíme žebříček podle vašeho gusta.